17 C 229/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení promlčení věcného břemene jízdy I. Určuje se, že věcné břemeno jízdy zatěžující pozemek parc. č. hodnota o výměře Anonymizováno m2, ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, zapsané ve prospěch pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, trvalý travní porost a pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, trvalý travní porost, to vše v katastrálním území adresa, je promlčeno. II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 52 336 Kč, a to do tří dnů k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, jíž se vůči straně žalované (v době podání žaloby jméno FO) domáhala jako vlastnice pozemku parc. č. hodnota v obci a k. ú. adresa (dále jen „služebný pozemek“) určení, že věcné břemeno jízdy, které na služebném pozemku vázne a které bylo zapsáno jako služebnost cesty vozové do katastru nemovitostí na základě protokolu ze dne datum ve prospěch pozemku parc. č. Anonymizováno v obci a k. ú. adresa (dále také jen „původní panující pozemek“, jak bude vysvětleno dále), je promlčeno. Akcentovala, že vlastnické právo ke služebnému pozemku nabyla na základě darovací smlouvy s právními účinky k datum. Nejpozději od té doby do datum nebylo věcné břemeno váznoucí na služebném pozemku ve prospěch původního panujícího pozemku vykonáno a žalobkyně si není ani vědoma toho, že by ji vlastník (v době podání žaloby jméno FO) původně panujícího pozemku o umožnění jeho výkonu vůbec žádal. Ačkoli se žalobkyně obrátila na vlastníka panujícího pozemku s výzvou k součinnosti za účelem výmazu promlčeného věcného břemena, jeho vyjádření v tomto směru neobdržela. 2. jméno FO coby původní žalovaný, se k nároku žalobkyně vymezil negativně a aktuální žalovaní coby jeho právní nástupci (jak bude vysvětleno dále), a to Jméno žalované A a Jméno žalované B, se k jeho postoji a vyjádření připojili. Trvali na tom, že věcné břemeno cesty představuje jediný způsob, jak se mohou na původní panující pozemek dostat. Služebný pozemek byl právě jako jediná rozumná přístupová cesta k panujícímu pozemku využíván, ať již ze strany původního žalovaného tak dalších oprávněných osob (Jméno žalované A, adresa, jméno FO adresa právnická osoba i stranou žalobkyně. Hlavním důvodem pro aktuálně méně časté užívání věcného břemene je skutečnost, že podstatnou pozemku parc. č. Anonymizováno (nyní parc. č. Anonymizováno), který navazuje na pozemky žalobkyně, včetně služebného a který sousedí s původně panujícím pozemkem, bezúplatně užívá strana žalobkyně a zbývající část původně panujícího pozemku byla přenechána chatařům. Původní žalovaný však nadále, nejméně pro potřeby dohledu nad panujícím pozemkem, například dvakrát ročně, služebný pozemek za účelem přístupu na pozemek původně panující užívá. Přestože byl v minulosti služebný pozemek ze strany žalobkyně oplocen (bez souhlasu původního žalovaného), žalovaný se na služebný pozemek vždy bez problému po domluvě s žalobkyní dostal, neboť žalobkyně otevřela vrata a služebný pozemek žalovanému zpřístupnila. Přístup žalobkyně se však změnil poté, co se dozvěděla o záměru žalovaného upravit dlouho problematický stav zapsaný v katastru nemovitostí. Zatímco ještě dne datum žalobkyně žalovanému společně s Jméno žalované A a zaměstnancem právnická osoba vstup a cestu přes služebný pozemek pro potřeby zaměření nového uspořádání pozemků umožnila, dne datum vstupu na služebný pozemek za týmž účelem již zamezila. Vzhledem k tomu, že je věcné břemeno nadále vykonáváno a k řádnému obstarávání panujícího pozemku je jeho zachování třeba, navrhl původní žalovaný, resp. žalovaní, žalobu zamítnout.

