17 C 168/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 41 458,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 36 298 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 966,62 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 298 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky ve výši 5 160,14 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 7 362,07 Kč, spolu s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 39 858,14 Kč od , datum, do zaplacení a spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 121,90 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 189,88 Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku v částce 414 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , domáhala zaplacení částky 41 458,14 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, (dále také jen „smlouva“). Součástí této smlouvy byly i úvěrové podmínky žalobkyně. Smluvní strany si sjednaly úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč,, který se žalovaná zavázala splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,31 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná čerpala částku ve výši 41 263 Kč a uhradila částku 4 965 Kč. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána prověřením žalované v několika dostupných databázích, sestavením skóre klienta, statistickými modely a výpočtem minimálního životního standardu (MLS), který ukazuje kolik klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a jakou maximální výši splátky je možné klientovi stanovit, aby ji byl schopen splatit. Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 39 858,14 Kč (částka představuje rozdíl součtu čerpaných částek a úhrad žalované, které byly započteny na jistinu), nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 600 Kč (300 Kč za měsíc vymáhání pohledávky v prodlení) a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč (smluvní pokuta ve výši 500 Kč byla účtována za každé prodlení s úhradou splátek). Příslušenství pohledávky se skládá z kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni sepsání žaloby ve výši 7 362,07 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 39 858,14 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 088,52 Kč od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 41 458,14 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak ta doposud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti a žalovaná se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ač byla k jednání řádně předvolána.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému stavu.

5. Předložená listina nazvaná smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, obsahuje osobní údaje žalované a v podpisové části kód , Anonymizováno, , v části označené jako příjmy a výdaje je uvedeno, že žalovaná je zaměstnanec s celkovým měsíčním příjmem 30 000 Kč, s příjmem ostatních členů domácnosti ve výši 30 000 Kč, s výdaji na bydlení v částce 3 000 Kč, se splátkami úvěrů ve výši 15 000 Kč a s ostatními výdaji v částce 3 000 Kč. Součástí této listiny byly i úvěrové podmínky žalobkyně /viz výpis OR č. l. 10–15 spisu, flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. l. 20–21 spisu, úvěrové podmínky č. l. 16–19 spisu/. Žalobkyně měla k dispozici fotokopii občanského průkazu žalované /viz kopie OP č. l. 49 spisu/. V kartě klienta je uvedeno, že žalovaná nemá žádné děti, bydlí u rodičů a měsíční výdaje domácnosti činí 21 000 Kč /viz karta klienta č. l. 29 spisu/. Žalobkyně sestavila tzv. ověření bonity MLS žalované. Žalobkyně při sestavení modelu vycházela z příjmů uvedených žadatelem o úvěr ve výši 30 000 Kč a po o odečtení v modelu počítaných výdajů (životní minimum dospělých členů domácnosti, splátky jiným společnostem z NRKI mimo žalobkyni v částce 7 725 Kč, splátky žalobkyni ve výši 0 Kč, , Anonymizováno, žadatele a výši splátky schváleného úvěru) dospěla k hodnotě MLS (tedy částka, která zůstává klientovi na nezbytné výdaje) v částce 16 712 Kč /viz ověření bonity č. l. 30–31 spisu/. Z přehledu pohybu na účtech plyne, že žalovaná měla výdaje za sledované období ve výši 304 066,44 Kč a příjmy za totéž období ve výši 300 861 Kč /viz přehled pohybů na účtech č. l. 50–65 spisu/. Žalobkyně dále doložila výpis čerpání, splátek a úhrad, v němž je uveden úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč a celková dlužná částka ve výši 49 908,73 Kč, a úvěrovou zprávu, z níž vyplývá, že na jméno žalované byl veden osobní úvěr /viz výpis čerpání, splátek a úhrad č. l. 22 spisu, viz úvěrová zpráva č. l. 23-24 spisu/. Žalované byla dne , datum, adresována výzva k zaplacení částky 46 027,31 Kč se splatností do 14 dní od sepsání výzvy (datum sepsání , datum, ), která byla předána k poštovní přepravě dne , datum, /viz výzva ke splacení celého úvěru č. l. 25 spisu, podací arch č. l. 26 spisu/. Dne , datum, byla žalované odeslána další výzva k plnění /viz předžalobní výzva č. l. 27 spisu a podací arch č. l. 28 spisu/.

