17 C 224/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 95 659 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 95 659 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 95 659 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 22 848,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 95 659 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že má vůči žalovanému pohledávku na základě § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, když jako odpovědnostní pojistitel z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vyplatila za žalovaného v souladu s § 6 a § 9 uvedeného zákona na nárocích na náhradu škody za pojistnou událost č. [rok] [číslo] pojistné plnění v celkové výši 105 659 Kč. Vzhledem ke zjištění naplnění podmínek podle § 10 uvedeného zákona, vzniklo žalobkyni tzv. postižní právo, tj. právo požadovat po žalovaném náhradu toho, co za něj poškozenému plnila. Žalobkyně žalovanému na základě jeho žádosti umožnila hradit požadovanou částku na základě splátkového kalendáře v pravidelných měsíčních splátkách. Dne [datum] byla mezi stranami uzavřena Dohoda o uznání a splácení dluhu (dále jen„ dohoda“), v níž žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše. V rámci dohody byl také sjednán splátkový kalendář, v němž bylo ujednáno, že žalovaný uhradí svůj dluh ve výši 105 659 Kč tak, že každý měsíc uhradí žalobkyni částku 5 000 Kč s tím, že poslední splátka bude činit částku 5 659 Kč, a že částky jsou splatné vždy do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje dnem [datum]. Žalovaný dále svým podpisem vzal na vědomí, že v případě prodlení se zaplacením některé splátky je splatný celý dluh uznaný touto dohodou, popř. jeho nezaplacená část, a to k datu splatnosti příslušné nezaplacené splátky. Žalovaný plnil splátkový kalendář podle ujednaných podmínek a uhradil 2 splátky, tj. 10 000 Kč. Avšak v dubnu roku 2020 ujednanou měsíční splátku neuhradil a následně už na dluh neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že nezaplacením byť jen jedné splátky se stává splatnou zbývající část dluhu včetně příslušenství, jak bylo ujednáno v dohodě, má žalobkyně právo na zaplacení částky ve výši 95 659 Kč vč. příslušenství, tj. zákonný úrok, a to ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc za postupu podle §§ 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených žalobkyní, dospěl soud k následujícím závěrům stran skutkového stavu věci. Žalovaný svým podpisem dne [datum] uznal co do důvodu i výše svůj dluh včetně příslušného úroku z prodlení vůči žalobkyni ve výši 105 659 Kč, který vznikl dle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. z pojistné události ze dne [datum], kterou pojistitel (žalobkyně, pozn. soudu) eviduje ve svém provozním systému pod ev. č. [rok] a která byla způsobená žalovaným. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni dluh ve výši 105 659 Kč v měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, resp. poslední měsíc splácení ve výši 5 659 Kč, splatných vždy do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje dnem [datum] a konče dnem [datum]. Současně vzal žalovaný na vědomí, že v případě prodlení se zaplacením některé splátky je splatný celý uznávaný dluh, popř. jeho nezaplacená část, a to k datu splatnosti příslušené nesplacené splátky /viz dohoda o uznání a splácení dluhu na č.l. 11 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz výzva na č.l. 10 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Při právní kvalifikaci vycházel soud z § 2053 zák. č. 89/2012Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu znání v době uznání trvá. Soud dále při právním posouzení věci vycházel z § 133 o. s. ř., podle něhož platí, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. S ohledem na shora uvedené, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je důvodná. Za situace, kdy žalovaný vůči žalobkyni písemně uznal dluh určený co do důvodu i výše, založil tímto svým jednostranným právním jednáním adresovaným žalobkyni vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. V souzené věci, ve které se žalobkyně domáhá splnění takto utvrzeného závazku, resp. uznaného dluhu spočívá tak důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na žalovaném. S ohledem k tomu, že však žalovaný při své pasivitě neexistenci dluhu netvrdil, nadto, aby ji prokázal, považuje soud existenci dluhu v souladu se shora citovanými ustanoveními za prokázanou (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR ze dne 22. 6. 2004 sp. zn. 32 Odo 964/2003, příp. rozhodnutí téhož soudu ze dne 23. 2. 2006 sp. zn. 33 Odo 1028/2004). V souvislosti s uvedeným bylo proto žalobě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných žalobkyní ve smyslu §§ 1968 a 1970 o. z., ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vyhověno. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 848,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 827 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 95 659 Kč sestávající z částky 4 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 720 Kč ve výši 3 301,20 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.