17 C 144/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 24 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 002 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 002 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 13 998 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 998 Kč od , datum, do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce 1 000 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 24 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 24 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny, přičemž uzavření smlouvy dokládají jak autorizační doložky připojené ke smluvní dokumentaci a předsmluvním informacím, tak navazující úkony žalované. Úvěr měl být poskytnut tak, že částka 10 002 Kč byla vyplacena na účet žalované do 10 pracovních dnů ode dne podpisu smlouvy. Částka ve výši 13 998 Kč měla být vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úhrady předchozího závazku žalované vyplývajícího ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Úroky měly být žalovanou spláceny v měsíčních splátkách po 3 600 Kč vždy k 15 dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalované dvě upomínky, ta na ně však nereagovala. Proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru, což žalované oznámila přípisem ze dne , datum, . Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně tedy požadovala uhrazení dlužné částky jistiny, nákladů spojených s vymáháním ve výši 1 000 Kč představovanýy náklady za dvě zaslané upomínky a zákonný úrok z prodlení z částky 24 000 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně vygenerovala dokumenty označené jako „Předsmluvní informace“ a „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “. V záhlaví obou dokumentů na první straně je uvedeno: „autorizační doložka – identifikátory a časový klíč. IP , Anonymizováno, , datum podpisu – , datum, , čas podpisu – , Anonymizováno, kód potvrzen z tel. čísla , tel. číslo, . Tato autorizační doložka je připojena pouze v textové podobě a nelze ji jakkoliv ověřit. V případě obou uvedených dokumentů je zcela totožná /viz předsmluvní informace č. l. 7-10 spisu, smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, na č. l. 11-18 spisu/. Podle čl. IV smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout spotřebiteli označenému v úvodu smlouvy jako , Jméno zainteresované osoby 0/0, , r. č.: , hodnota, , Adresa zainteresované osoby 0/0, , spotřebitelský úvěr hotovostního typu ve výši 24 000 Kč ve dvou splátkách, a to v částce 10 002 na účet spotřebitele a v částce 13 998 Kč k žádosti spotřebitele věřiteli , Anonymizováno, za účelem úplné úhrady předchozího závazku vůči tomuto věřiteli. V čl. X smlouvy o spotřebitelském úvěru je uvedeno, že smluvní stany sjednávají, že smlouvu uzavírají elektronicky, distančně prostřednictvím tzv. „klientského účtu“. Spotřebitel obdrží od poskytovatele odkaz na svůj klientský účet a k tomu mu bude zaslán na jeho telefonní číslo a na e-mailovou adresu unikátní SMS kód, po jehož zadání do klientského účtu se spotřebiteli zřídí přístup. Klientský účet tvoří zabezpečené elektronické prostředí, ve kterém spotřebitel poskytuje poskytovateli informace ke své osobě a informace, které jsou potřebné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poté, co spotřebitel doplní v klientském účtu všechny potřebné informace ke své osobě a ke své úvěruschopnosti, je mu ze strany poskytovatele nabídnut konkrétní finanční produkt a předložena k prostudování konkrétní smluvní dokumentace. Souhlasí-li spotřebitel se zněním navržené smluvní dokumentace, odškrtne políčko „Souhlasím se zněním smluvní dokumentace“ a poté klikne na tlačítko „Podepsat“. V tento okamžik je poskytovatelem odeslána spotřebiteli automatická zpráva s jedinečným SMS kódem na jeho telefonní číslo, které uvedl ve své žádosti o úvěr. Spotřebitel následně ve svém klientském účtu zaslaný autorizační SMS kód opíše u vygenerované smluvní dokumentace a klikne na „Potvrdit SMS kód“ /viz smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, na č. l. 11-18 spisu/. Dne , datum, žalobkyně zaúčtovala platbu ve výši 1 Kč z účtu žalované č. , č. účtu, /viz detail pohybu – bezhotovostní příjem na č. l. 21 spisu, sdělení , Anonymizováno, na č. l. 39 spisu/. , jméno FO, uvedený účet žalované žalobkyně téhož dne odeslala částku 10 002 Kč a uvedená částka byla téhož dne na účet žalované připsána /viz detail pohybu – bezhotovostní příjem na č. l. 20 spisu, sdělení , Anonymizováno, na č. l. 39 spisu/. , adresa, 998 Kč žalobkyně téhož dne převedla na účet č. , č. účtu, vedený na žalobkyni /viz detail pohybu – bezhotovostní příjem na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně zaslala dne , datum, a dne , datum, na e-mail „, e-mail, upomínky k úhradě dlužných splátek /viz upomínky na č. l. 22-25 spisu/. Dne , datum, byla na adresu žalované zaslána předžalobní výzva, ve které již byla požadována celá zesplatněná částka ve výši 24 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 19 427,59 Kč, náklady na upomínkování ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 6 400 Kč /viz předžalobní výzva na č. l. 26, podací lístek na č. l. 27/.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla na účet žalované dne , datum, částku ve výši 10 002 Kč. Na svůj vlastní účet žalobkyně týž den převedla částku ve výši 13 998 Kč. Naposledy žalobkyně žalovanou předžalobně vyzvala výzvou ze dne , datum, , kterou téhož dne předala k poštovní přepravě.