3. Podáním, soudu doručeným dne datum, žalobkyně navrhla jednak vstup Jméno žalované A a Jméno žalované B, jak jsou tito specifikování v záhlaví rozsudku, (dále také jen „prvý žalovaný“ a „druhá žalovaná“) do řízení namísto dosavadního žalovaného jméno FO, (dále opět jen „původní žalovaný“ nebo také „svědek jméno FO“), a to s odůvodněním, že na základě směnné smlouvy ze dne datum došlo ke změně vlastnictví panujícího pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož rovnodílnými spoluvlastníky jsou nadále právě Jméno žalované A a Jméno žalované B. V dalším žalobkyně s poukazem na to, že vstup na původní panující pozemek a též na sousední pozemek parc. č. Anonymizováno v minulosti byl a stále je běžně vykonáván přes pozemek parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, odmítala tvrzení žalovaného o tom, že věcné břemeno přestavuje jediný rozumný způsob, jak se na panující pozemek dostat. Negovala dále, že by v minulosti k pravidelnému využívání práva z věcného břemene docházelo, nadto dvakrát ročně, jak tvrdí původní žalovaný a připomněla, že po nabytí vlastnického práva ke služebnému pozemku prováděla rekonstrukční práce na přilehlém pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba jejího rodinného domu a v této souvislosti byly na služebném pozemku v prostorách u vrat uskladněny různé předměty, stavební materiál a průběžně též dřevo. Rekonstrukční práce přitom probíhaly nejméně do roku Anonymizováno a ani poté nebylo ze strany vlastníka panujícího pozemku či jiných osob věcné břemeno jízdy využito a žalobkyně si ani není vědoma toho, že by původního žalovaného nebo osoby, které zmiňuje, na svůj pozemek vpustila nebo o to byla alespoň z jejich strany požádána. K výkonu věcného břemene došlo dle žalobkyně naposledy přibližně v roce Anonymizováno, kdy vlastnicí služebného pozemku byla její babička, a kdy k faktickému výkonu docházelo chůzí přes pozemek parc. č. hodnota, kde stála stodola s průchodem na panující pozemek. Pokud pak dne datum žalobkyně pustila žalovaného s dalšími osobami na služebný pozemek, aby se dostal na sousední pozemek parc. č. Anonymizováno (nyní pozemek parc. č. Anonymizováno, bylo to toliko v rámci sousedské výpomoci a užíval-li její otec část pozemku parc. č. Anonymizováno, zdůraznila, že tento pozemek panujícím pozemkem není a přístup k němu byl umožněn opět v rámci sousedské výpomoci a za svolení žalobkyně k užívání pozemků v jejím vlastnictví otcem žalobkyně. Konečně pak upozornila na to, že v důsledku směny pozemků bude přístup na panující pozemek zajištěn přes pozemky parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, které jsou ve vlastnictví prvého žalovaného.

4. Usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka soud návrhu na vstup Jméno žalované A a Jméno žalované B do řízení podle § 107a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) vyhověl, neboť po zahájení řízení došlo k převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. Anonymizováno, tedy k pozemku, v jehož prospěch bylo zřízeno věcné břemeno, jehož promlčení se žalobkyně určovací žalobou domáhá.

5. Žalobkyně při ústním jednání dne datum navrhla připuštění změny žaloby, a to s ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo v poměru k původnímu panujícímu pozemku (parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2) ke změně, a sice k oddělení jeho části a vzniku dvou nových pozemků, a to pozemků označených nově jako parc. č. Anonymizováno (o výměře Anonymizováno m2) a parc. č. Anonymizováno (o nové výměře Anonymizováno m2). Výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. Anonymizováno se stala druhá žalovaná a výlučným vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno je první žalovaný. Soud usnesením vyhlášeným při jednání podle § 95 odst. 1 o. s. ř. změnu žaloby připustil. Žalobkyně se tak nadále domáhala určení promlčení věcného břemene jízdy zatěžujícího pozemek parc. č. hodnota zřízeného ve prospěch pozemků parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, vše v obci a k.ú. adresa (dále jen „panující pozemky“).

6. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených či označených účastníky řízení, z výpovědi žalobkyně a prvního žalovaného, ze svědeckých výpovědí, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde se poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí služebného pozemku. Vlastnické právo žalobkyně bylo zapsáno do katastru nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne datum s účinky zápisu k témuž dni /viz výpis z KN na č. l. 6 spisu/. Svědek jméno FO byl vlastníkem původního panujícího pozemku na základě darovací smlouvy ze dne datum s účinky vkladu ke dni datum, a to až do datum, kdy se na základě směnné smlouvy stali jeho vlastníky žalovaní, každý s podílem o velikosti ½ vzhledem k celku /viz výpis z KN na č. l. 7-8 spisu, výpis z KN č. l. 42-43 spisu/. Od původního panujícího pozemku parc. č. Anonymizováno (původně o výměře Anonymizováno m2) byl oddělen pozemek parc. č. Anonymizováno (o výměře Anonymizováno m2), jejž nabyla do výlučného vlastnictví druhá žalovaná, výlučným vlastníkem zbytku původního pozemku parc. č. Anonymizováno (nově o výměře Anonymizováno m2) je prvý žalovaný/viz shodná tvrzení účastníků, výpis z KN na č. l. 66–69 spisu/.

