16 C 238/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení

I. Žalovaná je povinna vyklidit stavbu č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, který je součástí pozemku parc.č.st. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a k.ú. , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyň.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhaly vyklizení domu č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Nárok odůvodnily tím, že na základě darovací smlouvy je každá z účastnic řízení podílovou spoluvlastnicí pozemku prac.č.st. , Anonymizováno, , jehož součástí je uvedená stavba, a dále pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, . Tyto nemovitosti k bydlení užíval pouze otec účastnic pan , jméno FO, . Po jeho úmrtí dne , datum, se účastnice dohodly, že bez dohody s ostatními nebudou budovu užívat, do budovy byly nainstalovány kamery. Žalovaná tuto dohodou porušila, nemovitost začala od léta 2021 navštěvovat za účelem víkendových pobytů, od vánoc 2021 se do budovy o své vůli a bez dohody s žalobkyněmi jako dalšími spoluvlastnicemi nastěhovala, vypnula kamerový systém, vyměnila zámky a od té doby nemovitosti výlučně sama užívá. Problematické užívání nemovitosti nebylo možné vyřešit smírně. Žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, žalovanou vyzvaly, aby nemovitost do , datum, opustila, předala jim klíče, a dále navrhly zrušení a vypořádání spoluvlastnictví prodejem nemovitosti. Žalovaná nijak nereagovala, neumožnila žalobkyním vstup do domu, nemovitosti nadále výlučně užívá sama.

2. Žalovaná v rámci vyjádření k žalobě navrhla, aby soud žalobu zamítl a uložil žalobkyním povinnost k náhradě nákladů řízení. Uvedla, že předmětné nemovitosti užívá nepřetržitě od roku 2002, pouze na přechodnou dobu ji z důvodu své nemoci neužívala a bydlela v nájmu v Praze. Náklady s nemovitostí hradí žalovaná, jinou možnost bydlení nemá. Dále uvedla, že není pravda, že s žalobkyněmi uzavřela dohodu o monitorování domu, rovněž není pravdou, že by znemožnila žalobkyním přístup, důvod pro výměnu klíčů byl ten, že žalobkyně do domu vnikly a zmocnily se věcí z pozůstalosti po otci. Žalobkyně mají nadále přístup na zahradu, do dílny a garáže.

3. V průběhu řízení žalobkyně k výzvě soudu doplnily, že otec účastnic pan , jméno FO, zemřel dne , datum, , přičemž ke zjištění jeho úmrtí došlo při návštěvě žalované dne , datum, . Při následné schůzce účastnic dne , datum, v předmětné nemovitosti, které byl přítomen také manžel žalobkyně 1) pan , jméno FO, , bylo dohodnuto všemi účastnicemi, že nemovitost zůstane prázdná. S tím výslovně souhlasila také žalovaná. S ohledem na to, že se v domě nacházelo velké množství movitých věcí náležejících do pozůstalosti, se účastnice zároveň dohodly, že v domě instalují kamerový systém, který umožní kontrolu stavu pozůstalosti v prázdném domě. S tímto výslovně žalovaná souhlasila, byla také přítomna instalaci kamerového systému a dne , datum, jí byly zaslány do kamerového systému přístupové údaje. Náklady na kamerový systém hradily žalobkyně. Ke dni úmrtí žil v předmětné nemovitosti pouze otec účastnic. Tvrzení žalované, že v domě trvale bydlela a odstěhovala se pouze přechodně z důvodu své nemoci, je zcela nepravdivé. Žalovaná v domě skutečně po jistou dobu bydlela, avšak pro neshody s otcem se z domu v roce 2019 odstěhovala a přestala s ním komunikovat. Do domu se žalovaná nastěhovala až po úmrtí otce koncem roku 2021. Veškeré náklady na nemovitost hradil otec. Pokud za jeho života byly po přechodnou dobu uzavřeny smlouvy na dodávku energií na jméno žalované (v době, kdy v domě bydlela), pak finance na zaplacení žalované dával otec. Žalobkyně dále uvedly, že mají kde uspokojovat své bytové potřeby. Žalobkyně jako spoluvlastnice s podíly o velikosti 2/3 ideálního podílu na společné nemovitosti v souladu s § 1129 občanského zákoníku rozhodly o tom, že nemovitost má být žalovanou vyklizena a zanechána neobývaná, což jí sdělily dopisem ze dne , datum, , odeslaným téhož dne právnímu zástupci žalované. Pokud jde o to, jakým způsobem žalobkyně chtěly naložit se společnou nemovitostí, tak žalobkyně uvedly, že jako jediným vhodným řešením je prodej společných nemovitostí a rozdělení výnosu.

4. Po provedeném dokazovaní soud zjistil následující skutková zjištění: Účastnice řízení jsou zapsané v katastru nemovitostí jako podílové spoluvlastnice předmětných nemovitých věcí, kdy každé náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/3. Vkladovou listinou pro vlastnické právo účastnic byla darovací smlouva se smlouvou o zřízení věcného práva předkupního pro dárce uzavřená mezi panem , jméno FO, jako dárcem a účastnicemi řízení na straně obdarovaných dne , datum, /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 8 spisu a darovací smlouva na č. l. 9-11 spisu/. Dle sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, má předmětný rodinný dům jednu bytovou jednotku /viz sdělení MÚ , adresa, na č. l. 32 spisu/. , jméno FO, , otec účastnic řízení zemřel dne , datum, /viz úmrtní list na č. l. 57 spisu/. Notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, sídlem , adresa, , , adresa, bylo potvrzeno, že ve věci projednávání dědictví po panu , jméno FO, sp. zn. , spisová značka, jsou dědičkami ze zákona jeho tři dcery - žalobkyně 1) a 2) a žalovaná /viz potvrzení na č. l. 33 spisu/. Dne , datum, byl dodavatelem , jméno FO, vystaven na žalobkyni 1) daňový doklad č. , hodnota, , jehož předmětem byla montáž kamerového systému na předmětný dům v hodnotě , částka, /viz faktura na č. l. 60 spisu/. Z výpisu SMS zpráv se podává, že byly zaslány přihlašovací údaje ke kamerám /viz výpis SMS zpráv na č. l. 58, 59 spisu/. Z výpisu plateb SIPO za období červen, září a prosinec 2019 a dále březen 2020 až květen 2021 se podává, že jako plátce byl uveden , jméno FO, /viz výpisy SIPO na č. l. 61-63 spisu/. Dle úředního záznamu o podání vysvětlení žalobkyní 1) dne , datum, žalobkyně 1) podala trestní oznámení na žalovanou. Žalobkyně 1) uvedla, že žalovaná vyměnila v celém domě zámky, přičemž jí a ani žalobkyni 2) nechce do domu pustit. Dále uvedla, že kontaktovala žalovanou s tím, že jí , datum, přijdou zapojit internet, aby mohla zprovoznit kamery, které žalovaná předtím vypnula, na to jí žalovaná sdělila, že bez její přítomnosti do domu nepůjde. Žalobkyně 1) si tak zabezpečila, aby s ní šel do domu strážník Městské policie , adresa, , na to jí žalovaná napsala, že jsou v domě vyměněné zámky a že se do domu nedostane. Dle úředního záznamu o podání vysvětlení žalobkyní 2) dne , datum, žalobkyně 2) uvedla, že se žalovaná v červnu 2021 pokusila vyměnit zámky, vyměnila jen zámek u vrat a dále se pokusila vyměnit i zámek u garáže. Následně pak žalobkyním s brekem volala, že vyměnila zámky a neví, proč to udělala. Žalovaná jim nakonec sdělila, že do domu žalobkyně mohou jít, jen když žalovaná bude doma. Žalobkyně 2) si potřebovala vyzvednout svoje věci z předmětné nemovitosti, kontaktovala z tohoto důvodu žalovanou, přičemž se jí do domu pro věci dostat nepodařilo. Dle úředního záznamu ze dne , datum, požádala žalobkyně 1) dne , datum, strážníka Městské policie , adresa, o spolupráci, která měla spočívat v asistenci nezúčastněné osoby při vstupu do předmětné nemovitosti za účelem připojení zařízení pro přenos internetu, o čemž byla žalovaná žalobkyní 1) včas vyrozuměna. Tato událost byla zmařena žalovanou tím, že byly vyměněny zámky na nemovitosti /viz úřední záznamy na č. l. 12-14 spisu/. Notářka , tituly před jménem, , jméno FO, vyzývala ve věci sp. zn. , spisová značka, účastnice řízení a opětovně právní zástupce účastnic řízení o urychlení dodání seznamu movitých věcí náležejících zůstaviteli, které se mimo jiné nacházejí v předmětném domě /viz výzva notářky na č. l. 66, 67 spisu/. Dopisem právního zástupce žalobkyň ze dne , datum, bylo notářce sděleno, že v danou chvíli nebylo možné ze strany žalobkyň poskytnout seznam movitých věcí