16 C 324/2022

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. jméno příjmení a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o ochranu držby o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 12. 2022, č. j. 16 C 324/2022-23, ve znění usnesení ze dne 2. 1. 2023, č. j. 16 C 324/2022-31 a usnesení ze dne 8. 2. 2023, č. j. 16 C 324/2022-121

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 845 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokátky.

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. uložil žalovanému povinnost zdržet se veškerých zásahů do nerušeného výkonu držby žalobkyně, spočívající v právu služebnosti stezky a cesty, která byla zřízena na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] ve prospěch pozemku p. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], a zdržet se jakéhokoliv omezování či zamezování přístupu ke stavbě„ [příjmení] na obrábění kovů“ na pozemku p. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a přístupu ke stavbě trafostanice na pozemku p. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], výrokem II. uložil žalovanému povinnost uvést pozemek p. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] v předešlý stav, tzn. veškerou rozbitou zpevněnou plochu uvést do původního stavu a odstranit sloupky pro oplocení včetně případných základů a podezdívky, ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení a výrokem III. uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 8 600 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení.

2. Všechny dále uvedené nemovité věci se nachází v k. ú. [obec].

3. Proti tomuto usnesení podal žalovaný včas odvolání. Namítá, že soud neměl veškeré relevantní informace o skutečném stavu věci, v jehož důsledku došlo k rozbourání části zpevněného povrchu na pozemku p. [parcelní číslo]. Vztahy účastníků se datují nejméně do roku 2015, kdy žalovaný jako vlastník nemovitosti pronajal žalobkyni jednotku [číslo] která se nachází v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo]. Stalo se tak proto, že pracovníkem, případně spolumajitelem žalobkyně, byl pan [jméno] [příjmení], který je zetěm manželky žalovaného a jedná se o osobu blízkou a rodinného příslušníka. Chtěl proto pomoci a umožnit této osobě podnikání v žalobkyni. Nad rámec smlouvy o nájmu nebytových prostor žalobkyně díky velkorysému přístupu žalovaného užívala nejen samotnou jednotku ale též manipulační plochu nacházející se na pozemku p. [číslo] zde měla významné plochy pro skladování a to bezplatně. V roce 2020 přišel za žalovaným pan [příjmení], zda by žalobkyni neprodal část pozemku s tím, že žalobkyně by si zde vybudovala novou výrobní halu. Na základě geometrického plánu, který si žalobkyně nechala zpracovat, byl dohodnut odprodej plochy o výměře 844 m2 za 1 000 000 Kč. Mělo jít o budovu obdélníkového půdorysu, v rámci níž měly být i kancelářské prostory a měl tak být dodržen příslušný odstup staveb od společné hranice. Výsledný geometrický plán, který byl předložen, však nakonec měl výměru 984 m2 O tom, že bude také adekvátně navýšena kupní cena, se však nikdo nezmínil, přičemž oddělovaný pozemek byl již napojen na veřejnou účelovou komunikaci na pozemcích parc. [číslo] nebylo třeba v souvislosti s koupí pozemku jednat o dalších napojeních, případně jednat o zřízení jakýchkoliv dalších přístupů přes pozemek žalovaného. Žalovanému nebyl prezentován záměr o stavbě stojící na hranici pozemků a nebyly předem projednávány ani žádné přístupy přes pozemek žalovaného. To, co bylo ústně dohodnuto, se však pak neprojevilo v příslušné smlouvě. Celý proces podepisování smlouvy proběhl během velmi krátkého časového úseku s tím, že žalovaný předpokládal, že do smlouvy bylo vtěleno vše, na čem se ústně domluvili. To, že současně s koupí byla zřízena i služebnost stezky a cesty, zjistil až v létě roku 2022. Dále žalovaný zjistil, že odprodal ve skutečnosti větší výměru, než která vyplývala z původního geometrického plánu, zatímco kupní cena