17 C 123/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o 184 188,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela rámcovou smlouvu č. Anonymizováno ze dne datum. Na základě rámcové smlouvy žalobkyně dodala žalované zboží dle dodacích listů a vystavených faktur. adresa bylo fakturováno ve třech částkách, a to v částce částka se splatností dne datum, v částce částka se splatností dne datum a v částce částka se splatností dne datum. Žalovaná však převzaté zboží neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne datum. V čl. III. rámcové kupní smlouvy strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Tuto smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila ke dni podání návrhu na částka. Žalobkyně uplatnila rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2x1 částka, a to jak ve vztahu k pohledávce z neuhrazených faktur, tak ve vztahu k pohledávce ze smluvní pokuty.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně tak uvedla výslovně. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Žalobkyně i žalovaná jsou obchodními korporacemi zapsanými v obchodním rejstříku /viz výpis z OR na č. l. 26 – 28/. Žalovaná se žalobkyní uzavřely dne datum rámcovou kupní smlouvu č. Anonymizováno, na základě které se prodávající zavázal dodat kupujícímu zboží dle jednotlivých objednávek učiněných na základě aktuální nabídky prodávajícího. Objednávky mohly být učiněny osobně, telefonicky, prostřednictvím e-shopu, e-mailem, či dalšími komunikačními prostředky. V rozsahu dodaného zboží pak měla vzniknout kupní smlouva. V čl. III rámcové kupní smlouvy strany pro případ pozdní úhrady kupní ceny sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení /rámcová kupní smlouva na č.l.9/. Na základě rámcové kupní smlouvy žalobkyně dodala žalované ve třech dodávkách zboží v hodnotě částka, částka a částka. Převzetí tohoto zboží žalovaná potvrdila razítky respektive razítky a podpisy na dodacích listech č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota /dodací listy na č.l. 10, 12, 14/. Žalobkyně zboží žalované řádně dodala a vyfakturovala fakturami č. tel. číslo, Anonymizováno a č. tel. číslo splatnými dne datum, dne datum a dne datum /faktury na č.l. 11, 13, 15/. Žalovaná cenu zboží žalobkyni neuhradila ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne datum /viz předžalobní upomínka na č. l. 16 – 17, a doručenka datové zprávy na č. l. 17/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná převzetím zboží s ohledem na znění rámcové kupní smlouvy uzavřela s žalobkyní kupní smlouvu, přičemž se zavázala k úhradě kupní ceny dodaného zboží. adresa bylo žalované dodáno ve dnech datum, datum a datum, což bylo žalovanou na dodacích listech č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota stvrzeno. adresa bylo fakturováno ve třech částkách, a to v částce částka se splatností dne datum, v částce částka se splatností dne datum a v částce částka se splatností dne datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne datum.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 1721 o. z., ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

8. Podle § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

9. Podle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

10. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva, na základě níž se žalobkyně zavázala dodat žalované zboží dle dodacích listů a žalovaná se oproti tomu zavázala zboží převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Žalovaná však svému závazku nedostála, když ač zboží převzala, kupní cenu dosud žalobkyni ani přes výzvu neuhradila. Ve vztahu k částce částka se tak dostala do prodlení dne datum, k částce částka se dostala do prodlení dne datum a k částce částka se dostala do prodlení dne datum. Od uvedených dní rovněž počala běžet smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně za každý započatý den, která ke dni uplatnění pohledávky dosáhla celkové výše částka. Žalobkyně tudíž uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

15. Soud dále přiznal žalobkyni i paušální náklady na uplatnění pohledávky mezi podnikateli ve výši částka dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se jedná o vzájemný závazek mezi podnikateli, a to ve vztahu k jistině pohledávky. Žalobkyně požadovala úhradu paušálních nákladů také ve vztahu ke smluvní pokutě. Dle citovaného ustanovení je nicméně jednou z podmínek nároku na úhradu paušálních nákladů existence vzájemného závazku mezi podnikateli. Smluvní pokuta, jakožto jedna z forem utvrzení dluhu však takovým vzájemným závazkem není. Soud proto žalobkyni paušální náhradu nákladů ve vztahu k uplatnění pohledávky v podobě smluvní pokuty nepřiznal. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je v tomto hledu zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobkyně svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.

16. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která zaznamenala neúspěch jen v poměrně nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem. Odměna za jeden úkon dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) činí při tarifní hodnotě částka částku ve výši částka. Ta náleží zástupci žalobkyně za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH, zvyšuje se náhrada nákladů řízení o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka, tedy o částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.