17 C 143/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o 53 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 23 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 53 500 Kč od , datum, do , datum, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 500 Kč od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 0,25 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 53 500 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že s žalovanou jakožto podnikatelkou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek , Anonymizováno, ) dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě jí poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do , datum, a dále se zavázala uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. od dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení a pro případ prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně poplatek za poskytnutí úvěru požadovala za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru, tedy v celkové výši 21 000 Kč. Žalovaná byla povinna za účelem ověření majitele účtu provést tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Žalovaná návrh smlouvy akceptovala zadáním uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou. Žalobkyně vyplatila dne , datum, žalované úvěr na její bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky jeho splácení. Žalovanou částku 53 500 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 30 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši celkem 21 000 Kč a smluvní pokuta 2 500 Kč (5 × 500 Kč). Příslušenství se skládá z úroku z prodlení od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně vygenerovala dokumenty označené jako „, adresa, zpracování osobních údajů“ a „Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “. Podle předloženého vyhotovení smlouvy se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se měla zavázat úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru za každý den čerpání úvěru nejpozději do , datum, . Na konci tohoto dokumentu je v místech určeném pro podpis klienta uvedeno datum , datum, a kód SMS verifikace , Anonymizováno, , podpisem žalované dokument opatřen není /viz zásady zpracování č. l. 10-12 spisu, smlouva o poskytnutí podnikatelského úvěru na č. l. 7-9 spisu/. Žalobkyně na účet žalované č. , č. účtu, odeslala dne , datum, platbu ve výši 30 000 Kč /viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 14 spisu, sdělení , právnická osoba, na č. l. 30/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, , kterou předala dne , datum, k poštovní přepravě /viz výzva k úhradě na č. l. 16 spisu, podací lístek na č. l. 17 spisu/.

5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně poskytla na účet žalované dne , datum, částku ve výši 30 000 Kč a že žalovanou předžalobně vyzvala výzvou ze dne , datum, předanou téhož dne k poštovní přepravě.

6. Obsah provedených důkazů neumožňuje učinit ten závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, od níž žalobkyně svůj nárok odvíjí, neboť listina předložená žalobkyní a označená jako smlouva o poskytnutí podnikatelského úvěru ze dne , datum, neprokazuje jednoznačný projev vůle žalované k uzavření tvrzené smlouvy předkládaného obsahu, když listinná verze dokumentu není opatřena za žalovanou žádným podpisem. Žalobkyně neprokázala, že by jakýmkoliv hodnověrným způsobem ověřovala, že veškeré na dálku poskytnuté údaje vyplňovala právě osoba žalované, a že to byla právě žalovaná, která přistoupila na konkrétní podmínky smluv, navíc ve verzi, jak je žalobkyně prezentuje. Na to ostatně nelze usoudit ani z nedatovaných platebních informací týkajících se platby 1 Kč ze strany žalované nebo kopie jejího občanského průkazu.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

15. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

16. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

17. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

18. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

19. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Nebylo totiž prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo prostřednictvím komunikace na dálku k uzavření tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť smlouva, kterou žalobkyně k prokázání svých tvrzení předkládá, není opatřena podpisem žalované, když za podpis nelze považovat to, že poskytovatel úvěru vloží do elektronické verze listiny tzv. jedinečný SMS kód, který mu byl patrně žalovanou zaslán. Podle tvrzení žalobkyně totiž nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (Nařízení eIDAS) a z předložených listin ani nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je zřejmé, že smlouva nebyla žalovanou elektronicky podepsána, a to nejen kvalifikovaným elektronickým podpisem (podle čl. 25 Nařízení eIDAS), ale ani některou z nižších úrovní elektronického podpisu (uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 327/2018, podle něhož: „Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.).

20. S ohledem na uvedené nelze než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní předkládaného obsahu. Jak je již shora uvedeno, předložená verze smlouvy není opatřena žádným podpisem a pokud mělo k její akceptaci ze strany žalované dojít vložením unikátního identifikačního kódu zaslaného formou SMS, nejedná se o elektronický podpis ve shora nastíněném smyslu, tedy o data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedostál změn (článek 26 eIDAS).

21. Naproti tomu však žalobkyně prokázala, že zaslala na bankovní účet žalované částku 30 000 Kč. Poskytla tedy žalované částku ve výši 30 000 Kč bez právního titulu (vzhledem k tomu, že smlouva nebyla dle provedeného dokazování uzavřena žalovanou), čímž došlo k bezdůvodnému obohacení žalované. Soud proto v této části žalobě vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). V rozsahu poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč soud žalobu zamítl, neboť tyto nároky vycházely se smlouvy o podnikatelském úvěru, u které ovšem nebylo prokázáno, že by ji žalovaná uzavřela.

22. Žalovaná byla povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění (obsažená v rámci předžalobní výzvy) byla žalobkyní odeslána v úterý , datum, , přičemž lze předpokládat (§ 573 o. z.), že v pátek , datum, byla výzva žalované doručena. S ohledem na lhůtu, v níž žalobkyně žalovanou k úhradě vyzvala, se tak žalovaná dostala do prodlení dnem , datum, . Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). Za předchozí období (jakožto i z tvrzeného poplatku) požadovaný úrok z prodlení zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

23. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků soud s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , či nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížel též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení.