16 C 324/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o ochranu držby

I. Žalovaný je povinen zdržet se veškerých zásahů do nerušeného výkonu držby žalobkyně spočívající v právu služebnosti stezky a cesty, která byla zřízena na pozemku p.p. [číslo] v k.ú. Nový [obec] ve prospěch pozemku p.p. [číslo] v k.ú. Nový [obec], a zdržet se jakéhokoliv omezování či zamezování přístupu ke stavbě„ [příjmení] na obrábění kovů“ na pozemku p.p. [číslo] v k.ú. Nový [obec] a přístupu ke stavbě trafostanice na pozemku p.p. [číslo] v k.ú. Nový [obec].

II. Žalovaný je povinen uvést pozemek p.p. [číslo] v k.ú. [obec] v předešlý stav, tzn. veškerou rozbitou zpevněnou plochu uvést do původního stavu a odstranit sloupky pro oplocení včetně případných základů a podezdívky, a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 8 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala ochrany rušené držby s tím, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Na tomto pozemku byla na základě pravomocného povolení příslušného stavebního úřadu realizována stavba„ [příjmení] na obrábění kovů“ (dále jen„ stavba“). Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] byla na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dále jen„ služebný pozemek“) zřízena ve prospěch pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dále jen„ panující pozemek“) služebnost spočívající dle čl. IV smlouvy v právu chůze a jízdy – služebnost stezky a cesty přes služebný pozemek, a to jako věcné právo. Žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor, na základě které žalobkyně užívala prostory pronajaté od žalovaného. Asi v polovině letošního roku žalovaný tuto smlouvu vypověděl, a na výzvu žalobkyně k uzavření nové smlouvy o nájmu nebytových prostot žalovaný toto uzavření podmínil zrušením věcného břemene – služebnosti, která byla zřízena ve prospěch panujícího pozemku. Pro žalobkyni by však panující pozemek a stavba, která je jeho součástí, zůstaly bez přístupu včetně možnosti odstavení a parkování vozidel, proto nemohla návrh žalovaného akceptovat. S těmito skutečnostmi je žalovaný srozuměn, a to jednak z důvodu uzavřené smlouvy o zřízení věcného břemene, a dále také z důvodu svého účastenství v rámci řízení před stavebním úřadem, kdy byl seznámen se stavebním záměrem napojení na dopravní infrastrukturu přes stávající areál par. [číslo] přičemž žalovaný nepodal v rámci stavebního řízení žádnou námitku. Dne [datum] na služebném pozemku zaměstnanec žalovaného započal vyměřovat místa pro osazení sloupků za účelem realizace plotu na tomto pozemku, a to v blízkosti trafostanice žalobce. Dále započalo rozbíjení zpevněné plochy na služebném pozemku, což je zřejmé z přiložené fotodokumentace. Na žádost o zastavení prací bylo žalobkyni sděleno, že tyto práce jsou prováděny na příkaz žalovaného. V návaznosti na to byl přímo žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce vyzván k tomu, aby se neprodleně zdržel jakéhokoliv jednání, které zasahuje služebnost a aby byl pozemek uveden v předešlý stav, stalo se tak formou sms zprávy z důvodu neodkladnosti věci. Žalovaný však na výzvy nedbal a nadále od [datum] již sám pokračoval v dalším rozbíjení zpevněné plochy na služebném pozemku, a to v bezprostřední blízkosti komunikační páteře stavby. Z uvedeného je zřejmé, že existuje reálnost rušení držby, a to realizací plotu na služebném pozemku, a rozbíjením zpevněné plochy služebného pozemku, která je pro výkon služebnosti dle smlouvy ze dne [datum] nezpochybnitelně důležitá. Navíc je zcela evidentní, že žalovaný svého jednání ani po výzvě nezanechal. Žalobkyně žalobu doplnila dne [datum] o aktuální fotodokumentaci, z níž je zřejmé, že žalovaný v rušivém jednání pokračuje. Žalobkyně tak má za to, že jsou splněny podmínky § 1003 zákona č. 89/2012 Sb. pro ochranu žalobcovy držby, které se touto žalobou domáhá.

2. Stanovisko žalovaného nebylo ve věci pro charakter samotného řízení, kdy o žalobě z rušené držby musí být soudem rozhodnuto ve lhůtě 15 dnů od zahájení řízení, zjišťováno.

3. Soud věc projednal a rozhodl podle hlavy páté části třetí občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), tj. podle § 176 až 180 o. s. ř. Soud byl povinen ve věci rozhodnout do 15 dnů od zahájení řízení, a to usnesením. Ve věci nebylo třeba nařizovat jednání (§ 177 odst. 1 věta první a třetí o. s. ř. a § 180 odst. 1 o. s. ř.). Soud se v řízení omezil na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (§ 187 o. s. ř.).

4. Soud svá skutková zjištění opřel o listiny předložené žalobkyní společně s žalobou, a to kupní smlouvu, výpisy z katastru nemovitosti, korespondenci účastníků a fotografie.

5. Kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene, uzavřenou dne [datum], žalovaný jako prodávající prodal žalobkyni jako kupující pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec]. V článku IV. této smlouvy bylo zřízeno ve prospěch pozemku parc. [číslo] věcné břemeno chůze a jízdy – služebnost stezky a cesty přes pozemek parc. [číslo]. Věcné břemeno služebnosti stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. Věcné břemeno služebnosti cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly včetně kamionové dopravy a to včetně odstavení a parkování těchto vozidel. Osoba, které přísluší věcné břemeno služebnosti cesty, přispívá poměrně k udržování cesty a to v rozsahu, jakým ji užívá spolu s ostatními uživateli a vlastníkem pozemku. Věcné břemeno je zřizováno jako právo věcné, a to na dobu neurčitou / viz kupní smlouva na čl. 8 – 10 spisu /. Žalobkyně je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 984 m2 – ostatní plocha, k němuž je zřízeno věcné břemeno - právo chůze a jízdy přes pozemek parc. [číslo] na dobu neurčitou, a to na základě smlouvy kupní a o zřízení věcného břemene ze dne [datum] / viz list vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Velký Borek na č.l. 6 spisu /. Žalovaný je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 1 907 m2 – ostatní plocha, k němuž je zřízeno věcné břemeno na základě smlouvy kupní a o zřízení věcného břemene ze dne [datum] / viz list vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Velký Borek na č.l. 7 spisu/. Rozhodnutím Městského úřadu Mělník, odbor výstavby, ze dne 4.1.2022, č.j. [číslo] VYS/21/JIMA, byl schválen stavební záměr na stavbu – [příjmení] na obrábění kovů na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Velký Borek, a to k žádosti podané žalobkyní. Rozhodnutí nabylo dne [datum] právní moci, účastníkem řízení byl také žalovaný / viz rozhodnutí na č.l. 15 – 19 spisu/. Dopisem ze dne [datum] sdělil právní zástupce žalovaného právnímu zástupci žalobkyně, že uzavření nové smlouvy o nájmu nebytových prostor žalovaný podmiňuje zrušením věcných břemen – služebností ve prospěch pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně bez dalšího, neboť dle názoru žalovaného je přístup zajištěn jinými věcnými břemeny a jiným koridorem než přes pozemek žalovaného. Žalobkyně v reakci na tento dopis uvedla, že nemůže ke zrušení služebnosti bez dalšího přistoupit, neboť by pozemek parc. [číslo] stavba, která je jeho součástí zůstala bez přístupu a možnosti odstavení a parkování vozidel, což nelze akceptovat. Žalobkyně věří, že žalovaný nebude do výkonu služebnosti nijak zasahovat, a pokud by výkon služebnosti jakkoliv ohrozil, omezil či znemožnil, bude žalobkyně požadovat náhradu škody, a je připravena domáhat se ochrany svých práv bez zbytečného odkladu / viz korespondence na č.l. 11 – 14 spisu /. Z připojené fotodokumentace je zjevné, že postupně došlo k rozbití a bagrování původně zcela zpevněné plochy pozemku, který bezprostředně sousedí se stavbou žalobkyně, ve stavu zachyceném na fotografiích je tato cesta neprůchodná a nesjízdná / viz fotodokumentace v systému ISAS /. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala sms zprávou zaslanou [titul]. [jméno] [příjmení] žalovaného, aby se neprodleně zdržela jakéhokoliv jednání, byť prostřednictvím třetích osob, které zasahuje služebnost, která byla zřízena na pozemku p.p. [číslo] v k.ú. [obec] ve prospěch panujícího pozemku p.p. [číslo] v k.ú. [obec], a dále aby vše uvedl do původního stavu / viz sms zpráva v systému ISAS /.

6. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], ani navržené místní šetření, neboť skutkový stav byl shora uvedeným způsobem zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí. Navržené důkazy nebyly soudem provedeny rovněž s ohledem na charakter samotného řízení, které předpokládá rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů od zahájení řízení, ale i s ohledem na důkazy žalobcem nabídnuté, které soud považuje pro rozhodnutí za dostatečné.

