17 C 130/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 34 661,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný jako podnikatel s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.nazivnost.cz) dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru č. hodnota-Anonymizováno, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka nejpozději do datum. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši částka. Žalovaný byl povinen za účelem ověření majitele účtu provést tzv. verifikační platbu ve výši částka na bankovní účet žalobkyně. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval zadáním uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou. Žalobkyně vyplatila dne datum žalovanému úvěr na jeho bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalovanou částku částka tvoří dlužná jistina ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši celkem částka a smluvní pokuta částka (6 × částka), příslušenství se skládá z úroku z prodlení od datum do zaplacení. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku částka.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jako podnikatel uzavřel dne datum s žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o podnikatelském úvěru č. hodnota-Anonymizováno, na jejímž základě by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný by se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0,7 % z částky úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. částka nejpozději do datum. Z žalobkyní předložených listin nelze uzavřít, že by byl prokázán jednoznačný projev vůle žalovaného k uzavření konkrétní tvrzené smlouvy o podnikatelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, když smlouva o úvěru, resp. její listinná verze je opatřena za žalovaného toliko kódem SMS verifikace Anonymizováno. Žalobkyně neprokázala, že by jakýmkoliv hodnověrným způsobem ověřovala, že veškeré na dálku vyplněné údaje vyplňovala právě osoba žalovaného /viz smlouva o podnikatelském úvěru na č. l. 7 - 9 spisu, informace o platbě na č. l. 11 spisu, kopie OP žalovaného na č. l. 12 spisu/. Žalobkyně prokázala pouze to, že na účet žalovaného č. č. účtu odeslala dne datum platbu ve výši částka /viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 10 spisu, sdělení právnická osoba na č. l. 25/. Žalovaný na svůj dluh uhradil žalobkyni částku částka /žalobní tvrzení/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum /viz výzva k úhradě na č. l. 13 spisu, podací lístek na č. l. 14 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V prvé řadě nebylo v daném případě prokázáno, že by mezi účastníky došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. Zjevně však nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (Nařízení eIDAS). Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovaným elektronicky podepsána, a to nejen kvalifikovaným elektronickým podpisem (podle čl. 25 Nařízení eIDAS), ale ani některou z nižších úrovní elektronického podpisu (uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 327/2018, podle něhož: „Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst. 1 o.z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 a 2 o.z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o.z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.)“.

10. Naproti tomu však žalobkyně prokázala, že zaslala na bankovní účet žalovaného částku částka, žalobkyně tedy poskytla žalovanému jistinu ve výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost předmětné smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Jelikož však žalovaný uhradil žalobkyni na bezdůvodné obohacení částku částka, zbývá mu povinnost vrátit žalobkyni toliko částku částka. Soud proto v této části žalobě vyhověl.

11. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění (obsažená v rámci předžalobní výzvy) byla žalobkyní odeslána dne datum, přičemž lze předpokládat (§ 573 o. z.), že dne datum byla výzva žalovanému doručena. S ohledem na tří denní lhůtu, v níž žalobkyně žalovaného k úhradě vyzvala, se tak žalovaný dostal do prodlení dnem datum. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za období předchozí (jakožto i z tvrzeného poplatku) požadovaný úrok z prodlení zamítl.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

13. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka, či nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.