Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

16 C 56/2020

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-19 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSME:2021:16.C.56.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Mělníku zamítl žalobu žalobkyně o výživné manželky, protože její jednání bylo v rozporu s dobrými mravami. Soud zjistil, že žalobkyně spolu se svou matkou do pití žalovaného přidávala neznámou látku, což svědčí o záměrném poškozování jeho zdraví. I přes rozdílné majetkové poměry manželů nebylo možné výživné přiznat, protože jeho plnění by bylo v rozporu s etickými zásadami manželství. Žalovaný byl povinen zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši určené podle advokátního tarifu.

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné manželky

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni na výživném manželky částku částka od datum, a to vždy do každého 20. dne v měsíci předem, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému stanovena vyživovací povinnost vůči žalobkyni jako nerozvedené manželce, a to ve výši částka měsíčně ode dne podání žaloby. Pro odůvodnění svého návrhu uvedla, že do března 2020 žili se žalovaným a jejich synem společně v rodinném domě v obec, který je v podílovém spoluvlastnictví jejím a její matky, odkud se žalovaný k datum odstěhoval do svého domu u obec. Příjem rodiny zajišťoval žalovaný, ona mu na jeho žádost vypomáhala, ovšem bez vlastního příjmu, byla střídavě vedena v evidenci úřadu práce a jako osoba bez zdanitelných příjmů. Se žalovaným založili právnická osoba, kde je žalovaný vlastníkem podílu ve výši 80% a žalobkyně ve výši 20%. Společnost má převážně pasiva, která splácejí. Do konce března 2020 účastníci hospodařili tak, že žalobkyně hradila plyn částka měsíčně, žalovaný elektřinu částka měsíčně a vodu společně částka měsíčně. Další výdaje jsou na popelnice částka na osobu na rok, v roce 2019 za sebe a syna hradila žalobkyně, a pojistka domu částka na půl roku, kterou hradí rovněž žalobkyně. Ke svým aktuálním poměrům uvedla, že od března 2020 pracuje brigádně jako dělnice 4 dny v týdnu 4 hodiny denně za hrubou mzdu částka na hodinu, v březnu 2020 si vydělala částku částka. Prodala pole za částka. Splácí úvěr v celkové částce částka po částka měsíčně, kontokorent částka, dluhy u bank ve výších částka a částka po částka měsíčně a dluh na zdravotním pojištění v celkové částce částka. Užívá osobní automobil Škoda Octavia, rok výroby 2006. Má potravinovou alergii, extrémně zvýšené výdaje s tím nemá. Žalovaný nikde nepracuje a nemá oficiální příjem, má částečný invalidní důchod kolem částka měsíčně. Žalovaný vlastní rozestavěný rodinný dům v obec u obec, několik stavebních pozemků v obec a další pozemky o rozloze 19 000 m2, z části z poloviny se svojí sestrou. Dále vlastní pracovní stroj JCB, který pořídil za částku 2 miliony Kč, jízdní kolo, které si koupil za částku částka, vůz BMW X5 a Mustang. Žalovaný v květnu 2019 prodal nájemní dům v obec za částku téměř 16 milionů Kč, v červnu 2019 měl žalovaný na účtu částku částka. Syn účastníků se vyjádřil tak, že chce zůstat se žalobkyní, žalovaný mu začal kupovat drahé dárky – kolo s příslušenstvím za částka, reproduktor za částka, počítač za částka, hodinky za částka, k narozeninám telefon za částka. V červnu 2019 byli všichni společně v příjmení příjmení, žalobkyně jako tlumočník, zde žalovaný koupil synovi značkové oblečení za částka. Syn i přes tyto dárky chce zůstat se žalobkyní, žalovaný je proto odřízl ze dne na den od veškerých peněz. V pátek datum zrušil žalobkyni a synovi paušál na telefon, který do té doby hradil, neboť měl výhodný baliček. Žalobkyně proto byla nucena sobě a synovi uzavřít novou smlouvu, za jedno číslo hradí částka měsíčně. Dne datum žalovaný zrušil smlouvu na elektřinu, kterou hradil v době společného soužití, žalobkyně musela uzavřít smlouvu novou, zálohy má nastavené na částka měsíčně. Žalobkyně tedy nemá dostatečný příjem a nyní v době stavu nouze nemá ani možnost se nechat někde zaměstnat, vyjma uvedené brigády. Nemá tak dostatek prostředků, aby sama hradila náklady s bydlením ani náklady na své potřeby. Životní úroveň žalovaného je velmi vysoká s ohledem na vlastněné nemovitosti, vytvářené úspory a současný životní styl. Žalobkyně i jejich syn mají právo podílet se na životní úrovni žalovaného. Vyživovací povinnost mezi manžely vzniká uzavřením manželství a zaniká dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Životní úroveň manželů má být zásadně stejná po celou dobu trvání manželství.