7. O skutkovém stavu dle soudu lze uzavřít, že žalobce je vlastníkem panujícího pozemku, a jako takový má oprávnění – věcné břemeno chůze a jízdy přes pozemek žalovaného parc. [číslo] v k.ú. [obec]. V průběhu prosince 2022 došlo k rozbití zpevněné plochy služebného pozemku, kdy za stavu zachyceného na fotografiích nelze tento pozemek pro výkon věcného břemene užívat.

8. Dle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

9. Dle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

10. Dle § 1008 o. z. lhůta k podání žaloby na ochranu držby zanikne uplynutím šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje či ruší.

11. Soud v řízení hodnotí pouze tu skutečnost, zdali došlo k rušení držby či nikoliv. Soud tak zjišťuje, a pouze z tohoto hlediska je žalobce pouze povinen prokazovat, faktický stav držby přímo před jejím rušením, to, že došlo k rušení pokojeného stavu a taktéž to, zdali je to žalovaný, kdo držbu ruší. Soud tak v tomto řízení nezkoumá právní otázky, když úkolem soudu je zde pouze ve zkráceném řízení poskytnout právní ochranu do posledního pokojného stavu.

12. Na základě zjištění ze shora uvedených důkazů, má soud za prokázané, že žalovaný ruší výkon věcného břemene žalobkyně, a to opakovaně i poté, co jej žalobkyně vyzvala, aby se takového jednání zdržel. Vzhledem k tomu, že byla prokázána držba žalobkyně před počátkem rušivého jednání žalovaného a žalovaný rušivého jednání nezanechal, ani po výzvě žalobkyně, soud má žalobní návrh žalobkyně za důvodný. Nikdo není oprávněn bez právního důvodu zasahovat do držby jiného. Pokud tak učiní, vzniká mezi držitelem a rušitelem právní vztah, jehož obsahem je zejména povinnost rušitele upustit od zásahů a uvést vše do předchozího stavu. Tuto hmotněprávní povinnost může rušitel splnit dobrovolně i bez soudního řízení, např. na základě výzvy držitele, avšak v daném případě tuto povinnost žalovaný nesplnil, tedy nedbal výzvy žalobkyně, aby se zdržel rušení její držby, resp. rušení výkonu práva z věcného břemene jízdy a chůze, které žalobkyně drží. Proto soud vyhověl žalobního návrhu žalobkyně a poskytl žalované pro svévolné rušení její držby ochranu v podobě vydaného usnesení, které se vydáním stává vykonatelné. Smyslem takového vydaného rozhodnutí ze strany soudu je návrat předešlého pokojného stavu mezi účastníky.

13. Účelem právní úpravy obsažené v § 1003 občanského zákoníku a násl. a i § 176 a násl. o. s. ř. je ochrana faktického stavu držby. Žalobou se tak žalobkyně domáhá ochrany posledního pokojného stavu držby a její navrácení do původního pokojného stavu, přičemž k podání této žaloby žalobkyně dodržela zákonnou prekluzivní lhůtu, když k prvnímu rušení držby došlo dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum]. Hypotéza rušení je splněna dispoziční sférou žalovaného k předmětnému pozemku, a zničení jeho původně zpevněné plochy, umožňující nerušený průchod a průjezd žalobkyni, je pak typickým rušebním deliktem; takovým je každý zásah do držby,„ ať se stal v jakékoli formě“, s výjimkou zásahu dovoleného právem ([příjmení], [příjmení], [číslo], s. 130, 131 a násl.).

14. Soud žalobě zcela vyhověl, neboť žalobkyně v řízení prokázala, že jde ze strany žalovaného o svémocné rušení její držby ve smyslu posledního pokojného stavu. Soud nemůže poskytnout soudní ochranu svémocnému uplatňování práva ze strany žalovaného ani pokud by se snad v tomto řízení bránil tím, že žalobkyně má možný jiný přístup na svůj pozemek, neboť ten se svého práva mohl domáhat soudní cestou, nikoli svémocným jednáním, kterým účelově ruší držbu žalobkyně.

15. Výrok usnesení o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.. Ve věci byla plně úspěšná žalobkyně, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zastoupené advokátkou na náhradě nákladů řízení částku 8 600 Kč, když výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci 2 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení a písemné podání (žaloba). Dle ust. § 7 bodu 4 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (z tarifní hodnoty dle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky ve výši 10 000 Kč) činí 1 500 Kč, celkem tedy za 2 úkony právní služby náleží žalovanému mimosmluvní odměna ve výši 3 000 Kč. Dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 2 uvedené úkony právní služby po 300 Kč, tj. 600 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Podmínkou pro přiznání náhrady nákladů žalobci je dle § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslání výzvy k plnění, v daném případě soud za tuto výzvu považuje sms zprávu zaslanou žalovanému prostřednictvím jeho právního zástupce.