17 C 137/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 14 292 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 292 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 4 764 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 4 764 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 4 764 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši jdoucí na rámec výše úroků z prodlení stanovený dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky 4 764 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 4 764 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 4 764 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 14 292 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bytového domu [adresa], v němž se nachází bytová jednotka [číslo] v katastrálním území a obci [obec] (dále jen„ předmětný byt“). Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu na dobu určitou od [datum] do [datum], dle které přenechala žalovanému předmětný byt k užívání a žalovaný se zavázal platit vždy ke každému 25. dni v měsíci nájemné ve výši 4 764 Kč a zálohové platby na plnění a služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný předmětný byt užíval i poté, co nájem skončil, a žalobkyni jej neodevzdal. Přesto však v měsících [anonymizována čtyři slova] [rok] neplatil nájemné, a to ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně. Žalobkyně z tohoto důvodu nárokuje náhradu za nájemné ve výši 14 292 Kč (3 × 4 764 Kč), a dále sjednaný úrok z prodlení ve smluvní výši 0,1 % denně z jednotlivých dlužných plateb do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalobkyně jako vlastník předmětného bytu /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 6-8 spisu/uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o nájmu předmětného bytu, za jehož užívání se žalovaný zavázal ke každému 25. dni daného kalendářního měsíce platit žalobkyni nájemné ve výši 4 764 Kč a zálohové platby na plnění a služby spojené s užíváním bytu. Smluvní strany si sjednaly nájemní vztah na dobu určitou s účinností od [datum] do [datum] Smluvní strany si dále ve smlouvě sjednaly pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného nebo záloh za služby smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky /viz smlouva o nájmu bytu na č. l. 9-12, dodatek [číslo] na č. l. 15 Žalovaný předmětný byt v měsících [anonymizována čtyři slova] [rok] užíval, přestože nájem již skončil, avšak nájemné za toto období nezaplatil. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 13-14 ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum] Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Dle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

9. Dle § 2246 odst. 1 o. z., strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

10. Dle § 2251 odst. 1 o. z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně.

11. Dle § 2292 věta prvá o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí.

12. Dle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

13. V poměrech projednávané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je, vyjma části nárokovaných úroků z prodlení, jak bude popsáno níže, důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu v souladu s výše uvedenými ustanoveními o. z., a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Strany ve smlouvě výslovně vyloučily možnost automatické prolongace nájemní smlouvy a nájem tedy zanikl ke dni [datum], žalovaný však byt bez právního titulu i nadále užíval a za období [anonymizována čtyři slova] [rok] a neplatil náhradu ve výši sjednaného nájemného ve výši 4 764 Kč měsíčně, na nějž má žalobkyně v souladu s ustanovení § 2295 o. z. nárok. Žalovaný dlužnou náhradu nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok co do požadované částky 14 292 Kč (3 × 4 764 Kč) po právu, a soud proto žalobě v této části vyhověl.

14. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., ovšem toliko ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2059/2018), přičemž co do zbývající části nárokovaný úroků z prodlení byla žaloba zamítnuta. Okamžik, od něhož je povinnost k platbě úroků stanovena pak odpovídá § 2251 odst. 1 o. z., jakož i požadavku žalobkyně.

15. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobkyně svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.

16. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části (části příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 292 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.