16 C 345/2021
č. j. 16 C 345/2021-28
V PLATNOSTIOkresní soud v Mělníku rozhodl ve věci o vyklizení bytu v přízemí budovy, který je součástí pozemku zapsaného na listu vlastnictví, a to na základě nájemní smlouvy na dobu určitou, jejíž platnost skončila. Soud potvrdil nárok vlastníka bytu na jeho vyklizení a předání, protože žalovaný nevykázal právní důvod k zadržování bytu po skončení nájmu. Soud se opřel o § 1012 a § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž vlastník má právo vyloučit jiné osoby z vlastnictví. Soud uložil žalovanému povinnost byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku a zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši určené podle § 142 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení a předání bytu
I. Žalovaný je povinen vyklidit byt (garsoniéra) situovaný v přízemí vlevo od hlavního vchodu do budovy adresa, která je součástí pozemku parc.č.st. 74, zapsané na listu vlastnictví číslo u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro k.ú. obec, obec Chvatěruby 2, a vyklizený předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předmět řízení vymezila žalobkyně v žalobě tak, že se domáhala vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného bytu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložila žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne datum přenechala žalobkyně předmětný byt do užívání žalovanému, a to na dobu určitou. Uplynutím sjednané doby došlo k ukončení nájemního vztahu a nájem skončil ke dni datum. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena a zároveň byl žalovaný dopisem ze dne datum vyzván, aby předmětný byt vyklidil a vyklizený předal žalobkyni do datum, což však v určené lhůtě neučinil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt dne datum, a to na dobu určitou. Žalobkyně oznámila žalovanému, že nájem předmětného bytu nebude obnoven a skončil tedy ke dni datum, zároveň byl žalovaný vyzván, aby k datu datum byt vyklidil a vyklizený předal žalobkyni. Žalovaný tak doposud neučinil. Podle § 2204 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o.z.“) neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou. Podle § 1012 věta prvá o.z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Dle § 1040 odst. 1 téhož zákona pak platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Bylo proto na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, že na jeho straně je dán právní důvod, který mu zakládá oprávnění do vlastnického práva žalobkyně v rozsahu užívání bytu, kterého je vlastníkem, zasahovat. Za situace, kdy žalovaný, pro svou naprostou pasivitu, nepřišel s jakýmkoliv tvrzením, zpochybňujícím uplatněný nárok žalobkyně, nebylo možno než dovodit, že po uplynutí sjednané doby trvání nájmu žádným takovým právním důvodem (např. novou nájemní smlouvou) nedisponuje. S přihlédnutím k právě prezentovanému soud žalobě jako opodstatněné vyhověl a zavázal žalovaného k vyklizení sporného bytu, když nebyly shledány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly odepření ochrany vlastnického práva žalobkyně, např. s odkazem na ust. § 3 až 8 o.z.. Lhůtu k vyklizení soud určil v souladu s ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši částka tvoří soudní poplatek ve výši částka a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 bod 4, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) ve výši částka a paušální náhrada výdajů dle § 13 AT v částce částka za každý ze 3 uplatněných úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, žalobu, a předžalobní výzvu), a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši částka částkou částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.