16 C 292/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 16 015,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 21 % ročně z částky , částka, od , datum, zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne , datum, a doplněnou podáním ze dne , datum, , domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva o půjčce“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“) a na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému po posouzení úvěruschopnosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky v hotovosti ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, v 60 týdenních (sedmidenních) hotovostních splátkách po , částka, . Poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Poplatek sestával jednak ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , jednak z odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a jednak z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, poslední příslušnou splátku zaplatil dne , datum, . Celkem na svůj dluh od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek zaplatil , částka, . Pohledávka byla s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině , částka, a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na hotovostní inkaso) částku , částka, . Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok v kapitalizované a běžící výši, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , včetně smluvních podmínek, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 21 % ročně ve výši , částka, , dále s poplatkem za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatkem ve výši , částka, za hotovostní režim splátek. Žalovaný se tedy zavázal vrátit celkem právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, , a to v 60 týdenních splátkách po , částka, . Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí částky , částka, v hotovosti /viz smlouva o půjčce včetně smluvních podmínek na č. l. 20-21 spisu/. Žalovaný na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradil celkem částku , částka, /viz tvrzení žalobkyně v žalobě/. Žalovaný v žádosti o úvěr v rámci zkoumání úvěruschopnosti uvedl, že byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník ve společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjem , částka, , dále uvedl, že žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti, pravidelné měsíční výdaje žalovaného činily na nájem , částka, , telefon , částka, , výdaje na domácnost činily , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně tak vyšla z použitelného příjmu ve výši , částka, . Dále žalovaný ve formuláři označil dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu a SIPO /viz zákaznická karta na č. l. 19 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne , datum, /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 22-27 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 29-31 spisu, výpis z OR na č. l. 18 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 28 spisu, informace o zpracování osobních údajů na č. l. 21 p. v. spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, . V dopise byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné částky do , datum, /viz předžalobní upomínka na č. l. 32-33 spisu, podací lístek na č. l. 35 spisu/.

5. Jelikož již ve věci byly pro rozhodnutí veškeré relevantní skutečnosti prokázány, zamítl soud návrh žalobkyně na doplnění dokazování rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , neboť ho shledal nadbytečným.

6. S ohledem na okamžik uzavření smlouvy o půjčce soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od , datum, (dále jen „o. z.“), posuzoval řešenou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do , datum, (dále jen „obč. zák.“), a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do , datum, (čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb. a § 164 zákona č. 257/2016 Sb.; dále jen „zákon č. 145/2010 Sb.“).

7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužných částek, nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do , datum, (dále jen „nařízení vlády č. 142/1994 Sb.“), podle jehož ust. § 1 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

9. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 9 odst. 1 poslední věty zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

11. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

12. Podle § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

13. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

14. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. V řízení bylo prokázáno, že smlouvou o postoupení pohledávek byla dle § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení této pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Tím je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda byla smlouva o půjčce, která je zároveň spotřebitelským úvěrem, sjednána platně a proto zkoumal, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru dostála, neunesla ani poté, co byla při ústním jednání postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v uvedeném ohledu vyzvána k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s řádnou pečlivostí. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumá úvěruschopnost svých klientů zejména prostřednictvím formuláře nazvaného karta zákazníka, kam bývají vepsány zjištěné údaje především o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech klienta. V daném případě žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila žádné listinné důkazy (vyjma zákaznické karty), z nichž by bylo možno prokázat, zda a jak právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřovala. Žalobkyně k tomu uvedla, že ona ani právní předchůdkyně žalobkyně nemá kopie dokladů žalovaného k dispozici. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že žalobkyně své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neunesla. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud shora uvedenou smlouvu dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou dle § 39 obč. zák., přičemž k absolutní neplatnosti přihlíží soud i bez návrhu. K námitce žalobkyně, že neprokázání splnění povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , nezpůsobuje neplatnost smlouvy, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že přestože zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, výslovně neuváděl absolutní neplatnost úvěrové smlouvy jako sankci za nesplnění povinnosti podle § 9 odst. 1 tohoto zákona, je na místě ji dovodit z § 39 občanského zákoníku, když se jedná o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu. Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období, kdy zákon uvedený důsledek spočívající v neplatnosti takto uzavřené smlouvy výslovně neupravoval.

18. Podle § 451 obč. zák. je majetkový prospěch získaný plněním z neplatné smlouvy bezdůvodným obohacením a každá ze stran byla dle § 457 obč. zák. povinna vrátit druhé straně vše, co podle ní dostala. V případě, že bylo oběma stranami neplatné smlouvy poskytováno peněžité plnění, může se strana smlouvy domáhat pouze rozdílu mezi poskytnutou a obdrženou částkou, neboť v tomto případě je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 a 457 obč. zák. představováno právě pouze zmíněným rozdílem (viz např. zpráva občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR ze dne , datum, sp. zn. Cpj 34/74 publikovaná pod číslem 26/1975 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek či usnesení ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě soud uzavřel, že žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil v částce , částka, , když z poskytnutých , částka, právní předchůdkyní žalobkyně vrátil pouze , částka, . Splatnost bezdůvodného obohacení nastává ve smyslu § 563 občanského zákoníku výzvou ke splacení ze strany věřitele, v dané věci žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne , datum, , a to nejpozději do , datum, , splatnost bezdůvodného obohacení tak nastala dne , datum, a od tohoto data má žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky , částka, podle § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené prováděcím nařízením vlády. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.