16 C 97/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem ze prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o poskytnutí bankovních produktů a služeb, kterou se původní věřitel právnická osoba zavázal vést pro žalovanou účet a následně poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto účtu. Žalovaná však přečerpala peněžní prostředky na účtu a vznikl nepovolený debetní zůstatek. Z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku ke dni datum byla dlužná částka převedena na úvěrový účet. K tomuto dni činila dlužná částka částka.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Na základě provedených listinných důkazů soud má za prokázané, že Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne datum se původní věřitel právnická osoba (dříve právnická osoba) jakožto bankovní ústav zavázal vést pro žalovanou běžný účet. V bodě nazvaném Flexikredit byl sjednán povolený debet ve výši částka. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze sazebníku původního věřitele se podává, jaké poplatky byly spojené s vedením účtu a jak je úročen debetní zůstatek na běžném, popřípadě úvěrovém účtu / viz Smlouva o bankovních produktech a službách na č.l. 33, Dispozice ke smlouvě na č.l. 34, všeobecné obchodní podmínky v systému ISAS /. Žalovaná se dostala do nepovoleného debetního zůstatku, banka z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku dlužnou částku převedla na úvěrový účet. Ke dni datum činila dlužná částka částka. Dopisem ze dne datum původní věřitel žalované sdělil, že v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání prohlašuje úvěr č. bankovní účet na částku částka za splatný ke dni datum a vyzval žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do datum / výpis z úvěrového účtu v systému ISAS, oznámení o zesplatnění na č.l. 36 /. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum původní věřitel právnická osoba (dříve právnická osoba) jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno / smlouva o postoupení pohledávky v systému ISAS, oznámení o postoupení pohledávky na č.l. 37, podací lístek na č.l. 40 /. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby / předžalobní výzva na č.l. 38 /.

4. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru soud posuzoval danou věc dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.

5. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o běžném účtu.

6. Podle ustanovení § 708 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby.

7. Podle ustanovení § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).

8. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 708 odst. 1 obch. z, přičemž smluvní strany si sjednaly možnost, že žalované budou poskytnuty peněžní prostředky, i když nebude mít dostatek peněžních prostředků na svém běžném účtu v souladu s § 711 obch.z. Na základě této smlouvy vedl původní věřitel pro žalovanou běžný účet, v němž se žalovaná dostala do debetu a své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána a žádal zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 524 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu.

10. Vzhledem ke shora uvedenému rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky, když věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení v zákonné výši. Soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.