8. Dne datum byla zapsána do pozemkové knihy č. hodnota pro katastrální obec Anonymizováno Anonymizováno služebnost vozové cesty, která je v současné době v katastru nemovitostí označena jako věcné břemeno jízdy, zatěžující dnešní služebný pozemek žalobkyně ve prospěch panujících pozemků žalovaných aktuálně parc. č. Anonymizováno /viz kopie pozemkové knihy, podstatný obsah verze uložené v elektronické podobě v systému ISAS a na č. l. 44-45 spisu, výpisy KN č. l. 47-48a spisu/.

9. Služebný pozemek (o výměře Anonymizováno m2) má tvar obdélníku a při čelním pohledu na dům žalobkyně, tedy při pohledu z adresa, se nachází nalevo od dalších pozemků žalobkyně, a to pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, rodinný dům (dále jen „dům žalobkyně“), a parc. č. hodnota, který je situován za domem žalobkyně (dále jen „zahrada žalobkyně“) /viz letecký snímek pozemku na č. l. 46 spisu, snímek katastrální mapy a letecký snímek na č. l. 62-64 spisu/. Při pohledu z Anonymizováno ulice nejsou pozemek parc. č. hodnota a služebný pozemek volně přístupné, neboť jsou ohraničeny cihlovou zdí, na niž po obou stranách navazují kovová dvooukřídlá přístupová vrata. Tato vrata, byť ne v dnešní podobě, se zde nacházejí zhruba od poloviny 50. let minulého století /jak uvedl konkrétně svědek jméno FO/. Služebný pozemek se nachází za tvz. levými vraty. Ta nelze z ulice otevřít, neboť jsou pevně zajištěna a pro jejich otevření je třeba součinnosti žalobkyně nebo její rodiny. Sama žalobkyně, včetně rodiny či návštěv využívá pro běžný přístup na své pozemky tzv. vrata pravá, v nichž je umístěna také branka /viz fotografie pozemku na č. l. 11–13 spisu, fotografie pozemků č. l. 32 spisu, výpověď svědka jméno FO na č. l. 77 p. v., výpověď svědka jméno FO na č. l. 82 p. v., výpověď svědka jméno FO na č. l. 75 p. v., výpověď svědka jméno FO č. l. 75 spisu nebo výpověď svědkyně jméno FO na č. l. 76 spisu, výpověď prvního žalovaného na č. l. 84 p. v. spisu/. Služebný pozemek je po delších stranách při pohledu z Anonymizováno ulice ohraničen zprava zčásti obvodovou zdí domu žalobkyně a zleva obvodovou zdí stavby č. p. Anonymizováno (dům sestry svědka jméno FO), která je součástí sousedního pozemku parc. č. hodnota. Jedná se tedy o úzký pruh, který začíná za tzv. levými vraty, pokračuje mezi domy a ústí k pozemku nyní parc. č. Anonymizováno (dříve parc. č. Anonymizováno). Z důvodu chovu slepic mimo jiné i na služebném pozemku, přetínala služebný pozemek v celé jeho šíři v rozmezí let Anonymizováno pletivová vrata, která byla umístěna v úrovni levé hrany domu žalobkyně (při pohledu z ulice) a končila u stěny domu sestry svědka jméno FO /viz výpověď bratra žalobkyně, svědka jméno FO na č.l. 103 p. v. a shodně též fotografie pořízené prostřednictvím google vyobrazující situaci za levými vraty na pozemku žalobkyně v roce Anonymizováno na č.l. 95 spisu/. Při pohledu z druhé, zadní strany, tzv. od koryta potoka Anonymizováno, je kratší strana služebného pozemku oddělena zelenou bránou z pletiva od bezprostředně sousedícího pozemku parc. č. Anonymizováno (dříve parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví rodiny jméno FO, z něhož byl pozemek prac, č. Anonymizováno oddělen), který aktuálně vlastní druhá žalovaná (vlastníkem zbylé části pozemku prac. č. Anonymizováno je v současné době svědek jméno FO). Brána z pletiva navazuje na drátěný plot na podezdívce, který dále tvoří ohraničení zahrady žalobkyně za jejím domem. Brána včetně oplocení byla budována někdy v roce Anonymizováno v průběhu nadvakrát prováděné rekonstrukce domu žalobkyně, v rámci níž se na služebném pozemku nacházel uskladněný stavební materiál /jak vypověděla žalobkyně, svědek jméno FO nebo jméno FO nebo jak je zřejmé z fotografie na č. l. 41 spisu/. Zhruba od konce minulého století obhospodařuje, resp. ještě donedávna obhospodařovával otec žalobkyně, svědek jméno FO, část pozemku, označeného před jeho rozdělením jako parc. č. Anonymizováno (dříve ve vlastnictví rodiny právnická osoba sice v části navazující na pozemky žalobkyně, a to zhruba do jeho větší třetiny. Zbylou část tohoto pozemku užívají zahrádkáři. Část pozemku obdělávaná otcem žalobkyně, který zde za pomoci rodiny pěstoval zeleninu, ovoce a choval zvířectvo, a část užívaná zahrádkáři je vzájemně oddělena plotem z drátěného pletiva, do něhož je zasazena brána. Toto oplocení vystavěl otec žalobkyně a na přání jméno FO (otce prvého žalovaného) do něho umístil bránu. Bránu však na několik desítek let osadil řetězem a visacím zámkem, čímž byl přístup na část pozemku obdělávanou otcem žalobkyně zamezen. adresa byl pak před nedávnem přestřižen /viz snímek katastrální mapy a letecký snímek na č. l. 46, 62-64 spisu, fotografie pořízené prostřednictvím google vyobrazující situaci za levými vraty na pozemku žalobkyně v letech 2009, 2011 a 2017 na č. l. 96-102 spisu, nesporná tvrzení účastníků na č.l. 74 p. v. a 75 spisu, výpověď svědka jméno FO na č. l. 75 p. v., výpověď svědka jméno FO na č. l. 82-83 spisu nebo svědka jméno FO na č.l. 103 p. v. – 104 spisu/. Z pohledu od koryta potoka Anonymizováno je tedy služebný pozemek aktuálně přístupný přes dva ploty, resp. pletivová vrata (brány) a z adresa přes uzavřená plechová vrata /viz fotografie pozemku na č. l. 11–13 spisu, fotografie pozemků č. l. 32-34 spisu, resp. jejich barevná verze na č.l. 72, dále kupř. výpověď svědka jméno FO na č. l. 103 p. v. spisu, výpověď svědkyně jméno FO na č. l. 76 p. v. spisu, výpověď svědka jméno FO na č. l. 82 p. v. spisu/.

