16 C 282/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A 2. Jméno advokátky B ., IČO IČO advokátky B sídlem Adresa advokátky B zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 3. Jméno advokáta C , narozená Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C 4. Jméno advokáta D , narozená Datum narození advokáta D bytem Adresa advokáta D zastoupená opatrovníkem Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům, vše zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rod. dům, vše zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky rozdělen podle velikosti jejich podílů tak, že žalobkyni připadne 5/32 výtěžku, 1.žalované připadne 9/16 výtěžku, 2.žalované připadne 5/32 výtěžku, 3.žalované připadne 1/16 výtěžku a 4.žalované připadne 1/16 výtěžku.III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se ve vztahu k žalovaným domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem. Pro odůvodnění svého požadavku uvedla, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – , adresa, (rodinný dům), vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území a obec , adresa, (dále jen „nemovitosti“ nebo „předmětné nemovitosti“). Žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 5/32, 1. žalované o velikosti 9/16, 2. žalované o velikosti 5/32 a konečně 3. a 4. žalované každé o velikosti 1/16. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Žalobkyně nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví k nemovitostem, a proto jednala se žalovanými o jeho zrušení a vypořádání v rámci mimosoudního jednání. Žalobkyně zaslala žalovaným dopis se snahou se domluvit, přičemž se všechny žalované (vyjma 3. žalované) se žalobkyní spojily. Mezi stranami však nedošlo k dohodě ohledně výše vypořádacího podílu. Společnému prodeji pak brání nečinnost 3. žalované. Jelikož povaha nemovitostí neumožňuje jejich faktické rozdělení, navrhla žalobkyně jako způsob vypořádání spoluvlastnictví buď soudem nařízený prodej ve veřejné dražbě, nebo přikázání nemovitostí do vlastnictví některé z žalovaných a ta bude povinna uhradit zbylým účastníkům jejich vypořádací podíly. Pro určení ceny navrhuje žalobkyně vycházet ze znaleckého posudku, který předložila.2. 1. žalovaná v rámci vyjádření k žalobě uvedla, že s návrhem žalobkyně na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem souhlasí. Současně souhlasila s tím, aby byla nemovitost prodána jako celek ve veřejné dražbě a spoluvlastníkům byl dle výše jejich spoluvlastnických podílů následně rozdělen výtěžek z prodeje. Uvedla, že nemovitost skutečně nelze reálně rozdělit. Rodinný dům na pozemku představuje svou velikostí a uspořádáním obytný prostor pro jednu rodinnou domácnost. Dále uvedla, že měla zájem o nabytí spoluvlastnického podílu žalobkyně, nikoli ostatních spoluvlastníků. O nabytí podílu žalobkyně do svého vlastnictví 1. žalovaná s žalobkyní před podáním žaloby jednala, avšak nesouhlasila s cenou, kterou žalobkyně požadovala za svůj podíl. O nabytí podílů ostatních spoluvlastníků 1. žalovaná s ostatními žalovanými nikdy nejednala a ani o ně neměla zájem. Nebýt toho, že žalobkyně, která se zabývá sériovým rychloobrátkovým spekulativním realitním byznysem tzv. flipováním nemovitostí, nabyla podíl na nemovitosti, ostatní spoluvlastníci by nemovitost pokojně dále spoluvlastnili.3. 2. žalovaná se vyjádřila tak, že nesouhlasí, aby byla nemovitost prodána ve veřejné dražbě a výtěžek z prodeje byl následně rozdělen mezi spoluvlastníky. Uvedla, že je připravena odkoupit spoluvlastnické podíly na nemovitosti od ostatních spoluvlastníků a nabýt tak nemovitost do svého výlučného vlastnictví. Následně v průběhu prvního ústního jednání před soudem dne , datum, navrhla podílové spoluvlastnictví zrušit, nařídit prodej nemovitosti ve veřejné dražbě a výtěžek z dražby vypořádat mezi spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílů.4. 3. žalovaná v průběhu prvního ústního jednání před soudem dne , datum, vyjádřila souhlas s prodejem nemovitosti. Uvedla, že v nemovitosti nebydlí. O přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví nemá zájem, ani nemá dostatek finančních prostředků.