nalézajících se v předmětné nemovitosti, neboť žalobkyně nemají do nemovitosti přístup od prosince 2021, kdy žalovaná provedla výměnu zámků. Dopisem právního zástupce žalobkyň ze dne , datum, žalobkyně vyzvaly žalovanou ke zpřístupnění předmětné nemovitosti, aby mohl být vyhotoven seznam movitých věcí požadovaný notářkou /viz dopisy a dodejky na č. l. 68-71 spisu/. Žalobkyně požadovaly schůzku s žalovanou v předmětné nemovitosti, zejména z důvodu posunu v dědickém řízení, v němž bylo potřeba učinit dohodu o rozdělení movitých věcí zůstavitele. Dopisem právního zástupce žalobkyň ze dne , datum, , podaného k odeslání dne , datum, žalobkyně, jakožto spoluvlastnice podílů o velikosti 2/3, rozhodly ohledně dalšího užívání společných nemovitostí tak, že nemovitost má být žalovanou do , datum, vyklizena a zanechána neobývaná. Žalobkyně dále navrhly zrušení a vypořádání spoluvlastnictví prodejem nemovitosti. Na předmětný dopis reagoval právní zástupce žalované e-mailem dne , datum, , kdy navrhoval schůzku na den , datum, /viz e-mailová korespondence a dopis včetně podací stvrzenky na č. l. 15-17, duplicitně na č. l. 64-65 spisu/. Mezi žalobkyněmi a žalovanou probíhá u nadepsaného soudu řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví předmětných nemovitých věcí. V daném řízení bylo účastnicím nařízeno setkání s mediátorem /viz výpis věcí pro osobu v elektronické databázi soudu ISAS, usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, /. Dopisem právního zástupce žalobkyň ze dne , datum, bylo nadepsanému soudu ke sp. zn. , spisová značka, žalobkyněmi sděleno, že mediace byla žalovanou ukončena a že mimosoudní jednání bylo pro nesoučinnost strany žalované neúspěšné /viz dopis na č. l. 85-87 spisu/. Z lékařských zpráv žalované vyplývá, že v březnu roku 2019 zkolabovala a byla jí nasazena antiepileptická medikace, v důsledku toho byla shledána zdravotně nezpůsobilou k řízení motorových vozidel, přičemž bylo příslušným správním orgánem dne , datum, rozhodnuto o pozastavení řidičského oprávnění žalované. Následně došlo ke zlepšení zdravotního stavu žalované /viz lékařské zprávy žalované a rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění na č. l. 91-93 spisu/. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobkyně 1) je jeho manželka a ostatní účastnice jsou jeho švagrové. S žalovanou bývali v kontaktu, zejména hlídali jejího syna Ráďu. V předmětném domě žil celou dobu pan , jméno FO, , žalovaná tam občas bydlela. Když žalovaná bydlela jinde, nikdy jim přesně neřekla, kde bydlí. Z domu se žalovaná odstěhovala rok nebo dva roky před smrtí pana , jméno FO, pro neshody, které s ním měla. Jednalo se zejména o konflikty o tom, že žalovaná neuklidí a neuvaří, takto to říkal pan , jméno FO, . Když svědek přijel do Veltrus, kam jezdil tak jednou týdně, byl pan , jméno FO, v domě vždy jen sám. Po úmrtí pana , jméno FO, se všechny tři účastnice domluvily, že když je dům prázdný, tak se tam dají kamery, aby to bylo hlídané. Svědek byl rovněž u toho. V té době žalovaná neřekla, že by tam chtěla bydlet. U dohody ohledně kamer žalovaná byla, nejdřív s tím nesouhlasila, že je dům pojištěný a že nechce nic platit, když jí řekli, že to zaplatí, tak neměla námitky. Kamery instalovala firma, u montáže byla žalovaná přítomna, instalaci objednával svědek a vše platila žalobkyně 1). Kódy a další informace ke kamerám svědek zaslal SMS zprávou žalované. Po instalaci kamer to fungovalo tak, že si všichni psali, když do domu někdo šel. Poté byl dům nějakou dobu prázdný, žalovaná tam asi jezdila, byl tam pes, který se musel krmit. Svědek neví, kdy přesně se žalovaná do domu nastěhovala, mohlo to být tak za jeden až dva měsíce. Svědek byl u toho, když