6. Skutkový závěr je takový, že žalobkyně poskytla žalované částku 41 263 Kč. Žalovaná byla vyzvaná k úhradě částky 46 027,31 Kč se splatností do 14 dnů počítaných od , datum, . Žalovaná doposud uhradila pouze 4 965 Kč.

7. Z obsahu dalších ve věci provedených důkazů, a sice z listiny označené jako smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, s vyplněnými osobními údaji žalované nelze uzavřít, že by byl prokázán jednoznačný projev vůle žalované k uzavření tvrzené smlouvy předkládaného obsahu, když její listinná verze je opatřena za žalovanou toliko kódem , Anonymizováno, . Žalobkyně neprokázala, že by jakýmkoliv hodnověrným způsobem ověřovala, že veškeré na dálku poskytnuté údaje vyplňovala právě osoba žalované, a že to byla právě žalovaná, která přistoupila na konkrétní podmínky smlouvy. Žalobkyně pouze k žalobě přiložila fotokopii občanského průkazu, která se shoduje s číslem a údaji uvedenými v listině označené jako smlouva o revolvingovém úvěru. Nicméně tato plně neprokazuje, že skutečně žalovaná měla vůli uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru předloženého obsahu.

8. Soud z hlediska skutkového stavu dále nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) s odbornou péčí. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti vycházela z modelu MLS a z nijak neověřovaných údajů uvedených žadatelem o úvěr. Žalobkyně sice doložila výpis z účtu žalované, ze kterého však plyne, že výdaje žalované (304 066,44 Kč) za sledované období byly vyšší než příjmy (300 861 Kč).

9. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se na jednání s omluvou nedostavila a souhlasila s projednáním podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Nutno přitom zdůraznit, že společně s předvoláním k soudnímu jednání byla žalobkyně upozorněna, že z dosud předložených listinných důkazů neměl soud za prokázané, že předloženou smlouvu sjednal a uzavřel nezaměnitelně ztotožněný žalovaný. Žalobkyně byla vyzvána, aby se k jednání dostavila připravena doplnit svá tvrzení tak, aby bylo zřejmé, zda k uzavření sporné smlouvy o úvěru byly využity elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované.

10. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a podle ustanovení zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

16. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

17. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

18. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

19. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Nebylo totiž prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření tvrzené smlouvy, neboť smlouva, kterou žalobkyně k prokázání svých tvrzení předkládá, není opatřena podpisem žalované. Za podpis nelze považovat to, že je ve smlouvě uveden kód , Anonymizováno, . Podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (Nařízení eIDAS) a z předložených listin ani nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je zřejmé, že smlouva nebyla žalovanou elektronicky podepsána, a to nejen kvalifikovaným elektronickým podpisem (podle čl. 25 Nařízení eIDAS), ale ani některou z nižších úrovní elektronického podpisu (uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem). Jak již bylo uvedeno výše, žalobkyně doložila pouze listinu nazvanou smlouva o revolvingovém úvěru, která obsahuje v podpisové části nazvané podpis klienta kód , Anonymizováno, . Z tohoto nelze uzavřít, že listina obsahuje data v elektronické podobě, která byla připojena k jiným datům, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedosáhl změn (článek 26 eIDAS). Nic na této skutečnosti nemění ani doložení občanského průkazu žalované, neboť tento sám o sobě společně s uvedením číselného kódu není zaručeným elektronickým podpisem, uznávaným elektronickým podpisem, případně jiným typem elektronického podpisu ve smyslu § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace. Z provedených důkazů nelze učinit závěr, že osobně žalovaná projevila souhlas s předloženým zněním smlouvy.

