16 C 270/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16 017 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 300 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25tého dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku a) 8 075 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 257,1 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 757,02 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 877,73 Kč od [datum] do [datum], a z částky 2 577,73 Kč od [datum] do zaplacení, úrok 29 % ročně z částky 6 877,73 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku 3 642 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 370,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 675,60 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 290,70 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, úrok 29 % ročně z částky 2 290,70 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud s žalobou, ve které se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 16 017 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že a) žalovaná uzavřela dne [datum] s obchodní společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti jistina (zápůjčka) ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 075 Kč, ve kterém je zahrnut úrok ve výši 29 % ročně v kapitalizované výši 1 610 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 812 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2 653 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu, úroky a poplatky v 60 týdenních splátkách po 285 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Před sjednáním zápůjčky právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované poskytnuté finanční prostředky vrátit, a to na základě informací získaných od žalované, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná byla dotazována na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, což je potvrzeno i v samotné smlouvě. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední platba byla provedena dne [datum]. Poté již žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, celkem tak uhradila 4 700 Kč. Žalovaná dosud dle žalobních tvrzení dluží na jistině 6 877,73 Kč a na poplatku 5 497,27 Kč b) Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dále dne [datum] uzavřely smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 302 Kč, ve kterém je zahrnut úrok ve výši 29 % ročně v kapitalizované výši 932 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu, úroky a poplatky v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. I před touto smlouvou byla zjišťována úvěruschopnost žalované stejným způsobem. Žalovaná na tento dluh uhradila celkem 8 660 Kč. Žalovaná dosud dle žalobních tvrzení dluží na jistině 2 290,70 Kč a na poplatku 1 351,30 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně proto nárokuje zaplacení částky 12 375 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 257,1 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 757,02 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 877,73 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 877,73 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 3 642 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 370,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 675,6 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 290,7 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 2 290,7 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR 237431/2022-5 ze dne 9. 9. 2022, který žalovaná napadla včas podaným odporem.

3. K věci samé žalovaná uvedla, že si je dluhu vědoma, ale dostala se do tíživé finanční situace. Půjčku uzavírala asi doma, předkládala jej občanský průkaz, v té době již půjčky měla. Výpis, který předkládala, je z účtu jejího nejstaršího syna. Ke svým majetkovým poměrům uvedla, že její měsíční příjem činí 30 000 Kč, pobírá rodičovský příspěvek a dávky hmotné nouze, má 6 dětí, je rozvedená a výživné na děti jí otcové dětí neplatí. Náklady na bydlení má ve výši 17 400 Kč měsíčně a náklady na školku a školu činí 2 500 Kč měsíčně, často se svým příjmem ani nevystačí. Žalovaná současně požádala o splátkový kalendář s tím, že může hradit splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně.

4. Žalobkyně stanoviskem ze dne [datum] soudu sdělila, že souhlasí s úhradou dluhu žalované splácením formou pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 1 000 Kč, pod ztrátou výhody splátek.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 075 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 1 610 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 812 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 653 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 285 Kč (poslední splátka ve výši 260 Kč). Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí zápůjčky ve výši 9 000 Kč v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 243,85 % /viz Smlouva o zápůjčce ze dne [datum] včetně smluvních podmínek č. l. 22-23 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je vdaná, žije v nájmu, má základní vzdělání, čerpá mateřskou dovolenou, vyživuje čtyři osoby, nevlastní automobil a její čistý měsíční příjem činí 44 980 Kč, nemá bankovní účet. Běžné měsíční výdaje žadatelky jsou ve výši 14 000 Kč, z toho 1 200 Kč činí splátky právní předchůdkyni žalobkyně. V zákaznické kartě je zaškrtnuto, že předložila dva výpisy z bankovního účtu za měsíc říjen a listopad roku 2018 zákaznická karta ze dne [datum] na č. l. 26 spisu/. Celkově žalovaná na smlouvu uhradila 4 700 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 36 spisu/. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dále dne [datum] smlouvu o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 302 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 932 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 274 Kč (poslední splátka ve výši 246 Kč). Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí zápůjčky ve výši 7 000 Kč v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 312,54 % /viz Smlouva o zápůjčce ze dne [datum] včetně smluvních podmínek č. l. 79-80 a standardní informace o úvěru č. l. 83 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je vdaná, žije v nájmu, má základní vzdělání, vyživuje čtyři osoby, je v domácnosti, nevlastní automobil a její čistý měsíční příjem činí 26 130 Kč, nemá bankovní účet. Běžné měsíční výdaje žadatelky jsou ve výši 3 000 Kč. V zákaznické kartě je zaškrtnuto, že předložila dva výpisy z bankovního účtu za měsíc červenec a srpen roku 2018 zákaznická karta ze dne [datum] na č. l. 85 spisu/. Celkově žalovaná na smlouvu uhradila 8 660 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 37 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována oznámením ze dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek na č. l. 28-30, [číslo] spisu, oznámení o postoupení pohledávky + informace o zpracování osobních údajů + podací lístek na č. l. 35, 37, 39 a výpis z OR na č. l. 21 spisu /. Žalované byla dne [datum] odeslána výzva k úhradě dlužných částek dle shora uvedených smluv. Dle této výzvy měl být dluh uhrazen nejpozději do [datum] /viz Výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 31 - 32 spisu a podací lístek na č. l. 38 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluhy zanikly z jiného důvodu.