ho i se žalobkyní 1) nepustila žalovaná do domu, přičemž ještě před tím zjistili, že jsou v domě vyměněné zámky. , adresa, byl vyměněný na vstupních vratech na pozemek a zámek u garáže byl poničený. Pokud jde o náklady na dům, tak mu pan , jméno FO, říkal, že ty hradí on. Rovněž od pana , jméno FO, jednou dostal peníze a šel to zaplatit na poštu, to bylo dva až tři roky před jeho smrtí /viz protokol o jednání ze dne , datum, na č. l. 94-100 spisu/. Svědek , jméno FO, vypověděl, že účastnice řízení zná již z doby, kdy byly malé. Byl dlouholetý přítel pana , jméno FO, a jeho ženy. V předmětném domě bydlel pan , jméno FO, poslední dva až tři roky sám, svědek za ním jezdil tak dvakrát za měsíc, v poslední době (rok nebo dva) tam již žalovanou neviděl. Žalovaná bydlela v domě v době, když byl její syn menší, svědek jí tam vídal. Pak vznikl problém mezi žalovanou a panem , jméno FO, . Jednalo se o to, že žalovaná na pana , jméno FO, podala trestní oznámení, že jí napadl. Svědek dále uvedl, že je mu známo, že mezi sebou měli spory. , jméno FO, si na žalovanou hodně stěžoval, že mu ani nevypere, neuvaří a nijak nepřispívá na domácnost, rovněž měli spory ohledně výchovy syna žalované. Nakonec pan , jméno FO, žalovanou z domu vyhodil. , jméno FO, náklady na bydlení a domácnost platil sám, vybavení předmětného domu patřilo rovněž jemu, o nemovitost se staral také on. , jméno FO, se poslední rok také hodně rozčiloval, že když vznikly nějaké přeplatky za energie, tak je žalovaná vyzvedla na poště a peníze mu zapřela. Dále svědek uvedl, že již delší dobu pan , jméno FO, mluvil o tom, že udělal chybu, když předmětný dům napsal na všechny tři holky, hlavně na žalovanou. Rovněž hovořil o tom, že by žalovanou nejraději vydědil, to bylo v době, kdy mezi sebou měli ten konflikt /viz protokol o jednání ze dne , datum, na č. l. 94-100 spisu/. Svědek , jméno FO, vypověděl, že účastnice řízení zná ze školy z Veltrus a přes pana , jméno FO, , který byl jeho kamarád. V domě u pana , jméno FO, byl téměř každý týden a dělal tam také nějaké práce. V domě bydlel pan , jméno FO, před svou smrtí sám. Žalovanou tam svědek občas viděl, také tam někdy bydlela, ale ne pořád, převážně tam bydlel pan , jméno FO, sám. Od pana , jméno FO, svědek věděl, že bydlela s přítelem také v Čakovicích. Žalovaná k panu , jméno FO, vždy přijela na chvíli a hodně často tam nechávala syna, ten tam byl častěji než žalovaná. Svědek dále uvedl, že dostal od pana , jméno FO, klíče od branky, a když pan , jméno FO, nebyl doma, tak vytahoval popelnici, jelikož tam nebyl nikdo jiný, kdo by to mohl udělat. Náklady na dům pan , jméno FO, platil sám, občas se stalo, že svědka požádal, aby zaplatil složenku na poště. Svědek dostal od pana , jméno FO, peníze a složenku a šel to zaplatit. Na začátku byly složenky na jméno žalované. Po incidentu si pan , jméno FO, stěžoval, že to platí sice jejím jménem, ale přeplatek z ročního vyúčtování si žalovaná převzala sama a peníze mu nedala. Potom si plyn/inkaso přepsal na sebe /viz protokol o jednání ze dne , datum, na č. l. 94-100 spisu/. Svědek , jméno FO, vypověděl, že účastnice řízení zná, jsou to jeho neteře, pan , jméno FO, byl jeho bratr. Uvedl, že v předmětném domě bydlel bratr sám a občas se tam ukázala žalovaná se synem. Bratra v předmětném domě navštěvoval tak třikrát do roka na jeden den, žalovanou tam nezastihl. Pokud jde o úhradu nákladů na bydlení, bratr mu říkal, že dal žalované peníze na zaplacení, ona to nezaplatila a pak mu přišla upomínka, tak to musel znovu zaplatit. Bratr měl se žalovanou konflikty, protože nevěděl, kde pracuje, ona se tam jenom objevila, pak zase zmizela /viz protokol o jednání ze dne , datum, na č. l. 94-100 spisu/.

