16 C 246/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částku 45 654 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 45 654 Kč od [datum] do [datum], z částky 42 046 Kč od [datum] do [datum], z částky 38 222 Kč od [datum] do [datum] a z částky 30 510 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 15 144 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3 608 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 3 824 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 7 712 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 773 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky v celkové výši 45 654 Kč. Svůj nárok odůvodnila následovně. Žalovaná je vlastníkem jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa] postaveném na pozemku parc. č. st. [číslo], a s touto jednotkou souvisejícího spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu (bytový dům) [adresa] postaveného na pozemku parc. č. st. [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví [číslo] resp. [číslo], pro katastrální území Neratovice a obec Neratovice (dále také jako„ nemovitost“). Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o zajišťování správy společných částí domu. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala zajišťovat ve prospěch žalované správu, provoz, údržbu a opravy společných částí výše uvedeného domu. Povinností žalobkyně bylo mj. vyúčtovat zálohy předchozího roku za poskytnutá plnění. Povinností žalované naopak bylo hradit na účet správce měsíčně platby dle předpisu příspěvku a záloh a finanční vyrovnání provést nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Žalobkyně v souladu s výše uvedeným provedla vyúčtování zálohových úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu za období od [datum] do [datum]. Dle tohoto vyúčtování činil účetní nedoplatek nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu v daném období 45 654 Kč. K vyrovnání účetního nedoplatku však ze strany žalované dosud nedošlo, přičemž 4 měsíční lhůta uplynula dnem [datum]. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně předložila k danému vyúčtování dne [datum] své námitky, které však žalobkyně shledala po věcné i formální stránce za bezdůvodné a neoprávněné. S touto skutečností žalobkyně žalovanou seznámila. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky žalobkyní a rovněž právním zástupcem žalobkyně. Dlužná částka však dosud nebyla ze strany žalované uhrazena.

2. Žalovaná podala ve věci odpor proti platebnímu rozkazu, ve kterém uvedla, že je skutečně vlastníkem bytové jednotky uvedené v žalobě a že s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o zajišťování správy společných částí domu. Dále uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává, do dnešního dne nebylo nikterak reagováno na její reklamaci vyúčtování ze dne [datum] a také jí nebyly předloženy požadované dokumenty týkající se vyúčtování, na které má ze zákona nárok. Dále vznáší námitku započtení, neboť jí nebyly žalobkyní vráceny přeplatky vyúčtování z let 2018, 2019 a 2020. Nemá v úmyslu případnou dlužnou částku z vyúčtování neuhradit, nicméně trvá na tom, aby byl nedoplatek ze strany žalobkyně řádně doložen a byly ji předloženy listiny zakládající její oprávněnost. V souvislosti s tímto argumentem odkázala na § 8 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb. (dále jen „zákon o službách“). Nekonáním žalobkyně byla žalované znemožněna kontrola správnosti provedení vyúčtování, a tímto jednáním jí byla způsobena škoda ve výši žalované částky, kterou nyní po žalobkyni požaduje, neboť bytovou jednotku, jež se nachází v jejím vlastnictví, pronajímala různým osobám. Pokud by měla doloženo, v jakých měsících byla tato spotřeba učiněna, mohla na základě smlouvy o podnájmu části bytu – pokoje, po těchto osobách spotřebu požadovat. Žalobkyně nepravdivě uvádí, že na její reklamaci reagovala, neboť žalované do dnešního dne nebyla předložena požadovaná faktura, a tudíž se nemohla dostat do prodlení s úhradou vyúčtování. Dále uvedla, že si žalobkyně ponechala její přeplatky vyúčtování za rok 2018, 2019 a 2020 a tyto jednostranně započetla na její údajný dluh, který je nyní žalován. Žalovaná dále vznesla námitku započtení částky ve výši 3 608 Kč, jež odpovídá přeplatku vyúčtování služeb za rok 2018, částky ve výši 3 824 Kč, jež odpovídá přeplatku vyúčtování služeb za rok 2019, částky ve výši 7 712 Kč, jež odpovídá přeplatku vyúčtování služeb za rok 2020. Žalovaná uvedla, že nerozumí tomu, proč žalobkyně žaluje částku ve výši 45 654 Kč jako nedoplatek z roku 2017, když na tuto částku byly započteny shora uvedené přeplatky v celkové výši 15 144 Kč. Za neoprávněné považuje žalovaná i požadování úroků z prodlení z vyúčtování, neboť v prodlení je žalobce, a to zejména s vyřízením reklamace a doložení oprávněnosti vyúčtování požadovanými listinami. Nesouhlasí rovněž s uložením povinnosti uhradit náklady řízení, neboť ze strany zástupce žalobkyně jí nebyla doručena žádná výzva k úhradě dlužné částky.