zůstala beze změny a že za zřízení služebnosti, která měla žalobkyni opravňovat prakticky k neomezenému užívání celého pozemku, měl obdržet částku pouhých 1 000 Kč. Žalovaný pak tlumočil panu [příjmení], že požaduje okamžité zrušení služebnosti a že pokud se tak nestane, že rozváže smlouvu o nájmu nebytových prostor. Se stavbou jako takovou žalovaný byl vždy srozuměn a neprotestoval proti ní, nicméně konkrétní podmínky realizace včetně zajištění přístupu, které mu byly zatajeny, byly nakonec zcela jiné, než které pan [příjmení] před zahájením stavebního řízení prezentoval. Žalobkyně má možnost přístupu z veřejné cesty, byť si tento přístup zkomplikovala osazením demontovatelné uzamykatelné klece sestavené ze sloupků a plotových dílů, která má sloužit pro uskladnění přenosných tlakových nádob s průmyslovými plyny. [příjmení] má identické vjezdy (vrata) ze dvou stran, přičemž v jednom případě vede vjezd na jinak nezastavitelnou plochu (pozemek [parcelní číslo]), kde není možno aktuálně zřídit přístupovou komunikaci s ohledem na současný stav územního plánu a druhý hlavní vjezd je vyveden na vlastní pozemek žalobkyně [parcelní číslo]. Prostor mezi tímto druhým vjezdem a napojením na veřejnou komunikaci si přitom žalobkyně až po zářijovým jednání v roce 2022 zastavěla již zmíněným rozebíratelným plotem vymezujícím prostor pro uskladnění tlakových nádob. Při stavbě haly došlo opakovaně k přetržení elektropřípojky a vodovodního vedení, které vedlo v části pozemku p. [číslo] který žalobkyně od žalovaného v roce 2020 odkoupila. K těmto haváriím došlo při výkopových pracích při zakládání stavby, žalobkyně na žádost žalovaného refundovala jeho materiálové náklady spojené s opravou těchto poškozených vedení. Vzhledem k problémům s uvedenými přípojkami sloužícími domu [adresa] ve vlastnictví žalovaného, předpokládal žalovaný, že tyto přípojky budou přeloženy do pozemku žalovaného p. [číslo] ale nic se nestalo. Rovněž žalobkyně postavila stavbu na existující a dosud stále fungující vodárně žalovaného, která může být kdykoliv poškozena. Stejně tak elektropřípojka vede po hraně pozemku zřejmě v základech haly. Pokud by došlo k poškození těchto přípojek, ocitl by se provoz domu [adresa], v nichž žalovaný provozuje svou podnikatelskou činnost (betonárna), bez těchto médií. Žalovaný proto musel chránit své vlastnické právo a přijmout takové technické opatření, v důsledku něhož nebude jakkoli ohrožován v užívání své nemovitosti a v provozování své podnikatelské činnosti. Jelikož se žalobkyně k nápravě neměla, přistoupil žalovaný začátkem prosince 2022 k rozbourání nesourodého zpevněného povrchu tak, aby se k těmto inženýrským sítím dostal a mohlo dojít k jejich přeložení na vlastní pozemky. Takovýto technický zásah není zásahem, který lze provést během několika hodin či dnů, neboť jde o činnosti spojené se samotným rozbitím povrchu, odvozem silné betonové vrstvy (vzniklé stavební suti), provedením výkopových prací a položením nové kabeláže a nového vodovodního vedení a jejich napojení právě v prostoru, přes který chce žalobkyně realizovat svůj přístup. Žalobkyně zatím nemá předmětnou halu ani zkolaudovánu, nemá zde umístěnu žádnou fungující výrobu a nemůže ji proto zatím užívat. Žalovaný tedy tak činil v maximálně vhodný moment, tedy v době, kdy žalobkyně opustila předmětné nebytové prostory, vyklidila dosud užívané plochy právě v prostoru před těmito nebytovými prostorami a přiléhající k pozemku žalobkyně a uvedené haly a za situace, kdy hala ještě nebyla v provozu. Je tu i otázka zajištění bezpečnosti užívání pozemků žalovaného a žalobkyně, neboť po pozemku žalovaného se pohybují živá zvířata v jeho vlastnictví. Jde-li pak o přístup k trafostanici, která se nachází na pozemku žalobkyně, pak tato se nachází na zadní straně pozemku a přístup k ní je zajištěn právě přes ostatní pozemky žalobkyně p. [číslo] [parcelní číslo]. Návrh by tedy měl být zamítnut, neboť zásah byl proveden s cílem zabezpečit výkon vlastnického práva žalovaného.

4. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného s tím, že odkázala i na zásady upravené v § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a shledal, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. V souzeném případě žalobkyně podala dne [datum] žalobu, jíž se domáhala ochrany rušené držby práva služebnosti spočívající v právu stezky a cesty (dříve chůze a jízdy) přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného (služebný pozemek), které bylo na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] zřízeno ve prospěch panujícího pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně. Rušení mělo spočívat v tom, že žalovaný dne [datum] dal pokyn k zaměřování sloupků pro oplocení (mimo jiné v blízkosti trafostanice) a započal v rozbíjení zpevněné plochy služebného pozemku, jejíž existence je pro výkon služebnosti důležitá a následně byl služebný pozemek oplocen, čímž znemožnil žalobkyni průchod a průjezd k jejímu (panujícímu) pozemku. Žalobkyně na panujícím pozemku začala na základě stavebního povolení budovat stavbu haly na obrábění kovů, k čemuž měla předchozí souhlas žalovaného.

7. S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno bez nařízení jednání, postupoval odvolací soud v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3623/15 a k projednání odvolání (a provedení důkazů) nařídil jednání.

8. Odvolací soud přezkoumal obsah spisu, zejména žalobkyní předložené listiny a fotografie, a dospěl k závěru, že veškerá skutková zjištění soudu prvního stupně z nich učiněná jsou správná a lze na ně v podrobnostech odkázat.

9. Kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene, uzavřenou dne [datum], žalovaný jako prodávající prodal žalobkyni jako kupující pozemek parc. [číslo] o výměře 984 m2 v k. ú. [obec] (dle GP nově vytvořený z části původní parcely [číslo] části původní parcely [číslo]) za 1 000 000 Kč. V článku IV. této smlouvy bylo zřízeno ve prospěch pozemku parc. [číslo] věcné břemeno chůze a jízdy – služebnost stezky a cesty přes nově vzniklou parcelu [číslo] (rovněž dle GP vzniklou z části původní parcely [číslo] části původní parcely [číslo] o výměře 1 907 m2). Věcné břemeno služebnosti stezky zakládalo právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. Věcné břemeno služebnosti cesty zakládalo právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly včetně kamionové dopravy a to včetně odstavení a parkování těchto vozidel. Osoba, které přísluší věcné břemeno služebnosti cesty, přispívá poměrně k udržování cesty a to v rozsahu, jakým ji užívá spolu s ostatními uživateli a vlastníkem pozemku. Věcné břemeno bylo zřizováno jako právo věcné, a to na dobu neurčitou za jednorázovou úplatu 1 000 Kč (příslušná kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene). Věcná práva touto smlouvou založená byla zapsána do katastru nemovitostí. Z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 984 m2 plocha, v jehož prospěch byla zřízena služebnost stezky a cesty přes pozemek parc. [číslo] na dobu neurčitou. Z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] vyplývá, že žalovaný je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 1 907 m2 plocha, k jehož tíži je zřízena služebnost stezky a cesty ve prospěch pozemku parc. [číslo] na dobu neurčitou. Rozhodnutím Městského úřadu Mělník, odbor výstavby, ze dne 4. 1. 2022, č. j. [číslo] VYS/21/JIMA, byl schválen stavební záměr na stavbu – hala na obrábění kovů na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], a to k žádosti podané žalobkyní. Rozhodnutí nabylo dne [datum] právní moci, účastníkem řízení byl také žalovaný (příslušné rozhodnutí). Dále byl předložen výkres z projektové dokumentace (celková a koordinační situace stavby) obsahující potvrzení žalovaného, že byl informován o záměru stavby a souhlas žalovaného s uložením rozvodů vody a kanalizace do pozemku parc. [číslo] (výkres čl. 19 spisu). Dopisem ze dne [datum] sdělil právní zástupce žalovaného právnímu zástupci žalobkyně, že uzavření nové smlouvy o nájmu nebytových prostor žalovaný podmiňuje zrušením věcných břemen - služebností ve prospěch pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně bez dalšího, neboť dle názoru žalovaného je přístup zajištěn jinými věcnými břemeny a jiným koridorem než přes pozemek žalovaného. Žalobkyně na tento dopis reagovala dopisem ze dne [datum], v němž uvedla, že nemůže ke zrušení služebnosti bez dalšího přistoupit, neboť by pozemek parc. [číslo] stavba, která je jeho součástí, zůstala bez přístupu a možnosti odstavení a parkování vozidel, což nelze akceptovat. Žalobkyně věří, že žalovaný nebude do výkonu služebnosti nijak zasahovat, a pokud by výkon služebnosti jakkoliv ohrozil, omezil či znemožnil, bude žalobkyně požadovat náhradu škody, a je připravena domáhat se ochrany svých práv bez zbytečného odkladu (korespondence na č.l. 11 – 14 spisu). Z připojené fotodokumentace je zjevné, že postupně došlo k rozbití a bagrování původně zcela zpevněné plochy pozemku, který bezprostředně sousedí se stavbou žalobkyně, ve stavu zachyceném na fotografiích je tato cesta neprůchodná a nesjízdná (fotodokumentace v systému ISAS). Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala sms zprávou zaslanou Mgr. [jméno] [příjmení], právnímu zástupci žalovaného, aby se žalovaný neprodleně zdržel jakéhokoliv jednání, byť prostřednictvím třetích osob, které zasahuje služebnost, která byla zřízena na pozemku p.p. [číslo] ve prospěch panujícího pozemku p.p. [číslo] dále aby vše uvedl do původního stavu (sms zpráva v systému ISAS).

