16 C 61/2021
č. j. 16 C 61/2021-34
V PLATNOSTIOkresní soud v Mělníku rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení dluhu za odtah a střežení vozidla, který žalovaná výslovně uznala písemně. Soud se opřel o § 2053 občanského zákoníku, podle něhož uznání dluhu v písemné formě způsobuje právní účinek trvání dluhu. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a nesouhlasila s rozhodnutím bez jednání, což umožnilo soudu rozhodnout na základě předložených důkazů. Soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu náhrady nákladů vzniklých v důsledku odtahu a střežení vozidla žalované r. z. 2C56218 na pokyn strážníka Městské policie hl. m. obec. K odtahu vozidla na parkoviště provozované žalobkyní došlo dne datum, dne datum bylo vozidlo vydáno žalované. Ještě téhož dne žalovaná písemně uznala svůj dluh v celkové výši částka, představující částku částka za odtah vozidla a částku částka za střežení vozidla (parkovné) a zavázala se dluh uhradit do 30 dnů ode dne podpisu uznání dluhu, tj. do datum. Žalovaná však dluh do dnešního dne neuhradila.
3. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
6. Žalovaná podepsala dne datum listinu nadepsanou„ Uznání dluhu (fyzické osoby) dle ustanovení § 558 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ČR v platném znění“, čímž uznala svůj dluh vůči žalobkyni, jehož důvodem bylo neuhrazení poplatku za odtažení motorového vozidla registrační značka dne datum a dále parkovné. Žalovaná se zavázala uhradit do 30 dnů svůj dluh ve výši celkem částka, jenž se skládá z částky částka za odtah a dále z parkovného za období od datum do datum, ve výši částka denně za prvý den střežení vozidla a ve výši částka denně za každý další i započatý den /viz uznání na č. l. 26 spisu/ Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 29 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
8. Podle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo co do důvodu a výše svůj dluh prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.
10. Soud vzal za prokázané, že žalovaná výslovně uznala svůj dluh vůči žalované písemným uznáním dluhu, a to jak do důvodu (poplatek za odtah vozidla a parkovné), tak i do výše (částka). Tím vznikla vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Uznáním dluhu došlo k přesunu důkazního břemene na žalovanou, která by musela v případě sporu prokázat, že dluh neexistuje. Žalovaná však nic takového ani netvrdila, neboť v řízení zůstala zcela pasivní. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
11. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.
12. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.