16 C 23/2022
č. j. 16 C 23/2022-67
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 79 § 99 § 133 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 580 § 588 § 1879 § 1958 § 1968 § 1970 § 2390 § 2392 § 2991 § 2993
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Návrh žalobce na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci a) částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 28% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) částku ve výši [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 27,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 27 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) celkem dvě smlouvy o zápůjčce. První smlouva mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] - smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] tvořeným úrokem ve výši [částka], odměnou za zpracování a doručení ve výši [částka] a poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] v šedesáti týdenních splátkách ve výši [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední platba byla provedena dne [datum]. Ke dni [datum] tak žalovaná na jistině dlužila částku [částka] a na poplatku částku [částka]. Po tomto datu nebylo žalovanou na pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku [částka], poté již neuhradila ničeho. Žalovaná dále uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] tvořeným úrokem ve výši [částka], poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] v šedesáti týdenních splátkách ve výši [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední platba byla provedena dne [datum]. Ke dni [datum] tak žalovaná na jistině dlužila částku [částka] a na poplatku částku [částka]. Po tomto datu nebylo žalovanou na pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku [částka], poté již neuhradila ničeho. Před uzavřením obou smluv právní předchůdkyně žalobkyně zjistila a náležitě ověřila schopnost žalované zápůjčky vrátit, a to zejména údaji získanými od žalované v zákaznické kartě, popř. dalšími žalovanou předloženými listinami. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila.
2. Žalovaná podala ve věci odpor proti platebnímu rozkazu, ve kterém uvedla, že je nemajetná důchodkyně, bydlí v podnájmu, se kterým jsou spojeny povinné platby. Dále uvedla, že je vážně nemocná, má výdaje za léky a celkovou dlužnou částku ve výši [částka] není schopna najednou uhradit. Prostřednictvím svého podání dále požádala o splátkový kalendář a navrhla měsíční splátku ve výši do [částka].
3. Soud výrokem I. zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání. Dle ustanovení § 153a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního rádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Podle § 99 odst. 1 věta prvá o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Z citovaného ustanovení § 99 odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že není možné schválit smír (a tudíž nelze ani vydat rozsudek pro uznání), který je v rozporu s kogentními ustanoveními právních předpisů. Pokud by soud schválil smír, který kogentním ustanovením právních předpisů odporuje, legitimoval by tak dohodu účastníků, jež by za normálních okolností nepožívala právní ochrany (k tomu např. [příjmení], [jméno] a kol. Občanské soudní řízení, soudcovský komentář, [příjmení] [jméno] § 79 – 780 občanského soudního řádu 3. vydání. [obec]: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 122 – 123). Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Na základě výše uvedeného soud zamítl návrh na vydání rozsudku pro uznání z důvodu jeho rozporu s kogentními ustanoveními právních předpisů, když žalovaný nárok vycházel z neplatných smluv o zápůjčce. Ohledně neplatnosti smluv o zápůjčce je podrobněji pojednáno níže.
4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne [datum] Smlouvu o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované při podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši [částka] v šedesáti týdenních splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Poplatek sestával z úroku ve výši [částka], poplatku zpracování a doručení ve výši [částka] a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka]. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 28 % a RPSN činilo 242,56 %. Dne [datum] žalovaná podepsala zákaznickou kartu, v níž je mj. uvedeno, že bydlí v nájmu, je rozvedená, nevyživuje žádné osoby, je ve starobním důchodu, její příjem ze státní sociální podpory činí [částka], dále má blíže nespecifikovaný příjem ve výši [částka]. Její měsíční výdaje představují interní splátky žalované ve výši [částka] a ostatní odhadované výdaje ve výši [částka]. V zákaznické kartě je rovněž zaškrtnuto, že při jejím vyplnění byl předložen výměr důchodu a dále složenky za měsíc září, říjen a listopad. Žalovaná na svou pohledávku v postupných splátkách uhradila celkem částku [částka]. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly dle ujednání stran též smluvní podmínky. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s těmito smlouvami /viz Smlouva o zápůjčce a Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce na č. l. 28 – 29 spisu, zákaznická karta na č. l. 31 spisu, Tabulka umoření na č. l. 33 spisu/. Dále žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované při podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši [částka] v šedesáti týdenních splátkách po [částka] s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Poplatek sestával z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 28,63 % a RPSN činilo 90,99 %. Dne [datum] žalovaná podepsala zákaznickou kartu, v níž je mj. uveden druh jejího bydlení: jiné - uživatel, je rozvedená, nevyživuje žádné osoby, je ve starobním důchodu, její příjem ze státní sociální podpory činí [částka], což představuje její jediný zdroj příjmu. Dále byly uvedeny měsíční výdaje na nájem/inkaso ve výši [částka], interní splátky ve výši [částka], externí splátky zápůjček ve výši [částka] a výdaje žalované na domácnost ve výši [částka], celkové výdaje tedy činily [částka]. V zákaznické kartě je rovněž zaškrtnuto, že při jejím vyplnění byl předložen občanský průkaz žalované, nájemní/podnájemní smlouva na dobu neurčitou, důchodový výměr a složenky. Žalovaná na svou pohledávku v postupných splátkách uhradila celkem částku [částka]. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly dle ujednání stran též smluvní podmínky. Žalovaná v článku 13 smluvních podmínek prohlásila, že před uzavřením každé jedné smlouvy poskytla úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s těmito smlouvami /viz Smlouva o zápůjčce a Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce na č. l. 26 - 27 spisu, zákaznická karta na č. l. 30 spisu, Tabulka umoření č. l. 32 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě pohledávky vůči žalované ze shora uvedených smluv uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz Smlouva o postoupení pohledávek v systému ISAS/. Žalované bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. Dne [datum] byla žalované odeslána výzva k úhradě dlužných částek dle shora uvedených smluv /viz Oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 34 spisu včetně Informace o zpracování osobních údajů na č. l. 34, spisu, podací lístek na č. l. 35 spisu, Výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 37 - 38 spisu a podací lístek na č. l. 36 spisu/.