5. Soud při jednání dne , datum, zamítl návrh žalované, doručený soudu téhož dne, na doplnění dokazování provedením dalších důkazů nad rámec důkazů, které byly v řízení včas navrženy a provedeny. Řada nově navržených důkazů žalovanou již byla v řízení provedena. Další návrhy na doplnění dokazování byly zamítnuty pro jejich nadbytečnost (např. vysvědčení žalované z páté třídy ZŠ , Jméno žalobkyně C, ). Důkazy byly navíc navrženy v rozporu se zákonným principem koncentrace řízení (např. výslech , jméno FO, a , jméno FO, ), kdy soud neshledal podmínky pro její prolomení. Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů, kterým jejich provedení odůvodňovala žalovaná, nemůže vést to, že účastník řízení navrhne důkazy, jejichž pomocí lze zjistit skutkový stav jinak, než vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do skončení prvního jednání ( viz např. rozhodnutí NS ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ).

6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastnice řízení jsou podílové spoluvlastnice shora specifikovaných nemovitostí, kdy každé náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/3, a to na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , uzavřené mezi otcem účastnic , jméno FO, jako dárcem a účastnicemi řízení jako obdarovanými. Otec účastnic žil v předmětném domě až do své smrti dne , datum, , po jeho smrti se účastnice řízení ústně dohodly, že dům nebude užíván žádnou z nich, dokud se nedohodnou na dalším postupu. Žalovaná toto nerespektovala, po nastěhování do předmětného domu vyměnila zámky, přičemž žalobkyně nemají do domu přístup, žalovaná dům užívá výlučně sama. Žalobkyně vyzvaly písemně dne , datum, prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou, aby do , datum, nemovitost opustila a ponechala ji neobývanou s tím, že jde o rozhodnutí žalobkyň, jakožto spoluvlastnic 2/3 podílu na nemovitostech. K dohodě ohledně užívání nemovitostí nedošlo a v listopadu 2022 podaly žalobkyně žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Přestože podílové spoluvlastnictví účastnic k uvedené nemovitosti vzniklo před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), který nabyl účinnosti dne , datum, , řídí se právní poměry účastnic v tomto případě, jak vyplývá s ustanovení § 3028 odst. 2 o. z., od , datum, příslušnými ustanoveními o. z.

