17 C 173/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 30 035 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 524,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky12 205 Kč od , datum, do , datum12 203,76 Kč od , datum, do , datum12 085,21 Kč od , datum, do , datum11 966,66 Kč od , datum, do , datum11 846,28 Kč od , datum, do , datum11 727,1 Kč od , datum, do , datum11 607,92 Kč od , datum, do , datum11 488,74 Kč od , datum, do , datum11 327,76 Kč od , datum, do , datum11 187,35 Kč od , datum, do , datum11 046,94 Kč od , datum, do , datum10 916,39 Kč od , datum, do , datum10 785,84 Kč od , datum, do , datum10 531,83 Kč od , datum, do , datum10 384,6 Kč od , datum, do , datum10 277,76 Kč od , datum, do , datum10 170,92 Kč od , datum, do , datum10 052,06 Kč od , datum, do , datum9 975,66 Kč od , datum, do , datum9 899,26 Kč od , datum, do , datum9 822,86 Kč od , datum, do , datum9 746,46 Kč od , datum, do , datum9 670,06 Kč od , datum, do , datum9 593,66 Kč od , datum, do , datum9 517,26 Kč od , datum, do , datum9 440,86 Kč od , datum, do , datum9 364,46 Kč od , datum, do , datum9 288,06 Kč od , datum, do , datum9 211,66 Kč od , datum, do , datum9 141,26 Kč od , datum, do , datum9 064,86 Kč od , datum, do , datum8 988,46 Kč od , datum, do , datum8 912,06 Kč od , datum, do , datum8 835,66 Kč od , datum, do , datum8 759,26 Kč od , datum, do , datum8 682,86 Kč od , datum, do , datum8 606,46 Kč od , datum, do , datum8 524,06 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení částky 13 421,02 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím nad rámec zákonného úroku z prodlení přiznaného ve výroku I tohoto rozsudku, v rozsahu zaplacení smluvní pokuty v částce 4 409,86 Kč a v rozsahu úroku ve výši 8,60 % ročně z částky 19 472,43 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 52 682 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 30 035 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne , datum, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši efektivní úrokové sazby 167,87 % ročně v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 439 Kč, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to jak na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, tak i z jiných zdrojů, z databází a lustrací v systémech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalobkyně dále prověřila, že žalovaný nebyl v insolvenci, neměl u žalobkyně jinou smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Po dobu odkladu splátek od , datum, do , datum, neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný stanovené splátky nehradil řádně a zaplatil pouze 9 795 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč (za celkem , hodnota, splátky, s jejichž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení nejméně o 30 dnů, po 499 Kč), přičemž jednotlivé smluvní pokuty byly splatné do 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na jejich zaplacení. Dále žalobkyni vzniklo právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč (za celkem , hodnota, splátky, s jejichž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení o nejméně 15 dnů, po 200 Kč), přičemž tyto náklady byly splatné do 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na jejich úhradu. Výše takto vzniklých nákladů odpovídá mzdovým a provozním nákladům žalobkyně v souvislosti s vymáháním pohledávek rozpočteným na jednotlivé pohledávky. V důsledku shora uvedeného prodlení žalovaného došlo dne , datum, k automatickému zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění se dosud neuhrazené úroky staly součástí nové jistiny úvěru, přičemž její výše činila 24 228,58 Kč. Žalovaný byl dále z této částky povinen hradit úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto novou jistinu neuhradil, vzniklo žalobkyni počínaje , datum, právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

2. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. KSPH , spisová značka, -, právnická osoba, byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno jeho řešení oddlužením; ze zákona tak došlo k přerušení řízení vedeného u zdejšího soudu (§ 140a odst. 1 InsZ). Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, bylo schválené oddlužení žalovaného zrušeno a insolvenční řízení bylo zastaveno; usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Zdejší soud tak mohl pokračovat v přerušeném řízení.

3. Dříve, nežli soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně podáním ze dne , datum, svůj návrh částečně zpět, a to v rozsahu plateb v celkové výši 3 680,94 Kč, které žalovaný uhradil po podání žaloby v rámci oddlužení, a to společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z jednotlivých uhrazených částek pro období od uhrazení těchto částek do zaplacení (podrobně je rozpis obsažen v usnesení, kterým bylo zpětvzetí žaloby vyhověno). Žalobkyně vzala žalobu zpět také co do úroku ve výši 94,09 % ročně z částky 19 472,43 Kč. S ohledem na tuto procesní dispozici žalobkyně se žalobou, soud řízení v rozsahu zpětvzetí postupem dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, zastavil.

