17 C 17/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 11 432,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 109,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 7 322,04 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 479,46 Kč od , datum, do , datum, , úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky 10 933,02 Kč od , datum, do , datum, , úrokem ve výši 12 % ročně z částky 10 933,02 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 194,62 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 6 823,04 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne , datum, , v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 11 432,02 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ., IČ , IČO, ) uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit společně se smluvním úrokem ve výši 13,9 % ročně a dalšími poplatky podle obchodních podmínek, a to v pravidelných 24měsíčních splátkách po 1 439 Kč. Schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr byla ověřena nahlédnutím do veřejně přístupných databází, například SOLUS, insolvenčního rejstříku a databáze MVČR. Žalovaná celkem uhradila částku 25 890,02 Kč. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto došlo dne , datum, k jeho zesplatnění. Pohledávka za žalovanou byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Dlužnou částku představuje nesplacená jistina úvěru ve výši 10 933,02 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 13,9 % ročně za období od , datum, do , datum, v částce 479,46 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, ve výši 194,62 Kč a dlužné poplatky v částce 499 Kč, úrok ve výši 13,9 % ročně z částky 10 933,02 Kč od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 933,02 Kč od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 12 % ročně z částky 10 933,02 Kč od , datum, do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu odeslanou nejméně 7 dnů před podáním žaloby na dlužnou částku ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti a žalovaná se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr uhradit společně se smluvním úrokem ve výši 13,9 % ročně, a to ve 24měsíčních splátkách po 1 439 Kč, celkem tedy částku 34 535,18 Kč. Součástí této smlouvy byl ceník produktů a služeb, všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky pro osobní úvěru právní předchůdkyně žalobkyně /viz smlouva o zřízení služeb na č. l. 9 spisu, návrh na uzavření smlouvy o půjčce na č. l. 10-12 spisu, akceptace návrhu na č. l. 13 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 14-18 spisu, údaje klienta na č. l. 19-22 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 29-34 spisu, produktové podmínky pro osobní úvěry na č. l. 35-36 spisu, ceník produktů a služeb na č. l. 25-28 spisu, mimořádný výpis z běžného účtu žalované, uložený v elektronické podobě v systému ISAS, resp. , jméno FO, /. Žalovaná celkem uhradila částku 25 890,02 Kč /viz výpis minutkové půjčky na č. l. 37-39 spisu, přehled zůstatků na č. l. 41-46 spisu/. Žalovaná však nesplácela úvěr řádně a včas, proto ho právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne , datum, , kterou předala poštovní přepravě dne , datum, . Následně právní předchůdkyně žalobkyně zrušila úvěrový účet žalované /viz prohlášení o okamžité splatnosti na č. l. 47 spisu, přehled podacích čísel na č. l. 60, prohlášení o změně čísla účtu na č. l. 48 spisu/. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost , Anonymizováno, , IČ , IČO, , což bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne , datum, , a následně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno společně s výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, /viz potvrzení úplaty na č. l. 49 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 50 spisu, přehled podacích čísel na č. l. 51-66 spisu, oznámení o právním zastoupení, výzva k úhradě dluhu na č. l. 67 spisu/. Žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by dlužnou částku uhradila nebo její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to především z údajů poskytnutých žalovanou a nahlédnutím do veřejně přístupných databází. Žalobkyně soudu předložila pouze protokol o ověření úvěruschopnosti vystavený její právní předchůdkyní, který ovšem představuje interní dokument právní předchůdkyně, nikoliv výpis z veřejně přístupných databází /viz protokol o ověření úvěruschopnosti na č. l. 23-24 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně měla dále k dispozici výpis z běžného účtu žalované č. , č. účtu, , na němž za období od , datum, do , datum, byl počáteční zůstatek ve výši 48,56 Kč a konečný zůstatek ve výši 21,09 Kč. Jediným příjmem žalované za vymezené období byl rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a vklad hotovosti v částce 2 300 Kč. Celkové výdaje za měsíc , Anonymizováno, tak představovaly částku 12 327,47 Kč a příjmy částku 12 300 Kč /viz výpis z účtu na č. l. 40 spisu/. Příjmy žalované jsou tvořeny rodičovským příspěvkem a finančními prostředky poskytnutými bez bližší specifikace soukromými osobami se záporným zůstatkem na výše uvedeném běžném účtu ve výši 1 194 Kč /viz mimořádný výpis z běžného účtu žalované, uložený v elektronické podobě v systému ISAS, resp. , jméno FO, /. Na základě takto získaných údajů, nemohla právní předchůdkyně žalobkyně uzavřít, že žalovaná je schopna bez důvodných pochybností splácet spotřebitelský úvěr, když zůstatek na jejím běžném účtu vedeném u právní předchůdkyně žalobkyně dosahoval záporných hodnot. Právní předchůdkyni žalobkyně muselo být zřejmé, že se žalovaná nachází ve finanční tísni, přesto jí spotřebitelský úvěr bez dalšího poskytla. Žalobkyně i přes výzvu soudu k prokázání úvěruschopnosti žalované ničeho dalšího nedoložila. K soudnímu jednání se s omluvou a souhlasem, že bude jednáno v její nepřítomnosti, nedostavila. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť při jiném úkonu soud poučení o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, neboť v posuzovaném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru činí poskytovatel předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně posouzena. Z provedených důkazů však taková skutečnost nevyplývá a zjištěný skutkový stav svědčí o opaku. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nebyla úvěruschopnost žalované s odbornou péčí zkoumána, čímž žalobkyně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, přestože měla k dispozici výpis z běžného účtu žalované, z nějž bylo zřejmé, že výdaje žalované přesahovaly její příjmy, spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč žalované poskytla. Právní předchůdkyně žalobkyně však nemohla bez důvodných pochybností říci, že žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy byla úvěruschopná. Důsledkem porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti s odbornou péčí je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a redukce nároku žalobkyně (věřitele) na holý zůstatek jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 ZoSÚ. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč a žalovaná uhradila 25 890,12 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně věcně legitimovaná. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na rozdíl mezi poskytnutou a uhrazenou částkou ve výši 4 109,88 Kč. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud žalobkyni přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení od , datum, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

15. Soud pro úplnost uvádí, že skutečnost, že žalovaná část jistiny spotřebitelského úvěru uhradila nemá vliv na závěr soudu o porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti s odbornou péčí (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 1. 2024, ve věci C 755/2022).

16. Ohledně požadavku na zaplacení zbývající částky ve výši 7 322,04 Kč společně s kapitalizovaným a běžícím smluvním úrokem, soud žalobu zamítl, neboť úvěrová smlouva, o níž by bylo možné uvedené nároky jinak opřít, je absolutně neplatná. Shodně soud postupoval ohledně nároku na zákonný úrok z prodlení z částky převyšující přiznanou jistinu a za období předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení (výrok II. tohoto rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníku nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci úspěšnější žalobkyni vzhledem k její pasivitě žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).