16 C 32/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci žalobkyně: Anonymizováno podezřelý výraz Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO sídlem adresa proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované C, narozený Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o žalobě pro zmatečnost I. Žaloba pro zmatečnost, kterou se žalovaní domáhali, aby soud zrušil usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne datum, č. j. spisová značka, se zamítá. II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalovaní žalobou, podanou u soudu dne datum, napadli usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka. Uvedeným rozsudkem bylo žalovaným uloženo, aby žalobkyni společně a nerozdílně uhradili částku ve výši 132 106 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalovaní rozsudek soudu považovali za nesprávný, a tak proti němu podali dne datum odvolání. Následně žalovaní neměli povědomí o tom, že se tento rozsudek stal pravomocným a vykonatelným, když se o této skutečnosti dozvěděli až na základě vedeného exekučního řízení. Pověřením Okresního soudu v Mělníku ze dne datum, č.j. spisová značka, byla vedením exekuce pověřena soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa. Soudní exekutorku požádali žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce dne datum o zpřístupnění kopie spisu vedeného pod sp. zn. spisová značka. Dne datum byly žalovaným požadované doklady poskytnuty. Součástí dokumentů bylo mimo jiné právě i usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne datum, č. j. spisová značka, které se tak daného dne dostalo poprvé do dispoziční sféry žalovaných. Tímto usnesením bylo odmítnuto odvolání žalovaných, které proti předmětnému rozsudku podali, a to z důvodu opožděnosti. Žalovaní považují obě rozhodnutí za nesprávná, jelikož řízení, které jejich vydání předcházelo, trpí procesními vadami a nesprávným postupem soudu byla žalovaným odňata možnost jednat před soudem. Žalovaní dovozují, že nyní podanou žalobou lze z těchto důvodů napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Právě tímto postupem lze ve věci dosáhnout nápravy. Soud totiž nesprávně ve věci rozhodl postupem podle §115a o. s. ř., když tímto postupem odňal žalovaným právo na přístup k soudu a právo na projednání věci v jejich přítomnosti. Pro tento postup musí být splněny dvě podmínky, a to že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a zároveň se účastníci práva na projednání věci vzdali (případně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí). V daném případě však podmínky pro to, aby soud rozhodl bez nařízení jednání, splněny nebyly. Bez nařízení jednání smí totiž soud rozhodnout tehdy, jestliže má za to, že předložené listinné důkazy prokazují všechna relevantní skutková zjištění. Pokud však z listin není náležitě skutkový stav zjištěn, musí soud jednání nařídit, i kdyby se tohoto práva účastníci vzdali. K samotné výzvě dle §115a o. s. ř. byla připojena doložka dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. Tuto výzvu lze sice fiktivně doručit na evidenční adresu účastníka, na níž se fakticky nezdržuje, kdy soud vycházel z fikce, že písemnost byla doručena a žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Tento postup byl v rozporu se základními zásadami občanskoprávního řízení a tímto svým nesprávným postupem soud odňal účastníkům možnost jednat před soudem. Napadenými rozhodnutími bylo porušeno právo žalovaných na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky.