5. Opatrovník 4. žalované vyjádřil souhlas s návrhem žalobkyně, tj. aby byla nemovitost prodána ve veřejné dražbě a výtěžek z prodeje následně rozdělen mezi spoluvlastníky nemovitostí.

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky shora specifikovaných nemovitostí, kdy spoluvlastnický podíl žalobkyně na uvedených nemovitostech činí 5/32, 1. žalované o velikosti 9/16, 2. žalované o velikosti 5/32 a 3. a 4. žalované každé o velikosti 1/16. Vkladovou listinou pro vlastnické právo žalobkyně byla kupní smlouva ze dne , datum, , pro 1. žalovanou smlouva darovací ze dne , datum, , pro 2. žalovanou usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne , datum, (právní moc , datum, ) a usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne , datum, (právní moc , datum, ) a pro 3. a 4. žalovanou pak usnesení soudu o potvrzení nabytí dědictví ze dne , datum, (právní moc , datum, ) (viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 5 spisu). Žalobkyně je společností zabývající se mimo jiné nákupem, prodejem, správou a údržbou nemovitostí. Jedním ze společníků žalobkyně je společnost , právnická osoba, Z článků publikovaných na zpravodajském serveru Seznam zprávy předložených 1. žalovanou se podává, že osoby z okruhu společníků žalobkyně provádí obchodní praktiky označované jako tzv. flipování nemovitostí (viz výpis z OR žalobkyně a společníka žalobkyně na č. l. 58 a 59 spisu, články ze Seznam zpráv na č. l. 60-72 spisu). Žalobkyně před podáním žaloby jednala se žalovanými ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem. Žalobkyně nabídla žalovaným prodej svého podílu na nemovitostech za finanční náhradu, jenž vycházela ze znaleckého posudku z roku 2023, který uváděl tržní cenu předmětné nemovitosti ve výši , částka, . Současně 1. a 2. žalovaná učinily žalobkyni nabídku na odkoupení jejich podílů. K dohodě mezi účastníky ohledně výše finančních náhrad nedošlo. Následně žalobkyně navrhovala společný prodej nemovitostí (viz korespondence účastníků na č. l. 6-16 spisu, 51 a 52 spisu). Žalobkyně a 1. žalovaná se shodly na tom, že předmětná nemovitost se nedá reálně rozdělit. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , jehož zadavatelem byl Exekutorský úřad , adresa, se podává, že tržní hodnota předmětné nemovitosti k , datum, byla , částka, (viz tvrzení žalobkyně a 1. žalované a znalecký posudek na č. l. 17-33 spisu). 4. žalovaná je nesvéprávná, jejím opatrovníkem bylo jmenováno , adresa, . Je omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá mimo jiné realizovat smlouvy v jakékoliv podobě a formě, jejichž předmětem je peněžité i jiné plnění (viz rozhodnutí na č. l. 45-46 spisu).

7. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitostí. Podíl žalobkyně na uvedených nemovitostech činí 5/32, 1. žalované činí 9/16, 2. žalované činí 5/32 a 3. a 4. žalované činí každé o velikosti 1/16. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Žalobkyně nadále nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, před podáním žaloby jednala se žalovanými (vyjma 3. žalované, která byla nekontaktní) o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem v rámci mimosoudního jednání. Mezi stranami však nedošlo k dohodě ohledně výše finanční náhrady za převody spoluvlastnických podílů a v konečné fázi ani jeden ze spoluvlastníků neměl zájem o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

10. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

11. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je opodstatněná. Soud v prvé řadě poznamenává, že zákonná úprava spoluvlastnictví vychází ze zásady, dle které nelze žádného ze spoluvlastníků nutit, aby nadále ve spoluvlastnickém svazku setrvával. Z pohledu splnění podmínek pro zrušení spoluvlastnictví soud dále konstatuje, že neshledal, žádnou zákonnou překážku, která by bránila zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. Současně nebyly tvrzeny a tím méně prokázány žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že žalobkyně zvolila pro podání žaloby, jíž se zrušení spoluvlastnictví domáhá, nevhodnou dobu nebo že by jí sledovala nepoctivý záměr v podobě způsobení újmy žalovaným (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, nebo sp. zn. , spisová značka, ). Z postojů účastníků řízení je zřejmé, že ani jeden z nich nechce spoluvlastnictví nadále udržet a strany mají zájem na jeho zrušení.

