16 C 299/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 18 383 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum. do zaplacení a b) částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, úrok ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, b) částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5% ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, úrok ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou podáním ze dne datum, domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno č. tel. číslo (dále jen „Anonymizováno o Anonymizováno“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“) a na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované po posouzení úvěruschopnosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky v hotovosti ve výši částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši částka v 60 týdenních (sedmidenních) hotovostních splátkách po částka. Poslední splátka byla stanovena na den datum. Poplatek sestával jednak ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, jednak z odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši částka a jednak z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, poslední příslušnou splátku zaplatila dne datum. Celkem na svůj dluh od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek zaplatila částka. Pohledávka byla s účinností ke dni datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině částka a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na hotovostní inkaso) částku částka. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok v kapitalizované a běžící výši, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o půjčce č. tel. číslo (dále jen „smlouva o půjčce“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“) a na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované po posouzení úvěruschopnosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky v hotovosti ve výši částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši částka v 60 týdenních (sedmidenních) hotovostních splátkách po částka. Poslední splátka byla stanovena na den datum. Poplatek sestával jednak ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, jednak z odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši částka a jednak z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, poslední příslušnou splátku zaplatila dne datum. Celkem na svůj dluh od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek zaplatila částka. Pohledávka byla s účinností ke dni datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině částka a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na hotovostní inkaso) částku částka. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok v kapitalizované a běžící výši, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Žalovaná dluhy z uvedených smluv neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o půjčce č. tel. číslo, včetně smluvních podmínek, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti částku částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 21 % ročně ve výši částka, dále s poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a poplatkem ve výši částka za hotovostní režim splátek. Žalovaná se tedy zavázala vrátit celkem právní předchůdkyni žalobkyně částku částka, a to 59 týdenních splátkách po částka a poslední 60. splátce ve výši částka. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí částky částka v hotovosti /viz smlouva o půjčce ze dne datum včetně smluvních podmínek na č. l. 23-24 spisu/. Žalovaná na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradila celkem částku částka /viz tvrzení žalobkyně v žalobě/. Žalovaná v žádosti o úvěr v rámci zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že má příjem ze státní podpory ve výši částka měsíčně, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájmu, má již půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, další příjmy domácnosti činí částka. Pravidelné měsíční výdaje žalované činí celkem částka, z čehož částku částka tvoří výdaje na bydlení, částka výdaje na telefon, 400 výdaje na splátky dalších půjček a 5 000 tvoří výdaje na domácnost. Právní předchůdkyně žalobkyně tak vyšla z použitelného příjmu ve výši částka. Dále žalovaná ve formuláři označila dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, výměr podpory, nájemní smlouvu a SIPO /viz zákaznická karta ze dne datum na č. l. 25 spisu/. Dále žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o půjčce č. tel. číslo, včetně smluvních podmínek, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti částku částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 21 % ročně ve výši částka, dále s poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a poplatkem ve výši částka za hotovostní režim splátek. Žalovaná se tedy zavázala vrátit celkem právní předchůdkyni žalobkyně částku částka, a to 59 týdenních splátkách po částka a poslední 60. splátce ve výši částka. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí částky částka v hotovosti /viz smlouva o půjčce ze dne datum včetně smluvních podmínek na č. l. 21-22 spisu/. Žalovaná na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradila celkem částku částka /viz tvrzení žalobkyně v žalobě/. Žalovaná v žádosti o úvěr v rámci zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že má příjem ze státní podpory ve výši částka měsíčně, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájmu, má již půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně. Pravidelné měsíční výdaje žalované činí celkem částka, z čehož částku částka tvoří výdaje na bydlení, částka výdaje na telefon, 465 výdaje na splátky dalších půjček a 2 000 tvoří výdaje na domácnost. Právní předchůdkyně žalobkyně tak vyšla z použitelného příjmu ve výši částka. Dále žalovaná ve formuláři označila dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, výměr podpory a nájemní smlouvu /viz zákaznická karta ze dne datum na č. l. 53 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě pohledávky žalované z výše uvedených smluv postoupeny na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne datum /viz smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy na č. l. 27-35 spisu, výpis z OR na č. l. 20 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 26 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum. V dopise byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do datum /viz předžalobní upomínka na č. l. 36-37 spisu, podací lístek na č. l. 39 spisu/.