2. S odkazem na vše shora uvedené žalobkyně současně se žalobou navrhla vydání předběžného opatření, kterým by soud žalovanému uložil povinnost přispívat na výživu žalobkyně jako nerozvedené manželky částkou částka měsíčně. Soud jejímu návrhu vyhověl usnesením ze dne 22. 4. 2020, č. j. 16 C 56/2020-36, které nabylo právní moci dne datum.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Předně poukazoval na skutečnost, že životní úroveň žalobkyně je nejméně na stejné úrovni jako jeho, spíše však vyšší. příjmení žalobu ze strany žalobkyně považuje za zjevné zneužití práva. Žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí rodinného domu v obec, v němž žije a v němž do dubna 2020 žila celá rodina. Zařízení domu je v nejvyšších standardech, je obklopen pěstěnou zahradou, ke zvelebení stavby bylo v posledních letech vynaloženo z vlastních prostředků žalovaného více jak 2 miliony korun. Žalovaný se z tohoto domu odstěhoval v dubnu 2020 do rozestavěného domu v obec pouze se svými osobními věcmi, jde o dům ve výlučném vlastnictví žalovaného, který rekonstruuje. V minulosti žalovaný zajišťoval příjem rodiny, příjem žalobkyně sloužil jen pro její spotřebu. Žalobkyně je aktivně zapojena do výnosného podnikání, je jednatel právnická osoba, kde má podíl 20%, dále od roku 2001 podniká jako účetní poradkyně, provozuje cestovní agenturu a průvodcovskou činnost. Těžiště podnikatelské aktivity žalobkyně dlouhodobě spočívalo v internetovém obchodu – www.monila.eu. Na počátku dubna 2020 měla žalobkyně ve svém domě uskladněno zboží k prodeji v hodnotě cca částka, které však již převážně rozprodala, neboť hodlá doménu obchodu prodat. Vedle svého obchodu je dlouhodobě zapojena do prodeje prostřednictvím prodejce jméno jméno, od něhož má k prodeji zboží v hodnotě částka, což pro žalobkyni na provizích znamená měsíční příjem cca částka. Žalobkyně je dlouhodobě zaměstnána u své dcery z předchozího manželství s hodinovým příjmem částka v oblasti marketingu. Není pravdou, že by se žalobkyně musela o peníze žalovaného prosit, žalovaný dokládá, že žalobkyni na účty, které užívá, zaslal v červnu 2019 2x částku částka, v září 2019 rovněž částku částka. Podle zjištění žalovaného tak žalobkyně disponovala v době rozhodné pro vydání předběžného opatření, vedle zcela zajištěného bydlení, hodnotami a hotovostí nejméně ve výši částka a dále příjmem získaným od právnická osoba. Žalobkyně je zdravá, což není splněno u žalovaného, který má zaručený příjem pouze invalidní důchod ve výši částka měsíčně. Je pravda, že prodal vlastní dům, a to jednak, aby mohl dokončit stavbu svého dalšího domu, investoval do nákupu pracovního stroje, a také aby pokryl řadu nákladných požadavků rodiny, které by jinak uspokojit nemohl. příjmení financí je již silně redukovaný, a mohl by sloužit pro budoucnost žalovaného a též syna účastníků. Žalovaný tak uvádí, že životní úroveň účastníků je sice rozdílná, nižší úroveň je však dána u žalovaného, který nemá dostatečně vybavenou domácnost, dostavuje dům k bydlení, jeho potřeby kryjí pouze prostředky z prodeje domu, a invalidní důchod, i když má jistou rezervu hodnoty v nemovitostech.

4. Po jednání soudu, konaném dne datum, rozšířil žalovaný svou obranu proti žalobě o tvrzení, že vyjma toho, že nárok žalobkyně není opodstatněn její nižší životní úrovní, je zároveň zcela v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně se vůči němu nejméně od počátku roku 2020 dopouštěla nemravného jednání, když patrně ve spolupráci se svojí matkou měla zájem negativně ovlivnit zdravotní stav žalovaného. Za tím účelem mu žalobkyně do stravy a zejména do pití přimíchávala neznámou látku, jejíž účinky vedly u žalovaného ke zhoršení jeho koncentrace, změně vnímání, poruchám trávení a celkové ospalosti či malátnosti. Dle žalovaného toto jednání žalobkyně zcela vybočuje z jednání běžně akceptovatelného. Žalovaný, ač toto původně neměl v úmyslu řešit, učinil příslušné trestní oznámení u Policie ČR, kde předal mj. zvukovou nahrávku jednoho z úkonů žalobkyně, při němž mu do lahve pití přidávala neznámou látku, přitom konverzovala se svou matkou, a dále dotčenou láhev Pastisu s obsahem této přimíchané látky. V této situaci by přiznání výživného žalobkyni odporovalo dobrým mravům.

5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

6. Účastníci uzavřeli manželství dne datum, dne datum se jim narodil syn jméno /viz oddací list účastníků a rodný list nezl. jméno celé jméno žalovaného na č. l. 15 – 16 spisu/. Nezletilý syn účastníků byl ve školním roce 2019 2020 studentem prvního ročníku denního studia oboru Stavebnictví ulice průmyslové školy stavební se sídlem v obec /viz potvrzení o studiu na č. l. 28 spisu/. Žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí nemovitosti zapsané na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice, pro obec a k. ú. obec, a to podílu o velikosti ½. V tomto domě se nacházela společná domácnost účastníků řízení /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 23 spisu, výslech žalobkyně ze dne datum na č. l. 67 – 68 spisu, výslech žalovaného ze dne datum na č. l. 111 – 112 spisu/. Žalobkyně uzavřela dohodu o provedení práce v rozsahu 300 hodin na dobu od datum do datum s místem výkonu práce v obec se sjednanou hodinovou mzdou částka /viz dohoda o provedení práce ze dne datum na č. l. 20 spisu/. Příjem žalobkyně za měsíc březen 2020 činil částka a za měsíc duben 2020 činil částka /potvrzení zaměstnavatele na č. l. 69 spisu, výplatní lístek na č. l. 24 a 70 – 71 spisu/. Žalovaný vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ½ nemovitostí zapsaných na list vlastnictví pro obec Nelahozeves a k. ú. obec u obec a nemovitosti zapsané na list vlastnictví pro obec Nelahozeves a k. ú. obec u obec /viz výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 10, 21 – 22 spisu/. Kupní smlouvou ze dne datum prodal žalovaný kupujícímu – Obec Nelahozeves – nemovitosti zapsané na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník, pro obec a k. ú. obec, kupní cena byla sjednána ve výši částka /viz kupní smlouva ze dne datum na č. l. 17 – 19 spisu, článek na č. l. 29 spisu/. Na účet žalovaného, vedený u právnická osoba, byla dne datum připsána částka částka a dne 19. 6 2019 částka ve výši částka (z účtu Obec Nelahozeves), v červnu 2019 byl konečný zůstatek na tomto účtu částka /viz výpisy z účtu na č. l. 8 – 9 spisu, výpisy z účtu v příloze spisu/. Účastnici řízení a právnická osoba uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě níž se právnická osoba zavázala poskytnout žalobkyni a žalovanému úvěr až do výše částka za účelem rekonstrukce nájemního domu v ulici ulice a číslo, obec. Nemovitost byla zatížena zástavním právem ve prospěch právnická osoba Zástavní právo bylo na základě návrhu na vklad do Katastru nemovitostí podaného dne datum, vymazáno. Úvěr byl ke dni datum zcela splacen. Zbývající část dluhu byla uhrazena z kupní ceny této nemovitosti dle čl. IV, odst. 2.2, písm. a) kupní smlouvy /viz sdělení banky na č. l. 99 spisu, úvěrová smlouva na č. l. 100 – 104 spisu, návrh na vklad do katastru nemovitostí na č. l. 81 spisu, kupní smlouva ze dne datum na č. l. 78 – 80 spisu/. Žalovaný nakoupil v květnu 2019 kola a příslušenství za částku přesahující částka, v červnu 2019 zakoupil stroj JCB za částku částka /viz předmětné faktury na č. l. 26 – 27 spisu/. Smlouva číslo uzavřená s Vodafone byla na základě předčasné výpovědi ukončena k datum /viz sms zpráva na č. l. 30 spisu/. V lednu 2020, v březnu 2020, v dubnu 2020 a v květnu 2020 uhradil platbu za spotřebu energie v obec žalovaný, žalobkyně ukončila původní smlouvu a odběr energie přehlásila na sebe /viz výpisy plateb na čl. 56 – 59 spisu, emailová korespondence na č. l. 61 a 65 spisu/. Žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši částka měsíčně, z důchodu nelze provádět exekuci srážkou z důchodu /viz výpis plateb na č. l. 60 spisu, sdělení ČSSZ na č. l. 62 spisu/. Žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Litoměřicích návrh na úpravu poměrů k nezletilému jméno, návrh na vydání předběžného opatření na stanovení povinnosti žalovanému přispívat na výživu nezletilého syna částkou částka měsíčně byl soudem zamítnut /viz usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum na č. l. 11 – 12 spisu/. Žalobkyně je zapsána v Registru ekonomických subjektů jako fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona, a to od datum, předmět podnikání – účetnická a auditorská činnost, daňové poradenství a činnost cestovních agentur a cestovních kanceláří. Tuto živnost však aktivně nevykonává /viz výpis z registru ARES na č. l. 63 spisu, výslech žalobkyně ze dne datum na č. l. 67 – 68 spisu/. Žalobkyně pracovala po narození syna jméno pro žalovaného při výkonu jeho podnikatelské činnosti, vedla mu účetnictví a dělala asistentku, a to až do března 2020. Žalobkyně a žalovaný založili v roce 2007 právnická osoba ve které má žalobkyně obchodní podíl ve výši 20 % a žalovaný ve výši 80 %. Žalobkyně v roce 2010 založila v rámci této společnost e-shop zaměřený na prodej módního zboží. Ke dni datum byla na bankovním účtu právnická osoba zůstatek ve výši částka od srpna 2019 do července 2020 se zůstatky pohybovaly v záporných hodnotách. Žalobkyně má vysokoškolské vzdělání v oboru ekonomie. Účastníci řízení vedli společnou domácnost do datum, kdy se žalovaný odstěhoval. Za trvání společné domácnosti kupoval téměř všechny potraviny žalovaný. V roce 2019 platili náklady na bydlení napůl. Od dubna 2020 nemá žalobkyně žádné příjmy, peníze jí půjčuje matka. Telefon a internet jí platí dcera. Žalobkyně od ledna 2018 pracuje pro právnická osoba jméno, kde má příjmy do částka za rok. /viz výslech žalobkyně ze dne datum na č. l. 67 – 68 spisu, výpisy z účtu žalobkyně v příloze spisu, výpisy z účtu právnická osoba v příloze spisu/. Úřad práce ČR – Krajská pobočka obec evidoval v období od března 2020 do července 2020 jedno volné pracovní místo, které odpovídá kvalifikaci žalobkyně, a to na pozici účetní se mzdou ve výši částka /viz sdělení Úřadu práce ČR na č. l. 106 spisu, nabídka volných míst na č. l. 107 spisu/. Po prodeji domu v obec si žalovaný koupil vůz příjmení jméno a pracovní stroj JCB. Žalovaný převedl ze svého bankovního účtu dne datum částku ve výši částka jako zálohu na zakoupení vozidla příjmení jméno. Zakoupený pracovní stroj JCB žalovaný používá k rekonstrukci domu. Žalovaný měl příjem částka – částka z pronájmu. S ohledem na svůj zdravotní stav již nepodniká, má endoprotézu kolene a problémy s chůzí. Největší část peněz z prodeje domu použil na rekonstrukci domu v obec. Za tím účelem vybíral ze svého účtu peníze v hotovosti. Vybudování příjezdové cesty stálo částka. Žalovaný od datum do datum vybral ze svého účtu v hotovosti celkem částka. Dne datum vybral v hotovosti částku částka. Dne datum z účtu převedl částku částka. Dne datum, datum a datum vybral v hotovosti vždy po částka. Dne datum odeslal z účtu částka. Dne datum a datum vybral v hotovosti vždy po částka. Od datum do datum žalovaný vybral z účtu celkem částka po částkách částka. Za měsíc březen vybral v hotovosti částka, z toho datum částku částka, zbytek po částka. Dne datum vybral v hotovosti částka, dne datum částku částka a datum částku částka. Ke dni datum činil konečný zůstatek na účtu žalovaného částka. Žalobkyně pomáhala žalovanému v podnikání, chodila s žalovaným na kontroly na živnostenský úřad, finanční úřad i inspekci životního prostřední, tiskla mu nájemní smlouvy, vyplňovala složenky. Žalobkyně dále připravovala podklady pro kontroly, ty jí dal žalovaný a ona je jen zkontrolovala, aby tam nebyly chyby. Žalovaný vlastní asi 20 000 m2 pozemku v obec /viz výslech žalovaného ze dne datum na č. l. 111 – 112 spisu, fotodokumentace na č. l. 82 – 91 spisu, výpis z účtu žalovaného v příloze spisu/. Žalovaný je od datum vlastníkem vozidla příjmení jméno příjmení convertible, sp. zn. 7AS číslo, od datum vlastníkem vozidla BMW X5 XDRIVE30D, registrační značka, od datum vlastníkem vozidla JCB 3CX, reg. zn, A01 číslo, od datum vlastníkem vozidla Brenderup 4260T, registrační značka, od datum vlastníkem vozidla Škoda Sedan, registrační značka, od datum vlastníkem nákladního automobilu Mazda Tribute, registrační značka a od datum vlastníkem nákladního valníkového přívěru Agados NP 3 NR1, registrační značka /viz výpis z registru silničních vozidel na č. l. 115 – 118 spisu/. Dne datum našla žalobkyně v domě láhev alkoholického nápoje Pastis a říkala své matce, aby to nepila. V rámci rozhovoru s matkou žalobkyně říkala, že by to do ní mohla„ předvtírat“. Na to jí matka odpověděla, že to asi nepůjde, muselo by se to rozetřít a zkusit v teplé vodě, jestli se to„ roz to“. Ze záznamu je slyšet seškrábnutí něčeho z kuchyňského prkénka a oklepávání. Následně se žalobkyně ptala své matky, co tam dala, ta jí odpověděla„ to nepozná, když to pije“. Žalobkyně říkala„ aby si to nesedlo“. Na to jí matka odpověděla„ to si sedne. Když to zvedne tak … nevím“. Následně se žalobkyně opět zeptala matky, co tam dala. Ze záznamu není slyšet celé slovo, ale slovo končí na„ pyrin“, a dále se ptala„ jeden?“ Matka jí odpověděla, že dva a že si není jistá, jestli to na něj zabere, když si jen lokne. Dále říká, že počkají a příště přidají další dvě, až tam bude míň. V čase 22:18 minut záznamu matka žalobkyně říká žalobkyni„ to krásně rozdrtíš a jen přisypat“. Žalobkyně na to odpovídá, že se musí podívat na příbalový leták, a aby to tady nenechávala, že se toho bojí. Žalobkyně dále říkala„ A si to nevzal, kdy je tady (…) aby se mu něco nestalo, když je tady příjmení sám s ním.“ Žalobkyně dále říká matce, že má hmoždíř. Na to jí matka odpověděla, že myslela, že se to rozválí, aby to měla připravené v nějaké dózičce, a když bude vařit takto tam nějak vysype. Matka dále říkala, že neví, jestli to zabere. Žalobkyně říkala, že neví do čeho mu něco takového dát. Na to jí matka odpověděla, aby to zamíchala do jídla. Když jí žalobkyně řekla, že to jedí všichni, matka jí radila, že by to musela dát přímo do jeho talíře /viz úřední záznam Policie ČR – přepis záznamu ze dne datum v 17:34 hodin na č. l. 121 – 124 spisu/. Žalovaný oznámil krajskému státnímu zastupitelství obec, že má podezření, že se ho žalobkyně a její matka pokusily postupně otrávit. Žalovaný začal mít v lednu 2020 střevní potíže, motal se, motala se mu hlava, víc spal, a to i 12 hodin a špatně se mu řídilo. Žalovaný pořizoval od března 2020 v domě v obec zvukové nahrávky, ze kterých zjistil, že mu žalobkyně a její matka dávají do jídla a pití prášky. Poté co vypil Pastis, bylo mu špatně. Po odstěhování ze společné domácnosti do obec již žádné zdravotní potíže neměl. Věc byla po prošetření policií oznámena jako přestupek. V lahvi s alkoholem nebyly zjištěny žádné stopy po omamných a psychotropních látkách, nebo látkách značících přítomnost alkaloidů, toxických látek na bázi těžkých kovů, kyanidů nebo dusitanů /viz úřední záznam o podání vysvětlení na č. l. 92 – 93 spisu, vyjádření policie na č. l. 97 spisu, výslech žalovaného ze dne datum na č. l. 111 – 112 spisu/. Žalovaný udělil souhlas se zahájením přestupkového řízení se žalobkyní a její matkou, jako osoba přímo postižená spácháním přestupku proti občanskému soužití, tím že v době od ledna 2020 do dubna 2020 v rodinném domě nacházejícím se na adrese adresa žalobkyně, o němž věděly, že ho žalovaný pije /viz sdělení přestupkové komise města Lovosice na č. l. 120 spisu/.

7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

8. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum manželství. Žili spolu až do datum ve společné domácnosti v domě v obec, jehož vlastníkem je žalobkyně a její matka, každá podílem o velikosti ½. Žalovaný je spoluvlastníkem v rozsahu ½ nemovitostí zapsaných na list vlastnictví pro obec Nelahozeves a k. ú. obec u obec a nemovitosti zapsané na list vlastnictví pro obec Nelahozeves a k. ú. obec u obec. Žalovaný dále vlastní pozemky o výměře 20 000 m2. Žalovaný je vlastníkem vozidla BMW X5 XDRIVE30D, registrační značka, Brenderup 4260T, registrační značka, Škoda Sedan, registrační značka, Mazda Tribute, registrační značka a nákladního valníkového přívěsu Agados NP 3 NR1, registrační značka. Žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne datum prodal obci obec nemovitosti zapsané na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník, pro obec a k. ú. obec, a to za cenu částka Obec Nelahozeves zaslala bezhotovostním bankovním převodem na účet žalovaného částku částka (z účtu Obec Nelahozeves), v červnu 2019 byl konečný zůstatek na tomto účtu částka. Část kupní ceny byla uhrazena na zbývající část dluhu, který měli žalobkyně s žalovaným vůči právnická osoba Z části peněz za prodej této nemovitosti žalovaný koupil v květnu 2019 kola a příslušenství za částku přesahující částka, v červnu 2019 zakoupil stroj JCB za částku částka a v červenci vozidlo příjmení jméno příjmení jméno. Stroj JCB používá k rekonstrukci domu v obec, v němž nyní žije. Žalobkyně pracovala od narození syna až do března 2020 pro žalovaného, kdy mu pomáhala při podnikání, vedla mu účetnictví a dělala administrativní práce. V rámci právnická osoba, v níž má žalobkyně obchodní podíl 20 % a žalovaný 80 %, žalobkyně provozovala od roku 2010 e-shop zaměřený na prodej módního zboží. Za trvání společné domácnosti kupoval téměř všechny potraviny žalovaný. V roce 2019 platili náklady na bydlení napůl. Od dubna 2020 nemá žalobkyně žádné příjmy, peníze jí půjčuje matka. Žalobkyně od ledna 2018 pracuje u právnická osoba jméno, kde má příjmy do částka za rok. Žalobkyně uzavřela dohodu o provedení práce pro období od datum do datum. Mzda byla sjednána ve výši částka za hodinu. příjmení příjem žalobkyně za měsíc březen 2020 činil částka a za měsíc duben 2020 činil částka. Od března 2020 do července 2020 evidovala Krajská pobočka Úřadu práce obec jedno volné pracovní místo, které odpovídá kvalifikaci žalobkyně, a to účetní se mzdou ve výši částka. Žalovaný poté co měl od ledna 2020 zdravotní potíže, instaloval v březnu do domu v obec nahrávací zařízení. Ze záznamu zjistil, že mu žalobkyně se svou matkou dávají do pití, konkrétně do lahve s alkoholickým nápojem Pastis, neznámou látku, a toto mají v úmyslu učinit i přidáním do jídla. Žalovaný učinil oznámení Krajskému státnímu zastupitelství v obec. V lahvi nebyly zjištěny žádné stopy po omamných a psychotropních látkách, nebo látky značící přítomnost alkaloidů, toxických látek na bázi těžkých kovů, kyanidů nebo dusitanů. Věc byla následně projednávána jako podezření ze spáchání přestupku.

9. Podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

10. Podle ust. § 655 o. z. manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.

11. Podle ust. § 687 odst. 2 o. z. manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

12. Podle ust. § 697 odst. 1 o. z manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

13. Na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a zcela jí zamítl. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum manželství, a ke dni rozhodování jsou stále manžely. Účastníci řízení spolu žili ve společné domácnosti, která se nacházela v rodinném domě na adrese adresa žalobkyně, jehož vlastníky jsou žalobkyně a její matka. Žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ nemovitostí zapsaných na list vlastnictví pro obec Nelahozeves a k. ú. obec u obec a nemovitosti zapsané na list vlastnictví pro obec Nelahozeves a k. ú. obec u obec. Žalovaný jako prodávající a obec Nelahozeves jako kupující uzavřeli dne datum kupní smlouvu, ve které za žalovaný zavázal převést vlastnické právo na obec Nelahozeves k nemovitosti zapsané na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník Obec Nelahozeves se zavázala zaplatit kupní cenu ve výši částka. Část kupní ceny zaplatila Obec Nelahozeves bezhotovostním bankovním převodem na účet žalovaného a část uhradila na dluh, který měla žalobkyně se žalovaným vůči právnická osoba Po prodeji této nemovitosti žalovaný zakoupil kola s příslušenstvím za částka, v červnu 2019 stroj JCB v ceně částka. Žalovaný dále zakoupil vozidlo příjmení jméno Vedle toho je žalovaný vlastníkem pozemku o výměře 20 000 m2, spoluvlastnického podílu na výše specifikované nemovitosti a vlastníkem několika vozidel. Ke dni datum měl žalovaný na svém bankovním účtu konečný zůstatek ve výši částka a ke dni datum ve výši částka. Od května 2019 do května 2020 žalovaný velmi často vybíral z účtu peníze v hotovosti, a to po relativně vysokých částkách. Ke dni datum činil zůstatek na účtu žalovaného částka. Žalovaný měl příjem z pronájmu ve výši částka – částka za měsíc. Žalobkyně uzavřela dohodu o provedení práce na období od datum do datum. Mzda byla sjednána ve výši částka za hodinu. Příjem žalobkyně za měsíc březen 2020 činil částka a za měsíc duben částka. Žalobkyně, přestože je držitelkou živnostenského oprávnění, aktivně nepodniká. Žalobkyně a žalovaný založili právnická osoba V rámci této společnosti žalobkyně založila v roce 2010 eshop. Žalobkyně od narození syna jméno až do března roku 2020 pomáhala žalovanému při podnikání, zejména mu vedla účetnictví a dělala další administrativní práce.

14. Podle výše citovaného ustanovení § 697 odst. 1 o. z. mají mít manželé stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Pokud manželé stejnou hmotnou a kulturní úroveň nemají, mají v tomto rozsahu vzájemnou vyživovací povinnost. Jde o jeden z projevů vzájemné podpory a solidarity mezi manžely. Tuto vyživovací povinnost mají manželé po celou dobu trvání manželství. Z provedeného dokazování je zřejmé, že majetkové poměry účastníků řízení jsou rozdílné a není tak splněna podmínka stejné hmotné úrovně. Pro posouzení majetkových poměrů manželů není rozhodné pouze to, jak vysoké mají příjmy, ale je nutné vzít v potaz celkové majetkové poměry manželů. Přestože žalovaný ze zdravotních důvodů přestal aktivně vykonávat podnikatelskou činnost a pobírá pouze invalidní důchod ve výši částka a právnická osoba měla od srpna 2019 do července 2020 na bankovním účtu záporný zůstatek, je jeho hmotná úroveň podstatně vyšší než žalobkyně. Žalovaný získal prodejem nemovitosti v obec peněžní prostředky ve výši částka, mimo to vlastní další nemovitosti a několik motorových vozidel vyšší hodnoty. Žalovaný provádí rekonstrukci domu v obec, do něhož se nastěhoval po opuštění společné domácnosti. Po prodeji nemovitosti v obec žalovaný zakoupil kola s příslušenstvím za cenu převyšující částka, stroj JCB v ceně částka a vozidlo příjmení jméno. Již samotný fakt, že žalovaný během tří měsíců koupil kola, automobil a pracovní stroj v celkové hodnotě několika milionů korun a provádí rekonstrukci domu, svědčí o jeho vysokém životním standardu. Naproti tomu žalobkyně od roku 2003, kdy se narodil účastníkům řízení syn jméno až do začátku roku 2020, pomáhala žalovanému při výkonu podnikání, kdy mu zejména vedla účetnictví a vykonávala administrativní práce. Příjem žalobkyně za měsíc březen 2020 činil částka a za měsíc duben částka. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyni podporuje její matka a dcera, které jí zasílají na bankovní účet různě vysoké částky. Z výpisů z účtu žalobkyně nebylo zjištěno, že by jim tyto peníze vracela. Při hodnocení majetkových poměrů manželů pro účely přiznání výživného, nelze přehlédnout ani skutečnost, že žalobkyně dlouhou dobu (16 let) pomáhala žalovanému při výkonu podnikání, nebyla zaměstnána a má již jen z tohoto důvodu ztíženou možnost pracovního uplatnění, navíc zhoršenou aktuální epidemickou situací. Pokud by se žalobkyně nechala zaměstnat, mohla by se svojí kvalifikací dosahovat příjmu částka, což by stále vytvářelo rozdílnou hmotnou úroveň manželů. Soud na základě výše uvedených skutečností uzavírá, aniž by dále podrobněji zkoumal případné další příjmy žalobkyně, tvrzené žalovaným, a rozdílnou úroveň vybavení domácnosti účastníků, že mezi majetkovými poměry žalobkyně a žalovaného je podstatný rozdíl. ulice hmotná úroveň žalovaného ve srovnání se žalobkyní by odůvodňovala uložení povinnosti žalovanému platit žalobkyni výživné v požadované výši částka měsíčně.

15. Podle ust. § 2 odst. 3 o. z. není možné výživné přiznat za situace, kdy by jeho plnění bylo v rozhoru s dobrými mravy. Jde o jedno z ochranných ustanovení před přílišnou tvrdostí zákona. Toto ustanovení představuje obecnou hodnotu, která není-li naplněna, jsou ostatní pravidla potlačena. Jinými slovy pokud by účastník řízení měl nárok na přiznání výživného, ale požadavek na jeho plnění by byl v rozporu s dobrými mravy, soud takový nárok žalobci nepřizná. (k tomu např. příjmení, jméno. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. příjmení komentáře. s. 110).

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se svou matkou přidaly nejméně jednou, a to dne datum, žalovanému do alkoholického nápoje Pastis, o němž věděly, že ho žalovaný pije, blíže neurčenou látku. V řízení se nepodařilo prokázat, o jakou konkrétní látku se jednalo. Z kontextu rozhovoru je patrné, že se jednalo zřejmě o nějaké léky, když žalobkyně na záznamu mluvila o tom, že se musí podívat na příbalový leták. Po jeho požití měl žalovaný dle svých tvrzení zdravotní obtíže, motal se, byl více unavený a měl trávící problémy. Ze zvukového záznamu je však zřejmé, že toto jednání žalobkyně nemělo být jen ojedinělým excesem. Když matka žalobkyně vyslovila pochybnosti, zda to na žalovaného zabere, domluvily se, že počkají a příště přidají další dvě, je tedy zřejmé, že v tomto jednání chtěly dále pokračovat. Z rozhovoru je dále patrné, že hovořily o tom, jak látku rozdrtit, a dále uvažovaly nad tím, jakým způsobem tuto látku přidat do jídla žalovaného. Žalobkyně si uvědomovala, že požití nezjištěné látky může u žalovaného vyvolat zdravotní problémy, když bylo ze záznamu zjištěno, že vyslovila obavy, aby se žalovanému po požití této látky něco nestalo v době, kdy je s ním jejich syn sám doma. Ze záznamu je dále patrné, že žalobkyně hovoří o žalovaném neuctivě.

17. S ohledem na tyto skutečnosti je nutné zabývat se otázkou, zda by uložení povinnosti žalovanému platit žalobkyni výživné nebylo v rozporu s dobrými mravy. V nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. IV.ÚS 2103/20 soud uvádí„ Ústavní soud ustáleně považuje korektiv dobrých mravů za souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. (…) Úvaha soudu při použití korektivu dobrých mravů musí vycházet z okolností konkrétní věci a musí být podepřena konkrétními zjištěními. Pojem„ dobré mravy“ totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, a to praeter legem či dokonce contra legem.“ Soud má za to, že jednou z obecně uznávaných zásad je také vzájemná úcta a podpora mezi manžely. Při zjištění, že žalobkyně společně se svojí matkou před odstěhováním žalovaného ze společné domácnosti přidávala žalovanému do alkoholického nápoje Pastis neznámou látku, soud dospěl k závěru, že takové jednání žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy a hodnotami, na kterých je manželství založeno. Hlavním účelem manželství je mimo jiné dle ust. § 655 o. z. vzájemná podpora a pomoc. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, mají vzájemně respektovat svou důstojnost a podporovat se (§ 687 odst. 2 o. z.). Pokud žalobkyně přidávala žalovanému do pití neznámou látku, o níž věděla nebo alespoň předpokládala, že mu může způsobit zdravotní potíže, svým jednáním povinnosti, které vůči sobě manželé mají, hrubým způsobem porušila. Vzájemná podpora manželů je hlavním účelem manželství. Toto se samozřejmě může během manželství v čase měnit, neboť právě při rozchodu manželů a nějakou dobu před ním může být již oslabena snaha manželů o vzájemnou pomoc a podporu vlivem nefunkčnosti jejich vztahu, různými konflikty a neochotou pokračovat ve společném soužití. Je také pochopitelné, že při rozchodu manželů může dojít k eskalaci vzájemných konfliktů, ovšem jsou určité hranice, které by jejich jednání ani při rozchodu nemělo překročit. I za takové situace by manželé měli jednat takovým způsobem, aby zejména nebyla snižována jejich důstojnost nad tolerovatelnou míru a nebylo ohroženo jejich zdraví.

