17 C 180/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 080 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 180,31 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 7 144,36 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 2 413,58 Kč, spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 054,68 Kč od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 054,68 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku 3 099,02 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 3 187,12 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1 076,87 Kč, spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 044,12 Kč od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 044,12 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku 1 375,53 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 1 480,93 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 500,44 Kč, spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 1 375,53 Kč od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 375,53 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně, splatných do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nebude právní moci s tím, že v případě neuhrazení, byť i jediné splátky řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

III. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 3 425,04 Kč zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyní náhradu nákladů řízení v částce 2 943,01 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nebude právní moci s tím, že v případě neuhrazení, byť i jediné splátky řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 15 080 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se skládá celkem z 3 nároků, které žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným 1) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 580 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši celkem 2 380 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 6 800 Kč a zaplatit právní předchůdkyni poplatek ve výši 406 Kč za doplňkovou službu životního pojištění, a to v 58 týdenních splátkách po 517 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Dále uzavřela s žalovaným 2) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 880 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši celkem 1 680 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 4 800 Kč a zaplatit právní předchůdkyni poplatek ve výši 290 Kč za doplňkovou službu životního pojištění, a to v 58 týdenních splátkách po 365 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Nakonec uzavřela s žalovaným 3) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 100 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši celkem 2 100 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávky byly dne [datum] postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužných částek činí 1) na jistině 7 054,68 Kč, na dlužném poplatku za životní pojištění částku 125,73Kč a na dlužném poplatku na inkaso částku 2 105,94 Kč, 2) na jistině 3 044,12 Kč, na dlužném poplatku za životní pojištění částku 54,90 Kč a na dlužném poplatku za inkaso 908,61 Kč a 3) na jistině 1 375,53 Kč a na dlužném poplatku za inkaso 410,49 Kč Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Při ústním jednání konaném dne [datum] žalovaný nárok žalobkyně uznal, nicméně s ohledem na svou aktuální finanční situaci požádal o možnost hradit dluh ve splátkách.

3. V návaznosti na postoj žalované navrhla žalobkyně vydání rozsudku pro uznání (k tomu dále viz bod 20 odůvodnění).

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

5. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel 1) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 17 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 580 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši 2 380 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 6 800 Kč, a zaplatit právní předchůdkyni poplatek ve výši 406 Kč za sjednanou doplňkovou službu životního pojištění, a to v 58 týdenních splátkách po 517 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 17 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 36 spisu/. Dle článku 3 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti zápůjčky 58 týdnů 75,72 %. Dle článku 1 smluvních podmínekčiní výše úrokové sazby při splatnosti 58 týdnů 23,72% /viz smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce na č. l. 37 Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřel 2) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 880 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši 1 680 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 4 800 Kč a zaplatit právní předchůdkyni poplatek ve výši 290 Kč za sjednanou doplňkovou službu životního pojištění, a to v 58 týdenních splátkách po 365 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 12 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 34 spisu/. Dle článku 3 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti zápůjčky 58 týdnů 75,72 %. Dle článku 1 smluvních podmínekčiní výše úrokové sazby při splatnosti 58 týdnů 23,72% /viz smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce na č. l. 35 Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřel 3) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 100 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši 2 100 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 15 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 32 spisu/. Dle článku 3 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti zápůjčky 58 týdnů 75,72 %. Dle článku 1 smluvních podmínekčiní výše úrokové sazby při splatnosti 58 týdnů 23,72% /viz smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce na č. l. 35 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky žalovaného uvedené v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopis na č. l. 41, včetně podacího archu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 46, včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a s ohledem na okamžik uzavření smlouvy o zápůjčce dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále opět jen„ zákon o spotřebitelské smlouvě“).

7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

8. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Dle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

14. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla poté, co právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, uzavřena ve třech případech písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu ve výši 17 000 Kč, 12 000 Kč a 15 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku odpovídající nesplacené části jistiny včetně dlužného pojistného a, jak bude vysvětleno dále, sjednaného úroku a zákonných úroků z prodlení.