3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa] postaveném na pozemku parc. č. st. [číslo], a s touto jednotkou souvisejícího spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu (bytový dům) [adresa] postaveného na pozemku parc. č. st. [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví [číslo] resp. [číslo], pro katastrální území Neratovice a obec Neratovice /viz výpis z KN na č. l. 12, 13, spisu/. Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] smlouvu o zajišťování správy společných částí domu. Na jejím základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou zajišťovat správu, provoz, údržby a opravy společných částí domu nemovitosti. Uvedenou smlouvou se také žalobkyně zavázala vyúčtovat uhrazené zálohy předchozího roku za poskytnutá plnění v souladu s platnými předpisy. Žalovaná se smluvně zavázala uhradit měsíční zálohu ve výši 2 098 Kč na zabezpečení údržby a oprav /viz smlouva na č. l. 17 spisu, výpis z OR žalobkyně na č. l. 7 spisu/. Žalobkyně vystavila žalované ke dni [datum] vyúčtování zálohových úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu za období od [datum] do [datum]. Z vyúčtování plyne, že účetní nedoplatek za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dané období činil 45 654 Kč /viz vyúčtování zálohových úhrad na č. l. 16 spisu/. Vyúčtování bylo žalované odesláno ke dni [datum] /viz podací arch České pošty na č. l. 11 spisu/. Žalovaná dané vyúčtování reklamovala dopisem ze dne [datum]. V něm uvedla, že reklamuje vyúčtování služeb za rok 2017, kdy nesouhlasila s uváděnou spotřebou studené vody ve výměře 745,20 m³. Dle názoru žalované nebyla tato spotřeba u 4členné domácnosti možná, a to i s ohledem na spotřebu teplé vody ve výměře 40,8 m³. Telefonicky jí bylo sděleno, že v domě byla prováděna výměra vodoměrů studené vody, jí však nebylo umožněno zkontrolovat stav původního, ani nového vodoměru. Požádala tak žalobkyni o kontrolu a doložení stavů původního a nového vodoměru a jejich kalibrace a dokladu o výměně vodoměrů. Dále uvedla, že do této doby nebude dlužná částka z vyúčtování uhrazena, neboť jej má za neoprávněné /viz reklamace vyúčtování služeb na č. l. 15, 43 spisu/. Předseda představenstva žalobkyně, Ing. [příjmení] [příjmení] obdržel ke dni [datum] e-mail, jenž obsahoval vyjádření společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení] [příjmení]“) k reklamaci vyúčtování, kdy tato společnost zaslala k reklamaci vyúčtování požadované podklady a dále uvedla, že vodoměry splňují metrologické vlastnosti. Pokud jí bude umožněn vstup do bytu, může provést odečet vodoměru přes přístroj [jméno], kde z paměti přístroje lze přečíst měsíční hodnoty 12 měsíců zpět /viz e-mailová korespondence na č. l. 14 spisu/. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Dále byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 45 654 Kč zástupcem žalobkyně, a to dopisem ze dne [datum]. Dluh měl být uhrazen neprodleně /viz výzva na č. l. 22, 23 spisu, potvrzení o zaslání předžalobní výzvy žalované na č. l. 64 spisu/. Dne [datum] zaslala žalovaná žalobkyni e-mail, v němž uvedla, že nalezla ve své poštovní schránce vhozenu upomínku pro neplacení plné výše nájemného (pozn. – myšleno nejspíše neplacení záloh za služby). V souvislosti s tím uvedla, že jí nebyl doručen nový předpis záloh k tomuto bytu, měla tedy za to, že částka je stále stejná. Pokud byly uvedené zálohy zvýšeny, pak s uvedenou změnou nesouhlasí, neboť měla po dobu dvou let přeplatek ve výši cca 7 tisíc korun. V e-mailu dále uvedla, že dosud neobdržela vyjádření k reklamaci vyúčtování služeb za rok 2017 /viz e-mailová korespondence na č. l. 44 spisu/. Z další korespondence mezi účastníky datované ke dni [datum] plyne, že žalovaná neobdržela vyjádření k reklamaci od [právnická osoba] [příjmení] /viz e-mailová korespondence na č. l. 45 spisu/. Dle vyúčtování za služby z roku 2018 byl za daný rok žalované vyúčtován přeplatek ve výši 3 608 Kč, dle vyúčtování služeb za rok 2019 byl žalované vyúčtován přeplatek na službách ve výši 3 824 Kč a za rok 2020 činil tento přeplatek 7 712 Kč. Celkově tak částka za přeplatky činila 15 144 Kč /viz vyúčtování zálohových úhrad na č. l. 46 a 47 spisu/. Z dokumentu, jenž obsahuje odečty spotřebované vody za rok 2017, plyne, že žalovaná za dané období spotřebovala celkem 745,20 m³ vody. V bytovém domě byly vodoměry vyměněny k datu [datum], a to i v bytě žalované /viz odečty za rok 2017, přehled spotřeby za celý bytový dům a dokumenty potvrzující výměnu vodoměrů na č. l. 53 spisu spisu/.

