17 C 120/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 27 135,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 600 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 16 535,84 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 2 913,83 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 628,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 739,07 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 139,07 Kč od , datum, do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 10 600 Kč od , datum, do zaplacení, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 739,07 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 27 135,84 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 31 745 Kč formou 65 týdenních splátek po 489 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného, které byly ověřeny prostřednictvím předložených dokladů, výpisů z účtu a informací z insolvenčního rejstříku. Tyto údaje byly zaznamenány do zákaznické karty ze dne , datum, . Žalovaný svým podpisem potvrdil jejich pravdivost a úplnost. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž poslední platba byla provedena dne , datum, . K datu , datum, činila dlužná jistina 13 739,07 Kč a dlužný poplatek 13 396,77 Kč. Po tomto datu nebyla ze strany žalovaného uhrazena žádná částka. Dne , datum, byla pohledávka postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 13 739,07 Kč, dlužného poplatku ve výši 13 396,77 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 628,97 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 913,83 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 739,07 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení a smluvního úroku ve stejné výši a období.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků řízení, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním věci ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s poplatkem za úvěr ve výši 14 340 Kč. Tento poplatek se skládal z úroku ve výši 9 563 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 277 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 65 týdenních splátkách ve výši 489 Kč, přičemž poslední splátka měla činit pouze 449 Kč. Úroková sazba činila 86 % ročně a RPSN 162,48 %. Žalovaný ve smlouvě uvedl adresu trvalého pobytu , adresa, a adresu výběru , adresa, /viz výpis OR na č. l. 11 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 13-14 spisu a duplicitně na č. l. 16-48 spisu/. Žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyni žalobkyně poskytl informace o své majetkové situaci. Uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, bydlí v nájemním bydlení, má vyživovací povinnost k jedné osobě, pracuje na plný úvazek jako řidič pro společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, a jeho čistý měsíční příjem činí 30 000 Kč. Měsíční výdaje odhadl na 8 000 Kč /viz zákaznická karta s žádostí o úvěr na č. l. 12 spisu a duplicitně na č. l. 43-45 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal dne , datum, a do , datum, na něj uhradil celkem 4 400 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 25 spisu/. Celkově však žalovaný úvěr řádně nesplácel. Právní předchůdkyně žalobkyně následně celou pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou ze dne , datum, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, přičemž toto oznámení mu bylo zasláno na adresu , Anonymizováno, , , adresa, /smlouva o postoupení pohledávky na č. l. 15-20 spisu, oznámení o postoupení pohledávky a informace o zpracování osobních údajů na č. l. 21 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 22-24 spisu, potvrzení o uhrazení úplaty na č. l. 26 spisu, podací lístek na č. l. 27 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, spisu, kterou mu opět zaslala na adresu , Anonymizováno, , , adresa, /viz předžalobní výzva na č. l. 28-29 spisu, podací lístek na č. l. 30 spisu /. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec výše uvedené částky 4 400 Kč uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Soud neprováděl dokazování rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , neboť z této listiny neplynou žádné skutečnosti rozhodné pro danou věc a k důkazu nelze provádět listinu směřující k právnímu hodnocení věci.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

12. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku v celkové výši 15 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla její právní předchůdkyně žalovanému finanční prostředky po posouzení jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). To se však v daném případě nestalo. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko ze sdělení žalovaného, která navíc byla zcela nedostatečná. Žalovaný uvedl, že jeho průměrný měsíční příjem činí 30 000 Kč, a své měsíční náklady odhadl na 8 000 Kč. Stejně tak však uvedl, že žije v nájemním bydlení a má vyživovací povinnost vůči jedné osobě. Za takové situace je nutné považovat odhadnutí náklady žalovaného za značně nevěrohodné. , adresa, 000 Kč by totiž měla zabezpečit nájemní ubytování, spotřebu energií, stravu, ošacení, cestovné a další případné výdaje v podobě léků, a to při zajištění výživy další osoby. Na to vše se jeví částka 8 000 Kč jako na první pohled nedostačující. Za takové situace proto bylo na místě zejména výdajovou stránku žalovaného prověřit. Dle zákaznické karty měl žalovaný před podpisem smlouvy k doložení své majetkové situace předložit právní předchůdkyni žalobkyně výpisy z účtu za měsíce květen a červen, ty však nebyly soudu předloženy. Není tak možné zjistit, zda žalovaný výpisy z účtu před uzavřením smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně skutečně dodal, a nelze zjistit ani to, zda tyto mohly dokládat výdaje žalovaného v prezentované výši. Ze zákaznické karty přitom vyplývá, že žalovaný nepředložil právní předchůdkyni žalobkyně žádné další listiny. Tedy ani smlouvu o nájmu, výplatní, pracovní smlouvu atd. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy zcela zjevně rezignovala na ověření žalovaným udávaných příjmů a pravidelných výdajů, a to za situace, kdy žalovaným uvedené informace ve svém souhrnu působily značně nevěrohodně a vybízely k důkladnému vysvětlení. Takto pasivní přístup právní předchůdkyně žalobkyně proto nelze než hodnotit jako porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Z důkazů, které byly soudu předloženy, tak nemohl soud uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost řádně ověřit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když vycházela ze zcela nedostatečných informací ohledně výdajů žalovaného. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. S ohledem na shora uvedené nelze dovodit, že by ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí zkoumána. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti.

17. Důsledkem výše popsané absolutní neplatnosti smlouvy je v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na jistině úvěru přitom žalovanému zbývá žalobkyni uhradit 10 600 Kč (15 000 Kč – 4 400 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě sice již výše uvedenými výzvami, ty však žalovanému zaslala na adresu, která nebyla uvedena ve smlouvě a není ani jeho adresou trvalého pobytu. Žalovaný tak byl fakticky vyzván k úhradě dlužné částky až s doručením žaloby spolu s usnesením ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -9, kteréžto písemnosti byly žalovanému doručeny fikcí dne , datum, . Soud zohlednil lhůtu k úhradě dlužné částky ve smyslu § 1959 písm. e) o. z. v návaznosti na den doručení usnesení, dospěl k závěru, že ode dne , datum, se ocitl žalovaný v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal od uvedeného dne zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně stanovený dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

18. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, nemohl soud návrhu žalobkyně ve zbývajícím rozsahu vyhovět, neboť byl tvořen částkami vyplývajícími právě z neplatné smlouvy o úvěru (smluvní úrok běžící i kapitalizovaný, smluvní poplatky, kapitalizovaný úrok z prodlení a běžící úrok z prodlení za období předcházející prodlení, jakož i platby pojistného), a proto ji v dané části zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.