2. Žalobkyně s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že se žalovaní snaží pouze poukazovat na domnělé pochybení v postupu soudu či jiných osob, aniž by připustili, že se sled událostí stal vlivem jejich selhání a nedostatečné bdělosti jejich subjektivních práv a povinností. O tom svědčí i opožděné podání odvolání proti rozhodnutí ve věci samé. Žalovaným nebyla odňata možnost jednat před soudem. Žalobkyně řádně v nalézacím řízení vymezila a doložila svůj nárok a k zavinění žalovaných předložila související podklady. Nalézací soud tak měl k dispozici dostatek informací, aby při svém rozhodnutí postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. Podanou žalobu považovala za zcela nedůvodnou.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne datum, č.j. spisová značka, uložil žalovaným povinnost uhradit společně a nerozdílně žalobkyni částku ve výši 132 106 Kč spolu s příslušenstvím a dále žalovaným uložil, aby žalobkyni uhradili na nákladech řízení částku 5 885 Kč. Takto soud rozhodl aniž by k projednání věci nařizoval jednání /viz rozsudek OS v Mělníku ze dne datum, č.j. spisová značka, na č. l. 34-35 spisu/. Vydání rozsudku předcházelo vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum, č.j. EPR č. účtu-8, který byl 1. žalovanému doručován dne datum na adresu adresa, a 2. žalované byl téhož dne doručován rovněž na adresu adresa. Jelikož ani jedna zásilka nebyla doručena a následně ani vyzvednuta, byly obě zásilky vráceny poskytovatelem poštovních služeb odesílajícímu soudu /viz závada k zasílanému elektronickému platebnímu rozkazu 1. žalovanému na č. l. 76, závada k zasílanému elektronickému platebnímu rozkazu 2. žalované na č. l. 77 spisu/. Elektronický platební rozkaz byl následně zrušen z důvodu nedoručitelnosti, a to usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne datum, č.j. EPR č. účtu-12. Tímto usnesením byli účastníci dále vyzváni k tomu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání včetně uvedeného upozornění, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládáno, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Toto usnesení bylo spolu s žalobou doručováno 1. žalovanému do vlastních rukou na adresu adresa, a to tak, že dne dne datum bylo doručováno a připraveno k vyzvednutí. Následně bylo dne datum vhozeno 1. žalovanému do schránky, jelikož si zásilku ve lhůtě nevyzvedl. Shodné písemnosti byly odeslány i 2. žalované, a to do vlastních rukou na adresu Anonymizováno Jméno žalované B. adresa, a dne datum byly doručovány a připraveny k vyzvednutí. Jelikož žalovaná neměla schránku a zásilka nebyla v úložní lhůtě vyzvednuta, byla navrácena soudu a dne datum bylo na úřední desce soudu vyvěšeno sdělení k doručovaným písemnostem /viz usnesení o zrušení EPR Okresního soudu v adresa ze dne datum na č. l. 78, doručenka k usnesení o zrušení EPR k 1. žalovanému na č. l. 79, závada k usnesení o zrušení EPR ke 2. žalované na č. l. 80, sdělení pro vyvěšení zásilky na úřední desce ke 2. žalované na č. l. 81 spisu/. Ode dne datum má 1. žalovaný v centrální evidenci obyvatel jako místo trvalého pobytu evidovanou adresu adresa, a 2. žalovaná má ode dne datum evidováno jako místo trvalého pobytu adresu Anonymizováno Jméno žalované B. adresa /viz výpis z centrální evidence obyvatel - 2. žalovaná na č. l. 30, výpis z centrální evidence obyvatel - 1. žalovaný na č. l. 31-32 spisu/. Rozsudek, jímž bylo ve věci meritorně rozhodnuto bez nařízení jednání, byl 1. žalovanému nejprve odeslán do datové schránky fyzické podnikající osoby, a to dne datum. Ve lhůtě 10 dnů od dodání datové zprávy do datové schránky nebyl doručen. Následně byl 1. žalovanému rozsudek doručován prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu adresa. K doručování rozsudku došlo dne datum a následně byla zásilka dne datum vhozena 1. žalovanému do schránky, jelikož si ji v úložní době nevyzvedl. Rozsudek tak byl 1. žalovanému doručen dne datum /viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky k zaslanému rozsudku pro 1. žalovaného - připojené k listině na č. l. 35, doručenka do vlastních rukou k zaslanému rozsudku pro 1. žalovaného - připojené k listině na č. l. 35 spisu/. Ve vztahu ke 2. žalované byl rozsudek soudem zaslán na adresu Anonymizováno Jméno žalované B. adresa. Zásilka byla doručována dne datum, a protože nebyla v úložní době vyzvednuta a nebylo jí možno vhodit 2. žalované do schránky, byla zásilka vrácena zpět odesílajícímu soudu. Soud dne datum vyvěsil k doručované zásilce na úřední desce soudu sdělení. Rozsudek tak byl 2. žalované doručen dne datum /viz závada k zaslanému rozsudku pro 2. žalovanou na č. l. 37, sdělení pro vyvěšení na úřední desce na č. l. 38 spisu/. Dne datum podali žalovaní proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne datum, č. j. spisová značka, odvolání. Odvolání bylo u soudu podáno osobně a byla v něm mimo jiné uvedena žádost žalovaných, aby jim veškeré písemnosti byly soudem doručovány prostřednictvím datové schránky zřízené na žalovanou jako podnikající fyzickou osobu pod IČO: IČO, ID schránky: xersbgg /viz odvolání žalovaných podané dne datum na č. l. 40 spisu/. Soud rozhodl usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, o odmítnutí podaného odvolání, a to z důvodu jeho opožděnosti, jelikož rozsudek byl doručen 2. žalované postupem podle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne datum a lhůta k odvolání tak 2. žalované uplynula dne datum. V případě 1. žalovaného byl rozsudek doručen postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne datum a lhůta k podání odvolání mu tak uplynula dne datum. Rozsudek tedy nabyl právní moci dne datum, a proto bylo odvolání, které žalovaní u soudu podali dne datum, podáno opožděně. Usnesení o odmítnutí odvolání bylo dne datum zasláno 1. žalovanému i 2. žalované do datové schránky podnikající fyzické osoby ID schránky: xersbgg, a to tak, že zvlášť bylo odesláno pro 1. žalovaného s označením ,,k rukám Jméno žalované C“ v 15:13:54 hod. a zvlášť bylo odesláno pro 2. žalovanou v 15:14:13 hod. Obě tato rozhodnutí byla žalovaným doručena dne datum v 15:15:46 hod. /viz usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum na č. l. 45, potvrzení o dodání a doručení do datové schránky k zaslanému rozsudku pro 1. žalovaného - připojené k listině na č. l. 45, potvrzení o dodání a doručení do datové schránky k zaslanému rozsudku pro 2. žalovanou - připojené k listině na č. l. 45 spisu/. K vymožení povinnosti uložené žalovaným rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, byla pověřena soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa-Anonymizováno, kterou právní zástupce žalovaných požádal dne datum o zpřístupnění kopie exekučního spisu. Dne datum obdržel právní zástupce žalovaných od soudní exekutorky mimo jiné také dokumenty označené jako ,,exekuční spisová značka, exekuční spisová značka“ /viz pověření soudního exekutora vydané Okresním soudem v Mělníku dne datum, č. j. spisová značka na č. l. 59, podání ze dne datum na č. l. 58, dodejka datové zprávy na č. l. 60, doručenka datové zprávy na č. l. 61 spisu/.

4. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Soud zasílal žalovaným vydaná rozhodnutí nejprve na jejich adresy, které mají evidovány v centrální evidenci obyvatel. Tak tomu bylo v případě usnesení o zrušení elektronického platebního rozkazu, které obsahovalo výzvu, aby se účastníci vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání, jakož i v případě samotného rozsudku ze dne datum. U nejprve zasílaného elektronického platebního rozkazu došlo ještě k tomu, že tento byl 2. žalované zaslán na adresu adresa, tj. na adresu bydliště 1. žalovaného, kdy si však ani v tomto případě 2. žalovaná tuto zásilku nevyzvedla. Rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne datum, č. j. spisová značka, jímž bylo žalovaným uloženo splnit ve prospěch žalobkyně stanovenou povinnost, byl 1. žalovanému doručen dne datum a 2. žalované byl doručen dne datum. Poslední lhůta pro podání odvolání proti rozsudku nastala dne datum a dne datum nabyl rozsudek právní moci. Žalovaní proti tomuto rozsudku podali odvolání až dne datum a žádali, aby jim soudem byly všechny písemnosti zasílány do datové schránky 2. žalované, kterou má zřízenu jako fyzická podnikající osoba - ID schránky: xersbgg. Usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, rozhodl soud o odmítnutí odvolání, které žalovaní podali proti rozsudku ze dne datum, a to z důvodu opožděnosti podání opravného prostředku. Toto odmítavé rozhodnutí soud odeslal oběma žalovaným dvěma zásilkami do datové schránky ID: xersbgg dne datum (1. žalovanému v 15:13:54 hod., 2. žalované v 15:14:13 hod.) a dne datum byly tyto zásilky oběma žalovaným doručeny.