5. Jelikož již ve věci byly pro rozhodnutí veškeré relevantní skutečnosti prokázány, zamítl soud návrh žalobkyně na doplnění dokazování rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, neboť ho shledal nadbytečným.

6. S ohledem na okamžik uzavření smlouvy o půjčce soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od datum (dále jen „o. z.“), posuzoval řešenou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do datum (dále jen „obč. zák.“), a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do datum (čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb. a § 164 zákona č. 257/2016 Sb.; dále jen „zákon č. 145/2010 Sb.“).

7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužných částek, nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do datum (dále jen „nařízení vlády č. 142/1994 Sb.“), podle jehož ust. § 1 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

9. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 9 odst. 1 poslední věty zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

11. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

12. Podle § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

13. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

14. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. V řízení bylo prokázáno, že smlouvou o postoupení pohledávek byly dle § 1879 a násl. o. z. pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny na žalobkyni, přičemž postoupení těchto pohledávek (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Tím je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda byly smlouvy o půjčce, které jsou zároveň spotřebitelským úvěrem, sjednány platně a proto zkoumal, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smluv splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru dostála, neunesla ani poté, co byla při ústním jednání postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v uvedeném ohledu vyzvána k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s řádnou pečlivostí. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumá úvěruschopnost svých klientů zejména prostřednictvím formuláře nazvaného karta zákazníka, kam bývají vepsány zjištěné údaje především o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech klienta. V daném případě žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila žádné listinné důkazy (vyjma zákaznické karty), z nichž by bylo možno prokázat, zda a jak právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované prověřovala. Žalobkyně k tomu uvedla, že ona ani právní předchůdkyně žalobkyně nemá kopie dokladů žalované k dispozici. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že žalobkyně své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neunesla. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud obě shora uvedené smlouvy dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatné dle § 39 obč. zák., přičemž k absolutní neplatnosti přihlíží soud i bez návrhu. K námitce žalobkyně, že neprokázání splnění povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, nezpůsobuje neplatnost smlouvy, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že přestože zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum výslovně neuváděl absolutní neplatnost úvěrové smlouvy jako sankci za nesplnění povinnosti podle § 9 odst. 1 tohoto zákona, je na místě ji dovodit z § 39 občanského zákoníku, když se jedná o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu. Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období, kdy zákon uvedený důsledek spočívající v neplatnosti takto uzavřené smlouvy výslovně neupravoval.

18. Podle § 451 obč. zák. je majetkový prospěch získaný plněním z neplatné smlouvy bezdůvodným obohacením a každá ze stran byla dle § 457 obč. zák. povinna vrátit druhé straně vše, co podle ní dostala. V případě, že bylo oběma stranami neplatné smlouvy poskytováno peněžité plnění, může se strana smlouvy domáhat pouze rozdílu mezi poskytnutou a obdrženou částkou, neboť v tomto případě je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 a 457 obč. zák. představováno právě pouze zmíněným rozdílem (viz např. zpráva občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR ze dne datum sp. zn. Cpj 34/74 publikovaná pod číslem 26/1975 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek či usnesení ze dne datum sp. zn. spisová značka). V daném případě soud uzavřel, že žalovaná se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila v případě smlouvy o půjčce ze dne datum v částce částka, když z poskytnutých částka právní předchůdkyní žalobkyně vrátila pouze částka a v případě smlouvy o půjčce ze dne datum v částce částka, když z poskytnutých částka právní předchůdkyní žalobkyně vrátila pouze částka. Splatnost bezdůvodného obohacení nastává ve smyslu § 563 občanského zákoníku výzvou ke splacení ze strany věřitele, v dané věci žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu z obou shora uvedených smluv dopisem ze dne datum, a to nejpozději do datum, splatnost bezdůvodného obohacení tak nastala dne datum a od tohoto data má žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky částka a částka podle § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené prováděcím nařízením vlády. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.