16 C 74/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum Smlouvu o úvěru číslo se společností právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), která se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši částka s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši částka, a to ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni datum. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne datum, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalobkyně uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužného úroku ve výši částka, dlužného poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši částka. Dále uplatnila nárok i na úrok z prodlení v zákonné z žalované částky od datum do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy.

4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši částka na dobu určitou, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 13 měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž první splátka byla splatná do 30 dnů od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka, až do úplného zaplacení, byla splatná do 30 dnů po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Společně s jistinou úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, celkem tedy částka Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 25,85%, RPSN činila 187,6 %. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru /viz Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 15-19 spisu a Smlouva o úvěru na č. l. 13 spisu, předpis splátek na č.l. 19 spisu /. Žalovaný dne datum rovněž podepsal žádost o úvěru, v níž je uvedeno, že jeho zaměstnavatelem je právnická osoba, aktuální zaměstnání je na dobu určitou, jeho mzda činila částka, výdaje na SIPO částka a na telefon částka, žalovaný má dvě vyživované osoby, další závazky ve výši částka, průměrné měsíční výdaje domácnosti činí částka. Žalovaný má další očekávané příjmy ve výši částka Tyto skutečnosti doložil dle žádosti výplatní páskou, pracovní smlouvou, občanským průkazem, výpisem z účtu a výpisem SIPO. Dále uvedl, že bydlí v rodinném domě v osobním vlastnictví. K žádosti nebyly předloženy uvedené dokumenty. Žalovaný byl ohodnocen 35 body, kdy lze poskytnout úvěr až do výše částka /viz Žádost o úvěr na č. l. 20 spisu, scoringová karta na čl. 21 spisu /. Žalovaný uhradil na dluh z úvěru částku částka / viz historie plateb na č. l. 37 spisu /. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne datum s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni /viz Smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek uložena v elektronické evidenci CEPR/. Žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní výzva, dle které měl pohledávku uhradit ihned /viz předžalobní výzva na č. l. 22, 23 spisu, podací lístek na č. l. 24 spisu/.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne datum částku ve výši částka, kterou měl žalovaný splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 13 měsíčních splátkách po částka splatných vždy nejpozději 30. dne po splatnosti předcházející splátky. Dne datum žalovaný podepsal vyplněnou žádost o úvěru, k níž měl přiložit listiny dokládající jeho osobní a majetkové poměry, tyto listiny však soudu předloženy nebyly. Dle těchto listin měl mít žalovaný příjem částka a další očekávaný příjem ve výš částka, výdaje ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne datum s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní výzva, dle které měl pohledávku uhradit ihned. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem částka.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od datum do datum (§ 164 zákona č. 257/2016 Sb.), dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

13. Podle ustanovení § 133 o.s.ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

14. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

15. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum v hotovosti částku ve výši částka Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Není zřejmé z jakých dokladů a zda vůbec byly ověřovány příjmy a výdaje žalovaného, když dokumenty uvedené v žádosti nebyly připojeny. Žalovaný uvedl další očekávaný příjem, aniž by bylo zřejmé a ověřené, z čeho by takový příjem měl plynout, přičemž pokud by měl pouze mzdu, pak její výše nedostačovala ke krytí jeho nákladů. Právní předchůdkyně žalobkyně, chtěla-li úvěr žalovanému poskytnout, měla se dále podrobněji majetkovou situací žalovaného zabývat, neboť z těchto skutečností nebylo možné bez dalšího uzavřít, že ji jeho majetková situace splácení takového úvěru umožňuje. Není zřejmé, zda a jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzené výdaje žalovaného, tj. zejména výdaje na bydlení a energie. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo v řízení OPR- právnická osoba proti GK).

18. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Z historie plateb vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částka, je tak povinen vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši částka, o které se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Vzhledem k tomu, že provedeným dokazováním bylo prokázáno, že se výzva k úhradě dlužné částky, předžalobní výzva, zaslaná právním zástupcem žalobkyně byla odeslána dne datum, podle § 573 o.z. se má za to, že žalovanému došla dne datum, dne datum měl žalobkyni plnit. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

19. Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, ve zbylém nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru (výrok II. tohoto rozsudku).

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější mu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.