6. Obsah provedených důkazů však neumožňuje učinit ten závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, od níž žalobkyně svůj nárok odvíjí, neboť listiny předložené žalobkyní a označené jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne , datum, nebo předsmluvní informace neprokazují jednoznačný projev vůle žalované k uzavření tvrzené smlouvy předkládaného obsahu, když jejich listinné verze nejsou opatřeny za žalovanou žádným podpisem. Žalobkyně neprokázala, že by jakýmkoliv hodnověrným způsobem ověřovala, že veškeré na dálku poskytnuté údaje vyplňovala právě osoba žalované, a že to byla právě žalovaná, která přistoupila na konkrétní podmínky smluv, navíc ve verzi, jak je žalobkyně prezentuje. Žalobkyně prokázala pouze, že odeslala na účet žalované částku 10 002 Kč a na účet svůj částku ve výši 13 998 Kč.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

15. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

16. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

17. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

18. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

19. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Nebylo totiž prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo prostřednictvím komunikace na dálku k uzavření tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť smlouva, kterou žalobkyně k prokázání svých tvrzení předkládá, není opatřena podpisem žalované, když za podpis nelze považovat to, že poskytovatel úvěru vloží do elektronické verze listiny „autorizační doložku – identifikátory a časový klíč“ s uvedením SMS kódu, který mu byl prostřednictvím tam uvedeného telefonního čísla potvrzen. Podle tvrzení žalobkyně totiž nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (Nařízení eIDAS) a z předložených listin ani nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je zřejmé, že smlouva nebyla žalovanou elektronicky podepsána, a to nejen kvalifikovaným elektronickým podpisem (podle čl. 25 Nařízení eIDAS), ale ani některou z nižších úrovní elektronického podpisu (uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 327/2018, podle něhož: „Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.).

20. S ohledem na uvedené nelze než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní předkládaného obsahu. Jak je již shora uvedeno, předložená verze smlouvy není opatřena žádným podpisem a pokud mělo k její akceptaci ze strany žalované dojít vložením unikátního identifikačního kódu zaslaného prve formou SMS na mobilní telefon do příslušného formulářového pole na webových stránkách a jeho odesláním, nejedná se o elektronický podpis ve shora nastíněném smyslu, tedy o data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedostál změn (článek 26 eIDAS).

21. Naproti tomu žalobkyně prokázala, že na bankovní účet žalované odeslala částku ve výši 10 002 Kč. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované, která je povinna jej vrátit. Žalobkyně rovněž prokázala, že předžalobní výzvou žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Nutno přitom zdůraznit, že pouze předžalobní výzva byla prokazatelně odeslána žalované, jak vyplynulo z podacího lístku. Soud proto přiznal žalobkyni částku ve výši 10 002 Kč odpovídající částce, která byla prokazatelně vyplacena na účet žalované. Žalovaná byla povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění (obsažená v rámci předžalobní výzvy) byla žalobkyní odeslána v pondělí , datum, , přičemž lze předpokládat (§ 573 o. z.), že ve čtvrtek , datum, byla výzva žalované doručena. S ohledem na stanovenou lhůtu do , datum, , v níž žalobkyně žalovanou k úhradě vyzvala, se tak žalovaná dostala do prodlení dnem , datum, . Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 10 002 Kč od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku).

22. Co se týče zbylé požadované částky ve výši 13 998 Kč, pak v řízení bylo prokázáno toliko to, že žalobkyně tuto částku převedla ze svého účtu č. , č. účtu, na jiný svůj účet č. , č. účtu, . Uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, od níž žalobkyně svůj nárok v tomto rozsahu odvíjela, prokázáno nebylo a žalobkyně svá tvrzení o tom, že daná částka byla použita k žádosti žalované na úhradu jiného závazku žalované, ani jinak nedoložila. Nebylo tedy prokázáno, že by částka 13 998 Kč jakýmkoliv způsobem rozšířila majetkovou sféru žalované a že by se tedy žalovaná o tuto částku bezdůvodně obohatila. Soud proto žalobu v rozsahu uvedené částky a s ní spojenými úroky zamítl. Stejně tak soud zamítl žalobu v rozsahu částky 1 000 Kč. Uvedenou částku žalobkyně požadovala z titulu nákladů na zaslaná upomínky, přičemž tato částka byla stanovena smlouvou o spotřebitelském úvěru (500 Kč za jednu upomínku). Jelikož nebylo prokázáno, že by žalovaná smlouvu uzavřela, nevznikl žalobkyni nárok ani na úhradu nákladů za upomínky (výrok II. tohoto rozsudku).

23. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).