5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne [datum] smlouvu o zápůjčce, podle níž žalovaná převzala v hotovosti částku [částka] a dne [datum] smlouvu o zápůjčce, podle níž žalovaná převzala v hotovosti částku [částka]. Na prvou smlouvu uhradila žalovaná celkem [částka] a na druhou [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne [datum] pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno.
6. Soud neprovedl žalobkyní navržený důkaz rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, neboť z něj nebylo možné učinit žádné pro věc relevantní skutkové zjištění. Důkaz byl označen a předložen pouze na podporu právních závěrů předestřených v řízení žalobkyní. Soud však není oprávněn činit právní závěry z provedených důkazů, které směřují pouze ke zjištění skutkového stavu.
7. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a dále dle zákona o spotřebitelském úvěru.
8. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
12. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
13. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb. není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.
14. Podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.
15. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsaných smluv o zápůjčce předala žalované dne [datum] v hotovosti částku ve výši [částka] a dne [datum] v hotovosti částku [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti s těmito smlouvami však žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že její právní předchůdkyně poskytla spotřebitelské úvěry žalované po posouzení její úvěruschopnosti s odbornou péčí. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani po poučení soudem neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud obě smlouvy jako absolutně neplatné, přičemž k absolutní neplatnosti je dle § 588 o. z. soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
18. K této povinnosti soud uvádí, že není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla např. pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Nemohlo by tak být ani postačující obecné nekonkrétní prohlášení dlužníka obsažené ve smlouvě, že před uzavřením smlouvy poskytl věřiteli úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku. Splnění této povinnosti právní předchůdkyní žalobkyně pak nelze uzavřít ani z předložených zákaznických karet, neboť není zřejmé, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila údaje získané od žalované. Podle zákaznických karet žalovaná předložila sice některé doklady o příjmu v podobě výměru podpory, nájemní smlouvy a složenek, není však zřejmé, jak žalobkyně ověřila výdaje žalované, např. předložením výpisů z účtů či lustrací v evidencích dlužníků, v rejstříku exekucí apod. Nebylo tak možné ani uzavřít, zda žalovaná nesplácela nějaké další úvěry u jiných společností či zda není na její majetek vedena exekuce. Právní předchůdkyně žalobkyně pak ke zkoumání majetkových poměrů měla u žalované přistoupit o to pečlivěji, představovala-li její příjmy pouze státní sociální podpora. Soud také vyhodnotil jako nevěrohodné znění zákaznických karet, když v zákaznické kartě ze dne [datum] byl mezi příjmy žalované uveden i příjem ve výši [částka] a tento nebyl nijak specifikován. Žalovaná navíc v řízení uvedla, že v době uzavírání obou smluv o zápůjčce žádný jiný příjem kromě příjmu ze starobního důchodu neměla.
19. Právní předchůdkyně žalobkyně tak poskytla žalované v hotovosti částku ve výši [částka] a [částka] z neplatných smluv o zápůjčce, čímž se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto je povinna tato obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že na smlouvě, na základě které poskytla žalované částku [částka], eviduje zaplacenou částku ve výši [částka]. Na smlouvě, na základě které poskytla žalované částku [částka], eviduje zaplacenou částku ve výši [částka], čímž žalovaná částku, o kterou se na úkor žalobkyně obohatila, již zcela vrátila. Soud proto neshledal žalobu v této části návrhu důvodnou a v plném rozsahu ji zamítl. Žalovaná je tak povinna vrátit rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky, tj. v souvislosti se smlouvou ze dne [datum] částku ve výši [částka], o kterou se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalovaná byla povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno odeslání výzvy k plnění ze dne [datum] na adresu žalované, dle které měla žalovaná uhradit dluh do 10 dnů (tj. do [datum]), soud přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ode dne následujícího, a to ve výši 8,5 % ročně, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčkách, od nichž žalobkyně své nároky odvíjela (výrok I. a II. tohoto rozsudku).
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.