8. Podle § 1126 odst. 1 o. z., je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na správě společné věci. Dle odst. 2 téhož ustanovení při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. Podle § 1122 odst. 1 o. z., je podíl vyjádřením míry účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

9. Podle § 1128 odst. 1 o. z., o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Podle odst. 2 téhož ustanovení má rozhodnutí právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. Podle odst. 3 není-li návrh podle odst. 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

10. Podle § 1129 odst. 1 o. z., k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Podle odst. 2 téhož ustanovení spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odst. 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.

11. Podle § 1130 o.z. přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.

12. Podle § 1040 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

13. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. V řízení bylo prokázáno a uvedené bylo mezi účastnicemi řízení nesporné, že tyto jsou podílové spoluvlastnice předmětných nemovitostí, kdy každé náleží spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/3. Účastnice nabyly své spoluvlastnické podíly od jejich otce pana , jméno FO, na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . Otec účastnic zemřel dne , datum, . V řízení bylo mezi účastnicemi rovněž nesporné, že jejich otec v předmětném domě žil až do své smrti. Následně po jeho smrti účastnice uzavřely ústní dohodu o tom, že dům nebude užíván, což bylo prokázáno svědeckou výpovědí , jméno FO, . Tomu přisvědčuje i skutečnost, že v domě byl z tohoto důvodu instalován kamerový systém, ohledně kterého žalované byly poskytnuty přístupové kódy. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že poté, co se žalovaná do předmětného domu nastěhovala, vznikly mezi účastnicemi spory ohledně užívání nemovitosti. Předmětnou nemovitost užívá výlučně žalovaná, přičemž žalobkyně do ní nemají přístup, neboť žalovaná vyměnila v nemovitosti zámky, jak jednoznačně vyplynulo z úředního záznamu Policie ČR. Dále vzal soud za prokázané, že žalobkyně písemně dne , datum, prostřednictvím jejich právního zástupce vyzvaly žalovanou, aby do , datum, nemovitost opustila a ponechala ji neobývanou s tím, že toto je rozhodnutí žalobkyň jako vlastnic 2/3 podílu na nemovitostech. Předmětný dopis byl žalované doručen, neboť na něj bylo emailem reagováno návrhem schůzky na den , datum, . Současně bylo prokázáno, že k dohodě účastnic ohledně užívání nemovitostí nedošlo, neboť žalobkyně podaly ke zdejšímu soudu v listopadu roku 2022 žalobu na zrušení a vypořádání předmětných nemovitostí.

14. Soud konstatuje, že po , datum, zůstal shodný obsah spoluvlastnictví (srov. § 1122 odst. 1 o. z. a § 137 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. – předchozího občanského zákoníku), stále tak platí, že každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci, jen omezené právy ostatních spoluvlastníků v poměru jejich spoluvlastnických podílů a shodné jsou i nástroje ochrany vlastnického práva, tedy že vlastník má právo mimo jiné požadovat vydání věci po tom, kdo mu ji neoprávněně zadržuje (§ 126 odst. 1 předchozího občanského zákoníku a § 1040 odst. 1 o. z.). Na danou věc je aplikovatelná judikatura Nejvyššího soudu, v níž je uplatňován předchozí občanský zákoník. Pojem „hospodaření se společnou věcí“ zahrnuje i užívání společné věci, resp. užívání nemovitosti jejími spoluvlastníky. Určujícím činitelem pro rozhodování o správě společné věci je pouze velikost spoluvlastnických podílů, bez ohledu na to, zda jde mezi spoluvlastníky o běžné záležitosti či nikoliv. Dohoda spoluvlastníků o užívání společné věci je bezformálním právním jednáním, nemusí být písemná, ani pokud se jí upravuje užívání nemovité věci a může být uzavřena ústně nebo i konkludentně. Pokud spoluvlastníci rozhodují většinou počítanou podle velikosti podílů, musí být menšinovému spoluvlastníku dána možnost se k věci vyjádřit. Souhlas či nesouhlas může menšinový spoluvlastník vyjádřit výslovně nebo konkludentně (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Rozhodne-li většina spoluvlastníků, počítaná podle velikosti spoluvlastnických podílů o užívání společné nemovitosti, musí menšinový spoluvlastník toto rozhodnutí respektovat. I když je tedy užívání společné nemovitosti některým z jejich spoluvlastníků součástí obsahu jeho vlastnického práva (v míře dané velikostí jeho spoluvlastnického podílu), tak realizace tohoto práva vyžaduje splnění dalšího zákonného předpokladu, a to jak bylo uvedeno shora, rozhodnutí většiny spoluvlastníků, příp. za stanovených podmínek rozhodnutí soudu. Jedině za splnění uvedeného zákonného předpokladu jde o oprávněné užívání společné nemovitosti některým ze spoluvlastníků.

