16 C 238/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s. r. o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 34 877,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , částku , částka, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne , datum, , v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, smlouvu o , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně). Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný hotovost ve výši , částka, v den uzavření smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal uhradit společně s jistinou i příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši , částka, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku ve 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž poslední splátku měl uhradit dne , datum, . Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši , částka, . Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni , datum, . Ode dne , datum, je tak žalovaný v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině , částka, , na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení , částka, , na kapitalizovaném úroku , částka, , na nákladech spojených s uplatněním pohledávky , částka, a na smluvní pokutě , částka, . Žalobkyně dále nárokuje zákonný úrok z prodlení z jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, a odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným na základě jeho návrhu smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši , částka, na dobu určitou, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka, až do úplného zaplacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Společně s jistinou úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit úrok v pevné výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , administrativní poplatek ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso ve výši , částka, . Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila , částka, . Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 8 %, RPSN činilo v případě splatnosti úvěru 14 měsíců 272,44 %. Strany sjednaly hotovostní režim plnění. Žalovaný podpisem smlouvy dne , datum, potvrdil, že převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a smluvní pokutu ve výši , částka, za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů, dále právo požadovat úroky z prodlení z jistiny i z dosud nesplaceného úroku a dále právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů. Žalovaný jednotlivé splátky nehradil řádně a včas, když uhradil pouze celkem , částka, . Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn, jeho splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni , datum, /viz žádost o úvěr na č. l. 16 spisu, smlouvu o úvěru na č. l. 17 spisu, informace o úvěru na č. l. 19 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpis splátek na č. l. 18 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr zjistila, že žalovaný byl zaměstnán, jeho měsíční příjem ze závislé činnosti činil , částka, , výdaje na bydlení a energie činily , částka, , osobní náklady činily , částka, a měsíční splátky stávajících půjček činily , částka, , přičemž celkové měsíční výdaje měl žalovaný v celkové výši , částka, . Použitelný měsíční příjem činil , částka, . Tyto skutečnosti doložil dle žádosti výplatními páskami a pracovní smlouvou. Dále uvedl, že bydlel v nájmu, byl svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské bez maturity, neměl žádnou vyživovací povinnost. K žádosti byly předloženy a do spisu založeny pracovní smlouva ze dne , datum, pro zaměstnance , Jméno zainteresované osoby 0/0, u zaměstnavatele RichterFrenzel s. r. o. a výplatní pásky, dle kterých žalovaný pobíral v měsíci leden roku 2022 čistou mzdu ve výši , částka, , v měsíci únor 2022 ve výši , částka, a v měsíci prosinec 2022 ve výši , částka, /viz žádost o úvěr na č. l. 16, pracovní smlouva na č. l. 34-35 spisu a výplatní pásky na č. l. 36/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným uvedená v seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni /viz smlouvu o postoupení pohledávek uložené v elektronickém systému ISAS a potvrzení na č. l. 20 spisu/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz oznámení včetně podacího archu na č. l. 21, 23 a 26 spisu/. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz výpis úkonů na č. l. 24 spisu, předžalobní výzvu na č. l. 22 spisu včetně podacího lístku na č. l. 25 spisu/. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, v hotovosti částku ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z předložených listin, které měly osvědčovat majetkové poměry žalovaného, vyplynulo, že v době uzavírání smlouvy o úvěru čistá mzda žalovaného v lednu a únoru roku 2022 činila , částka, a , částka, . V řízení sice žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmů, žalobkyně ale nijak neprokázala, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného ohledně jeho výdajů. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla jen z tvrzených informací žalovaného o jeho výdajích. Žalovaný uvedl, že jeho výdaje na bydlení a energie činí , částka, , dále na dopravu, jídlo a osobní náklady , částka, a na splátky dalších půjček , částka, , přičemž právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřovala tyto výdaje tvrzené žalovaným a nezkoumala případné další výdaje žalovaného. Z důkazů, které byly soudu předloženy, nemohl soud uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost řádně ověřit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když vycházela z nedostatečných informací ohledně výdajů žalovaného. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18 v řízení OPR-, právnická osoba, . proti GK).

15. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu, které se konalo dne , datum, , s tím, že svou účast omluvila. Soud tak nemohl žalobkyni při jednání poučit o povinnosti doplnění tvrzení, označení a předložení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto uzavřel, že žalobkyně ve vztahu k prokázání splnění povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla důkazní břemeno. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné.

16. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Žalovaný je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , žalovaný na svůj dluh dle tvrzení žalobkyně zaplatil , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vrácení dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, (odeslané dne , datum, ), do dispozice žalovaného se oznámení dostalo dne , datum, (třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z.), podle oznámení měl žalovaný dluh ze smlouvy uhradit do 10ti dnů po obdržení dopisu, tj. do , datum, a ode dne následujícího je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku).

17. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání úroků, poplatků ani smluvní pokuty. Soud proto žalobu ve zbývající části včetně příslušenství, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

18. Soud dále nepřiznal žalobkyni náhradu uplatněných nákladů mimosoudního vymáhání ve výši , částka, , neboť tyto žalobkyni nenáleží. Uvedené náklady mimosoudního vymáhání nebyly mezi účastníky sjednány, nýbrž tyto byly žalovanému ze strany žalobkyně (jakožto subjektu, kterému byla pohledávka postoupena) pouze jednostranně oznámeny. Uvedené náklady však nemusely být žalobkyní vynaloženy, jednalo se ze strany žalobkyně pouze o další pokus o vymožení plnění před podáním žaloby. Uvedené náklady tudíž nemohou být bez dalšího přenášeny na žalovaného, a to ani v případě, že žalobkyně dále vyzývá žalovaného k úhradě sama, ani v případě dalšího vymáhání prostřednictvím 3. osoby, zejména inkasní agentury (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pouze nutné a doložené náklady vynaložené pro uplatnění svého práva u soudu lze přiznat jako (účelně vynaložené) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu ust. § 513 o. z. Jiné náklady související s uplatněním či vymáháním pohledávky lze požadovat jen, pakliže si to účastníci sporu (respektive účastníci smlouvy) výslovně ujednali, či stanoví-li tak zákon (např. stanovením minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky mezi podnikateli ve výši , částka, dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobu v této části zamítl.

19. Lhůta k plnění ve výroku I. byla určena podle 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady pro jeho procesní pasivitu nevznikly.