Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

17 C 114/2022

č. j. 17 C 114/2022-98

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-26 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSME:2022:17.C.114.2022.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 30 700,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 700,90 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 4 % ročně z částky 8 492,09 Kč od [datum] do [datum] a spolu s úrokem z prodlení ve výši 4 % ročně z částky 28 492,09 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu úroku z prodlení ve výši 4 % ročně z částky 2 208,89 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 11 119,20 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 30 700,98 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], dříve [právnická osoba]) uzavřel dne. [datum] smlouvu o finančním leasingu [číslo] na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jakožto leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu – [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizováno] (dále jen„ předmět leasingu“) na dobu 36 měsíců, a žalovaný se zavázal hradit nájemné ve formě měsíčních leasingových splátek ve výši 2 341 Kč. Žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum] a dostal se tak do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto výpovědí předčasně ukončila smlouvu z důvodu prodlení žalovaného po dobu delší než 30 dnů, a tím ukončila smlouvu ke dni [datum]. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná jistina ve výši 30 700,98 Kč sestává ze součtu 4 dlužných splátek ve výši 7 992,09 Kč ([číslo] splátky, po zohlednění částečné úhrady žalovaného), ze 4 jednorázových smluvních pokut za neuhrazené splátky v celkové výši 20 000 Kč (4× 5 000 Kč), sjednaných úroků z prodlení ve smluvní výši 0,3 % denně z jednotlivých dlužných splátek za období do [datum] v kapitalizované výši 2 208,89 Kč, a dále z 5 správních poplatků za vystavení penalizačních faktur v celkové výši 500 Kč (5× 100 Kč), dále z celkové částky 30 700,98 Kč žalobkyně požaduje zákonné úroky z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s [anonymizována dvě slova], neboť žalovaný je [anonymizována dvě slova] [země]. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Podle čl. 63 písm. a) se pro účely tohoto nařízení v případě společností nebo jiných právnických osob nebo sdružení fyzických nebo právnických osob rozumí„ bydlištěm“ místo, kde mají své sídlo. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný, podnikatel, má na adrese uvedené shora adresu svého sídla a písemnosti jsou mu doručovány prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne. [datum] smlouvu o finančním leasingu [číslo] včetně všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně a všeobecných smluvních podmínek finančního leasingu právní předchůdkyně žalobkyně, na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému k užívání [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova] [číslo] ccm na dobu 36 měsíců, a žalovaný se zavázal hradit nájemné ve formě měsíčních leasingových splátek ve výši 2 341 Kč. Dle článku 5 všeobecných obchodních podmínek si účastníci ujednali smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každou nesplněnou povinnost či nesplněnou v termínu podle leasingové smlouvy. V článku VI odst. 4 všeobecných smluvních podmínek finančního leasingu si účastníci sjednali úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a dále správní poplatek za vystavení vyúčtování ve výši 200 Kč /viz leasingovou smlouvu na č. l. 20 spisu, všeobecné smluvní podmínky finančního leasingu na č. l. 20 p. v., všeobecné obchodní podmínky na č. l. 56-63 Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto výpovědí předčasně ukončila smlouvu z důvodu prodlení žalovaného po dobu delší než 30 dnů ke dni [datum] /viz faktury na jednotlivé splátky na č. l. 83-85, a dále žalovanému vyúčtovala správní poplatky za vystavení vyúčtování v celkové výši 500 Kč (5× 100 Kč) a smluvní pokuty za neuhrazení jednotlivých splátek v celkové výši 20 000 Kč (4× 5 000 Kč) /viz faktury na č. l. 84 p. v. - 87, fakturu na smluvní pokuty na č. l. 87 p. v., přehled faktur na č. l. 88-90, záznam pohybů na bankovních účtech na č. l. 91-92 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 46-53, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 41-42 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 54-55 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch. zák.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 269 odst. 2 obch. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

8. Dle § 262 odst. 1 si strany mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná.

9. Podle § 544 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

10. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

12. Soud vzal za prokázané, že žalovaný jako podnikatel uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně typově nepojmenovanou smlouvu, tzv. smlouvu o leasingu, na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému k užívání předmět leasingu, přičemž po uplynutí sjednané nájemní doby měla právní předchůdkyně žalobkyně na žalovaného převést vlastnické právo k předmětu leasingu, a žalovaný se zavázal hradit pravidelné leasingové splátky. Žalovaný však neuhradil všechny leasingové splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto leasingovou smlouvu vypověděla, přičemž žalovanému zbývá uhradit na neuhrazených leasingových splátkách částku 7 992,09 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalovanému vyúčtovala 4 jednorázové smluvní pokuty za neuhrazené splátky v celkové výši 20 000 Kč (4× 5 000 Kč), sjednané úroky z prodlení ve smluvní výši 0,3 % denně z jednotlivých dlužných splátek za období do [datum] (do dne předcházejícímu ukončení smlouvy) v kapitalizované výši 2 208,89 Kč, a dále 5 správních poplatků za vystavení penalizačních faktur v celkové výši 500 Kč (5× 100 Kč), přičemž možnost uplatňovat smluvní pokuty, správní poplatky i smluvní úroky z prodlení byla stanovena ve smlouvě, resp. v obchodních podmínkách, s kterými žalovaný souhlasil. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě ohledně žalované částky v celkové výši 30 700,98 Kč vyhověl.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. v zákonné výši 4 % z dlužné částky ročně dle ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Úrok z prodlení však nemohl být žalobkyni přiznán z celé uplatněné částky ve výši 30 700,98 Kč, neboť z této částky představuje částka 2 208,89 Kč kapitalizovaný (smluvní) úrok z prodlení za období do [datum]. Ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. zakládá nárok na úrok z prodlení pouze z dlužné jistiny, úroky z úroků (tzv. anatocismus) žalobkyni nenáleží (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002), proto soud musel požadovaný úrok z prodlení z částky 2 208,89 Kč zamítnout. Stejně tak musel soud zamítnout část žaloby ohledně požadovaného úroku z prodlení z uplatněných smluvních pokut ve výši 20 000 Kč za období od [datum] do [datum], neboť splatnost uvedených smluvních pokut nastala až na základě jejich vyúčtování žalovanému, které právní předchůdkyně žalobkyně učinila fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum], ve které byla stanovena splatnost vyúčtovaných smluvních pokut ke dni [datum], tedy ohledně vyúčtovaných smluvních pokut je žalovaný v prodlení až ode dne [datum].

14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

15. Pro úplnost soud dodává, že opravil v souladu s vyhlášením protokol o vyhlášení rozsudku ze dne [datum] dle § 164 o. s. ř., poněvadž při jeho sepisu došlo ke zjevné nesprávnosti. Ve výroku I. bylo zjevným nedopatřením (překlepem) uvedeno chybně datum úroku z prodlení z částky 8 492,09 Kč za období„ do [datum]“, zatímco správně má být„ do [datum]“, když na uvedené datum dále logicky navazuje přiznaný úrok z prodlení z částky 28 492,09 Kč od [datum], a zároveň je do shodného data [datum] zamítnuta část uplatněného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 119,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 536 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 700,98 Kč sestávající z částky 2 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 920 Kč ve výši 1 663,20 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

17. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu (včetně režijního paušálu) za doplnění žaloby ze dne [datum], neboť žalobkyně tímto doplněním pouze upřesnila svou podanou žalobu, přičemž doplněná tvrzení mohla (a měla) být již obsahem žaloby.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.