10. Panující pozemky se nacházejí při pohledu z Anonymizováno ulice na pravé straně od pozemku druhé žalované parc. č. Anonymizováno, s kterým bezprostředně sousedí panující pozemek druhé žalované parc. č. Anonymizováno, na nějž navazuje panující pozemek prvního žalovaného parc. č. Anonymizováno. Po pravé straně tohoto pozemku se nachází pozemek parc. č. Anonymizováno, jehož vlastníkem je adresa a pozemek parc. č. Anonymizováno, který vlastní první žalovaný. Všechny pozemky mají tvar „nepravidelného obdélníku“. Panující pozemky kratší stranou směrem do Anonymizováno ulice, sousedí s pozemkem žalobkyně parc. č. hodnota a druhou kratší stranou směrem k potoku Anonymizováno navazují na nezpevněnou polní cestu vedoucí kolem koryta potoka. Panující pozemky užívají zahrádkáři, kteří se na ně dostávají po této cestě podél koryta potoka, která /jak uvedl svědek jméno FO/ slouží i jako cyklostezka, po které se chodí i na procházky. Panující pozemky jsou porůznu rozčleněny, v různé míře obhospodařovány a jsou na nich umístěny movité věci různého druhu, včetně malých přístřešků, bazénů s kruhovým půdorysem a karavanu, který byl na pozemky dopraven někdy po roce Anonymizováno, když na leteckých snímcích pozemků za roky Anonymizováno ještě viditelný není, v řízení však nevyšlo najevo, jakým způsobem se na panující pozemek dostal /viz letecký snímek pozemku na č. l. 46 spisu, informace o parcelách na č. l. 87-88 spisu, výpis KN na č. l. 89-91 spisu, informace o parcelách na č. l. 92 spisu, výpis z KN na č. l. 93-94 spisu, letecký snímek pozemků 63-64 spisu, snímek katastrální mapy a letecký snímek na č. l. 62-64 spisu, letecké snímky oblasti služebného a panujících pozemků, a to za roky Anonymizováno a nejnovější, fotografie pořízené prostřednictvím google vyobrazující situaci za levými vraty na pozemku žalobkyně v letech Anonymizováno, výpověď svědka jméno FO na č. l. 104 spisu, výpověď svědka jméno FO na č. l. 83 spisu nebo prvého žalovaného nebo výpověď svědka jméno FO na č. l. 78 spisu/.

