17 C 210/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 21 675 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu částky 7 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 2 600 Kč od datum do zaplacení, 2 600 Kč od datum do zaplacení, 2 600 Kč od datum do zaplacení a v rozsahu úroků z prodlení ve výši jdoucí nad rámec výše úroků z prodlení stanovených dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení, z částky 4 625 Kč od datum do zaplacení, 4 625 Kč od datum do zaplacení, 4 625 Kč od datum do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 891 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 625 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 4 625 Kč od datum do zaplacení z částky 1 641 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 2 984 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 2 984 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 21 675 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu číslo v bytovém domě adresa, který je součástí pozemku parc. č. st. číslo ve vlastnictví žalobkyně, který žalovaná na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobkyní užívala, a to anonymizována čtyři slova rok. Tvrdila, že za rok rok, kdy nájemné, splatné do každého 25. dne příslušného měsíce, představovalo částku 7 225 Kč (4 625 Kč nájemné a 2 600 Kč zálohové platby za služby) žalovaná za shora uvedené měsíce neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ničeho.

2. Podáním, soudu doručeným dne datum vzala žalobkyně žalobu v rozsahu částky 7 800 Kč zpět (zálohové platby za služby spojené s užíváním bytu za měsíce červen až srpen 2020) zpět s odůvodněním, že nájem bytu v daném případě skončil v souladu se smlouvou ke dni datum a žalobkyně se proto domáhá zaplacení toliko nájemného. Podáním, soudu doručeným dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět rovněž co do příslušenství v rozsahu patrném z výrokové části rozsudku pod bodem I.

3. S ohledem na procesní dispozici žalobkyně se žalobou soud postupem dle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok. I. rozsudku).

4. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. číslo v k.ú. a obci obec, jehož součástí je stavba bytového domu adresa, v němž se nachází byt číslo výpis z KN na č.l. 10 spisu/. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o nájmu bytu, jejímž předmětem byl nájem bytu číslo ve výše uvedeném domě (dále jen„ předmětný byt“), za jehož užívání se žalovaná zavázala ke každému 25. dni daného kalendářního měsíce hradit žalobkyni nájemné ve výši 4 625 Kč a zálohové platby na plnění a služby spojené s užíváním bytu. Smlouva byla uzavřena s účinností od datum do datum /viz smlouva o nájmu bytu na č.l. 13, dodatek číslo na č.l. 17 a 18 spisu/. Žalovaná užívala předmětný byt i po skončení sjednané doby nájmu. Z úřední činnosti je soudu známo, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6. 2. 2020 č.j.: 20 C 236/2019 byla žalované uložena povinnost předmětný byt vyklidit a dále, že následně byl pověřením zdejšího soudu ze dne 17. 4. 2020, č.j.: 4EXE 332/2020-12 dle uvedeného vykonatelného rozsudku pověřen vedením exekuce titul. jméno jméno, soudní exekutor EÚ obec a číslo, a to mimo jiné k vymožení povinnosti žalované (tam povinné) k vyklizení předmětného bytu. K vyklizení předmětného bytu a jeho předání oprávněné došlo dne datum /informace ze systému ISAS ke sp.zn. 20 C 236/2019 a sp. zn. 4EXE 332/2020 a informace sdělené soudu EÚ obec a číslo, viz záznam na č.l. 57 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužného plnění za měsíce anonymizována tři slova rok předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 19 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu na dobu určitou, do datum, na základě níž žalovaná užívala předmětný byt, za což se zavázala hradit žalobkyni mimo jiné i nájemné v částce 4 625 Kč, a to ke každému 25. dni daného měsíce. Žalovaná předmětný byt užívala i po skončení nájmu až do datum, kdy byl předmětný byt exekučně vyklizen, a to bez toho aniž by za jeho užívání za měsíce anonymizována tři slova rok cokoli žalobkyni uhradila.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Dle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

10. Dle § 2235 odst. 1 o. z., zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

11. Dle § 2237 o. z., smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

12. Dle § 2246 odst. 1 o. z., strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

13. Dle § 2251 odst. 1 o. z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § číslo obdobně.

14. Dle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

15. Dle § 2292 věta prvá o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí.

16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud vzal za prokázané, že ačkoli nájemní poměr, založený v daném případě platnou nájemní smlouvou, skončil ke dni datum, žalovaná předmětný byt odevzdala, resp. byt byl exekučně vyklizen až dne datum. Žalobkyně má proto právo na zaplacení náhrady odpovídající výši ujednaného nájemného za anonymizována tři slova a anonymizována dvě slova měsíce anonymizováno rok, kdy byl byt žalobkyni v rámci vedené exekuce odevzdán. Soud tak žalobkyni přiznal částku 10 891 Kč (nájemné za měsíce anonymizována dvě slova anonymizováno po 4 625 Kč a alikvotní nájemné za anonymizována dvě slova měsíce anonymizováno rok v částce 1 641 Kč). Z důvodu prodlení žalované přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení.

17. V rozsahu požadavku na zaplacení částky 2 984 Kč, tedy poměrného nájemného za období od datum do datum soud žalobu včetně příslušenství zamítl, neboť v tomto období byl již byt žalobkyni odevzdán a její požadavek tudíž oporu v hmotném právu nemá.

18. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k § 146 odst. 2, věta prvá o. s. ř., tak, že vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť obě účastníce řízení byly úspěšné v rozsahu zhruba jedné poloviny (žalobkyně v rozsahu 49,76% a žalovaná v rozsahu 50,24%). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.