16 C 95/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno . s Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 82 497,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, b) částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 24,36% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, b) částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 26,43% ročně z částky , částka, od 24.10., adresa, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne , datum, , v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta jistina ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s úroky za půjčené peněžní prostředky ve výši 64,84% ročně, a to v 36 měsíčních splátkách po , částka, . Součástí bylo i pojistné za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, měsíčně. Smluvní strany si ujednaly právo právní předchůdkyně žalobkyně na uplatnění smluvní pokuty ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Smluvní strany si dále ujednaly, že žalovaný je povinen v případě prodlení s uhrazením nové jistiny zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úroky z prodlení v zákonné výši z nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny v případě prodlení s její úhradou, úroky za poskytnutí úvěru z původně nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, celkem na svůj dluh z této smlouvy uhradil částku ve výši , částka, . V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého dluhu ke dni , datum, . Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta jistina ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s úroky za půjčené peněžní prostředky ve výši 62,11 % ročně, a to v 48 měsíčních splátkách po , částka, . Součástí bylo i pojistné za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, měsíčně. Smluvní strany si ujednaly právo právní předchůdkyně žalobkyně na uplatnění smluvní pokuty ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Smluvní strany si dále ujednaly, že žalovaný je povinen v případě prodlení s uhrazením nové jistiny zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úroky z prodlení v zákonné výši z nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny v případě prodlení s její úhradou, úroky za poskytnutí úvěru z původně nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, celkem na svůj dluh z této smlouvy uhradil částku ve výši , částka, . V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého dluhu ke dni , datum, . Před uzavřením každé ze smluv právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě dokladů o příjmech a výdajích předložených žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS, NRKI a ISIR, prováděla kontrolu, zda žalovaný neprochází insolvencí apod. Na základě těchto informací bylo zjištěno, že žalovaný má dostatek volných zdrojů ke splácení úvěru. Pohledávky žalovaného z obou smluv byly na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, ) postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni , datum, a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobou uplatněný dluh žalovaného ze smlouvy č. , hodnota, sestává z částky , částka, (z toho , částka, představuje dluh na nové jistině úvěru a , částka, představuje smluvní pokutu), a ze smlouvy č. , hodnota, sestává z částky , částka, (z toho , částka, představuje dluh na nové jistině úvěru, , částka, představuje dlužný poplatek za pojištění a , částka, představuje smluvní pokutu). Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku a úroku z prodlení ve výši patrné z výroku II. rozsudku. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den , datum, . Žalovanému bylo dne , datum, procesně korektním způsobem doručeno předvolání k tomuto jednání. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, proto soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatel nebankovních úvěrů, uzavřela s žalovaným na základě jeho návrhu prostřednictvím emailové komunikace smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a to dne , datum, , podle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splatit spolu s obchodním úrokem ve 36 měsíčních splátkách po , částka, . Součástí bylo i pojistné za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, měsíčně. Sjednaná výše úroku činila 64,84 % ročně, RPSN 88,04 %. Smluvní strany si sjednaly pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru smluvní pokuty (ve výši , částka, za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů dle bodu 6.1 smlouvy a ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění dle bodu 6.5 smlouvy) /viz výpis z OR na č. l. 16 spisu, návrh/smlouvu o úvěru ze dne , datum, na č. l. 17-19 spisu, příloha č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy na č. l. 23 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu úvěru poskytla dne , datum, bezhotovostním převodem /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 38 spisu, sdělení banky na č. l. 51 spisu a výpisy z účtu na č. l. 52-74 spisu/. Žalovaný však jednotlivé splátky nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto zesplatnila jistinu úvěru ke dni , datum, v celkové výši , částka, (z toho , částka, představuje dluh na jistině, , částka, představuje dluh na úrocích do zesplatnění, , částka, představují smluvní pokutu, , částka, představují náklady na vymáhání související s prodlením žalovaného, , částka, představuje pojištění schopnosti klienta splácet úvěr) /viz oznámení ze dne , datum, na č. l. 34 spisu/. Ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z formuláře nazvaného hodnocení klienta, v němž je uvedeno, že žalovaný je svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské s výučním listem, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO , IČO, , pracovní poměr trvá od října 2014, jeho průměrný čistý měsíčním příjmem činí , částka, , jeho měsíční výdaje činí celkem , částka, , z toho , částka, tvoří životní minimum, výdaje za bydlení činí , částka, , přičemž jako formu bydlení žalovaný uvedl „u rodičů“, částku , částka, uvedl žalovaný jako volné zdroje. Právní předchůdkyně žalobkyně uvedené údaje ověřila potvrzením banky žalovaného o provedení platby a sdělením žalovaného /viz hodnocení klienta ze dne , datum, na č. l. 79 spisu, výpisy z bankovního účtu/potvrzení o provedení platby na č. l. 84-87 spisu/. V databázi SOLUS nebyly evidovány žádné dluhy žalovaného po splatnosti, žalovanému bylo vypočteno CBS skóre 432 /viz výpis záznamů z registru SOLUS a NRKI na č. l. 81 a 83 spisu/. Žalovaný na svůj shora popsaný dluh uhradil celkem částku ve výši , částka, /tvrzení žalobkyně v žalobě/. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , podle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splatit spolu s obchodním úrokem ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Součástí bylo i pojistné za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, měsíčně. Sjednaná výše úroku činila 62,11 % ročně, RPSN 83,23 %. Smluvní strany si sjednaly pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru smluvní pokuty (ve výši , částka, za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů dle bodu 6.1 smlouvy a ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění dle bodu 6.5 smlouvy) /viz návrh/smlouvu o úvěru ze dne , datum, na č. l. 20-22 spisu, příloha č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy na č. l. 24 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu úvěru poskytla dne , datum, bezhotovostním převodem /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 39 spisu, sdělení banky na č. l. 51 spisu a výpisy z účtu na č. l. 52-74 spisu/. Žalovaný však jednotlivé splátky nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto zesplatnila jistinu úvěru ke dni , datum, v celkové výši , částka, (z toho , částka, představuje dluh na jistině, , částka, představuje dluh na úrocích do zesplatnění, , částka, představují smluvní pokutu, , částka, představují náklady na vymáhání související s prodlením žalovaného a , částka, představuje pojištění schopnosti klienta splácet úvěr) /viz oznámení ze dne , datum, na č. l. 26 spisu/. Ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z formuláře nazvaného hodnocení klienta, v němž je uvedeno, že žalovaný je svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je VOŠ, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO , IČO, , pracovní poměr trvá od února , Anonymizováno, , jeho průměrný čistý měsíčním příjmem činí , částka, , jeho měsíční výdaje činí celkem , částka, , z toho , částka, tvoří životní minimum, výdaje za bydlení činí , částka, , přičemž jako formu bydlení žalovaný uvedl „vlastní“, dále ostatní splátky právní předchůdkyni žalobkyně činí , částka, měsíčně, částku , částka, uvedl žalovaný jako volné zdroje. Právní předchůdkyně žalobkyně uvedené údaje ověřila potvrzením banky žalovaného o provedení platby a sdělením žalovaného. Z výpisů z účtu žalovaného vyžádané soudem však soud zjišťuje, že za období , datum, – , datum, měsíční výdaje žalovaného výrazně převyšují výdaje uvedené žalovaným ve formuláři hodnocení klienta, přičemž jsou rovněž patrné odchozí platby nebankovním společnostem Kamali CZ a , právnická osoba, a /viz hodnocení klienta ze dne , datum, na č. l. 78 spisu, výpisy z bankovního účtu/potvrzení o provedení platby na č. l. 88-91 a 52-74 spisu/. V databázi SOLUS nebyly evidovány žádné dluhy žalovaného po splatnosti, žalovanému bylo vypočteno CBS skóre 372 /viz výpis záznamů z registru SOLUS a NRKI na č. l. 80 a 82 spisu/. Žalovaný na svůj shora popsaný dluh uhradil celkem částku ve výši , částka, /tvrzení žalobkyně v žalobě/. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne , datum, se žalobkyní Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, a to v souladu se Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne , datum, /viz Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek na č. l. 25 spisu, plná moc a pověření na č. l. 31-33 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 27-30 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 35 spisu a podací lístek na č. l. 42 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky z obou smluv/viz předžalobní výzva na č. l. 36 a 37 spisu, podací lístek na č. l. 43 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, bezhotovostním převodem částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byly obě pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvami o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně vyšla při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr z jeho osobního prohlášení o jeho majetkových a výdělkových poměrech, z běžných veřejných rejstříků a z potvrzení o příjmu žalovaného. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně nesplňuje znaky odborné péče, neboť ta předpokládá, že právní předchůdkyně žalobkyně tvrzení žalovaného řádně ověří, což se v daném případě nestalo (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 cdo 2178/2018). Z předložených listin, které měly osvědčovat majetkové poměry žalovaného, vyplynulo, že v době uzavírání smluv o úvěru byl zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jeho průměrný měsíčním příjmem činil , částka, (resp. , částka, v případě smlouvy č. , hodnota, ). V řízení tedy žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmů, žalobkyně ale nijak neprokázala, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného ohledně jeho výdajů, když žalobkyně nepředložila žádné listiny ve vztahu k ověřování výdajové stránky žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla jen z tvrzených informací žalovaného o jeho výdajích, a to ještě neúplných. Žalovaný v případě smlouvy č. , hodnota, uvedl, že jeho výdaje činí , částka, , přičemž u výdajů na živobytí uvedl jen zákonnou paušální částku životního minima, u výdajů na bydlení uvedl částku , částka, a formu bydlení uvedl „u rodičů“. V případě smlouvy č. , hodnota, uvedl, že jeho výdaje činí , částka, , přičemž u výdajů na živobytí uvedl rovněž jen zákonnou paušální částku životního minima, u výdajů na bydlení uvedl částku , částka, a formu bydlení uvedl „vlastní“. Ačkoliv se při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr právní předchůdkyně žalobkyně má zabývat skutečnými výdaji žalovaného tak, aby si mohla uzavřít, zda je ve finančních možnostech potencionálního klienta (žalovaného) úvěr za sjednaných podmínek splácet, vycházela toliko z obecné částky životního minima stanovené zákonem. Pokud jde o výdaje na bydlení, právní předchůdkyně žalobkyně si vystačila s takto uvedenými částkami, aniž by bylo zřejmé, zda uvedené částky odpovídají reálným výdajům na bydlení (což lze s ohledem na uvedenou nízkou výši bez dalšího zkoumání obtížně akceptovat). Dále z výpisu běžného účtu žalovaného vedeného u ČSOB za období , datum, – , datum, plyne, že měsíční výdaje žalovaného výrazně převyšují výdaje uvedené žalovaným do formuláře hodnocení klienta, když na účet bylo v daném období připsáno , částka, a odepsáno , částka, . Zběžným posouzením výdajů plyne, že z účtu byly mimo jiné prováděny platby ve prospěch společností Kamali CZ a , právnická osoba, , tedy poskytovatelů nebankovních úvěrů. Ve formuláři hodnocení klienta (zejména ze dne , datum, ) však předmětné výdaje (splátky úvěrů) žalovaný neuvedl, resp. uvedl pouze splátku ve výši , částka, právní předchůdkyni žalobkyně. Z bankovních výpisů žalovaného vyplývá, že žalovaný splácel i další úvěry. Z uvedeného je tak zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala další výdaje žalovaného. Pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření, není možné podle soudu považovat za posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. , právnická osoba, se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Na základě těchto zjištění nelze dovodit, že by ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí zkoumána.

16. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná.

17. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, či nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nebo ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od , datum, a obsažené v §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti). Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Soud zároveň upozorňuje na rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, ., v kterém bylo dovozeno, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.

18. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčených smluv a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, ani na jiné související poplatky. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, a smluvních úroků včetně příslušenství zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

19. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že v prvém případě bylo žalovanému vyplaceno , částka, a vráceno bylo pouze , částka, , v druhém případě bylo vyplaceno , částka, a ze strany žalovaného vráceno , částka, . Žalovaný tak je povinen vrátit vyplacené finanční prostředky v prvém případě ve výši , částka, (40 000 – 23 192) a v druhém případě ve výši , částka, (20 000 – 1 295), o které se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil. Protože soud daný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, došlo k jeho splatnosti od okamžiku, kdy se o tomto obohacení žalovaný dozvěděl, tj. od okamžiku, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k jeho vydání. V řízení bylo prokázáno odeslání oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které bylo předáno k poštovní téhož dne, do dispozice žalovaného se tak dostalo dne , datum, (třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z.). Žalovaný byl povinen uhradit dluh z bezdůvodného do deseti dnů od data doručení oznámení, posledním dnem pro uhrazení dluhu tak bylo , datum, , ode dne následujícího je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).20. , adresa, k plnění dle výroku I. tohoto rozsudku byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady pro jeho procesní pasivitu nevznikly.