16 C 51/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 240 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 12 240 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že dne datum v Anonymizováno hodin při jízdě na lince metra Anonymizováno, dne datum v Anonymizováno hodin na lince metra Anonymizováno), dne datum v Anonymizováno hodin na lince metra Anonymizováno), dne datum v Anonymizováno hodin na lince metra Anonymizováno), dne datum v Anonymizováno hodin na lince metra Anonymizováno (adresa), dne datum v Anonymizováno hodin na lince metra Anonymizováno, dne datum v Anonymizováno hodin na tramvajové lince Anonymizováno) a dne datum v Anonymizováno na tramvajové lince Anonymizováno – hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z výše uvedených přeprav dopravním prostředkem, žalovaná ovšem požadované nezaplatila.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Závěr o skutkovém stavu je ten, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne datum v Anonymizováno hodin při jízdě na lince metra Anonymizováno, dne datum v Anonymizováno hodin na lince metra Anonymizováno), dne datum v Anonymizováno Anonymizováno hodin na lince metra Anonymizováno), dne datum v Anonymizováno hodin na lince metra Anonymizováno), dne datum v Anonymizováno hodin na lince metra adresa), dne datum v Anonymizováno hodin na lince metra Anonymizováno), dne datum v Anonymizováno hodin na tramvajové lince Anonymizováno) a dne datum v Anonymizováno hodin na tramvajové lince Anonymizováno). Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila /viz zápisy o provedené přepravní kontrole/. Výše jízdného 30 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč jsou soudu známy z úřední činnosti. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby /viz předžalobní výzvu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), dle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu.

7. Dle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

8. Dle ust. § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč (s účinností od datum částku 2 500 Kč). Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč (s účinností od datum částku 2 500 Kč).

9. Podle ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku (…) a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalovaná opakovaně cestovala prostředkem hromadné dopravy provozované žalobkyní, při kontrolách se však na výzvu pověřené osoby neprokázala platnou jízdenkou a následně požadovanou částku nezaplatila. Nárok žalobkyně je tak důvodný.

11. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

12. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 240 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.