17 C 171/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 152 411 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 152 411 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 17 592 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 19 132 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 35 312 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 17 184 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 7 261 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 20 054 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 8 475 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 14 730 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 12 671 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 33 394,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 152 411 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná od právního předchůdce žalobkyně (pana [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]) jako podnikatele odebrala zboží v sortimentu maso a uzeniny v celkové výši 152 411 Kč. Žalovaná písemně uznala svůj dluh ve výši 152 411 Kč s odkazem na přehled závazků nevyrovnaných ke dni [datum], obsahující celkem [anonymizováno] faktur a mimo jiné také datum jejich splatnosti i délku dosavadního prodlení. Žalovaná následně provedla několik plateb, a to ve dnech [datum] ve výši 5 000 Kč, [datum] ve výši 5 000 Kč, [datum] ve výši 5 000 Kč, [datum] ve výši 2 408 Kč, [datum] ve výši 2 592 Kč, [datum] ve výši 2 000 Kč a [datum] ve výši 17 184 Kč, celkem ve výši 39 184 Kč, přičemž uvedené platby byly započítány na úroky z prodlení. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Kromě jistiny ve výši 152 411 Kč žalobkyně dále požaduje úroky z prodlení dle jednotlivých faktur (při zohlednění uhrazených úroků z prodlení v celkové výši 39 184 Kč) a náhradu nákladů spojenou s uplatněním pohledávky mezi podnikateli.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

1. Po provedeném dokazování dospěl soud, vycházeje z listinných důkazů, jakož i nesporných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Žalovaná u právního předchůdce žalobkyně jako podnikatele objednala a odebrala zboží v sortimentu maso a uzeniny v celkové výši 152 411 Kč, vyúčtované právním předchůdcem žalobkyně celkem 9 fakturami, a to fakturami: 1) č. [variabilní symbol] znějící na částku 17 592 Kč se splatností [datum], 2) č. [variabilní symbol] znějící na částku 19 132 Kč se splatností [datum], 3) č. [variabilní symbol] znějící na částku 35 312 Kč se splatností [datum], 4) č. [variabilní symbol] znějící na částku 17 184 Kč se splatností [datum], 5) č. [variabilní symbol] znějící na částku 7 261 Kč se splatností [datum], 6) č. [variabilní symbol] znějící na částku 20 054 Kč se splatností [datum], 7) č. [variabilní symbol] znějící na částku 8 475 Kč se splatností [datum], 8) č. [variabilní symbol] znějící na částku 14 730 Kč se splatností [datum], 9) č. [variabilní symbol] znějící na částku 12 671 Kč se splatností [datum].

5. Žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu (neuhrazené ceny objednaného zboží prostřednictvím odkazu na přiložený přehled neuhrazených faktur, vyhotovený dne [datum]) a výše (152 411 Kč) v nedatovaném písemném uznání dluhu, přičemž dále uvedla, že souhlasí se splátkovým kalendářem po 5 000 Kč vždy k poslednímu dni v měsíci /viz uznání dluhu na č. l. 13 spisu/. První splátku žalovaná uhradila v částce 5 000 Kč dne [datum], další dne [datum], dále dne [datum], další dne [datum], dne [datum] částku 2 000 Kč a dne [datum] částku 17 184 Kč /viz přehled plateb na č.l [číslo] a 17spisu/. Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel uzavřel s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 19-21, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 22-23 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 22-23 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Při právní kvalifikaci vycházel soud z § 2053 zák. č. 89/2012Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu znání v době uznání trvá. Soud dále při právním posouzení věci vycházel z § 133 o. s. ř., podle něhož platí, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

7. S ohledem na shora uvedené, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Za situace, kdy žalovaná vůči žalobkyni písemně uznala dluh určený co do důvodu i výše, založila tímto svým jednostranným právním jednáním adresovaným žalobkyni vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Byť samotné uznání dluhu není datováno, je zřejmé, že k němu ze strany žalované došlo nejdříve k datu [datum], neboť přehled neuhrazených faktur, který k němu žalovaná připojila, je přehledem vyhotoveným právě k [datum]. Po tomto datu začala navíc žalovaná takto utvrzený dluh splácet, z čehož lze opět vyvozovat účinky uznání zbytku dluhu dle § 2054 odst. 2 o. z. V souzené věci, ve které se žalobkyně domáhá splnění takto utvrzeného závazku, resp. uznaného dluhu spočívá tak důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na žalované. S ohledem k tomu, že však žalovaná při své pasivitě neexistenci dluhu netvrdila, nadto, aby ji prokázala, považuje soud existenci dluhu v souladu se shora citovanými ustanoveními za prokázanou (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR ze dne 22.6.2004 sp.zn. 32 Odo 964/2003, příp. rozhodnutí téhož soudu ze dne 23.2.2006 sp.zn. 33 Odo 1028/2004).

8. V souvislosti s uvedeným bylo proto žalobě, a to včetně úroků z prodlení vyhověno. Ty byly postupem dle § 3028 odst. 3 o. z., žalobkyni přiznány s ohledem na okamžik prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Jde-li o žalobkyní provedený zápočet plateb uhrazených žalovanou ve výši 39 184 Kč na úroky z prodlení (přehled dlužných částek a prodlení na č.l. 9 spisu), soud uvádí, že tomuto postupu nelze ničeho vytknout a odkazuje v tomto směru na § 1932 odst. 1 o. z., ve znění účinném do 30. 6. 2021 a na druhý odstavce Čl. II přechodných ustanovení zákona č. 192/2021 Sb.

9. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. Soud přiznal žalobkyni i náhradu nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky mezi podnikateli v paušální výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se jedná o pohledávku ze vzájemného závazku mezi podnikateli.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 394,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 097 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 152 411 Kč sestávající z částky 7 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 560 Kč ve výši 4 737,60 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.