15. Jde-li o poplatky v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, které strany v případě prvé smlouvy sjednali v celkové částce 12 580 Kč a které sestávají z úroku ve výši 23,72% ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce 2 380 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky v částce 3 400 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč, v případě druhé smlouvy ve výši 8 880 Kč, které sestávají z úroku 23,72 % ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce 1 680 K, administrativního poplatku ve výši 2 400 Kč a nákladů za hotovostní inkaso ve výši 4 800 Kč a v případě třetí smlouvy v celkové částce 11 100 Kč a které sestávají z úroku ve výši 23,72% ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce 2 100 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky v částce 3 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, hodnotí tento souhrnný poplatek ve všech třech případech soud jako celek coby úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe a odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, nebo M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Podle soudu se jednalo o kalkulační položky poplatku uměle vytvořené jen s cílem skrytě navýšit celkovou výši úplaty za půjčení peněz (tj. úrok). Za poskytovanou zvláštní službu nelze považovat„ administrativní činnost“, ani kalkulační položku nazvanou„ hotovostní režim splátek“, která zpoplatňovala místo plnění v bydlišti dlužníka za situace, když jiný způsob plnění smlouva na výběr nedávala. Bez ohledu na to, zda je případná„ inkasní služba“ dlužníkovi poskytována, či nikoliv (nota bene žalobkyně poskytování žádné služby ani ve svých standardních formulářových žalobách zásadně netvrdí a poskytnutí této služby v odpovídajícím počtu všech sjednaných splátek neprokazuje), je dlužník zavazován ve sjednaných splátkách k platbě jen na celkovou dlužnou částku (na jistinu půjčky a na jediný celkový a svou podstatou souhrnný poplatek). Tomu odpovídá i ujednání smlouvy, že splátky celkové dlužné částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky. Lze tedy konstatovat, že sjednaný poplatek svou podstatou představoval výlučně kapitalizovaný úrok (a tedy odměnu za půjčení peněz, resp. zisk). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

16. V daném případě činil kapitalizovaný úrok celkem 12 580 Kč za poskytnutí jistiny 17 000 Kč, 8 880 zas poskytnutí jistiny 12 000 Kč a 11 100 Kč za poskytnutí jistiny 15 000, která měla být vracena ve splátkách po dobu 58 týdnů, což odráží roční procentní sazbu nákladů (RPSN zápůjčky) přesahující 60 % (pozn. vypočteno kalkulačkou na [webová adresa]), přičemž právě roční procentní sazbu nákladů lze vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze [číslo] k zákonu o spotřebitelském úvěru) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Přitom nutno podotknout, že úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]) se pohybovaly ve druhé polovině roku 2014 okolo 13 % ročně, RPSN okolo 15 %. Zisk konstruovaný smlouvou je tak zcela zjevně nepřiměřený, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně klamavě, nepravdivě uvádí ve smluvních podmínkách nižší než skutečnou RPSN, do které nezahrnuje umělé navýšení peněz, resp. nezahrnuje celý sjednaný poplatek, který svou kalkulační podstatou je přitom, jak je uvedeno výše, poplatkem jediným, souhrnným (a tedy odměnou za půjčení, ziskem).

17. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byť ve všech třech případech označovaný jako poplatek, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši výrazně mnohonásobně vyšší obvyklé míře v bankovním sektoru. Ujednání o poplatku v rozsahu administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek, tzn. o kapitalizovaném úroku, tedy soud shledal absolutně neplatným pro zjevný rozpor jeho výše s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]). Poplatek hotovostního inkasa považuje soud navíc za neplatně sjednaný i proto, že se jedná o ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům. Smlouva o zápůjčce byla sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného právní předchůdkyní žalobkyně, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě spotřebitele) ovlivnit znění smlouvy (dnes jsou tyto smlouvy označované jako smlouvy adhezní). Výše sjednaného inkasního poplatku ve všech třech případech tvoří za dobu trvání smlouvy 40 % poskytnuté jistiny a splácení je sjednáno formou týdenních splátek, ač je zaměstnancům v České republice mzda obvykle vyplácena na bázi měsíční. K povinnosti platit inkasní poplatek navíc dochází i za situace, kdy žalovaný na dluh neplnil, a z logiky věci tak nebylo možné pravidelné splátky fyzicky vybírat. Dané pojetí inkasa tak místo poskytnutí služby pro dlužníka představuje ujednání o další odměně pro poskytovatele zápůjčky, jelikož je uvedený poplatek zjevně nepřiměřený k poskytnuté službě (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 42 ICm 3268/2015, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 31 ICm 338/2016 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2017, sp. zn. 25 ICm 4567/2015).