10. Soud prvního stupně na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 1003 a § 1008 o. z. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba na ochranu držby byla podána v zákonné propadné lhůtě, když k prvnímu rušebnímu zásahu došlo [datum] a k podání žaloby došlo již dne [datum]; v tomto směru nebyl mezi účastníky spor. Bylo zdůrazněno, že smyslem daného řízení je poskytnout rychlou ochranu poslednímu pokojnému stavu, kdy povinností žalujícího je prokázat faktický stav držby před jejím rušením a to, že došlo k rušení pokojného stavu. Na základě předložených listin měl soud prvního stupně za prokázané, že žalobkyně svoji povinnost splnila, když prokázala existenci držby práva služebnosti stezky a cesty přes služebný pozemek a to, že žalovaný do výkonu tohoto práva zasáhl a rušivého jednání nezanechal ani po výzvě žalobkyně. Žalovanému tak vznikla povinnost ve smyslu citovaného zákonného ustanovení upustit od rušebního jednání a uvést vše do původního stavu a v tomto směru soud prvního stupně rozhodl.

11. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel ze skutkových závěrů soudu prvního stupně, které mají oporu v provedeném dokazování, a dále ve smyslu ustanovení § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování prohlédnutím fotografií, které byly dodány žalobkyní a žalovaným po vydání napadeného rozhodnutí a dále prohlédnutím fotografií aktuálního stavu služebného pozemku. Z fotografií na čl. 28-29 je patrné rozbití části zpevněné plochy služebného pozemku při hranici s panujícím pozemkem, a ponechání kusů rozbitého povrchu (stavební suti) na místě tak, že je služebný pozemek v této části nesjízdný a jen obtížně průchodný. Na fotografiích žalovaného na čl. 107-119 je patrné rozbití zpevněné plochy služebného pozemku ve stejném rozsahu, zaplocení služebného pozemku (kovové sloupky s drátěnkou) a dále je zde seznatelná existence rozvodů umístěných ve služebném pozemku mezi nově vzniklou halou žalobkyně a vedlejší budovou [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Další fotografie ukazují situaci okolo nové haly a možnosti přístupu k ní z jiných pozemků. Na fotografii aktuálního stavu předložené žalovaným je stále patrná existence oplocení služebného pozemku a dále to, že služebný pozemek je rozbitý s výjimkou toho, že v jedné řadě jsou k hranici s panujícím pozemkem položeny betonové desky. Rozbitý povrch služebného pozemku a jeho oplocení je patrné i z fotografií předložených žalobkyní.

12. Podle ustanovení § 988 odst. 1 o. z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

13. Podle ustanovení § 989 odst. 2 o. z. jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

14. Podle ustanovení § 1002 o. z. pro držitele jiných práv platí § 996 až [číslo] přiměřeně.

15. Držbou jiných práv se rozumí držba jiného než vlastnického práva. Poctivý držitel práva je oprávněn vykonávat jeho obsah (chovat se tak, jako by právo existovalo), a to i když jde o jiné právo než vlastnické. Nejčastěji jde o práva odpovídající věcným břemenům, právo nájmu apod.

16. Podle ustanovení § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držení rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

17. Podle § 1009 o.z. držba zaniká, vzdá-li se jí držitel, nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával. Držba rovněž zaniká, je-li z ní držitel vypuzen a neuchová si ji svépomocí nebo žalobou. Nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká.

18. Jak správně uvedl soud prvního stupně, předmětem řízení je spor o práva a povinnosti vzniklé v důsledku zásahu do držby. Žaloba má preventivní funkci a slouží k ochraně faktického stavu před svémocným jednáním. Rušením je jednání, které neoprávněně zasahuje do cizí držby tím, že držiteli znemožňuje výkon drženého práva nebo mu ho podstatně ztěžuje.