11. Žalobkyně se do domu č.p. Anonymizováno, původně statku, nastěhovala spolu se svým bývalým manželem ještě předtím, než se stala vlastníkem služebného pozemku a pozemku, jehož je stavba domu součástí, a to v roce Anonymizováno. Až do roku Anonymizováno pracovala s bývalým manželem v Anonymizováno, kam denně oba dojížděli, od roku Anonymizováno byla na mateřské, resp. rodičovské dovolené, tudíž doma a od roku Anonymizováno pracuje na adresa, kdy ráno do práce odjíždí a odpoledne se vrací. Po celou dobu, co zde žalobkyně bydlí až do roku Anonymizováno nezaznamenala ona ani její bývalý manžel, že by někdo třetí služebný pozemek využil a nikdo o to ani žalobkyni nebo jejího bývalého manžela nepožádal. Pokud byl služebný pozemek využíván, bylo to ze strany žalobkyně a její rodiny, neboť se přes něj dostávalo k a z otcem žalobkyně obhospodařovaných pozemků nacházejících se za pozemky žalobkyně, otec žalobkyně přes něj například jezdil traktorem na pole v adresa a zpět, přičemž frekvenci svědek jméno FO odhadl na maximálně 10krát ročně, nebo se přes něj přiváželo dřevo, které na něm také bývalo do doby jeho zpracování umístěno /viz výpověď svědka jméno FO na č. l. 75-75 p. v. a žalobkyně na č. l. 83 p. v. - 84 spisu/. Obdobně ani bratr žalobkyně, který na nemovitosti jezdil již od dětství, nejdříve zde pomáhal babičce, poté svým rodičům na obhospodařovaných pozemcích s pěstováním ovoce, zeleniny a chovem zvířat, vypomáhal také žalobkyni s rekonstrukcí domu a nadále je u žalobkyně velmi často přítomen, nikdy, vyjma svého otce v traktoru nebo jedenkrát ročně dodávky se dřevem, nezaznamenal nikoho po služebném pozemku, který je velmi úzký a pro jízdu není ani vhodný, přejíždět nebo vůbec jít, navíc by se nikdo za obhospodařované pozemky ani nedostal, neboť tyto jsou oploceny. Pokud se tam občas někdo třetí objevil, byl to až v posledním roce případný zájemce o koupi zemědělské techniky, kterou jeho rodiče začali rozprodávat /výpověď svědka jméno FO na č.l. 103 p. v. -104 spisu/. Toho, že by služebný pozemek, vyjma její rodiny, využíval i někdo jiný, si nebyla vědoma ani svědkyně jméno FO, manželka bratra žalobkyně, která nemovitosti žalobkyně zná již od roku Anonymizováno. Na nemovitosti jezdívala velmi často, jednak kvůli zahrádce rodičů a také kvůli bazénu a mimo tchána, který se po služebném pozemku pohyboval traktorem, nikdo jiný po služebném pozemku nejezdil. Dle svědkyně by ani nemohl, neboť se jedná o uzavřený prostor, od silnice jsou vrata zamčená a zahrádka je zespoda oplocená /viz výpověď svědkyně jméno FO na č. l. 104 spisu/.

