17 C 12/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno s. r. o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem JUDr. Jiřím Šmídou sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 18 384 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku v částce , částka, a smluvní pokuty v částce , částka, , zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dno od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částky , částka, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce , částka, , zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“) uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, ve znění smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované bezhotovostním převodem úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku splatit spolu s příslušenstvím ve lhůtě splatnosti do , datum, . Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,, Anonymizováno, - , částka, ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz, provedla verifikační platbu, jež slouží k prokázání totožnosti žalované a při dokončení žádosti obdržela předsmluvní informace o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr), resp. prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny , částka, , kterou čerpala. Žalovaná však sjednanou částku nehradila řádně a včas, čímž jí vznikla v souladu se smlouvou povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a následně na základě dílčí smlouvy o postupování pohledávek, toto postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne , datum, , ničeho však neuhradila. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, odpovídajícím nákladům na upomínání, částky ve výši , částka, odpovídající nákladům spojeným s uplatněním pohledávky a částky ve výši , částka, odpovídající smluvní pokutě.

2. Částečným zpětvzetím vzala žalobkyně žalobu v rozsahu zaplacení částky , částka, představující kapitalizovaný úrok ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, zpět s odůvodněním, že nedisponuje listinami k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud proto řízení v této části postupem dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), zastavil.

3. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

6. Žalovaná dne , datum, poukázala ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, částku ve výši , částka, ve prospěch bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, /viz výpis z bankovního účtu na č. l. 14 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalované dne , datum, částku ve výši , částka, /viz výpis z bankovního účtu na č. l. 13 spisu, sdělení , Anonymizováno, na č. l. 40 spisu/. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, přičemž žalované bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek na č. l. 21 – 23 spisu, potvrzení o provedení transakce na č. l. 17 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 18 – 19 spisu, poštovní podací arch na č. l. 20 spisu/. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz výzva na č. l. 24 spisu, předžalobní výzva na č. l. 26 spisu, poštovní podací arch na č. l. 27 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

7. Z obsahu dalších ve věci provedených důkazů, a sice z listin označených jako Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, a Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, s vyplněnými osobními údaji žalované, nelze uzavřít, že by byl prokázán jednoznačný projev vůle žalované k uzavření tvrzených smluv předkládaného obsahu, když jejich listinné verze jsou opatřeny za žalovanou toliko kódem SMS verifikace. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoliv hodnověrným způsobem ověřovala, že veškeré na dálku poskytnuté údaje vyplňovala právě osoba žalované, a že to byla právě žalovaná, která přistoupila na konkrétní podmínky smluv. Žalobkyně prokázala pouze to, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované dne , datum, platbu ve výši , částka, .

8. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

10. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V prvé řadě nebylo v daném případě prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření tvrzených smluv o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. Zjevně však nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (Nařízení eIDAS). Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je také zřejmé, že smlouvy nebyly žalovanou elektronicky podepsány, a to nejen kvalifikovaným elektronickým podpisem (podle čl. 25 Nařízení eIDAS), ale ani některou z nižších úrovní elektronického podpisu (uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , podle něhož: „Při písemném právním jednání podle § 561 odst. 1 o.z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu § 562 odst. 1 a 2 o.z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o.z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.).

17. Naproti tomu však žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované částku , částka, , právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla žalované jistinu v celkové výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na neprokázání uzavření smluv) a došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované, která je povinna jej vrátit. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající poskytnuté jistině včetně úroku z prodlení z této částky, a to v rozsahu, jak bude popsána dále. Žalovaná byla povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění (obsažená v rámci oznámení o postoupení pohledávky) byla žalobkyní prokazatelně odeslána dne , datum, , přičemž lze předpokládat (§ 573 o. z.), že dne , datum, byla výzva žalované doručena. S ohledem na lhůtu do , datum, , v níž žalobkyně žalovanou k úhradě vyzvala, se tak žalovaná dostala do prodlení dnem , datum, . Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za období předchozí požadovaný úrok z prodlení zamítl. , adresa, k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř.

18. Shodně pak soud zamítl i nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, jako sjednaného úroku a požadované náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce , částka, (1x obyčejný dopis a 2x cesta pověřeného pracovníka), neboť požadavek na ně nemá oporu v žádném ujednání účastníků řízení, když uzavření tvrzených smluv prokázáno nebylo. Soud k požadovaným nákladům dále uvádí, že tyto nebyly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou sjednány, nýbrž byly žalované ze strany žalobkyně (jakožto subjektu, na kterého byla pohledávka postoupena) pouze jednostranně oznámeny. Uvedené náklady však nemusely být žalobkyní ani vynaloženy, jednalo se ze strany žalobkyně pouze o další pokus o vymožení plnění před podáním žaloby. Tyto náklady tudíž nemohou být bez dalšího přenášeny na žalovanou, a to ani v případě, že žalobkyně dále vyzývá žalovanou k úhradě sama, ani v případě dalšího vymáhání prostřednictvím 3. osoby, zejména inkasní agentury (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pouze nutné a doložené náklady vynaložené pro uplatnění svého práva u soudu lze přiznat jako (účelně vynaložené) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 o. z. Jiné náklady související s uplatněním či vymáháním pohledávky lze požadovat jen, pakliže si to účastníci sporu (respektive účastníci smlouvy) výslovně ujednali, či stanoví-li tak zákon (např. stanovením minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky mezi podnikateli ve výši , částka, dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 v souvislosti s § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše , částka, (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalované v rozsahu 18 %). V tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.