19. Ochrana držby podle ustanovení § 1003 o. z. je poskytována všem právům, která mohou být předmětem držby, tedy i právu služebnosti. Podmínkou pro to, aby byla žalobkyni ochrana držby práva služebnosti poskytnuta, bylo, aby prokázala, že je držitelkou předmětného práva a že žalovaný jí výkon drženého práva znemožňuje. V souzeném případě odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že hmotněprávní podmínky pro vyhovění žalobě podle ustanovení § 1003 o. z. byly naplněny. Žalobkyně prokázala, že na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene je držitelkou práva služebnosti spočívající ve smlouvě popsaném právu stezky a cesty přes služebný pozemek ve vlastnictví žalovaného, že držbu tohoto práva vykonávala předtím, než do ní bylo žalovaným zasaženo a že jí vykonávaná držba podle ustanovení § 1009 o. z. nezanikla žádným ze zákonem předvídaných způsobů, naopak žalobkyně se žalobou aktivně brání jednání žalovaného. Žalobkyni tak svědčí poslední pokojná držba práva služebnosti ke služebnému pozemku a žalovaný tím, že jako vlastník provedl fyzické zásahy do tohoto pozemku tedy, že jej oplotil a současně část zpevněné plochy rozbil a na místě ponechal její kusy, zasáhl svémocně do poslední pokojné držby práva služebnosti v neprospěch žalobkyně. Takovéto fyzické zásahy pak nepochybně představují hrubé rušení držby práva služebnosti stezky a cesty. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud žalovanému uložil, aby se zdržel dalšího rušebního zásahu do služebného pozemku a pozemek uvedl v předešlý stav (zpevnění povrchu služebného pozemku a odstranění oplocení).

20. Odvolací námitky žalovaného spočívající v tom, že kupní smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřel v omylu, nebo že jsou zde podmínky pro zrušení práva služebnosti, když žalobkyně má možnost využívat k přístupu na svůj pozemek jiné pozemky, není s ohledem na shora uvedené pro poskytnutí posesorní ochrany podstatné. To však nevylučuje možnost žalovaného domáhat se ochrany svých subjektivních práv v petitorním řízení, má-li za to, že právo služebnosti nevzniklo platně či že jsou zde podmínky pro zrušení tohoto práva.

21. Pokud žalovaný v odvolání uváděl, že zásah do služebného pozemku byl odůvodněn nutností provést přeložení přípojek vody a elektřiny z panujícího pozemku na pozemek služebný, pak odvolací soud uvádí, že žaloba by úspěšná být nemohla, pokud by bylo prokázáno, že ke znemožnění či ztížení držby práva po předem stanovený časový úsek došlo z důvodu nutnosti provést takové přeložky a že žalobkyně o takovém dočasném zásahu byla vyrozuměna. Tomuto však předložené důkazy neodpovídají. Dopisy žalovaného nic takového nezmiňují a nenasvědčuje tomu ani rozsah destrukce zpevněné plochy. Taková obrana pak nemůže vůbec obstát, co se týče výstavby oplocení.

22. Na základě shora vyložených důvodů odvolací soud shledal výroky I. a II. napadeného usnesení věcně správnými, a proto je podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil. Správně soud prvního stupně podle ustanovení § 164 o. s. ř. vydal opravná usnesení, pokud se po vydání napadeného usnesení ukázalo, že jeho výroky obsahují chybné označení katastrálního území či parcelního čísla.

23. Správně bylo rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná. Co do struktury a výše přiznané náhrady odvolací soud odkazuje na správné odůvodnění napadeného usnesení.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná. Žalobkyni vznikly náklady za zastoupení advokátkou sestávající z odměny za jeden úkon právní služby ve výši 1 500 Kč podle ustanovení § 7 bod 4., § 9 odst. 1 advokátního tarifu (účast u odvolacího jednání), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč k tomuto úkonu právní služby podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, z náhrady za ztrátu času jízdou k soudu a zpět šest půlhodin po 100 Kč podle ustanovení § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu a z náhrady jízdného 1 445 Kč ([obec] – [obec] a zpět 200 km osobním automobilem při průměrné spotřebě dle VTP 4,6 l NM/100 km, při ceně NM dle vyhlášky 44,10/l a sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km).

25. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v obecné pariční lhůtě tří dnů podle ustanovení § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.