13. S odkazem na popsané soud podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti zrušil. Jde-li o způsob vypořádání spoluvlastnictví, je třeba podtrhnout, že při soudním vypořádání není soud vázán návrhy účastníků o tom, jak se má vypořádání provést, a může se rozhodnout i pro jiný způsob vypořádání, než jaký byl navržen. Na druhou stranu soud nemůže nařídit prodej věci v případě, má-li o věc zájem některý ze spoluvlastníků, který může zajistit její účelné využití a je schopen ostatním spoluvlastníkům poskytnout přiměřenou náhradu. Z dikce § 1147 o. z. vyplývá, že způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví mají v zákoně své stanovené pořadí, které musí být soudem respektováno. Na prvém místě přichází v úvahu rozdělení věci, a není-li to možné, nastupuje další způsob, tedy přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Není-li uskutečnitelný ani tento způsob vypořádání, přichází na pořad způsob třetí, kdy soud nařídí prodej nemovitosti a výtěžek je rozdělen mezi spoluvlastníky.

14. Z hlediska prvého a přednostního způsobu vypořádání spoluvlastnictví, jímž je rozdělení věci, soud konstatuje, že předmětnou nemovitost považuje za věc reálně nedělitelnou, a tudíž tento způsob vypořádání do úvahy nepřichází. Možnost reálného rozdělení nepřipadá v úvahu zejména s ohledem na rozdílnou velikost spoluvlastnických podílů účastníků řízení, současně žalobkyně a 1. žalovaná shodně uvedly, že nemovitost nelze reálně rozdělit, když rodinný dům na pozemku představuje svou velikostí a uspořádáním obytný prostor pro jednu rodinnou domácnost. Současně žádný z účastníků neměl zájem o přikázání společné věci do svého výlučného vlastnictví. Vzhledem k těmto skutečnostem rozhodl soud v souladu s návrhem a stanoviskem všech účastníků řízení o nařízení prodeje předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky. Pokud jde o způsob rozdělení výtěžku z prodeje nemovitostí, soud rozhodl o rozdělení dle poměru odpovídajícímu výši podílů spoluvlastníků, když nebyly zjištěny žádné zvláštní okolnosti, ke kterým by bylo třeba přihlédnout a které by odůvodňovaly jiný způsob rozdělení výtěžku.

15. Soud tak shledal způsob vypořádání spoluvlastnictví tak, jak navrhovala žalobkyně, zcela v souladu se spravedlivým uspořádáním, a proto zrušil spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, neboť byly splněny zákonné podmínky k takovému rozhodnutí (výrok I. rozsudku), a dále rozhodl o prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky rozdělen tak, že žalobkyni připadne 5/32 výtěžku, 1. žalované připadne 9/16 výtěžku, 2. žalované připadne 5/32 výtěžku, 3. a 4. žalované připadne každé 1/16 výtěžku (výrok II. rozsudku).

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Dle stanoviska Ústavního soudu ze dne , datum, , Pl. ÚS-st. 59/23, je v případě, kdy soud vyhoví návrhu na zrušení spoluvlastnictví a o způsobu jeho vypořádání, třeba na procesní úspěch obou stran řízení (majících v řízení s povahou iudicium duplex totožné postavení žalobkyně i žalovaných) pohlížet jako na částečný (stejný). Všichni účastníci byli úspěšní zčásti, a proto náhrada nákladů řízení nenáleží žádnému z nich (výrok III. rozsudku).