5. Podle § 229 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského řádu, v platném znění (dále také jen ,,o. s. ř.“) může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout také pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2.

6. Podle § 234 odst. 1 o. s. ř musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí, pokud dále zákon nestanoví jinak.

7. Podle § 49 odst. 1 o. s. ř. se do vlastních rukou doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Dle odst. 2 pokud doručující orgán nezastihl adresáta písemnosti, uloží písemnost a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu. Dle odst. 4 nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. Dle odst. 5 u písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odstavce 4.

8. Podle § 46b písm. a) o. s. ř. neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnost; není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu.

9. Podle § 46 odst. 2 o s. ř. prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas.

10. Podle § 46a odst. 2 o. s. ř., jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že je podaná žaloba nedůvodná. Soud má především za to, že žaloba pro zmatečnost, jako mimořádný opravný prostředek, není v tomto případě přípustná. Žalobou nebylo napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, ale tato byla směřována proti rozhodnutí soudu I. stupně o odmítnutí odvolání z důvodu jeho opožděného podání, a to ve spojení s meritorním rozhodnutím ve věci. ,,Argument, že postupem soudu byla účastníku odňata možnost jednat před soudem, bývá však mnohdy uplatňován jako jakýsi univerzální důvod zmatečnosti, nevědí-li účastníci, jak jinak by sprovodili ze světa rozhodnutí, s nímž nesouhlasí. U tohoto důvodu je třeba zvláště mít na zřeteli, zda je uplatňován žalobou pro zmatečnost proti rozhodnutím, proti nimž to § 229 odst. 3 připouští. Častou chybou je, že se takto napadají pravomocná nemeritorní rozhodnutí (to zákon nepřipouští), případně pravomocná rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž zákon připouští napadení toliko meritorních pravomocných rozhodnutí odvolacího soudu.“ (viz DOLEŽÍLEK, Jiří. § 229. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2024.)

12. Nicméně i v případě, že by podání žaloby přípustné bylo, uzavřel soud, že žaloba byla podána opožděně, když zákon k jejímu podání v těchto případech dle § 234 odst. 1 o. s. ř. poskytuje lhůtu v délce 3 měsíců, která počíná plynout od doručení napadeného rozhodnutí. Žalovaní sice argumentovali tím, že se o rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jejich odvolání (usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka), dozvěděli až v okamžiku, kdy jim bylo zasláno soudní exekutorkou. Z provedeného dokazování ovšem tato skutečnost nevyplývá. Soud se zabýval i předchozím postupem soudu, který ve věci meritorně rozhodl, ve vztahu k postupu v doručování písemností. V tomto však neshledal, jak je dále rozvedeno, žádné pochybení, které by ve vztahu k vedenému řízení bylo možné považovat za vadné.

