16 C 336/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka a částky částka zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky ve výši částka, částky ve výši částka a částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že se na základě uzavřené smlouvy o dodávkách plynu ze dne datum jedná o neuhrazené platby za odběr plynu v odběrném místě nacházejícím se na adrese adresa, dále se její nárok skládá ze smluvní pokuty za porušení povinnosti žalované odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě na dobu určitou, a to za každý měsíc předčasného ukončení smlouvy v období od datum do datum, tedy za 18 měsíců po částka, v celkové výši částka, dále ze smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh na dodávku plynu ve výši částka, dále ze smluvní pokuty ve výši částka za prodlení s úhradou vyúčtované faktury a dále také z neuhrazené platby za pojištění domácnosti ve výši částka. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek předžalobními výzvami ze dne datum a datum. Žalovaná netvrdila, ani v řízení nebylo jinak zjištěno, že by na předmětný dluh cokoliv uhradila.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v níž se žalobkyně zavázala dodávat plyn a zajistit službu distribuční soustavy, služby strukturování a další služby související s dodávkou, a to do odběrného místa EIC kód: 27ZG400Z0057547N, nacházejícím se na adrese adresa, a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas cenu plynu a související služby. příjmení byla zahájena s účinností smlouvy od datum Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to 22 měsíců od data účinnosti smlouvy s automatickým prodloužením smlouvy, neprojevila-li by žalovaná jinak. V případě předčasného ukončení smlouvy na dobu určitou na základě projevu vůle ze strany žalované bez souhlasu žalobkyně, v případě nemožnosti dodávky na základě jednání žalované a v případě oprávněného odstoupení žalobkyně od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou, je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu (ve výši částka pro kategorii domácnost) za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky plynu od žalobkyně do konce plánované doby trvání smlouvy na dobu určitou. V případě prodlení s jakoukoliv platbou převyšující 10 dní má žalobkyně právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši částka za každý jednotlivý případ prodlení. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr plynu, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku plynu /viz smlouvu na č. l. 24 spisu, všeobecné obchodní podmínky v elektronické databázi příjmení, informace pro zákazníka na č. l. 25 spisu/. Plán záloh na období od datum do datum byl sjednán tak, že se žalovaná zavázala hradit měsíční zálohy po částka vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nezaplatila po dobu více než deset dní zálohu splatnou dne datum, za což jí byla vyfakturována smluvní pokuta ve výši částka. Z důvodu neprovedených plateb došlo zároveň k přerušení dodávky plynu s tím, že byla žalovaná informována, že následně dojde k odstoupení od smlouvy /viz plán záloh na č. l. 46 spisu, upomínka na č. l. 47 spisu, oznámení o přerušení dodávky na č. l. 48 spisu včetně poštovního podacího archu na č. l. 48 spisu a o zahájení realizace přerušení dodávky na č. l. 47 spisu/. Žalobkyně oznámila dopisem ze dne datum odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu /viz odstoupení na č. l. 45 spisu/. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na platbách za plyn a související služby vyúčtováním číslo vystaveným dne datum spolu s opravným vyúčtováním číslo vystaveným dne datum znějící na částku částka se splatností do datum, skládající se z částky ve výši částka za celkový objem odebraného zemního plynu 2 054,85 m³ v období od datum do datum a ze smluvní pokuty ve výši částka za výše uvedené prodlení s platbami. Dále žalobkyně žalované vyfakturovala vyúčtováním číslo smluvní pokutu ve výši částka za předčasné ukončení smlouvy /viz vyúčtování na č. l. 43-45 spisu včetně podacího archu na č. l. 46 spisu a opravné vyúčtování na č. l. 41 – 43 spisu, vyúčtování smluvní pokuty na č. l. 49 spisu, vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávek na č. l. 49 spisu, ceník plyn benefit+ v kategorii domácnost a maloodběratel na č. l. 41 spisu/. Žalobkyně a žalovaná dále podepsaly dne datum přihlášku, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti ve variantě BASIC. Datum počátku pojištění připadlo na datum. Žalovaná se podpisem smlouvy zavázala hradit měsíční úhradu za toto pojištění ve výši částka. Žalovaná však úhradu ve zmíněné výši splatnou ke dni datum nezaplatila /viz Přihláška k innogy Pojištění domácnosti na č. l. 51 spisu, RWE smlouva o pojištění na č. l. 54 – 65 spisu, potvrzení na č. l. 52 spisu, předžalobní výzva na č. l. 52 spisu včetně poštovního podacího archu na č. l. 53 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínka na č. l. 50 spisu včetně poštovního archu na č. l. 50 spisu/.

5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v níž se žalobkyně zavázala dodávat plyn a zajistit službu distribuční soustavy, služby strukturování a další služby související s dodávkou do odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas cenu plynu a související služby. Smlouva byla uzavřena na 22 měsíců od datum. Žalovaná se zavázala platit měsíční zálohy, které však v měsíci únoru 2020 neuhradila, za což byla žalované žalobkyní účtována smluvní pokuta v celkové výši částka. Žalobkyně následně v důsledku neplnění ze strany žalované odstoupila od smlouvy. V souvislosti s ukončením dodávky vyúčtovala žalobkyně nedoplatek na platbách za odebraný plyn ve výši částka, smluvní pokutu za pozdní platbu ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka (částka za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky plynu od žalobkyně do konce plánované doby trvání smlouvy na dobu určitou, tj. za 22 měsíců). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Soud zjištěný skutkový stav posuzoval podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

7. Podle ust. § 72 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.

8. Podle § 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona má zákazník právo na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.

9. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Základní povinností kupujícího je zaplatit kupní cenu (ust. § 2118 o. z.).

10. Dle ust. § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

11. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 1800 o.z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná.

13. Dle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Soud shledal, že žaloba je důvodná pouze částečně, když vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu dle ust. § 72 odst. 2 energetického zákona, která je současně kupní smlouvou podle ust. § 2079 a násl. o. z. Od této smlouvy následně žalobkyně pro neplacení záloh žalovanou odstoupila. Jelikož žalovaná neuhradila vyfakturovanou cenu dodávky plynu, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení vyúčtované dodávky v celkové výši částka. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni vyúčtovanou cenu za odebrané množství plynu za uvedené období. Dále vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o pojištění, na základě níž se žalovaná zavázala uhradit měsíčně částku ve výši částka. Tuto částku však žalovaná řádně a včas neuhradila, proto soud shledal nárok žalobkyně na její zaplacení taktéž za důvodný. Jelikož žalovaná povinnost zaplatit cenu za odebraný plyn a související služby a pojištění domácnosti řádně a včas ve sjednané lhůtě splatnosti nesplnila, vznikla jí též povinnost zaplatit úrok z prodlení z dlužné částky podle ust. § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

16. Soud však neshledal za důvodný nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši ve výši částka za prodlení s úhradou záloh na dodávku plynu, částka za prodlení s úhradou faktury, částka za porušení povinnosti odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě. Jelikož uvedená smluvní pokuta tvoří dle ust. § 1813 o. z. významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalované coby spotřebitele, jde o zakázané ujednání, k němuž se podle § 1815 o. z. z úřední povinnosti nepřihlíží. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu byla sjednána mezi žalobkyní jako podnikatelkou a žalovanou jako spotřebitelkou. Sjednaná smluvní pokuta sankcionuje jednání spotřebitele, na základě kterého dochází k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na určité období, v rámci kterého žalobkyně očekávala poskytování služeb žalované a zároveň dosahování určitého zisku souvisejícího s poskytováním této činnosti. V daném případě se tak jedná o snahu žalobkyně přenést podnikatelské riziko dodavatele plynu na zákazníka (spotřebitele) a nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo volby dodavatele, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Na spotřebitele je tímto vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k dodržení sjednané doby smlouvy, aniž by žalobkyně byla ve smlouvě obdobně omezována. Nadto nelze přehlédnout, že v daném případě rozhodnutí odstoupit od smlouvy (a tedy dále již neposkytovat žalované žádné další služby) je rozhodnutím ze strany žalobkyně. V případě prodlení s jednotlivými úhradami převyšující 10 dní je ve smlouvě již sjednána jiná smluvní pokuta v paušální výši částka za každé jednotlivé porušení (které zároveň žalobkyně v této žalobě uplatnila) a zároveň se žalobkyně v případě prodlení může domáhat zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Pakliže se tedy žalobkyně přesto rozhodla od smlouvy odstoupit, jednalo se o obchodní rozhodnutí žalobkyně.

17. V této souvislosti soud dále odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne datum, které uzavírá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Formálně vzato, ujednání o smluvní pokutě nebylo obsaženo pouze v obchodních podmínkách, nýbrž ve smlouvě samotné. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny má dvě stránky, přičemž strana 1 je souvislý text psaný menším písmem. V textu nejsou zvýrazněny podstatné náležitosti smlouvy, jako je například doba trvání smlouvy či ujednání o smluvních pokutách. Zásadní ujednání o smluvních pokutách je dokonce skryto v odstavci nazvaném„ ostatní ujednání“. Svým formátováním je strana 1 smlouvy dokonce nepřehlednější než samotné všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. příjmení 2 je pak strukturovaný přehledný formulář, přičemž na uvedenou stranu připojila žalovaná svůj podpis. V takovém případě nelze uzavřít, že žalobkyně postupovala poctivě. Navíc takto sjednaná smluvní pokuta představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele. Sjednaná smluvní pokuta sankcionuje jednání spotřebitele, na základě kterého dochází k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na určité období, v rámci kterého žalobkyně očekávala poskytování služeb žalované a zároveň dosahování určitého zisku souvisejícího s poskytováním této činnosti. Uvedená smluvní pokuta tak podle soudu představuje metodu, jak spotřebitele vázat k danému dodavateli a jak obejít zákonné právo spotřebitele na bezplatnou volbu a změnu dodavatele. V daném případě se tak jedná o snahu žalobkyně přenést podnikatelské riziko dodavatele na zákazníka (spotřebitele) a nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo volby dodavatele, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Na spotřebitele je tímto vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k dodržení sjednané doby smlouvy, aniž by žalobkyně byla ve smlouvě obdobně omezována. Nadto nelze přehlédnout, že v daném případě rozhodnutí odstoupit od smlouvy (a tedy dále již neposkytovat žalované žádné další služby) je rozhodnutím ze strany žalobkyně, byť v důsledku porušení povinností žalované, jelikož nepoctivost žalované v podobě neplacení, nemůže být důvodem pro nepoctivost žalobkyně v podobě nepřiměřených ujednání (viz např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018 č.j. 103 Co 16/2018-84). Soud proto uzavřel, že ujednání o smluvních pokutách je neplatně sjednané.

18. Soud proto s ohledem na výše uvedené v rozsahu nároku na zaplacení smluvních pokut žalobu jako nedůvodnou zamítl. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o.s.ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný (výrok II. tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78 % a úspěchu žalované v rozsahu 22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.