17 C 171/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 152 411 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 152 411 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 17 592 Kč od datum do zaplacení, z částky 19 132 Kč od datum do zaplacení, z částky 35 312 Kč od datum do zaplacení, z částky 17 184 Kč od datum do zaplacení, z částky 7 261 Kč od datum do zaplacení, z částky 20 054 Kč od datum do zaplacení, z částky 8 475 Kč od datum do zaplacení, z částky 14 730 Kč od datum do zaplacení, z částky 12 671 Kč od datum do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 33 394,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 152 411 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná od právního předchůdce žalobkyně (pana jméno příjmení, datum narození, bytem adresa) jako podnikatele odebrala zboží v sortimentu maso a uzeniny v celkové výši 152 411 Kč. Žalovaná písemně uznala svůj dluh ve výši 152 411 Kč s odkazem na přehled závazků nevyrovnaných ke dni datum, obsahující celkem anonymizováno faktur a mimo jiné také datum jejich splatnosti i délku dosavadního prodlení. Žalovaná následně provedla několik plateb, a to ve dnech datum ve výši 5 000 Kč, datum ve výši 5 000 Kč, datum ve výši 5 000 Kč, datum ve výši 2 408 Kč, datum ve výši 2 592 Kč, datum ve výši 2 000 Kč a datum ve výši 17 184 Kč, celkem ve výši 39 184 Kč, přičemž uvedené platby byly započítány na úroky z prodlení. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni. Kromě jistiny ve výši 152 411 Kč žalobkyně dále požaduje úroky z prodlení dle jednotlivých faktur (při zohlednění uhrazených úroků z prodlení v celkové výši 39 184 Kč) a náhradu nákladů spojenou s uplatněním pohledávky mezi podnikateli.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

1. Po provedeném dokazování dospěl soud, vycházeje z listinných důkazů, jakož i nesporných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Žalovaná u právního předchůdce žalobkyně jako podnikatele objednala a odebrala zboží v sortimentu maso a uzeniny v celkové výši 152 411 Kč, vyúčtované právním předchůdcem žalobkyně celkem 9 fakturami, a to fakturami: 1) č. variabilní symbol znějící na částku 17 592 Kč se splatností datum, 2) č. variabilní symbol znějící na částku 19 132 Kč se splatností datum, 3) č. variabilní symbol znějící na částku 35 312 Kč se splatností datum, 4) č. variabilní symbol znějící na částku 17 184 Kč se splatností datum, 5) č. variabilní symbol znějící na částku 7 261 Kč se splatností datum, 6) č. variabilní symbol znějící na částku 20 054 Kč se splatností datum, 7) č. variabilní symbol znějící na částku 8 475 Kč se splatností datum, 8) č. variabilní symbol znějící na částku 14 730 Kč se splatností datum, 9) č. variabilní symbol znějící na částku 12 671 Kč se splatností datum.

5. Žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu (neuhrazené ceny objednaného zboží prostřednictvím odkazu na přiložený přehled neuhrazených faktur, vyhotovený dne datum) a výše (152 411 Kč) v nedatovaném písemném uznání dluhu, přičemž dále uvedla, že souhlasí se splátkovým kalendářem po 5 000 Kč vždy k poslednímu dni v měsíci /viz uznání dluhu na č. l. 13 spisu/. První splátku žalovaná uhradila v částce 5 000 Kč dne datum, další dne datum, dále dne datum, další dne datum, dne datum částku 2 000 Kč a dne datum částku 17 184 Kč /viz přehled plateb na č.l číslo a 17spisu/. Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel uzavřel s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 19-21, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 22-23 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 22-23 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Při právní kvalifikaci vycházel soud z § 2053 zák. č. 89/2012Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu znání v době uznání trvá. Soud dále při právním posouzení věci vycházel z § 133 o. s. ř., podle něhož platí, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

7. S ohledem na shora uvedené, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Za situace, kdy žalovaná vůči žalobkyni písemně uznala dluh určený co do důvodu i výše, založila tímto svým jednostranným právním jednáním adresovaným žalobkyni vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Byť samotné uznání dluhu není datováno, je zřejmé, že k němu ze strany žalované došlo nejdříve k datu datum, neboť přehled neuhrazených faktur, který k němu žalovaná připojila, je přehledem vyhotoveným právě k datum. Po tomto datu začala navíc žalovaná takto utvrzený dluh splácet, z čehož lze opět vyvozovat účinky uznání zbytku dluhu dle § 2054 odst. 2 o. z. V souzené věci, ve které se žalobkyně domáhá splnění takto utvrzeného závazku, resp. uznaného dluhu spočívá tak důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na žalované. S ohledem k tomu, že však žalovaná při své pasivitě neexistenci dluhu netvrdila, nadto, aby ji prokázala, považuje soud existenci dluhu v souladu se shora citovanými ustanoveními za prokázanou (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR ze dne 22.6.2004 sp.zn. 32 Odo 964/2003, příp. rozhodnutí téhož soudu ze dne 23.2.2006 sp.zn. 33 Odo 1028/2004).

8. V souvislosti s uvedeným bylo proto žalobě, a to včetně úroků z prodlení vyhověno. Ty byly postupem dle § 3028 odst. 3 o. z., žalobkyni přiznány s ohledem na okamžik prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Jde-li o žalobkyní provedený zápočet plateb uhrazených žalovanou ve výši 39 184 Kč na úroky z prodlení (přehled dlužných částek a prodlení na č.l. 9 spisu), soud uvádí, že tomuto postupu nelze ničeho vytknout a odkazuje v tomto směru na § 1932 odst. 1 o. z., ve znění účinném do 30. 6. 2021 a na druhý odstavce Čl. II přechodných ustanovení zákona č. 192/2021 Sb.

9. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. Soud přiznal žalobkyni i náhradu nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky mezi podnikateli v paušální výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se jedná o pohledávku ze vzájemného závazku mezi podnikateli.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 394,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 097 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 152 411 Kč sestávající z částky 7 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 560 Kč ve výši 4 737,60 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.