16 C 297/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 71 594,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a za částky , částka, od , datum, do zaplacení,b) částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplaceníc) částku , částka, ,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, , se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní dne , datum, uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen „smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti na odběrné místo na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal dodávanou elektřinu odebírat a hradit za ni řádně a včas žalobkyni cenu určenou ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období se splatností vyúčtování, stanovenou ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data , datum, s možností automatické prolongace smlouvy. Za odebranou elektřinu v období od , datum, do , datum, vystavila žalobkyně žalovanému dne , datum, fakturu s variabilním symbolem č. , var. symbol, na částku , částka, splatnou dne , datum, , kdy částka , částka, představovala cenu za 7,46600 MWh odebrané elektřiny a částka , částka, zaplacené zálohy. Na tuto fakturu byla dne , datum, provedena částečná úhrada v celkové výši , částka, , k úhradě tak zbývá částka , částka, . Za 1,86500 MWh odebrané elektřiny v období od , datum, do , datum, vystavila žalobkyně žalovanému fakturu s variabilním symbolem č. , var. symbol, na částku , částka, splatnou dne , datum, . Následně na základě nových informací získaných od provozovatele distribuční soustavy vystavila dne , datum, žalobkyně opravný daňový doklad č. , hodnota, , jímž vyúčtovala žalovanému přeplatek ve výši , částka, odpovídající objemu 1,699 MWh odebrané elektřiny. Opravným dokladem tak byla ponížena spotřeba vyúčtovaná původní fakturou s variabilním symbolem č. , var. symbol, , kdy k úhradě zůstala částka , částka, za 0,16600 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od , datum, do , datum, . Na tuto fakturu nebyla provedena žalovaným žádná úhrada. Smluvní strany si ujednaly smluvní pokutu ve výši , částka, za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Dále si žalobkyně s žalovaným pro případ, kdy žalovaný opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, ujednali smluvní pokutu ve výši , částka, pro kategorii domácnost. Žalovaný opakovaně neplnil své platební povinnosti vyplývající ze smlouvy, když neuhradil zálohu za měsíc červen 2023 splatnou dne , datum, a fakturu s variabilním symbolem č. , var. symbol, splatnou dne , datum, . Žalobkyně proto dne , datum, ukončila dodávku elektřiny a dne , datum, odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaného. Následně žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši , částka, (18 měsíců x , částka, ), a to vyúčtováním pod variabilním symbolem , var. symbol, , splatným dne , datum, . Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku , částka, představující smluvní pokutu za nezaplacení žalované faktury s variabilním symbolem , var. symbol, , a to vyúčtováním s variabilním symbolem , var. symbol, ze dne , datum, . Žalovaný dlužné částky neuhradil ani na základě předžalobních výzev ze dne , datum, a , datum, .

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání soudu konaném dne , datum, nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa vedeném pod č. EAN: 859182400603471936, nacházejícím se na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Účinnost smlouvy nastala , datum, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na dobu 30 měsíců od data účinnosti smlouvy s automatickým prodloužením smlouvy o dalších 24 měsíců, a to i opakovaně. Žalovaný byl povinen dle textu uvedené smlouvy uhradit žalobkyni smluvní pokutu určenou jako násobek částky , částka, a počtu kalendářních měsíců po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy pokud opakovaně poruší kteroukoli platební povinnost dle smlouvy, nebo způsobí nemožnost dodávky ze strany žalobkyně nebo učiní bez souhlasu žalobkyně jakýkoli projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle smlouvy. Dále byl žalovaný povinen v případě prodlení s jakoukoliv platbou převyšující 10 dní uhradit smluvní pokutu ve výši , částka, za každý jednotlivý případ prodlení. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně, podle kterých byl žalovaný povinen platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny /viz smlouva včetně obchodních podmínek na č. l. 14-15 spisu, plán záloh a plateb na č. l. 17-18 spisu, ceník včetně obchodních podmínek na č. l. 30-32 spisu/. Žalobkyně vystavila žalovanému dne , datum, vyúčtování dodávky elektřiny s variabilním symbolem č. , var. symbol, na nedoplatek ve výši , částka, splatný dne , datum, , představující cenu za 7,46600 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od , datum, do , datum, , po odečtení zálohových plateb ve výši , částka, /viz vyúčtování na č. l. 15-17 spisu/. Žalobkyně dne , datum, vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši , částka, fakturou s variabilním symbolem č. , var. symbol, se splatností , datum, za předčasné ukončení smlouvy (18 měsíců x , částka, ) /viz vyúčtování smluvní pokuty na č. l. 18 spisu/. Následně žalobkyně z důvodu nezaplacení dlužné částky žalovaným odstoupila dopisem ze dne , datum, od smlouvy /viz odstoupení od smlouvy na č. l. 22 spisu, poštovní podací arch na č. l. 23 spisu/. Dále žalobkyně fakturou s variabilním symbolem č. , var. symbol, vystavenou dne , datum, , splatnou dne , datum, , ve spojení s opravnou fakturou č. , hodnota, (variabilní symbol č. , var. symbol, ) ze dne , datum, vyúčtovala žalovanému nedoplatek ve výši , částka, představující cenu za 0,16600 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od , datum, do , datum, /viz vyúčtování na č. l. 20-25 spisu, oznámení o provedeném zápočtu na č. l. 25 spisu/. Žalobkyně dne , datum, vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši , částka, fakturou s variabilním symbolem č. , var. symbol, za pozdní úhradu smluvených plateb, a to nezaplacení faktury s variabilním symbolem č. , var. symbol, /viz vyúčtování smluvních pokut na č. l. 26 spisu/. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne , datum, a ze dne , datum, /viz předžalobní výzvy na č. l. 26 a 28 spisu, poštovní podací archy na č. l. 27 a 29 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

8. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

9. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud shledal, že žaloba je důvodná pouze částečně, když vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona, která je současně kupní smlouvou podle § 2079 a násl. o. z. Od této smlouvy následně žalobkyně z důvodu nezaplacení dlužných částek žalovaným odstoupila a žalovanému vyfakturovala nedoplatky na platbách za elektřinu a související služby za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, se splatností do , datum, , když na tuto fakturu byla dne , datum, provedena úhrada v celkové výši , částka, a za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, se splatností do , datum, . Žalovaný na tyto faktury již ničeho neuhradil, je tak v prodlení s úhradou částky , částka, od , datum, , částky , částka, od , datum, , kdy od těchto dat náleží žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Soud rovněž shledal za důvodný nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , neboť žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením faktury pod variabilním symbolem č. , var. symbol, po dobu delší než 10 dní. Takto sjednanou smluvní pokutu nepovažuje soud za nepřiměřené ujednání ve vztahu ke spotřebiteli. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vyúčtovanou cenu za odebrané množství elektřiny za uvedená období a vyúčtovanou smluvní pokutu. Jelikož žalovaný povinnost zaplatit cenu za odebranou elektřinu a související služby a smluvní pokutu řádně a včas ve sjednané lhůtě splatnosti nesplnil, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

13. Soud však neshledal důvodným nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvách. S ohledem na povahu účastníků je třeba smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným hodnotit jako smlouvy spotřebitelské, jejichž strany jsou v nerovném postavení. Ujednání o předmětné smluvní pokutě však představuje ve smyslu § 1813 o. z. významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, jde o zakázané ujednání, k němuž se podle § 1815 o. z. z úřední povinnosti nepřihlíží. Tuto ochranu pak soud musí poskytovat z úřední povinnosti (i bez aktivity žalovaného v řízení), neboť jinak by taková ochrana nebyla účinná. Takto sjednaná smluvní pokuta stíhá výlučně žalovaného a fakticky představuje v pořadí druhou smluvní pokutu za stejné porušení povinnosti ze smlouvy, tj. prodlení s úhradou vyfakturovaných částek. Žalovaný je totiž jednak sankcionován smluvní pokutou ve výši , částka, za každé prodlení s jakoukoli platbou delší než 10 dní a dále dávají uzavřené smlouvy žalobkyni možnost při takovém prodlení ze strany žalovaného od smlouvy odstoupit, tedy ji předčasně ukončit, a následně se po žalovaném domáhat další smluvní pokuty, uložené sice formálně za předčasné ukončení smlouvy, ale ve svém důsledku je tato další pokuta ukládána opět za prodlení s úhradou ze strany žalovaného. Nadto nelze přehlédnout, že v případě smlouvy se jedná o předpřipravené složitě formulované ujednání o zaplacení smluvní pokuty, jejíž vznik se váže na opakované porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy a u které se způsob určení její výše vůbec neodvíjí od povahy porušované povinnosti. Nedodržení povinností ze strany žalobkyně smluvní pokutou utvrzováno není.

14. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla sjednána mezi žalobkyní jako podnikatelkou a žalovaným jako spotřebitelem (ve smlouvách je uvedena kategorie: domácnost), přičemž žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu a poskytovat související služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou – 30 měsíců od data účinnosti smlouvy. V části smlouvy „smluvní sankce“ jsou uvedeny jednotlivé případy, kdy žalobkyně může po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty. V této části je uvedeno, že v případě předčasného ukončení smlouvy na dobu určitou na základě projevu vůle ze strany žalovaného bez souhlasu žalobkyně, v případě nemožnosti dodávky na základě jednání žalovaného a v případě oprávněného odstoupení žalobkyně od smlouvy z důvodu opakovaného porušení (dva a vícekrát) platebních povinností souvisejících s dodávkou elektřiny, je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu (ve výši , částka, pro kategorii domácnost, případně , částka, pro kategorii maloodběratel) za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky elektřiny od žalobkyně do konce plánované doby trvání smlouvy na dobu určitou. K předčasnému ukončení smlouvy došlo odstoupením žalobkyně z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalovaného. Žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty v celkové výši , částka, za předčasné ukončení smlouvy.