12. Svědci adresa a jméno FO (synové druhé žalované) a prvý žalovaný, narození v rozmezí let Anonymizováno, si upamatovávali, že v dobách jejich dětství, dříve než pozemky rodiny jméno FO začal obhospodařovávat otec žalobkyně, jak upřesnil svědek adresa, se přes služebný pozemek vozívalo traktorem seno a tráva ze zadních pozemků, které pak zčásti začal užívat otec žalobkyně a z další části je užívají zahrádkáři. Prvý žalovaný si vybavil, že když potřebovali otevřít vrata, která nemohli otevřít sami, obraceli se na otce žalobkyně a ten jim vyhověl, žalobkyni nežádali, protože bývala v práci a nechtěli ji zatěžovat. Z hlediska užívání služebného pozemku oba svědci i prvý žalovaný shodně zmiňovali, že po něm jezdil otec žalobkyně traktorem, a to jednak v souvislosti s jím obhospodařovanými pozemky za pozemky žalobkyně nebo když jezdíval na pozemky ve Anonymizováno ulici nebo když na žádost svědků jméno FO a jméno FO zkultivoval v letech Anonymizováno jejich pozemky za pomocí mechanizace jméno FO, která byla a stále ještě je umístěna na otcem žalobkyně ohospodařovaných pozemcích a pro účely kultivace ji otec žalobkyně převážel právě přes pozemek služebný. Po roce Anonymizováno využíval prvý žalovaný služebný pozemek, když šel třeba otce žalobkyně pozvat na kafe nebo když se šel podívat na zahrádkáře. Od potoka se na panující pozemky, jak uvedl svědek adresa lze dostat neoficiálně, protože tam oficiální cesta není, dle prvého žalovaného se takto k pozemkům dostat nelze, nicméně chodí se tudy a vlastník pozemků, pan jméno FO, to zatím toleruje /viz výpověď svědka adresa na č. l. 77 a 77 p. v., jméno FO na č. l. 77 p. v. a 78 a prvého žalovaného na č. l. 84 p. v. – 85 spisu/. Svědek jméno FO o existenci věcného břemene věděl a měl za to, že jeho obsahem je právo chůze a jízdy. Svědek služebný pozemek využíval v letech Anonymizováno Anonymizováno, když se opravoval dům jeho sestry, který stojí vedle domu žalobkyně. Od roku Anonymizováno pak služebný pozemek využil asi dvakrát až třikrát, a to když se byl v roce Anonymizováno podívat na traktor otce žalobkyně, který s ním potřeboval poradit a za zahrádkáři. Ti se na panující pozemky, které užívají dostávají od koryta Anonymizováno, kde je historicky cesta, kudy se dle svědka může /viz výpověď svědka jméno FO na č. l. 78 spisu/.

13. Svědek jméno FO (otec prvního žalovaného), jemuž, resp. jehož rodině pozemky za domem žalobkyně, které obhospodařovával otec žalobkyně, dříve patřily, odjakživa běžně jezdil přes služebný pozemek s traktorem se senem. Vždy mu někdo z rodiny žalobkyně (dříve její prarodiče, pak rodiče, pak i žalobkyně) na požádání vrata z Anonymizováno ulice otevřel a nikdy nebyl problém. Takto to fungovalo do roku Anonymizováno (jak potvrzoval i prvý žalovaný), kdy ještě vlastnil traktor, od roku Anonymizováno přes služebný pozemek chodil, neboť na pozemku, který otec žalobkyně obhospodařovával, měl svědek umístěny své stroje. Zároveň ovšem dle svědka nastal problém v okamžiku, kdy se do domu nastěhovala žalobkyně s tehdejším manželem, kteří pracovali v Anonymizováno. To se pak svědek nemohl přes služebný pozemek na své pozemky dostat a musel najít jinou cestu, a na pozemky se dostával přes cestu na okraji Anonymizováno, která je však pana jméno FO. Současně svědek zmínil, že poté, co začal otec žalobkyně hospodařit, což datoval zhruba 20 let nazpět, a svědkova rodina mu přenechala část svého pozemku, obhospodařovanou část pozemku otec žalobkyně oplotil. Nechal tam sice na přání svědka bránu, nicméně na ni dal zámek. Na služebný pozemek jezdila i vyvážečka se dřevem, která se otáčela na pozemcích pana jméno FO a rodiny jméno FO /viz výpověď svědka jméno FO na č. l. 82 – 83 spisu/.

