17 C 12/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 15 875,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 999,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 999,94 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 8 653,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 304,3 Kč od , datum, do , Anonymizováno, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 304,36 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 6 999,94 Kč od , datum, do zaplacení a v rozsahu částky 222,38 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 15 875,95 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.flexifin.cz) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 63 400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalovaný uvedl své identifikační údaje, a to jméno a příjmení, trvalé pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu. Tyto údaje ve smlouvě potvrdil a nadto se i sekundárně jednoznačně identifikoval. Žalovaný úvěr čerpal ve dvou platbách po 7 000 Kč, tedy v celkové výši 14 000 Kč. Na jistinu uhradil žalovaný 7 000,06 Kč. Nedodržel však podmínky pro splácení. Žalovanou částku 15 875,95 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 7 000 Kč, poplatek za vyplacení úvěru ve výši celkem 139,30 Kč, smluvní úrok ve výši 8 349,27 Kč, poplatek za službu za službu „Presto“ ve výši 165 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, když posouzení úvěruschopnosti provedla dle interní metodiky schválené ČNB. Nejprve nahlédla do databází vedených spol. CNCB (NRKI, BRKI), dále nahlédla do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku na úvěru v každém kalendářním dni v určeném období od , datum, do , datum, , tedy ve výši 222,38 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 304,3 Kč od , datum, do zaplacení. Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, žalobkyně požadovala, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků řízení, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a žalovaný, ač byl řádně předvolán, se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelských úvěrů sestavila dokument nazvaný „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “. V úvodu smlouvy jsou uvedeny identifikační údaje žalovaného. Smlouva je datována , datum, , přičemž v jejím závěru je ve formě prostého textu uvedeno jméno žalovaného včetně jeho rodného čísla s prohlášením, že potvrzuje, že si smlouvu přečetl a souhlasí s jejím obsahem. Společně se smlouvou žalobkyně předložila také vygenerované dokumenty Souhlas se zpracováním osobních údajů, Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Všeobecné obchodní podmínky a Obecné principy posuzování a filozofie společnosti. Na těchto listinách absentuje jakýkoliv podpis. Žalobkyně také vygenerovala seznam denních splátek ve výši 71,99 Kč pro období od , datum, do , datum, /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 8-10 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 14-18 spisu, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 21-23 spisu, údaje o poskytovateli na č. l. 19-20 spisu, informace pro spotřebitele na č. l. 24-25 spisu, obecné principy a filozofie na č. l. 11-13 spisu, předpis denních splátek na č. l. 31-38 spisu /. Žalobkyně převedla bezhotovostním bankovním převodem na bankovní účet žalovaného dne , datum, a dne , datum, vždy částku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný žalobkyni následně uhradil částku ve výši 7 000,06 Kč/viz přehled bankovních transakcí na č. l. 30 spisu, sdělení , právnická osoba, . na č. l. 49-50 spisu, autorizace ověření totožnosti k účtu žalovaného na č. l. 26 spisu, , jméno FO, výpis na č. l. 27 spisu/. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě informací poskytnutých žalovaným. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční čistý příjem činil 30 000 Kč (výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila 30 415 Kč), výše měsíčních výdajů na půjčky činila 0 Kč, na bydlení 8 000 Kč, další nezbytné výdaje činily 2 000 Kč a ostatní zbytné výdaje taktéž 2 000 Kč. Vypočítané minimální výdaje dle žalobkyně pak činily 10 110 Kč, a disponibilní příjem žalovaného 19 500 Kč. Žalovaný dále uvedl, že žil sám /viz identifikované příjmy na č. l. 28 spisu, výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 29 spisu/. Ověření totožnosti žalovaného bylo autorizováno distančním způsobem prostřednictvím ověření skutečnosti, že žalovaný je vlastníkem daného bankovního účtu /viz autorizace ověření totožnosti na č. l. 26 spisu, výpis , jméno FO, na č. l. 27 spisu/. Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dluhu, a to i e-mailem. Naposledy vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne , datum, k úhradě dluhu do tří dnů. Tato zásilka byla odeslána dne , datum, /viz e-mail na č. l. 39 spisu, výzva k úhradě dluhu včetně podacího lístku na č. l. 40-41 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec žalobkyní uvedené částky 7 000,06 Kč uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán úvěrovou smlouvou ze dne , datum, s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Tento závěr nelze z textu smlouvy učinit, neboť smlouva neobsahuje žádnou formu podpisu žalovaného. S ohledem na skutečnost, že na účet žalovaného byla žalobkyní vyplacena částka 14 000 Kč a bylo ověřeno , Anonymizováno, žalovaného, lze se domnívat, že žalovaný s žalobkyní o uzavření smlouvy jednal. Nebylo však již prokázáno, jaký obsah smlouvy žalovaný rovněž odsouhlasil. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Nutno přitom zdůraznit, že v rámci předvolání k jednání byla vyzvána, aby se k jednání dostavila připravena doplnit svá tvrzení a důkazy tak, aby bylo prokázána, že sporná smlouva byla sjednána právě žalovaným.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

9. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný spolu ve smyslu § 1745 o. z. ve spojení s § 2395 o. z. uzavřeli smlouvu o úvěru předloženého znění, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný dle § 1740 odst. 1 o. z. projevil vůli být touto smlouvou vázán. Bylo však prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 14 000 Kč a to bez právního důvodu. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které uhradil pouze do výše 7 000,06 Kč Žalobkyni tudíž vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. (plněno bez právního důvodu, právní důvod nebyl v řízení prokázán) a žalovaný má povinnost toto plnění ve výši 6 999,94 Kč žalobkyni vydat. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty stanovené v předžalobní výzvě, tedy uplynutím tří dnů od jejího doručení. Soud vzal totiž za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se prokazatelně dostala do dispozice žalovaného, byla právě předžalobní výzva. Ta byla žalovanému odeslána dne , datum, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb a do dispozice žalovaného se dostala dne , datum, (§ 573 o. z). S ohledem na stanovenou lhůty byl žalovaný povinen uhradit dluh z bezdůvodného obohacení do , datum, a od následujícího dne, tedy od , datum, je s úhradou dlužné částky v prodlení. Od toho dne proto žalobkyni náleží též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 14,75 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) (výrok I. tohoto rozsudku).

17. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, od níž žalobkyně svůj nárok odvíjela, resp. nebylo prokázáno dřívější dojití výzvy žalovanému (výrok II. tohoto rozsudku).

18. Pouze pro úplnost soud dodává, že i kdyby žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy v předloženém znění, musel by na ní soud pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, jelikož žalobkyně zároveň neprokázala splnění povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného před samotným uzavřením smlouvy. Žalobkyně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění tvrdila, když uváděla, že zjistila a ověřila průměrný měsíční příjem žalovaného ve výši 30 415 Kč. Nebylo však prokázáno, že by žalobkyně příjmy žalovaného skutečně ověřila. Vůbec pak nebylo prokázáno, zda a jakým způsobem žalobkyně ověřovala výdaje žalovaného. Zde toliko bez dalšího převzala tvrzení žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že způsob zkoumání úvěruschopnosti, který žalobkyně zvolila, nelze považovat za odpovídající zákonu o spotřebitelském úvěru. K tomuto soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla především z nedoložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů uvedených žalovanou, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Stejně jako v případě posouzení uzavření smlouvy z hlediska projevu vůle žalovaného pak musí soud zmínit, že společně s předvoláním k jednání byla žalobkyně vyzvána, aby se dostavila připravena tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného řádně posoudila. Také na to však žalobkyně rezignovala a z jednání se pouze omluvila.

19. Postupem dle § 166 odst. 1 o. s. ř. soud po vyhlášení rozsudku doplnil do jeho písemného vyhotovení výrok III., jímž bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení. Tento výrok je odůvodněn § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSP“) ve spojení s § 6 odst. 1 ZoSP a Položkou 2. bod 2 a Položkou 1. bod 1 písm. a) Sazebníku ZoSP, když soud ve věci navrhovaný elektronický platební rozkaz nevydal (srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). S ohledem na aktuální předmět řízení a dosud uhrazený soudní poplatek v částce 800 Kč, představuje výše doplatku soudního poplatku částku 200 Kč.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl také k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08 (výrok IV. tohoto rozsudku).