4. Ke dni rozhodnutí ve věci se žalobkyně s ohledem na uvedené zpětvzetí domáhala zaplacení pohledávky ve výši 21 945,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky z částky 25 626,00 Kč od , datum, do , datum, , z částky 25 624,76 Kč od , datum, do , datum, , z částky 25 506,21 Kč od , datum, do , datum, , z částky 25 387,66 Kč od , datum, do , datum, , z částky 25 267,28 Kč od , datum, do , datum, , z částky 25 148,10 Kč od , datum, do , datum, , z částky 25 028,92 Kč od , datum, do , datum, , z částky 24 909,74 Kč od , datum, do , datum, , z částky 24 748,76 Kč od , datum, do , datum, , z částky 24 608,35 Kč od , datum, do , datum, , z částky 24 467,94 Kč od , datum, do , datum, , z částky 24 337,39 Kč od , datum, do , datum, , z částky 24 206,84 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 952,83 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 805,60 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 698,76 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 591,92 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 473,06 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 396,66 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 320,26 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 243,86 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 167,46 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 091,06 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 014,66 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 938,26 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 861,86 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 785,46 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 709,06 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 632,66 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 556,26 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 479,86 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 403,46 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 327,06 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 250,66 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 174,26 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 097,86 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 021,46 Kč od , datum, do , datum, , z částky 21 945,06 Kč od , datum, do zaplacení, pohledávky ve výši 4 409,86 Kč a úroku ve výši 8,60 % ročně z částky 19 472,43 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 52 682 Kč.

5. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

6. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti žalovaného, neboť tento se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán.

7. Z provedených listinných důkazů a z nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění:Žalobkyně je registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru /viz úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 28 spisu/. Dne , datum, uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 22 000 Kč. Tuto měl žalovaný splácet po 2 439 Kč měsíčně spolu s úrokem ve výši 167,87 % ročně v 18 pravidelných měsíčních splátkách. RPSN činila 167,87 %. Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měl žalovaný zaplatit v případě řádného splácení (celkem 52 682,40 Kč). V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokuty (ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů dle bodu 6.1 smlouvy a ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění dle bodu 6.5 smlouvy) a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy). Žalovaný dne , datum, požádal o úpravu splátkového kalendáře z důvodu finanční tísně. Žalobkyně na základě uvedené žádosti žalovaného provedla odklad původních splátek č. , hodnota, , kdy po dobu odkladu od , datum, do , datum, neběží sjednaný úrok za poskytnutí úvěru, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, /viz předsmluvní formulář na č. l. 39-41 spisu, návrh na uzavření smlouvy na č. l. 44-47 spisu, oznámení o schválení úvěru na č. l. 52 spisu včetně dodejky na č. l. 34 spisu, žádost o úpravu splátkového kalendáře na č. l. 54 spisu, splátkový kalendář na č. l. 53 spisu, potvrzení o odložení splátek na č. l. 55 spisu, prohlášení klienta na č. l. 42 - 43 spisu/. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného /viz kopie OP žalovaného na č. l. 82-83 spisu/. Žalovaný byl v době uzavření smlouvy o úvěru zaměstnán na dobu neurčitou na pozici zaměstnanec provozu ve společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . /viz pracovní smlouva na č. l. 22-27 spisu/. Měsíční příjem žalovaného v , Anonymizováno, činil 24 084 Kč (mzda ve výši 16 070 Kč + sirotčí důchod ve výši 8 014 Kč) a v , Anonymizováno, činil 23 522 Kč (mzda ve výši 15 508 Kč mzda + sirotčí důchod ve výši 8 014 Kč /viz oznámení o sirotčím důchodu na č. l. 33 spisu, potvrzení o provedených platbách na č. l. 35-36 spisu, výplatní pásky na č. l. 37-38 spisu/. Žalobkyně při hodnocení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet vycházela z jeho pravidelného čistého měsíčního příjmu v celkové výši 23 803 Kč, tvořeného mzdou ve výši 15 789 Kč a sociálními dávkami ve výši 7 503 Kč, a z jeho pravidelných měsíčních výdajů v celkové výši 11 913 Kč, tvořených životním minimem ve výši 3 410 Kč, splátkami jiných úvěrů u žalobkyně ve výši 7 503 Kč a nákladů na bydlení ve výši 1 000 Kč /viz hodnocení klienta na č. l. 48 - 49 spisu/. Žalobkyně zařadila žalovaného do kategorie klientů představujících nízké riziko nesplácení /viz CBS skóre na č. l. 63 spisu/. Lustrací v registru , Anonymizováno, žalobkyně zjistila, že žalovaný v této databázi nemá žádný záznam /viz výpis z registru , Anonymizováno, na č. l. 62 spisu/. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne , datum, částku 22 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 51 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru dopisem ze dne , datum, /viz karta klienta na č. l. 50 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 59 spisu/. Žalovaný byl několikrát vyzván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz výzvy k zaplacení na č. l. 57-58 spisu, předžalobní výzva na č. l. 60 spisu, poštovní podací arch na č. l. 61 spisu/. Žalovaný žalobkyni před podáním žaloby uhradil celkem částku 9 795 Kč /viz karta klienta na č. l. 60 spisu/. V rámci insolvenčního řízení pak žalovaný na daný dluh uhradil žalobkyni částku ve výši 3 680,94 Kč /zpráva o plnění oddlužení na č. l. 112-113 spisu/.