18. Soud tak nárok žalobkyně shledal důvodným toliko částečně, a to v případě prvé smlouvy v rozsahu jistiny v částce 7 054,68 Kč včetně dlužného poplatku za pojištění v částce 125,73 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 144,36 Kč (úrok ve výši 23,72% ročně počítaný z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do data postoupení dne [datum]), kapitalizovanými zákonnými úroky v částce 2 413,58 Kč (vypočteny ze shodné částky za období od [datum] do [datum]), úrokem ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z téže částky za shodné období. V rozsahu dlužného poplatku v částce 2 105,94 Kč byla pak žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta. Nárok žalobkyně shledal soud důvodným v případě druhé smlouvy v rozsahu jistiny v částce 7 054,68 Kč včetně dlužného poplatku za pojištění v částce 54,90 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 187,12 Kč (úrok ve výši 23,72% ročně počítaný z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do data postoupení dne [datum]), kapitalizovanými zákonnými úroky v částce 1 076,87 Kč (vypočteny ze shodné částky za období od [datum] do [datum]), úrokem ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z téže částky za shodné období. V rozsahu dlužného poplatku v částce 908,61 Kč byla pak žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta. Nárok žalobkyně shledal soud důvodným v případě třetí smlouvy v rozsahu jistiny v částce 1 375,53 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 480,93 Kč (úrok ve výši 23,72% ročně počítaný z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do data postoupení dne [datum]), kapitalizovanými zákonnými úroky v částce 500,44 Kč (vypočteny ze shodné částky za období od [datum] do [datum]), úrokem ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z téže částky za shodné období. V rozsahu dlužného poplatku v částce 410,49 Kč byla pak žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta.

19. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud odkazuje na § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.

20. K návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro znání soud uvádí, že v daném případě tento návrh zamítl, neboť podmínky pro postup dle § 153a o. s. ř. neshledal (viz výrok I. rozsudku). Podle § 153a odst. 2 rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Podle § 99 odst. 2 věty první o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. S respektem ke shora uvedenému si soud stojí za tím, že pokud by účastníci navrhli schválení smíru, podle něhož by se žalovaný zavázal k úhradě peněžitého plnění, které bylo z důvodů shora popsaných zamítnuto, nebylo by lze takovýto smír pro jeho rozpor s právními předpisy (§ 588 OZ) schválit, neboť požadavek žalobkyně nemá žádnou oporu v hmotném právu. Za popsané situace není proto možné vydat v této věci ani rozsudek pro uznání.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 943,01 Kč, přičemž tato částka představuje 54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 080 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 870 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 302,99 Kč představující jednu třetinu z náhrady za 84 ujetých km v částce 508,97 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 842,99 Kč ve výši 807,03 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

22. K žádosti žalovaného rozhodl soud s ohledem k výši dlužné částky a nákladů řízení o povinnosti žalovaného splnit ve výrocích rozsudku uložené částky v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 500 Kč (2 000 Kč žalovaný nárok, 500 Kč náklady žalobkyně). Důvodem pro toto rozhodnutí je větší množství závazků žalovaného, který je aktuálně v rámci rodiny jako jediný výdělečně činný, neboť jeho manželka je na mateřské dovolené s 14 měsíčním dítětem. Příjem žalovaného sice dosahuje částky okolo 50 000 Kč, nicméně z této je mu právě na závazky včetně nákladů bydlení strháváno zhruba 30 000 Kč měsíčně. Soud má za to, že výše splátek, kterou v daném případě stanovil, odpovídá poměrům konkrétně projednávané věci, není stanovena na úkor žalobkyně, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně, že ke splacení dojde v přiměřené době a že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalovaného. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále, že nesplní-li žalovaný byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný.

23. Soud dále ve stručnosti pro žalovaného uvádí, že plnění ve splátkách je hmotným právem upraveno v § 1931 o.z., tak, že bylo-li ve prospěch dlužníka sjednáno dobrodiní splátkového kalendáře, pak při nedodržení této výhody je věřitel oprávněn požadovat uhrazení celého dluhu a to za předpokladu, že tak učiní nejpozději do splatnosti nejblíže následující splátky (dochází tu k tzv.„ ztrátě lhůt“ či„ ztrátě výhody splátek“). Pokud by tedy žalovaný řádně a včas některou splátku v rozporu s rozhodnutím soudu neuhradil, mohla by žalobkyně požadovat (a to i exekučně) zaplacení zbývající dlužné částky (jistiny i příslušenství) naráz.