13. Rozsudek, jímž bylo ve věci rozhodnuto, byl soudem zaslán žalovaným do vlastních rukou, a to na adresu, kterou měli žalovaní evidovánu v centrální evidenci obyvatel. V případě 1. žalovaného byla zásilka vhozena do schránky, když si jí ani v úložní době nevyzvedl. V souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. se tak písemnost považovala za doručenou posledním dnem lhůty, tj. 10. dnem ode dne, kdy zásilka byla připravena k vyzvednutí. Jelikož byla zásilka připravena k vyzvednutí dne datum, došlo k jejímu doručení dne datum a poslední den pro podání odvolání tak byl den datum. Pokud soud rozsudek zaslal 2. žalované na adresu jejího evidovaného trvalého pobytu, nelze než uvést, že 2. žalovaná má tento údaj svého trvalého pobytu uveden v centrální evidenci obyvatel a je tedy na ní, aby toto uvedla případně do souladu s tím, kde se opravdu trvale zdržuje. Soud tak správně uzavřel, že v případě 2. žalované byl rozsudek doručen již dne datum. Jestliže tedy žalovaní podali odvolání proti meritornímu rozhodnutí až dne datum je evidentní, že tak bylo učiněno opožděně, jelikož rozsudek nabyl právní moci dne datum. Pochybení pak nelze spatřovat ani v dalším postupu soudu, který rozhodnutí o odmítnutí opožděně podaného odvolání zaslal žalovaným do datové schránky podnikající fyzické osoby s ID: xersbgg, když je zde zcela evidentní, že žalovaní o tento způsob doručování požádali, a to právě ve svém odvolání. Zde je nutné poukázat rovněž na to, že zásilky byly doručeny, když se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba. V tomto případě tedy nebylo ani doručováno tzv. fikcí. Soud odesílal dvě zásilky s tím, že vyznačil, že jedna zásilka je pro 1. žalovaného a druhá zásilka byla pro 2. žalovanou. Tyto skutečnosti byly patrné z času odeslání zásilky, jakož i z uvedených údajů, včetně shody identifikátorů. Zcela logicky pak již došlo k doručení obou zásilek ve stejný okamžik, tj. v okamžik přihlášení oprávněné osoby do příslušné datové schránky. Ačkoliv tedy žalovaní tvrdili, že se s rozhodnutím o odmítnutí jejich odvolání dozvěděli až v září, a to v návaznosti na dokumenty poskytnuté příslušnou soudní exekutorkou, je na místě právě s ohledem na uvedené takovou argumentaci odmítnout. Žalovaní sami soud výslovně požádali o doručování veškerých písemností do datové schránky ,,ID: xersbgg“ a soud v souladu s tím postupoval. Navíc je i evidentní, že obě zásilky byly do této datové schránky doručeny. Je tedy zřejmé, že k doručení usnesení o odmítnutí odvolání žalovaným došlo dne datum (nikoliv až dne datum) a žaloba pro zmatečnost, která byla podána dne datum, tak byla podána opožděně. Soudu, který meritorně ve věci rozhodoval, pak nelze vytknout ani jiné pochybení při doručování předchozích rozhodnutí.

14. Usnesení ze dne datum, č. j. EPR-č. účtu-12, jímž byl zrušen elektronický platební rozkaz a bylo jím účastníkům současně uloženo, aby se vyjádřili k dalšímu postupu ve věci, tj. zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.), bylo žalovaným doručováno do vlastních rukou, a to na adresy, které mají žalovaní evidovány jako místo trvalého pobytu. Konkrétně 1. žalovanému byla předmětná výzva spolu se žalobou vhozena dne datum (doručováno dne datum) do poštovní schránky. Nic tedy 1. žalovanému nebránilo v tom, aby se s tímto rozhodnutím seznámil a náležitě na něj reagoval. V případě 2. žalované se sice zásilka po uplynutí úložní doby vrátila odesílajícímu soudu, ale platí zde rovněž již výše uvedené. Nad to soud ještě podotýká, že pokud se 2. žalovaná zdržovala v místě bydliště 1. žalovaného (adresa), pak ani jí nic nebránilo v tom, aby si vyzvedla zásilku, která jí na toto místo byla zaslána jako první, a to elektronický platební rozkaz. Zásilku si 2. žalovaná nevyzvedla, a tak soud při doručování nadále postupoval v souladu se zákonem, kdy jí nadále zasílal na adresu, kterou měla evidovánu v centrální evidenci obyvatel. Ani z těchto důvodů tedy soud neshledal, že by řízení, které bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. spisová značka trpělo zmatečností. Právo žalovaných na spravedlivý proces nebylo v tomto případě porušeno. Soud tedy podanou žalobu zamítl (výrok I. tohoto rozhodnutí). S ohledem na uvedené závěry k nepřípustnosti podané žaloby pro zmatečnost se soud již nezabýval námitkami žalovaných ve vztahu k tomu, že ve věci nemělo být soudem rozhodnuto bez toho, aniž by nařídil jednání.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a právo na náhradu nákladů přiznal úspěšné žalobkyni. Zde pak soud vycházel z paušální náhrady nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za použití § 2 odst. 3 citované vyhlášky, a to za úkony: písemné podání ve věci samé (§1 odst. 3 písm. a), příprava účasti na jednání (§ 1 odst. 3 písm. b) a účast na jednání před soudem (§1 odst. 3 písm. c). Žalobkyni tak přiznal na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení soud žalovaným uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.