16 C 292/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 16 015,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a úrok ve výši 21 % ročně z částky částka od datum zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou podáním ze dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota (dále jen „smlouva o půjčce“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“) a na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému po posouzení úvěruschopnosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky v hotovosti ve výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši částka v 60 týdenních (sedmidenních) hotovostních splátkách po částka. Poslední splátka byla stanovena na den datum. Poplatek sestával jednak ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, jednak z odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši částka a jednak z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, poslední příslušnou splátku zaplatil dne datum. Celkem na svůj dluh od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek zaplatil částka. Pohledávka byla s účinností ke dni datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině částka a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na hotovostní inkaso) částku částka. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok v kapitalizované a běžící výši, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, včetně smluvních podmínek, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 21 % ročně ve výši částka, dále s poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a poplatkem ve výši částka za hotovostní režim splátek. Žalovaný se tedy zavázal vrátit celkem právní předchůdkyni žalobkyně částku částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí částky částka v hotovosti /viz smlouva o půjčce včetně smluvních podmínek na č. l. 20-21 spisu/. Žalovaný na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradil celkem částku částka /viz tvrzení žalobkyně v žalobě/. Žalovaný v žádosti o úvěr v rámci zkoumání úvěruschopnosti uvedl, že byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník ve společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjem částka, dále uvedl, že žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti, pravidelné měsíční výdaje žalovaného činily na nájem částka, telefon částka, výdaje na domácnost činily částka. Právní předchůdkyně žalobkyně tak vyšla z použitelného příjmu ve výši částka. Dále žalovaný ve formuláři označil dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu a SIPO /viz zákaznická karta na č. l. 19 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 22-27 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 29-31 spisu, výpis z OR na č. l. 18 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 28 spisu, informace o zpracování osobních údajů na č. l. 21 p. v. spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum. V dopise byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné částky do datum /viz předžalobní upomínka na č. l. 32-33 spisu, podací lístek na č. l. 35 spisu/.

5. Jelikož již ve věci byly pro rozhodnutí veškeré relevantní skutečnosti prokázány, zamítl soud návrh žalobkyně na doplnění dokazování rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, neboť ho shledal nadbytečným.

6. S ohledem na okamžik uzavření smlouvy o půjčce soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od datum (dále jen „o. z.“), posuzoval řešenou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do datum (dále jen „obč. zák.“), a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do datum (čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb. a § 164 zákona č. 257/2016 Sb.; dále jen „zákon č. 145/2010 Sb.“).

7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužných částek, nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do datum (dále jen „nařízení vlády č. 142/1994 Sb.“), podle jehož ust. § 1 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

9. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 9 odst. 1 poslední věty zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

11. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

12. Podle § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

13. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

14. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. V řízení bylo prokázáno, že smlouvou o postoupení pohledávek byla dle § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení této pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Tím je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda byla smlouva o půjčce, která je zároveň spotřebitelským úvěrem, sjednána platně a proto zkoumal, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru dostála, neunesla ani poté, co byla při ústním jednání postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v uvedeném ohledu vyzvána k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s řádnou pečlivostí. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumá úvěruschopnost svých klientů zejména prostřednictvím formuláře nazvaného karta zákazníka, kam bývají vepsány zjištěné údaje především o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech klienta. V daném případě žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila žádné listinné důkazy (vyjma zákaznické karty), z nichž by bylo možno prokázat, zda a jak právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřovala. Žalobkyně k tomu uvedla, že ona ani právní předchůdkyně žalobkyně nemá kopie dokladů žalovaného k dispozici. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že žalobkyně své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neunesla. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud shora uvedenou smlouvu dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou dle § 39 obč. zák., přičemž k absolutní neplatnosti přihlíží soud i bez návrhu. K námitce žalobkyně, že neprokázání splnění povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, nezpůsobuje neplatnost smlouvy, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že přestože zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum výslovně neuváděl absolutní neplatnost úvěrové smlouvy jako sankci za nesplnění povinnosti podle § 9 odst. 1 tohoto zákona, je na místě ji dovodit z § 39 občanského zákoníku, když se jedná o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu. Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období, kdy zákon uvedený důsledek spočívající v neplatnosti takto uzavřené smlouvy výslovně neupravoval.

18. Podle § 451 obč. zák. je majetkový prospěch získaný plněním z neplatné smlouvy bezdůvodným obohacením a každá ze stran byla dle § 457 obč. zák. povinna vrátit druhé straně vše, co podle ní dostala. V případě, že bylo oběma stranami neplatné smlouvy poskytováno peněžité plnění, může se strana smlouvy domáhat pouze rozdílu mezi poskytnutou a obdrženou částkou, neboť v tomto případě je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 a 457 obč. zák. představováno právě pouze zmíněným rozdílem (viz např. zpráva občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR ze dne datum sp. zn. Cpj 34/74 publikovaná pod číslem 26/1975 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek či usnesení ze dne datum sp. zn. spisová značka). V daném případě soud uzavřel, že žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil v částce částka, když z poskytnutých částka právní předchůdkyní žalobkyně vrátil pouze částka. Splatnost bezdůvodného obohacení nastává ve smyslu § 563 občanského zákoníku výzvou ke splacení ze strany věřitele, v dané věci žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne datum, a to nejpozději do datum, splatnost bezdůvodného obohacení tak nastala dne datum a od tohoto data má žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky částka podle § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené prováděcím nařízením vlády. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.