15. Daná smluvní pokuta sankcionuje jednání spotřebitele, na základě kterého dochází k předčasnému ukončení smlouvy na dobu určitou, tedy sjednanou na určité období, v rámci kterého žalobkyně očekávala poskytování služeb žalovanému a zároveň dosahování určitého zisku souvisejícího s poskytováním této služby. Ve smlouvě je uvedeno, že předmětná smluvní pokuta představuje případně i náhradu škody. Z formulace této smluvní pokuty vyplývá, že se jedná o (paušalizovanou) náhradu škody toliko v části ušlého zisku žalobkyně, neboť po ukončení smluvního vztahu (a tudíž ukončení i poskytování služeb dodávky plynu) již žalobkyni žádné další skutečné náklady vůči žalovanému, a to opětovně každý měsíc, vznikat nemohou. Daná smluvní pokuta tak svým účelem představuje primárně sankci odpovídající části ušlého zisku, nikoliv skutečně vzniklým nákladům, byť v paušalizované výši. Při absenci reparačního charakteru smluvní pokuty tak daná smluvní pokuta představuje toliko sankci ve prospěch žalobkyně. U smluv obdobného typu bývá obvyklé, že jsou uzavírány na dobu určitou v řádu desítek měsíců (jednotek let), či případně na dobu neurčitou. U smluv fixovaných na dobu určitou bývá zpravidla zákazníkům nabídnuta nižší cena za odebranou elektřinu, která je na druhé straně vykompenzována delším obdobím, po které takovýto zákazník přináší poskytovateli zisk, a proto je zejména v zájmu poskytovatele služeb, aby byla smlouva uzavřena na delší dobu. Pro případy předčasného ukončení z důvodů na straně žalovaného (např. z důvodu změny poskytovatele po nalezení výhodnější nabídky pro žalovaného) je v předmětné smlouvě sjednána smluvní pokuta, která by měla (s ohledem na svůj čistě sankční charakter) odradit zákazníka od případného vypovězení smlouvy a změny poskytovatele. Byť obdobná ustanovení ve smlouvách o dodávkách elektřiny představují běžnou obchodní praxi, v tomto konkrétním případě je smluvní pokuta formulována tak, že postihuje i případy kdy dojde k ukončení smlouvy ze strany žalobkyně, která se rozhodla odstoupit od smlouvy z důvodu nehrazení plateb žalovaným, případně v obecné rovině (opětovně) sankcionuje žalovaného za porušení povinností – opakovaného prodlení (2 a více plateb). Ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně může od smlouvy odstoupit v případě opakovaného prodlení (tedy 2 a více plateb). K tomu je však nutné uvést, že rozhodnutí odstoupit od smlouvy (a tedy dále již neposkytovat žalovanému žádné další služby) je rozhodnutím ze strany žalobkyně. V případě prodlení s jednotlivými úhradami převyšující 10 dní je ve smlouvě již sjednána jiná smluvní pokuta v paušální výši , částka, za každé jednotlivé porušení a zároveň se žalobkyně v případě prodlení může domáhat zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Pakliže se tedy žalobkyně přesto rozhodla od smlouvy odstoupit, jednalo se o obchodní rozhodnutí žalobkyně.

16. Ohledně námitky reparačního aspektu smluvní pokuty, která má nahradit škodu - náklady spojené se zajištěním určitého množství elektřiny dle předpokládané spotřeby zákazníka, soud uvádí, že se se v dané situaci jedná o podnikatelské riziko žalobkyně obdobné riziku v případě, že zákazník s platně sjednanou smlouvou odebírá menší než očekávané množství elektřiny, či dokonce neodebírá elektřinu vůbec či v zanedbatelném množství, avšak hradí jednotlivá vyúčtování. V nynější situaci mohla žalobkyně vymáhat jednotlivé měsíční neuhrazené zálohy, a to včetně sjednané smluvní pokuty ve výši , částka, za každý jednotlivý případ prodlení delší než 10 dní a příslušný úrok z prodlení, přičemž soudu je z jeho praxe známo, že tak žalobkyně v jiných případech činí. V takovém případě představuje rozhodnutí žalobkyně odstoupit od smlouvy jednání, které narušuje příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a (případně) vzniklou škodou na straně žalobkyně spočívající v nákladech souvisejících se zajištěním odhadovaného množství elektřiny, a tudíž daná skutečnost jde k tíži žalobkyni v rámci tzv. podnikatelského rizika.

17. S ohledem na výše uvedené (pouze sankční charakter smluvní pokuty, jiné instituty pro případ prodlení žalovaného, vázanost vzniku smluvní pokuty na rozhodnutí žalobkyně o odstoupení od smlouvy, způsob stanovení a celková výše smluvní pokuty) soud dospěl k závěru, že dané ustanovení svojí formulací v případech uplatnění smluvní pokuty i na případy odstoupení od smlouvy z důvodu předchozího nehrazení plateb ze strany žalovaného (a nikoliv např. pro porušení smlouvy sjednáním nového dodavatele) zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti tak významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele, že k němuž již nelze ve smyslu ust. § 1813 a 1815 o. z. přihlížet. Soud proto v tomto rozsahu žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 90 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.