24. Nadto soud pro úplnost dodává, že i kdyby bylo uzavřeno, že žalovaná projevila vůli být předloženou smlouvou vázána, nebylo by možné hodnotit takovou smlouvu jako platnou, a to pro absenci závěru o tom, před jejím uzavřením žalobkyně s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zkoumala úvěruschopnost žalované. Není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z prohlášení žalované o příjmových a výdělkových poměrech, lustrace její osoby ve veřejně přístupných databázích a statistického modelu, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně žalobkyně tak nedoložila žádné další důkazy, vyjma výpisu z účtu žalované, jehož obsahem se bude soud zabývat dále, z nichž by vyplynulo, že ověřovala údaje uvedené žalovanou, a to jak její výdajové poměry, tak příjmy a z nichž by bylo lze dospět k závěrů, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Pokud žalobkyně vycházela z výpisu z účtu žalované, pak z něho vyplývá, že za sledované období dosahovala sice příjmu 300 861 Kč, nicméně její výdaje za dané období příjmy převyšovaly. Žalobkyně dále vycházela ze statistického modelu vypracovaného na základě údajů uvedených žalovanou, který však jak uvedeno výše nelze považovat za dostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované, neboť neověřuje pravdivost údajů poskytnutých žadatelem o úvěr. Jinak řečeno, skutečnost, že žalobkyně použila pro posouzení schopnosti žalované úvěr splácet statistický model, nemá na závěr soudu o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované vliv, neboť za situaci, kdy model počítá s neověřenými vstupními údaji, nemá potřebnou vypovídací hodnotu pro daný konkrétní případ. S ohledem na uvedené by tak bylo namístě tvrzenou smlouvu hodnotit jako absolutně neplatnou a nárok z ní posoudit v režimu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

25. Naproti tomu však žalobkyně prokázala, že poskytla žalované částku ve výši 41 458,14 Kč a žalovaná zaplatila částku ve výši 4 965 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 36 298 Kč poskytla žalobkyně žalované bez právního důvodu (s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy) a došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované, která je povinna jej vrátit. Žalovaná byla povinna uvedenou částku vrátit bez zbytečného odkladu poté, co byla k úhradě vyzvána. Prokazatelně odeslaná výzva ze dne , datum, se do dispozice žalované dostala dne , datum, (§ 573 o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě do 14 dní od sepsání výzvy (, datum, ), tedy žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky dne , datum, . Žalobkyni byl přiznán kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 966,62 Kč z částky 36 298 Kč od , datum, do , datum, , běžící zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán, tak jak požadovala, tedy od , datum, do zaplacení. Soud proto přiznal žalobkyni podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od data uvedeného v žalobě do zaplacení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I).

26. V rozsahu požadavku na zaplacení částky ve výši 5 160,14 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 7 362,07 Kč, spolu s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 39 858,14 Kč od , datum, do zaplacení a spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 121,90 Kč (rozdíl mezi zákonným úrokem z prodlení z částky 41 458,14 Kč za období od , datum, do , datum, a zákonným úrokem z prodlení z částky 36 298 Kč za shodné období), soud žalobu zamítl, neboť v řízení nebylo prokázáno, že smlouva, o kterou by bylo za jiných okolností možné tvrzené nároky opřít, byla uzavřena (výrok II).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 189,88 Kč, přičemž tato částka představuje 44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 72 % a úspěchu žalované v rozsahu 28 %). Při 100 % úspěchu by náklady představovaly částku 4 977 Kč, neboť sestávají ze soudního poplatku v částce 2 073 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 458,14 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu soud přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky včetně zákonných úroků z prodlení, v jejichž rozsahu nebyla žalobkyně úspěšná, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III)

28. Výrokem IV bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení podle § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSP“) ve spojení s § 6 odst. 1 ZoSP a Položkou 2. bod 2 a Položkou 1. bod 1 písm. a) Sazebníku ZoSP, když soud ve věci navrhovaný elektronický platební rozkaz nevydal (srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). S ohledem na aktuální předmět řízení a uhrazený soudní poplatek ve výši 1 659 Kč výše doplatku soudního poplatku představuje částku 414 Kč, neboť soudní poplatek z částky 41 458,14 Kč vypočtený dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku představuje 2 073 Kč. K otázce přiznání náhrady soudního poplatku účastníku, který jej dosud nezaplatil, odkazuje soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .