16 C 6/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 37 556 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 662 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 26 662 Kč od , datum, do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 151,20 Kč od , datum, do , datum, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 896 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 896 Kč od , datum, do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 61,80 Kč od , datum, do , datum, , se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 850,94 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , domáhala zaplacení částky ve výši 37 556 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek , Anonymizováno, ) smlouvu o poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 990 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Smluvní strany si dále ve smlouvě sjednaly poplatek za korunový odklad ve výši 990 Kč. Smluvní strany si dále ve smlouvě sjednaly poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, dále v rámci druhé až osmé splátky byl sjednán úrok pevnou částkou ve výši 1 470 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný ji podepsal podpisovým SMS kódem. Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně z kopií dokladu totožnosti, vlastnictví účtu žalovaného potom zasláním ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč z bankovního účtu žalovaného na účet žalobkyně. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalovaného, kdy byla žalobkyní posouzena příjmová a výdajová stránka. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 30 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze 3 338 Kč. Žalovanou částku ve výši 37 556 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 28 750 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši celkem 1 030 Kč a smluvní pokuty za prodlení se splacením úvěru ve výši celkem 1 500 Kč, poplatek za bezpečnou splátku v celkové výši 396 Kč a úroky v celkové výši 5 880 Kč, příslušenství se dále skládá ze zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného od , datum, do , datum, ve výši 213 Kč a z následně běžícího zákonného úroku z prodlení od , datum, do zaplacení. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které měl žalovaný vrátit spolu s příslušenstvím a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč, celkem měl žalovaný vrátit 41 280 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců od jeho poskytnutí /viz výpis z OR na č. l. 10-15 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 21 p. v.-25 spisu, informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 16-17 spisu, memorandum o zpracování osobních údajů na č. l. 17 p. v. – 21 spisu, sazebník na č. l. 30 spisu, kopie OP na č. l. 37-38 spisu/. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě informací poskytnutých žalovaným, současně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, vždy s negativním výsledkem. Žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho měsíční čistý příjem ze zaměstnání činí 35 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti uvedl 0 Kč, splátky jiným společnostem uvedl 0 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 30 000 Kč, se splácením splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným. Žalovaný uhradil na svůj dluh celkem částku 3 338 Kč/viz výpis z bankovního účtu za období , Anonymizováno, na č. l. 26-27 spisu, posouzení úvěruschopnosti na č. l. 28-29 spisu, výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 31 spisu, karta klienta ne č. l. 36 spisu, úvěrová zpráva na č. l. 56-68 spisu, sdělení ČSOB na č. l. 70 spisu, výpisy z bankovního účtu na č. l. 71-89 spisu, výzva před zahájením vymáhání na č. l. včetně doručenky na č. l. 32-33 spisu, výzva ke splacení půjčky včetně doručenky na č. l. 34-35 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz předžalobní výzva k plnění včetně doručenky na č. l. 39-40 spisu /. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného odkázala na vlastní systém výpočtu dle statistického modelu, tedy stanovení kreditního skóre dlužníka při využití statistického modelu, v rámci kterého vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky (dále jen „MLS“), dále zkontrolovala bonitu klienta kontrolou v externích registrech SOLUS a NRKI (a lustrací s negativním výsledkem v registrech CEE a ISIR). Žalobkyně nijak neověřovala žalovaným uvedené příjmy ve výši 35 000 Kč čistého měsíčně, pokud jde o výdaje žalovaného, tak tyto rovněž žádným způsobem neověřovala, když pro výpočet , jméno FO, žalovaného vycházela toliko z výdajů sestávajících z částky životního minima žalovaného ve výši 4 860 Kč, výše sjednaných splátek jiných úvěrů ve výši 5 463 Kč měsíčně a dále pro účely výpočtu MLS domácnosti využila toliko statistické minimální výdaje na bydlení ve výši 5 411 Kč. Ačkoliv žalobkyně uvádí, že shora uvedený systém, vycházející z obvyklých statistických dat se žalobkyni osvědčil pro nižší % řádně nesplácených úvěrů (dle žalobkyně se do procesu soudního vymáhání dostane pouze 1,5 % všech schválených a uzavřených úvěrových smluv), nemá žalobkyní vybraný způsob pro schvalování poskytování úvěrů faktický vliv na hodnocení soudu o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť v daném konkrétním případě žalobkyně vycházela pouze z dat uvedených ze strany žalovaného, aniž by tyto jakýmkoliv způsobem ověřovala, počítajíc s nižší statistickou pravděpodobností nesplácení s ohledem na výši poskytnutého úvěru jakožto i výši splátek. Dle názoru soudu však nelze zcela rezignovat na prověřování skutečných příjmů a výdajů žalovaného. Žalobkyně svou účast u jednání soudu omluvila, soud tak nemohl žalobkyni při jednání poučit o povinnosti doplnění tvrzení, označení a předložení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení.

13. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Žalovaný je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaný na svůj dluh uhradil pouze toliko částku 3 338 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat neuhrazenou jistinu ve výši 26 662 Kč (30 000 Kč – 3 338 Kč), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Závazek z bezdůvodného obohacení je splatný v přiměřené lhůtě od výzvy k jeho zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne , datum, (odeslanou , datum, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb), podle které měl žalovaný dluh uhradit do , datum, , žalovaný je ode dne následujícího v prodlení. Nezaplacením dluhu se tedy žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, částečně v kapitalizované výši a částečně v běžící výši (výrok I. tohoto rozsudku) a ve zbytku uplatněného nároku na úrok z prodlení žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

14. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání úroků, poplatků ani smluvní pokuty. Soud proto žalobu ve zbývající části včetně příslušenství, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

15. Lhůta k plnění ve výroku I. byla určena podle 160 odst. 1 o. s. ř.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 850,94 Kč, přičemž tato částka představuje 42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 503 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 556 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne , datum, , neboť se jednalo o doplnění skutečností, které měly být již součástí žaloby (nelze proto takový úkon považovat z hlediska náhrady za účelný).