15. Žalobkyně rozhodly dvoutřetinovou většinou hlasů spoluvlastníků v záležitosti správy společné věci tak, že nemovitost nebude užívána žádnou ze spoluvlastnic. Zákon dává přehlasovanému spoluvlastníkovi výslovné právo požadovat, aby o záležitosti rozhodl soud. Žalované bylo předmětné rozhodnutí prokazatelně doručeno, pokud tedy žalovaná s tímto nesouhlasila, mohla navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud, a to do 30 dnů od přijetí rozhodnutí, resp. ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděla, což však žalovaná neučinila. Právo žalované podat předmětný návrh po uplynutí shora uvedené lhůty tak zanikl. Užívá-li tedy žalovaná společnou nemovitost, ačkoliv žalobkyně rozhodly dvoutřetinovou většinou hlasů, že nemovitost nebude užívána žádnou ze spoluvlastnic a aniž by bylo soudem o dané záležitosti rozhodnuto, užívá ji neoprávněně, neboť samotná skutečnost, že je spoluvlastnicí, k realizaci vlastnického práva nepostačuje. Užívá-li spoluvlastník společnou nemovitost neoprávněně, mohou se ostatní spoluvlastníci domáhat, podle platně přijatého rozhodnutí většinových spoluvlastníků vyklizení spoluvlastníka domu z bytu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná se tedy jako menšinová spoluvlastnice předmětných nemovitostí musí podřídit rozhodnutí většiny spoluvlastnic v otázce jejich užívání a vyklidit je (§ 1040 o. z.).

16. Mezi účastnicemi bylo dále sporné, zda žalovaná dům před smrtí otce , jméno FO, trvale užívala či nikoliv, dle názoru soudu pro podstatu rozhodnutí ve věci tato skutečnost není až tolik zásadní, nicméně by mohla mít vliv na posouzení, zda žalobkyně jako většinové spoluvlastnice nezneužívají své právo. Soud se však přiklání k tvrzení, že v období před smrtí otce se žalovaná v předmětném domě trvale nezdržovala, jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí, zejména svědka , jméno FO, , kterému přímo otec účastnic sdělil, že žalovanou vyhodil z domu pro jejich neshody. Také ostatní svědci uváděli, že se v domě vyskytovala sporadicky. Pokud pak žalovaná navrhovala svědky, kteří její trvalé bydlení v domě měli potvrdit, resp. vyvrátit svědecké výpovědi vyslechnutých svědků, pak tyto navrhovala po zákonné koncentrační lhůtě, kdy soud neshledal podmínky pro její prolomení, neboť se žalovaná výslechem navržených svědků domáhala zjištění jiného skutkového stavu. Navíc se tyto důkazy vztahovaly k prokázání jejího užívání či neužívání nemovitosti před smrtí , jméno FO, , což jak už bylo uvedeno shora, není pro posouzení věci tak podstatné. Relevantní by tato skutečnost byla pro posouzení, zda v daném případě nedošlo ke zneužití práva, resp. zda postup žalobkyň není v rozporu s dobrými mravy. Soud dospěl k závěru, že výkon vlastnického práva žalobkyň domáhat se vyklizení žalované není v rozporu s dobrými mravy, neboť nemravnosti takového jednání se žalovaná nemůže dovolávat za situace, kdy vztahy mezi účastnicemi jsou konfliktní, a to oboustranně, když i žalovaná se dopouštěla jednání, které nebylo v souladu s právem, a to odmítáním realizace spoluvlastnického práva žalobkyním.

17. Žalovaná jako podílová spoluvlastnice užívá celou společnou věc bez jakékoliv dohody mezi spoluvlastníky, bez rozhodnutí soudu a v rozporu s rozhodnutím přijatým dvoutřetinovou většinou spoluvlastnic nemovitosti, které žalovaná nenapadla žalobou ve 30-ti denní lhůtě od přijetí rozhodnutí spoluvlastnic.

18. S přihlédnutím k právě prezentovanému, tedy že žalovaná nemovitost užívá neoprávněně, jakož i k tomu, že výkon práva žalobkyň v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 až 8 o. z. soud neshledal, bylo žalobě jako opodstatněné vyhověno a soud zavázal žalovanou k vyklizení sporných nemovitostí. Lhůtu k vyklizení soud určil v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyním, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem. Tomu náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1, § , právnická osoba, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky , částka, (2 x 1 500) za účast na jednání soudu dne , datum, – déle než 2 hod. dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., za zastupování dvou žalobkyň tedy celkem , částka, ( 2x , částka, ponížených o 20% ), cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 80 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 80 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 80 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyní jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.