16 C 93/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 573 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 606,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 606,17 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) částku 8 561 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 175,23 Kč, z kapitalizovaným úrokem ve výši 7 340,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 406,61 Kč od [datum] do [datum] a z částky 3 800,44 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 7 406,61 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku 4 405,83 Kč z kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 142,49 Kč, z kapitalizovaným úrokem ve výši 2 934,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 005,87 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 3 005,87 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 12 167,17 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 175,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 340,62 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 406,62 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 7 406,61 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 4 405,83 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 142,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 934,79 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 005,87 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 3 005,87 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 561 Kč tvořeným úrokem ve výši 1 770 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 491 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 300 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 310 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Před sjednáním zápůjčky právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného poskytnuté finanční prostředky vrátit, a to na základě informací získaných od žalovaného, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný byl dotazován na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, což je potvrzeno i v samotné smlouvě. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední platba právní předchůdkyni žalované byla provedena dne [datum]. Žalovaný na tento svůj dluh uhradil celkem částku ve výši 6 393,83 Kč. Žalovaný dosud dle žalobních tvrzení dluží na jistině 7 406,61 Kč a na poplatku 4 760,56 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále dne [datum] uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 361 Kč tvořeným úrokem ve výši 1 317 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 055 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 989 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 307 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. I před touto smlouvou byla zjišťována úvěruschopnost žalovaného stejným způsobem. Žalovaný na tento dluh uhradil celkem 13 955,17 Kč. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se z jednání soudu omluvil, žalobkyně se z jednání taktéž omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Soud učinil z provedených listinných důkazů následující skutková zjištění: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 8 561 Kč v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Poplatek se sestával z úroku ve výši 1 770 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 491 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4 300 Kč. Ve smlouvě nad podpisem žalovaného žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o zápůjčce odpovídá jeho potřebám a finanční situaci /viz Smlouva o zápůjčce na č. l. 19 - 20 spisu/. Téhož dne žalovaný podepsal zákaznickou kartu, v níž je uveden způsob bydlení - spoluvlastník, dále že je ženatý, vyživuje tři nezaopatřené děti, pracuje na plný pracovní úvazek jako ostraha v Tesco [obec] s čistým měsíčním příjmem 16 000 Kč, mezi další čisté příjmy domácnosti uvedl příjmy ženy ve výši 9 200 Kč a 3 500 Kč, interně splácí 2 250 Kč, za nájem hradí 1 500 Kč, za telefon 300 Kč, výdaje žalovaného na domácnost činí 16 050 Kč a jeho celkové odhadované měsíční výdaje činí 20 000 Kč. V zákaznické kartě je zaškrtnuto, že předložil pracovní smlouvu, tři výplatní pásky za měsíc leden, únor a březen, výměru podpory (přídavky na děti), nájemní / podnájemní smlouvu (byt u rodičů) a občanský průkaz /viz zákaznická karta na č. l. 22 spisu/. Celkově žalovaný na smlouvu uhradil 6 393,83 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 24 spisu/. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně dále dne [datum] podepsali Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 8 361 Kč v 60 týdenních splátkách po 307 Kč. Poplatek se sestával z úroku ve výši 1 317 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 055 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4 989 Kč. Ve smlouvě nad podpisem žalovaného žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva o zápůjčce odpovídá jeho potřebám a finanční situaci /viz Smlouva o zápůjčce na č. l. 17 - 18 spisu/. Téhož dne žalovaný podepsal zákaznickou kartu, v níž uvedl formu bydlení – spoluvlastník – byt u rodičů, dále že je ženatý, vyživuje tři nezaopatřené děti, pracuje na plný pracovní úvazek jako pracovník kamerového systému s čistým měsíčním příjmem 15 800 Kč, mezi dalšími příjmy uvedl příjmy manželky ve výši 9 200 Kč a 3 500 Kč, interně splácí 900 Kč (1 600 Kč), za telefon hradí 300 Kč (+ 300 Kč), za nájem hradí 1 000 Kč, výdaje žadatele na domácnost činí 16 050 Kč a jeho celkové odhadované měsíční výdaje činí 18 250 Kč (+ 1 900 Kč). V zákaznické kartě je zaškrtnuto, že předložil pracovní smlouvu, dvě výplatní pásky za měsíc listopad a prosinec, SIPO a občanský průkaz /viz zákaznická karta na č. l. 21 spisu/. Celkově žalovaný na smlouvu uhradil 13 955,17 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 23 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz Smlouva o postoupení pohledávek v systému ISAS/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo žalovanému zasláno dne [datum] včetně informací o zpracování osobních údajů /viz Oznámení o postoupení pohledávky včetně Informace o zpracování osobních údajů na č. l. 25 spisu a podací lístek na č. l. 28 spisu/. Žalovanému byla dne [datum] odeslána výzva k úhradě dlužných částek dle shora uvedené smlouvy. Dle této výzvy měl být dluh uhrazen nejpozději do [datum] /viz Výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 26 - 27 spisu a podací lístek na č. l. 29 spisu/. Žalovaný dále dne [datum] svůj dluh z výše uvedených smluv, v celkové výši 16 773 Kč, písemně uznal /viz uznání dluhu na č. l. 49 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluhy zanikly z jiného důvodu.