6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne [datum] smlouvu o zápůjčce, podle níž žalovaná převzala v hotovosti částku 9 000 Kč. Téhož dne podepsaly i zákaznickou kartu s vyplněním údajů o žalované. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně dle této smlouvy částku v celkové výši 4 700 Kč. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dále dne [datum] smlouvu o zápůjčce, podle níž žalovaná převzala v hotovosti částku 7 000 Kč. Téhož dne podepsaly i zákaznickou kartu s vyplněním údajů o žalované. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně dle této smlouvy částku v celkové výši 8 660 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávek z obou smluv za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Zástupce žalobkyně zaslal žalované poslední výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum], dle které měl být dluh uhrazen nejpozději do [datum]. Tato výzva byla žalované odeslána dne [datum].

7. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsaných smluv o zápůjčce předala žalované dne [datum] v hotovosti 9 000 Kč a dne [datum] v hotovosti částku ve výši 7 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti s těmito smlouvami však žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla její právní předchůdkyně žalované finanční prostředky po posouzení její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze ze zákaznických karet, z nichž však vyplývá, že ověřovala příjmy a výdaje žalované jen výpisy z účtu, které převážně hospodaří v záporných číslech, přičemž majitelem předmětného účtu je syn žalované [jméno] [příjmení], nikoliv sama žalovaná. Ve formuláři nazvaném zákaznická karta ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že žalovaná žije v nájmu, má základní vzdělání, čerpá mateřskou dovolenou, vyživuje čtyři osoby, nevlastní automobil a její čistý měsíční příjem činí 44 980 Kč, nemá bankovní účet. Běžné měsíční výdaje žalované jsou ve výši 14 000 Kč, z toho 1 200 Kč činí splátky právní předchůdkyni žalobkyně. Dále ze zákaznické karty ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že čistý měsíční příjem žalované již činí 26 130 Kč a její běžné měsíční výdaje jsou ve výši 3 000 Kč. Žádné listiny ve vztahu k ověřování příjmové ani výdajové stránky žalované žalobkyně nepředložila, není tedy patrné, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy a výdaje žalované. Z takto zjištěných skutečností si tak právní předchůdkyně žalobkyně nemohla s odbornou péčí učinit závěr o schopnosti žalované úvěr splácet.

17. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nikterak nezkoumala příjmy a výdaje žalované, a to ani ty podstatné. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejich osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Jak z hlediska výdajových poměrů, tak z hlediska příjmových poměrů žalované neměla právní předchůdkyně žalobkyně po ruce žádný, natož relevantní doklad, když vycházela toliko z čestného prohlášení žalované. Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. S ohledem na shora uvedené nelze dovodit, že by ze strany právní předchůdkyně žalobců byla úvěruschopnost žalované s odbornou péčí zkoumána.

18. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná.

19. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018-77 či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. 27 Co 132/2019-97 nebo ze dne 25. 6. 2019, č. j. 23 Co 128/2019-129, v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti). Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

20. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, ani na jiné související poplatky. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, smluvních pokut a smluvních úroků včetně příslušenství zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

21. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že v prvém případě bylo žalované vyplaceno 9 000 Kč a vráceno pouze 4 700 Kč, je proto povinna vydat 4 300 Kč, v druhém případě bylo vyplaceno 7 000 Kč a ze strany žalované vráceno 8 660 Kč, tím je poskytnutá jistina již zcela uhrazena, a proto bylo nutno žalobu zamítnout i v části požadované jistiny včetně zákonného úroku z prodlení. Protože soud daný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, došlo k jeho splatnosti od okamžiku, kdy se o tomto obohacení žalovaná dozvěděla, tj. od okamžiku, kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k jeho vydání. Žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne [datum]. Výzva byla žalované odeslána dne [datum], přičemž soud má za to, že žalované byla doručena dne [datum] (§ 573 o. z.) Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši (výrok I. tohoto rozsudku).

22. K žádosti žalované soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., části věty za středníkem, o možnosti plnit dluh žalované ve splátkách, které stanovil v celkové výši 1 000 Kč měsíčně. Při stanovení výše splátek přihlédl soud k výši žalobkyni přiznaného nároku, přičemž neshledal, že by žalobkyni bylo žalovanou na dluh tímto způsobem plněno po nepřiměřeně dlouhou dobu, když lze očekávat splnění dluhu za 5 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně nadto se splátkami souhlasila.

23. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, byla žaloba co do částky 11 717 Kč včetně příslušenství, zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku).

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

25. K problematice dobrodiní tzv. splátkového kalendáře a„ ztrátě výhody lhůt“ soud ve stručnosti pro žalovaného uvádí, že plnění ve splátkách je hmotným právem upraveno v § 1931 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku tak, že bylo-li ve prospěch dlužníka sjednáno dobrodiní splátkového kalendáře, pak při nedodržení této výhody je věřitel oprávněn požadovat uhrazení celého dluhu a to za předpokladu, že tak učiní nejpozději do splatnosti nejblíže následující splátky (dochází tu k tzv.„ ztrátě lhůt“ či„ ztrátě výhody splátek“). Pokud by tedy žalovaný řádně a včas některou splátku v rozporu s rozhodnutím soudu neuhradil, mohla by žalobkyně požadovat, a to i exekučně, zaplacení zbývající dlužné částky (jistiny i příslušenství) naráz.

26. Pro úplnost soud dodává, že nepřisvědčil ani argumentaci žalobkyně, jakým aplikovala na posuzovanou věc rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 č. j. 5 Co 231/2020-97 /na č. l. 61-63 spisu/, neboť argumentace žalobkyně není zcela přiléhavá na posuzovanou věc. Krajský soud se v této věci mimo jiné zabýval otázkou, zda žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost dlužníka, ale za jiného skutkového stavu než v posuzované věci. Ve věci posuzované krajským soudem žalobkyně (úvěrující) při posuzování úvěruschopnosti dlužníka (spotřebitele) postupovala s odbornou péčí, když objektivně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného, s ohledem k jeho poměrům, úvěr splatit, přičemž krajský soud konstatoval, že stačí, pokud žalobkyně listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto k dispozici ke dni podepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Krajský soud vycházel z toho, že příjem žalovaného byl ve výši 22 000 Kč a jeho výdaje byly ve výši 12 500 Kč, kdy žalovaný doložil nájemní smlouvu, kdy současně přihlédl k výši týdenní splátky 613 Kč. V případě posuzovaném nadepsaným soudem nelze dospět k závěru, že by právní předchůdkyně žalobkyně postupovala takto nebo obdobně s odbornou péčí, když se spokojila s tvrzenými měsíčními výdaji žalované, které nikterak neověřovala. S ohledem na uvedené, závěry nadepsaného soudu nejsou v rozporu se závěry shora uvedených rozsudků Nejvyššího správního soudu ČR, resp. Vrchního soudu v Praze.