17 C 160/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 37 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 618,18 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 1 554,07 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 22 080 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1 749,74 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 4 398,74 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 889,81 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 13 889,81 Kč od [datum] do zaplacení, a dále v rozsahu částky 10 270 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1 479,45 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 4 449,12 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 882,53 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 24,81 % ročně z částky 7 882,53 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 37 350 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se skládá celkem z 2 nároků, které žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela s žalovaným – seřazeno chronologicky 1) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva 1), na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem představujícím úrok za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši celkem 4 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 8 000 Kč, a dále s poplatkem ve výši 480 Kč za doplňkovou službu životního pojištění, a to v 60 týdenních splátkách po 608 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 27 710 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Dále uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným 2) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva 2), na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit spolu se souhrnným poplatkem představujícím úrok za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši celkem 3 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 11 400 Kč, a dále s poplatkem ve výši 480 Kč za doplňkovou službu životního pojištění, a to v 80 týdenních splátkách po 491 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 15 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávky byly dne [datum] postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužných částek činí u smlouvy 1 na jistině 7 882,53 Kč, na dlužných úrocích za dobu trvání smlouvy 0 Kč, na dlužném poplatku za administrativní činnost 0 Kč, na dlužném poplatku za hotovostní inkaso částku 2 252,34 Kč a na dlužném poplatku za životní pojištění částku 135,13 Kč a u smlouvy 2 na jistině 18 889,81 Kč, na dlužných úrocích za dobu trvání smlouvy 0 Kč, na dlužném poplatku za administrativní činnost 0 Kč, na dlužném poplatku za hotovostní inkaso částku 7 859,27 Kč a na dlužném poplatku za životní pojištění částku 330,92 Kč Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz úřední záznam na č. l. 66 a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:

5. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva 1). Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 16 000 Kč, jenž představuje kapitalizovaný úrok v částce 3 400 Kč (úroková sazba 32,15 % ročně), administrativní poplatek v částce 4 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso v částce 8 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění v částce 480 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 608 Kč (včetně pojištění). Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí finančních prostředků ve výši 20 000 Kč v hotovosti /viz smlouva o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek na č. l. 14-15 (shodně [číslo]) /. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva 2). Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 18 800 Kč, jenž představuje kapitalizovaný úrok v částce 3 400 Kč (úroková sazba 20,74 % ročně), administrativní poplatek v částce 4 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso v částce 11 400 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění, a to v 80 týdenních splátkách po 491 Kč (včetně pojištění). Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí finančních prostředků ve výši 20 000 Kč v hotovosti /viz smlouva o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek na č. l. 21-22 (shodně [číslo]) /. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když na prvou smlouvu uhradil částku 27 710 Kč a na druhou částku 15 000 Kč /nesporovaná žalobní tvrzení/. V rámci posouzení úvěruschopnosti vyplnil žalovaný v obou případech kartu zákazníka. V kartě ze dne [datum] uvedl, že má 1 nezaopatřené dítě, bydlí v nájmu, má manželku, pracuje jako plnič na pracovní poměr s čistým měsíčním příjmem ve výši 35 426 Kč, jeho měsíční výdaje na bydlení jsou 12 000 Kč a osobní výdaje jsou 15 000 Kč. Podle karty ze dne [datum] má žalovaný má 2 nezaopatřené děti, bydlí v nájmu, má manželku, pracuje jako plnič na pracovní poměr s čistým měsíčním příjmem ve výši 30 543 Kč, jeho měsíční výdaje na bydlení jsou 8 000 Kč, osobní výdaje jsou 12 000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček jsou 2 400 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně údaje uvedené v kartě žalovaného ověřila na základě nájemní smlouvy, bankovních výpisů, výplatních pásek a pracovní smlouvy žalovaného /viz zákaznické karty na č. l. 15-16 (shodně na č. l. 83-84), [číslo] (shodně na č. l. 72-73) /. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 24-27, seznam postoupených pohledávek na č. l. 28-33, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 34, podací lístek na č. l. 35 Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzván žalobkyní k úhradě dlužných částek /viz výzva k plnění na č. l. 36-37, podací lístek na č. l. 38 6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti dne [datum] smlouvu o úvěru, dle které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému téhož dne v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 32,15% ročně kapitalizovaným částkou 3 400 a dalšími poplatky splácet v 60 týdenních splátkách ve výši 608 Kč, celkově se zavázal žalobkyni vrátit částku 36 480 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, poté, co právní předchůdkyně žalobkyně posoudila jeho schopnost úvěr splácet, uzavřeli dále dne [datum] smlouvu o úvěru, dle které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému téhož dne v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 20,74% ročně kapitalizovaným částkou 4 000 a s dalšími poplatky splácet v 80 týdenních splátkách ve výši 491 Kč, celkově se tak zavázal vrátit částku 39 280 Kč. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na prvou smlouvu částku 27 710 Kč a na druhou smlouvu částku 15 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzván žalobkyní k úhradě dlužných částek.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

14. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě písemné smlouvy o zápůjčkách, na jejichž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému celkem částku ve výši 40 000 Kč (20 000 Kč + 20 000 Kč), a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 32,15% ročně a 24,74% ročně a poplatky. V případě prvé smlouvy se tak zavázal vrátit částku v celkové výši 36 480 včetně sjednaného pojistného (480 Kč), a to v 60 týdenních splátkách (14 měsíců) a v případě druhé smlouvy částku v celkové výši 39 280 včetně sjednaného pojistného (480 Kč), a to v 80 týdenních splátkách (19 měsíců). Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na prvou smlouvu částku 27 710 Kč a na druhou smlouvu částku 15 000 Kč.

17. Soud posoudil další poplatky sjednané ve smlouvách v souvislosti s poskytnutím úvěru (administrativní poplatek a odměnu za inkaso splátek) jako další formu sjednaného (kapitalizovaného) úroku, neboť v souvislosti s poskytnutím úvěru představovaly úplatu za poskytnutí peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k ust. § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zboží v obchodě obsahuje všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk. Současná praxe úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Smluvní úroky představují odměnu za poskytnutí peněz, přičemž výše úroku vyjadřuje zároveň i míru rizika, kterou věřitel nese pro případ, že dlužník dluh nesplatí.

18. Dle výpočtu soudu činil sjednaný smluvní úrok za dobu trvání prvé smlouvy 80% při poskytnutí jistiny ve výši 20 000 Kč a povinnosti vrátit celkem 36 000 Kč do 14 měsíců ({ (36 000 / 20 000) -1} × 100), roční úroková sazba by tak činila 68,61 % ({ (40 894 / 22 000) - 1} × 100) / (14 / 12). Za dobu trvání druhé smlouvy činil sjednaný úrok 94% při poskytnutí jistiny ve výši 20 000 Kč a povinnosti vrátit celkem 38 800 Kč do 19 měsíců ({ (38 800 / 20 000) -1} × 100), roční úroková sazba by tak činila 59,49 % ({ (38 800 / 20 000) - 1} × 100) / (19 / 12). Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly k datu uzavření smlouvy 6. a 10. měsíc roku 2019 ve výši 8,27% a 8,41% ročně.

19. Nejvyšší možná výše sjednaných smluvních úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to ani v zákoně o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů, nejedná-li se o prodlení dlužníka převyšující 90 dní), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty. Nejvyšší soud uvedl např. v rozsudku ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, že„ Lze připustit, že u (zá) půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od (zá) půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“, tedy že ani sjednaný smluvní úrok ve výši 2-3 násobku výše úroků poskytovaných bankovními institucemi nemusí být nemravný. Právě v tomto rozpětí lze dle názoru soudu sjednávat výši úrokových sazeb při poskytování obvyklých nebankovních spotřebitelských či podnikatelských úvěrů, aniž by takto sjednaná sazba odporovala dobrým mravům (při absenci jiných zjištěných skutečností) v takové míře, že by musela být posouzena jako absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V daném rozpětí by sjednaná výše úroků mohla být nemravná (ať již ve smyslu § 580 či § 588 o. z.), avšak nemravnost by musela být zjištěna ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného případu. Zatímco v případě vyššího násobku již sjednaná výše bude až na výjimky zjevně odporovat dobrým mravům, a tudíž bude absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z.

20. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že sjednaný úrok včetně poplatků ve výši 68,61% a 58,49 % ročně je nepřiměřený a svou výší zjevně odporuje dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši zhruba osminásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o poplatcích tedy soud shledal absolutně neplatným pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 588 o. z. S ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost sjednaných poplatků a na to, že žalovaný na prvou smlouvu ze dne [datum] uhradil částku ve výši 27 710 Kč, dospěl soud k závěru, že žalovaný svůj závazek z této smlouvy splnil, a proto nároky, které žalobkyně s odkazem právě na tuto smlouvu požadovala, tedy částku ve výši 10 270 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím zamítl. Ve vztahu ke smlouvě ze dne [datum] žalovaný uhradil částku 15 000 Kč. Soud tak přiznal žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč odpovídající požadované nesplacené části jistiny spolu se smluvním úrokem ve výši 20,74% ročně (jehož výši samu o sobě soud v rozporu s dobrými mravy nehodnotí) z této částky (částečně kapitalizovaným do data postoupení pohledávky a částečně dále běžícím) a příslušným zákonným úrokem z prodlení opět z této částky (částečně kapitalizovaným do data postoupení pohledávky a částečně dále běžícím), ve zbývající části žaloby vztahující se k uplatněnému příslušenství z již uhrazené jistiny soud žalobu zamítl.

21. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady nevznikly.