5. Soud neprovedl žalobkyní navržený důkaz rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, neboť z něj nebylo možné učinit žádné pro věc relevantní skutkové zjištění. Důkaz byl označen a předložen pouze na podporu právních závěrů předestřených v řízení žalobkyní.

6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o zápůjčce, podle níž žalovaný převzal v hotovosti částku 10 000 Kč. Téhož dne podepsali i Zákaznickou kartu s vyplněním údajů o žalovaném. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně dle této smlouvy částku v celkové výši 6 393,83 Kč. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dále dne [datum] smlouvu o zápůjčce, podle níž žalovaný převzal v hotovosti částku 10 000 Kč. Téhož dne podepsali i Zákaznickou kartu s vyplněním údajů o žalovaném. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně dle této smlouvy částku v celkové výši 13 955,17 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávek z obou smluv za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k úhradě dluhu, dle které měl být dluh uhrazen nejpozději do deseti dnů (tj. do [datum])

7. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a dále dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od [datum] do [datum] (§ 164 zákona č. 257/2016 Sb.), dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“.

8. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

12. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

14. Podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

15. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsaných smluv o zápůjčce předala žalovanému dne [datum] v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a dne [datum] v hotovosti částku 10 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti s těmito smlouvami však žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že její právní předchůdkyně poskytla spotřebitelské úvěry žalovanému po posouzení jeho úvěruschopnosti s odbornou péčí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud obě dvě smlouvy jako absolutně neplatné, přičemž k absolutní neplatnosti je dle § 588 o. z. soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K této povinnosti soud uvádí, že není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla např. pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Splnění této povinnosti právní předchůdkyní žalobkyně pak nelze uzavřít ani z předložených zákaznických karet, neboť není zřejmé, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila údaje získané od žalovaného. K zákaznické kartě nebyly přiloženy dokumenty, na základě kterých měla právní předchůdkyně žalobkyně posuzovat úvěruschopnost žalovaného (tj. nájemní smlouva, výplatní pásky atd.) Není rovněž zřejmé, zda právní předchůdkyně zjišťovala, zda na majetek žalovaného je vedena nějaká exekuce a jaké jsou jeho vyživovací výdaje na děti, uvedl-li, že má tři nezaopatřené děti. Nebylo tak možné ani uzavřít, zda žalovaný nesplácel nějaké další úvěry u jiných společností či zda není na jeho majetek vedena exekuce.

18. Právní předchůdkyně žalobkyně tak poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a 10 000 Kč z neplatných smluv o zápůjčce, čímž se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen tato obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že na smlouvě ze dne [datum], na základě které poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, eviduje zaplacenou částku ve výši 6 393,83 Kč. Na smlouvě ze dne [datum], na základě které poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, eviduje zaplacenou částku ve výši 13 955,17 Kč. Žalovaný je tak povinen vrátit rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky, tj. v souvislosti se smlouvou ze dne [datum] částku ve výši 3 606,17 Kč, o kterou se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatil. Dále u smlouvy ze dne [datum], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč, eviduje zaplacenou částku ve výši 13 955,17 Kč, čímž žalovaný částku, o kterou se na úkor žalobkyně obohatil, již zcela vrátil. Soud proto žalobu v této části zamítl. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. Bylo prokázáno, že žalovanému byla doručena výzva, dle které měl dluh splnit nejpozději do [datum], ode dne následujícího tak byl s plněním dluhu v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení od uvedeného dne, a to ve výši 8,05 % ročně, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčkách, od nichž žalobkyně své nároky odvíjela (výrok I. a II. tohoto rozsudku).

19. Na shora uvedeném ničeho nemění ani skutečnost, že žalovaný svůj dluh písemně uznal co do důvodu a výše, neboť soud toto uznání dluhu posoudil jako právně bezvýznamné. K tomu soud podotýká, že uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 a násl. o. z. je institutem utvrzení dluhu a dojde-li ze strany dlužníka k platnému a účinnému uznání dluhu, zakládá se tím vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. V rovině procesní pak dochází k přesunu břemene tvrzení a důkazního břemene na dlužníka, který musí v případě sporu tvrdit a prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje (tzn., že vůbec nevznikl nebo již zanikl splněním, započtením nebo jiným způsobem) nebo je neplatný. Přechod břemene tvrzení a důkazního břemene není v případě uznání dluhu ovšem zcela absolutní, neboť nezbavuje soud např. povinnosti, aby přihlédl k absolutní neplatnosti právního jednání z úřední povinnosti, dozví-li se o této neplatnosti procesně souladným způsobem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 222/12). Na splnění této povinnosti ze strany soudu je nutno o to více trvat v případě spotřebitelských smluv. Vzhledem k tomu, že v řešené věci soud dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčce uzavřeně mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jsou z důvodu výše uvedeného absolutně neplatně, k čemuž soud byl povinen z úřední moci přihlédnout, má soud za to, že uznání dluhu ze dne [datum], které má ze své podstaty akcesorickou povahu k utvrzovanému dluhu ze smlouvy o zápůjčce, nemá právního účinku, neboť nelze uznat nedovolený, zakázaný, a proto od počátku, ve smyslu ust. § 588 o. z., absolutně neplatný závazek (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2002, sp. zn. 33 Cdo 1171/2000).

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).