4. Žalobkyně v řízení uvedla, že výsledek vyřízení námitek žalované proti vyúčtování spotřeby studené vody jí byl sdělen [datum], kdy žalobkyně žalované přeposlala e-mailovou zprávu [právnická osoba] [příjmení] /viz e-mailová korespondence na č. l. 14 spisu/. Žalobkyně však zároveň uvedla, že se jí po tak dlouhé době nepodařilo dohledat doklad o doručení této zprávy žalované. Z toho důvodu žalobkyně přeposlala žalované danou zprávu opětovně /viz e-mailová korespondence na č. l. 45 spisu/. K dotazu soudu, jakým způsobem bylo naloženo s přeplatky na vyúčtování zálohových plateb za rok 2018, 2019 a 2020 žalobkyně uvedla, že z její strany dosud k jednostrannému započtení vzájemných pohledávek nedošlo. Žalobkyně však nerozporuje, že tyto přeplatky existují.

5. Žalobkyně dále v řízení předložila fakturu za spotřebu studené vody v celém domě vystavenou [právnická osoba], dne [datum], jejíž předložení požadovala žalovaná v rámci své reklamace spotřeby vody. Pro souzenou věc z této faktury však soud neshledal nic podstatného /viz faktura na č. l. 65 spisu/.

6. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa] postaveném na pozemku parc. č. st. [číslo], a s touto jednotkou souvisejícího spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu (bytový dům) [adresa] postaveného na pozemku parc. č. st. [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví [číslo] resp. [číslo], pro katastrální území Neratovice a obec Neratovice. Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] smlouvu o zajišťování správy společných částí domu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou zajišťovat správu, provoz, údržby a opravy společných částí domu nemovitosti. Uvedenou smlouvou se také žalobkyně zavázala vyúčtovat uhrazené zálohy předchozího roku za poskytnutá plnění v souladu s platnými předpisy. Žalobkyně vystavila žalované ke dni [datum] vyúčtování zálohových úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], dle kterého činil účetní nedoplatek za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dané období 45 654 Kč. Žalovaná dané vyúčtování reklamovala dopisem ze dne [datum]. Předseda představenstva žalobkyně, Ing. [příjmení] [příjmení] obdržel ke dni [datum] vyjádření [právnická osoba] [příjmení] k reklamaci vyúčtování. Žalobkyně v řízení nepředložila důkaz o doručení tohoto vyjádření žalované. Žalobkyně eviduje ze strany žalované přeplatky na službách za rok 2018, 2019 a 2020 v celkové výši 15 144 Kč. Žalovaná byla ze strany žalobkyně a jejího zástupce vyzývána k úhradě dlužné částky. Dosud však daný dluh neuhradila.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty (dále jen„ zákon o službách“).

8. Dle § 1180 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

9. Dle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

10. Dle § 1987 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

11. Dle § 3 odst. 1 zákona o službách jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Dle odst. 2 téhož zákona si rozsah poskytovaných služeb poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

12. Dle § 7 zákona o službách není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

13. Dle § 8 zákona o službách je na základě písemné žádosti příjemce služeb poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

14. Pro vymáhání nedoplatku z vyúčtování, musí být takový nedoplatek splatný, k jeho splatnosti však nemůže dojít, není-li vyúčtování řádné. Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, aby bylo příjemci služeb předáno řádné vyúčtování, kdy tento závěr plyne i z rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 26 Cdo 5417/2016 ze dne 17. 4. 2018. Vyúčtování tak musí mít veškeré zákonné náležitosti a příjemce služeb musí být schopen z vyúčtování rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá spotřebě či způsobu výpočtu spotřeby, a to u každého jednotlivého zálohového plnění. V § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Vyúčtování, jež bylo v řízení žalobkyní předloženo, nepochybně všechny zákonné náležitosti má, když vedle skutečné výše nákladů na jednotlivé poskytované služby obsahuje dále údaj o celkové výši měsíčních záloh za služby. Soud tak v řízení učinil závěr, že předložené vyúčtování bylo vyhotoveno řádně, kdy z daného plyne taktéž závěr o tom, že mohlo dojít ke splatnosti nedoplatku.

15. Dále se soud zabýval otázkou okamžiku splatnosti nedoplatků z vyúčtování. Dle § 7 zákona o službách finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. V řízení bylo prokázáno, že vyúčtování bylo na adresu žalované odesláno ke dni [datum]. S přihlédnutím k § 573 o. z., dle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V souladu s výše uvedeným lze dovodit, že vyúčtování bylo žalované doručeno dne [datum] Poslední den splatnosti je tak nastal dne [datum] a žalovaná je od [datum] v prodlení.

16. Žalovaná v řízení tvrdila, že podávala proti provedenému vyúčtování reklamaci. Žalovaná uvedla, že není její povinností nedoplatek z vyúčtování uhradit do té doby, dokud neobdrží ze strany žalobkyně reakci a dokud ji nebudou předloženy požadované podklady. S tímto názorem se soud neztotožnil, neboť zákon o službách nestanovuje odkladný účinek pro povinnost úhrad za poskytnutá plnění v případě podání reklamace. Zákon o službách však umožňuje pro takový případ nevyřízení reklamace řádně a včas možnost domáhat se pokuty za prodlení s nepeněžitým plněním dle § 13 daného zákona. Žalované tak nepochybně vznikla povinnost nedoplatky z vyúčtování uhradit, a to i přes uplatněnou a včas nevyřízenou reklamaci.

17. Dále se soud zabýval tzv. kompenzační námitkou, kterou žalovaná vznesla během řízení a kterou podala návrh na započtení pohledávky, když ze strany žalobkyně ji dosud nebyl vrácen přeplatek na vyúčtování za rok 2018, 2019 a 2020. Soud tento úkon posoudil podle ust. § 1982 o. z., ve znění účinném od 1. 1. 2014, neboť se jedná o právní vztah vzniklý již po [datum]. Dle ust. § 1982 odst. 1 téhož zákona dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2 tohoto ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

18. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části. Soud v prvé řadě přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky ve výši 30 510 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno výrokem I. tohoto rozsudku, kdy tato částka byla přeloženými důkazy, především tedy vyúčtováním zálohových úhrad za rok 2017 a protokolem o výměně vodoměru, prokázána.

19. Výrokem II. tohoto rozsudku však soud žalobu zamítl co do částky 15 144 Kč s příslušenstvím. Důvodem tohoto zamítavého závěru byla skutečnost, že žalovaná v rámci svého podání ze dne [datum] vznesla námitku započtení pohledávky ve výši 15 144 Kč a to oproti pohledávce žalobkyně vyplývající z nedoplatku za vyúčtování služeb za rok 2017.

20. Takový projev žalované, jímž proti žalobkyni uplatnila svou pohledávku k započtení, posoudil soud jako tzv. kompenzační námitku neboli obranu proti návrhu podle ust. § 98 o. s. ř.

21. Vznesla–li žalovaná v rámci jejího podání ze dne [datum] námitku započtení, je takové jednání žalované jednáním hmotněprávním a vzhledem k tomu, že s daným právním jednáním byla žalobkyně seznámena, je toto hmotněprávní jednání žalované vůči žalobkyni účinné a to dle ust. § 41 odst. 3 o. s. ř. a může se tedy projevit v rozhodnutí soudu o věci.

22. Dle provedeného dokazování lze uzavřít, že sama žalobkyně v řízení nerozporovala, že za ní žalovaná měla pohledávku způsobilou k započtení ve výši 15 144 Kč z titulu přeplatků plynoucích z výše uvedených vyúčtování. Splatnost těchto přeplatků pak nastala přímo ze zákona, konkrétně dle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., proto ani absence výzvy žalované k vrácení přeplatků žalobkyní nebránila započtení pohledávek.

23. Soud dále přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 773 Kč, přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalované v rozsahu 33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 283 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 654 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 940 Kč za kvalifikovanou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 2 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 940 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 940 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 440 Kč ve výši 4 082,40 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).