18. Nelze proto souhlasit s obranou žalobkyně, že nevěděla o tom, že její matka dává žalovanému něco do pití, respektive že žalobkyně nebyla iniciátorem tohoto jednání. Ze záznamu jednoznačně vyplývá, že o tom věděla, když se své matky ptala, co tam dala a kolik tam toho dala. Žalobkyně a její matka dále hovoří o tom, jak látku rozdrtit, a jak jí žalovanému přimíchat do jídla. Dále se domlouvají, že když to nezabere, příště tam přidají. V té části rozhovoru, kdy obě ženy hovoří o tom, jak látku rozdrtit, nabízela žalobkyně své matce hmoždíř. Z tohoto je patrné, že se žalobkyně, jak namítá, nechovala zdrženlivě a nebyla to výhradně iniciativa jen její matky. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalobkyně jakkoli snažila v jednání své matce zabránit nebo se od něj distancovat. Naopak z pořízeného zvukového záznamu je zřejmé, že se žalovaná na tomto jednání sama aktivně podílela a byla s ním srozuměna. Současně je z rozhovoru zřejmé, že obě ženy měly v úmyslu v tomto jednání pokračovat. V kontextu celého pak až úsměvně působí tvrzení žalobkyně, že věděla, že je nahrávána, a že vedla dialog jako ve filmu.

19. Soud proto uzavírá, že žalobkyně tím, že žalovanému přidávala do pití neznámou látku, jednala v rozporu s hodnotami, které jsou základem nejen manželství, ale i lidské slušnosti obecně. Žalobkyně proto jednala v rozporu s dobrými mravy. Bez ohledu na charakter použité látky soud považuje takové jednání, a to nejen mezi manžely, za nepřijatelné. Jak dovodil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 8. 9. 2010 sp. zn. 28 Cdo 5014/2009„ obec mravy netvoří uzavřený a petrifikovaný normativní systém, jsou spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání. Rozpor právního úkonu s dobrými mravy je proto třeba posuzovat v každém případě individuálně tak, aby byla naplněna ústavně chráněná maxima spravedlivého rozhodování ve smyslu ustanovení § 1 o. s. ř.“ Za dané situace tak soud dospěl k závěru, že by bylo nespravedlivé požadovat po žalovaném, aby žalobkyni platil výživné. Soud proto žalobě nevyhověl a zcela jí zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhod soud podle ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak že žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši částka. Z toho částka představuje odměnu za zastupování advokátem, a to v rozsahu pěti úkonů právních služeb (příprava a převzetí právního zastoupení žalobce, vyjádření k žalobě, účast při jednání soudu dne datum, které trvalo déle než dvě hodiny a účast při jednání dne datum), přičemž výše odměny za jeden úkon právních služeb je určená dle § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 2 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty částka (12 × částka = částka, 84 000 × 5 = částka) a činí tak částka (tj. 5 × částka + 21% DPH), částka představuje paušální částku na náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši částka za každý úkon právních služeb (tj. 5 × částka + 21% DPH), částka představuje náhradu advokáta za promeškaný čas cestou na jednání soudu a zpět v rozsahu 8 započatých půlhodin po částka za každou započatou půlhodinu dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu (jedna cesta trvala 60 min., tj. 8 × 100 + 21% DPH) a částka představuje cestovné za cestu konanou datum a datum na jednání soudu ze sídla advokáta ke zdejšímu soudu a zpět, tj. dvě cesty v délce 72 km (tj. celkem v délce 288 km) /srovnání internetový server www.mapy.cz při zadání adresa – ulice, PSČ obec při sazbě 32 za 1 l pohonných hmot dle ust. § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě vozidla 11,36l číslo km a při sazbě základní náhrady za používání vozidla ve výši částka za ujetý kilometr dle ust. § 1 písm. b) výše uvedené vyhlášky. Částky jsou uvedeny s DPH, neboť advokát je plátcem DPH.

21. Podle § 145 o.s.ř. soud přizná účastníku, kterému přizná náhradu nákladů řízení, i náhradu nákladů předběžného opatření a zajištění důkazu. Zde soud konstatuje, že žalovanému v souvislosti s předběžným opatřením žádné náklady nevznikly, když odvolání proti němu bylo spojeno s podáním, které svým obsahem bylo vyjádřením k žalobě samé.

22. Lhůta k plnění ve výroku II. byla určena podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.