8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalobkyně je registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru. Dne , datum, uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 22 000 Kč. Tuto měl žalovaný splácet po 2 439 Kč měsíčně spolu s úrokem ve výši 167,87 % ročně v 18 pravidelných měsíčních splátkách. RPSN činila 167,87 %. RPSN činila 167,87 %. Žalovaný dne , datum, požádal o úpravu splátkového kalendáře z důvodu finanční tísně. Žalobkyně na základě uvedené žádosti žalovaného provedla odklad původních splátek č. , hodnota, , kdy po dobu odkladu od , datum, do , datum, neběží sjednaný úrok za poskytnutí úvěru, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného. Žalovaný byl v době uzavření smlouvy o úvěru zaměstnán na dobu neurčitou na pozici zaměstnanec provozu ve společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Měsíční příjem žalovaného v , Anonymizováno, činil 24 084 Kč a v , Anonymizováno, 23 522 Kč. Žalobkyně při hodnocení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet vycházela z jeho pravidelného čistého měsíčního příjmu v celkové výši 23 803 Kč, tvořeného mzdou ve výši 15 789 Kč a sociálními dávkami ve výši 7 503 Kč, a z jeho pravidelných měsíčních výdajů v celkové výši 11 913 Kč, tvořených životním minimem ve výši 3 410 Kč, splátkami jiných úvěrů u žalobkyně ve výši 7 503 Kč a nákladů na bydlení ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně zařadila žalovaného do kategorie klientů představujících nízké riziko nesplácení. Lustrací v registru , Anonymizováno, žalobkyně zjistila, že žalovaný v této databázi nemá žádný záznam. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne , datum, částku 22 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný úvěr čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru dopisem ze dne , datum, . Žalovaný byl několikrát vyzván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalovaný žalobkyni uhradil částku 9 795 Kč před podáním žaloby a dále částku ve výši 3 680,94 Kč v rámci oddlužení.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne , datum, poukázala na bankovní účet žalovaného částku ve výši 22 000 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, ve které by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, a žalovaný by se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Soud však uvedenou smlouvu hodnotí jako právní jednání absolutně neplatné, neboť žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně v daném případě zjistila a ověřila pouze příjem žalovaného, který byl tvořen mzdou a sirotčím důchodem. Naopak jeho výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány (natož ověřovány) nebyly. V hodnocení klienta byly uvedeny pouze odhadované výdaje ve výši 11 913 Kč, a to životní minimum ve výši 3 410 Kč, splátky u žalobkyně ve výši 7 503 Kč a náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, které nebyly nijak ověřeny (s výjimkou splátek u žalobkyně, o kterých musela mít žalobkyně z pozice věřitele povědomí). Soud k tomuto uvádí, že údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Žalobkyně měla proto výdaje žalovaného na jeho obživu i bydlení od žalovaného zjistit a následně je odpovídajícím způsobem (např. výpisem z bankovního účtu žalovaného) ověřit. Nadto měla žalobkyně zjistit a ověřit dosavadní splátkové zatížení žalovaného také u jiných poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nic z toho se však nestalo. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného pak měla postupovat o to obezřetněji, když žalovaný měl v době žádosti o předmětný úvěr u žalobkyně již splátkové zatížení dříve sjednaných úvěrů či zápůjček ve výši 7 503 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že postup žalobkyně nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však v daném případě nedošlo. Na základě shora uvedeného nemá soud za prokázané, že žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, pročež je předmětná smlouva o úvěru absolutně neplatná.

19. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018-77 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. 27 Co 132/2019-97 nebo ze dne 25. 6. 2019, č. j. 23 Co 128/2019-129), v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v §§ 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

20. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení ve výši 22 000 Kč, proto byl žalovaný povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Z listin předložených v řízení a obsahu spisu vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 13 475,94 Kč (včetně částečných úhrad v insolvenčním řízení), přičemž před podáním žaloby uhradil pouze částku ve výši 9 795 Kč. Zbývající částku ve výši 3 680,94 Kč žalovaný uhradil až po podání žaloby v rámci oddlužení. Povinnost k úhradě bezdůvodného obohacení přitom žalovanému vznikla v návaznosti na předžalobní výzvu, kterou byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Předžalobní výzva byla žalovanému prokazatelně odeslána dne , datum, . Soud pak vycházeje z domněnky dojití konstatuje, že žalovaný se do prodlení se splacením bezdůvodného obohacení dostal dne , datum, a od tohoto dne byl povinen jej žalobkyni zaplatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci oddlužení postupně žalobkyni bezdůvodné obohacení jednotlivými splátkami částečně splatil, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když zohlednil právě výši a okamžik jednotlivých splátek.

21. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, neboť v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s tvrzeným obsahem. Žalobkyni proto nevznikl nárok na sjednané smluvní úroky, poplatky, smluvní pokutu, ani na úrok z prodlení předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení (výrok II. tohoto rozsudku).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , či nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).