16 C 363/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 35 481,28 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 35 481,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35 481,28 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 35 481,28 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. B0008 [číslo], na základě které žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 17 100 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem ve výši 18 674,91 Kč do [datum] Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, po prověření jeho schopnosti úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, který žalovaný následně odsouhlasil. Podpis smlouvy je nahrazen unikátním SMS kódem ([číslo]), který byl žalovanému zaslán na číslo mobilního telefonu uvedené ve formuláři žadatele o úvěr. Teprve po odeslání smluvní dokumentace byly žalovanému dne [datum] zaslány peněžní prostředky na bankovní účet č. [bankovní účet]. Právní předchůdkyně žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Ke dni podání žaloby ani přes upomínky žalovaný svou pohledávku neuhradil. Celková výše nároků žalobkyně tak činí celkem částku 35 481,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 17 100 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 18 674,91 Kč, a to jednorázově ve lhůtě splatnosti do [datum] RPSN činilo 10 536,30 Kč /viz smlouvu o úvěru č. B0008 [číslo] na č. l. 12-20 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 21-22 spisu, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 23 spisu/. Dne [datum] byly odeslány peněžní prostředky ve výši 17 100 Kč na účet č. [bankovní účet] /viz potvrzení o platbě na č. l. 29 spisu/. Žalovaný byl majitelem běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u UniCredit bank do [datum], kdy byl účet zrušen. Na předmětném účtu v období od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek 2 753,13 Kč a konečný zůstatek 763,28 Kč, celkové příchozí úhrady činily 154 358 Kč a celkové odchozí platby činily 156 347,85 Kč /viz výpis z účtu na č. l. 36-38 spisu a sdělení banky na č. l. 40 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni /viz dílčí smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 24 spisu, seznam postupovaných pohledávek na č. l. 25-27 spisu/. Žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě dlužné částky na č. l. 28 spisu, poštovní podací lístek na č. l. 30 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak nijak neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

6. Soud rovněž neučinil na základě předložených důkazů skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně požadované peněžní prostředky žalovanému poskytla. Ohledně provádění čerpání úvěru z žalobkyní předložené listiny„ potvrzení o platbě“ sice vyplývá, že na účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla zaúčtována platba ve výši 17 100 Kč na účet žalovaného, avšak dne [datum]. S ohledem na to, že předmětná smlouva o úvěru měla být dle tvrzení žalobkyně a předložených důkazů uzavřena dne [datum], není tak prokázáno, že by peněžní prostředky na základě předmětné smlouvy byly žalovanému skutečně poskytnuty. K tomu soud rovněž uvádí, že z výpisu z účtu žalovaného za předmětné období (tj. měsíc říjen 2021, kdy byla smlouva o úvěru uzavřena) nebyla zjištěna žádná příchozí platba od právní předchůdkyně žalobkyně.

7. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila, avšak souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že žalobkyně neprokázala ani poskytnutí jakékoliv jistiny žalovanému na základě tvrzené smlouvy o úvěru ze dne [datum], neboť soud nemohl žalobkyni o nedostatku tvrzení a důkazů poučit při jednání dle ust. § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118 odst. 1, 3 o. s. ř.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

12. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela neplatnou úvěrovou smlouvu, v řízení však nebylo ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému jakékoliv plnění, na které by bylo možno pohlížet jako na bezdůvodné obohacení ze strany žalovaného.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.