16 C 36/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 582 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum a za částky částka od datum do zaplacení, a úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou původně místně nepříslušnému Okresnímu soudu adresa-východ dne datum a doplněnou podáním ze dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy a na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému po posouzení úvěruschopnosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky v hotovosti ve výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši částka v 60 týdenních (sedmidenních) hotovostních splátkách po částka. Poslední splátka byla stanovena na den datum. Poplatek sestával jednak ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, jednak z odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši částka a jednak z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, poslední příslušnou splátku zaplatil dne datum. Celkem na svůj dluh od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek zaplatil částka. Pohledávka byla s účinností ke dni datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině částka a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na hotovostní inkaso) částku částka. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok v kapitalizované a běžící výši, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Žalovaný dluh z uvedené smlouvy neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, včetně smluvních podmínek, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 19,98 % ročně ve výši částka, dále s poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a poplatkem ve výši částka za hotovostní režim splátek. Žalovaný se tedy zavázal vrátit celkem právní předchůdkyni žalobkyně částku částka, a to 60 týdenních splátkách po částka a poslední 60. splátce ve výši částka. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí částky částka v hotovosti. Dle článku 2 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 60 týdnů 63,93 % /viz smlouva o půjčce ze dne datum včetně smluvních podmínek na č. l. 60-61spisu/. Žalovaný na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradil celkem částku částka /viz výpis splátek na č. l. 71 spisu, tvrzení žalobkyně v žalobě/. Žalovaný v žádosti o úvěr v rámci zkoumání úvěruschopnosti uvedl, že provozuje samostatnou výdělečnou činnost v oblasti zprostředkování služeb a koupě zboží. Jeho měsíční příjem činí částka, avšak je nepravidelný, má jednu vyživovací povinnost, žije v podnájmu. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného činí celkem částka, z čehož částku částka tvoří výdaje na bydlení, částka výdaje na telefon a 4 000 tvoří výdaje na domácnost. Právní předchůdkyně žalobkyně tak vyšla z použitelného příjmu ve výši částka. Dále žalovaný ve formuláři označil dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, živnostenský list, nájemní smlouvu a faktury /viz zákaznická karta ze dne datum na č. l. 59 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne datum /viz smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy v systému ISAS, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 62 spisu, podací lístek na č. l. 65 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum. V dopise byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné částky do datum /viz předžalobní upomínka na č. l. 63-64 spisu, podací lístek na č. l. 66 spisu/. právnická osoba ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do datum (dále jen „obč. zák.“), a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění do datum (čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb. a § 164 zákona č. 257/2016 Sb.).

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

7. Dle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8. Dle § 55 odst. 1 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. se ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 považují za neplatná.

9. Dle § 567 odst. 1 obč. zák. se dluh plní na místě určeném dohodou účastníků. Není-li místo plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka.

10. Ujednání o „poplatku“ ve smlouvě, tj. ujednání o úroku ve výši částka, o poplatku za administrativní činnost ve výši částka, stejně jako ujednání o hotovostním inkasu ve výši částka, soud hodnotil jako ujednání o úroku, jenž svou povahou představoval úplatu za půjčení peněz, tedy jako kapitalizovaný úrok. Celý poplatek tak v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, adresa, s. 1856). Lze tedy konstatovat, že tento „souhrnný poplatek“ – byť v konkrétní smlouvě rozčleněný na 3 různé části - svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vracena ve splátkách po dobu 60 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 60 týdnů, činil by 83,6 % jistiny. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že žalovaný povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnil, vznikla mu dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti stanovené ve výzvě věřitele, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyně byla s ohledem na postoupení pohledávky aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu půjčky ve výši částka a současně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

11. Soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. částečně zamítl, když smluvní ujednání o členěném poplatku, o která žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák., když poplatek hodnotil jako celek jako cenu peněz a tu shledal příliš vysokou. Protože věc byla posuzována podle obč. zák., nepřiznal soud při zamítnutí úroku v podobě poplatku ani obvyklý úrok, tj. úrok ve výši 19,98 % ročně, a to s odkazem na čl. 3 a čl. 20 smluvních podmínek.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.