14. Otec žalobkyně svědek jméno FO, který jak uvedl, se na nemovitostech žalobkyně pohybuje již 58 let a přes léto tam pobývá téměř denně, trval na tom, že nikdy nikoho neviděl přes služebný pozemek procházet ani projíždět, protože to ani nejde, neboť služebný pozemek je od ulice oddělen levými vraty, která je třeba příchozímu člověku zevnitř otevřít. Takto na požádání umožnil vstup panu jméno FO, panu jméno FO a nějakému obhájci asi až před dvěma měsíci (výslech svědka proběhl dne datum; pozn. soudu). Za jeho existence nebyla levá vrata, která se otvírají asi tak jednou za dva roky, otevřena pro nikoho jiného než pro rodinu žalobkyně, například za účelem dovozu dřeva. Sám služebný pozemek využíval, neboť hospodařil na pozemku jméno FO, jezdil tam s traktorem, valníkem a pluhem, avšak raději využíval cestu z druhé strany od koryta Anonymizováno, neboť cesta mezi domy (přes služebný pozemek) je úzká /viz výpověď svědka jméno FO na č. l. 76 spisu/. Ani svědkyně jméno FO, matka žalobkyně, jejíž rodině nemovitosti původně patřily, která se o existenci věcného břemene dozvěděla asi až před půl rokem od žalobkyně a do té vůbec existenci břemene nebrali v potaz, si nepamatovala, že by někdo chodil přes jejich pozemky a pokud někdo o vstup na pozemky požádal, byl to zhruba před půl rokem pan jméno FO, pan jméno FO a nějaký obhájce /viz výpověď svědkyně jméno FO na č. l. 76 spisu/.

15. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr: služebný pozemek ve výlučném vlastnictví žalobkyně je zatížen služebností vozové cesty, aktuálně v katastru nemovitostí označené jako věcné břemeno jízdy, která byla zřízena zápisem do pozemkové knihy č. hodnota pro katastrální obec adresa dne datum, ve prospěch aktuálně panujícího pozemku parc. č. Anonymizováno ve výlučném vlastnictví prvního žalovaného a panujícího pozemku parc. č. Anonymizováno ve výlučném vlastnictví druhé žalované (dále opět jen „panující pozemky“). Služebný pozemek využívala k přejezdu traktorem naposledy v Anonymizováno. letech minulého století rodina jméno FO za účelem svozu sena a trávy z přilehlých pozemků. V období od datum do datum využívala služebný pozemek k jízdě vozidly pro své potřeby pouze rodina žalobkyně, včetně jejího otce, který obhospodařoval na něj navazující část pozemku parc. č. Anonymizováno (nyní parc č. Anonymizováno), jehož další část, oddělenou plotem s bránou a zámkem, užívali zahrádkáři. Na panující pozemky, které užívali a užívají zahrádkáři, je možné se dostat z obou stran, buď přes služebný pozemek a sousední pozemek nyní parc. č. Anonymizováno, tento přístup však zahrádkáři nevyužívají, anebo kolem koryta Pšovky. Vstup osob na služebný pozemek je podmíněn součinností žalobkyně, resp. její rodiny, která vždy musí otevřít tzv. levá vrata, která ohraničují služebný pozemek z Anonymizováno ulice a oplocení, které odděluje služebný pozemek a bezprostředně sousedící pozemek parc. č. Anonymizováno od panujících pozemků.

16. Skutkový závěr se opírá o skutečnosti, které vyplývají z obsahu svědeckých a účastnických výpovědí, z předložených listinných důkazů a fotodokumentace a které si především vzájemně neodporují a nevedou k pochybám. K jednotlivým, ve věci provedeným důkazům právě směrem ke svědeckým a účastnickým výpovědím soud dále uvádí, že z jejich obsahu čerpal pouze potud, pokud byly ve shodě s ostatními ve věci provedenými důkazy. V tomto ohledu soud konstatuje, že výsledky provedeného dokazování umožnily v prvé řadě bezpečně uzavřít na to, že služebný pozemek je oplocen z obou stran, přičemž kovová vrata z Anonymizováno ulice, stejně jako drátěnou branku oddělující služebný pozemek od pozemku parc. č. Anonymizováno, lze otevřít pouze zevnitř s pomocí rodiny žalobkyně. Nelze proto vycházet z výpovědi svědka adresa potud, pokud uváděl, že tzv. levá vrata vedoucí na služebný pozemek z adresa vídá otevřená, neboť koliduje s obsahem výpovědí ostatních svědků jako např. jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO nebo jméno FO či výpovědí prvního žalovaného i žalobkyně, že vrata jsou zavřená a tzv. levá vrata i zajištěná. Připouštěl-li prvý žalovaný, že tzv. levá vrata otevřená byla, dával to do souvislosti s tím, že otec žalobkyně odjel na skok do Anonymizováno ulice nebo přijela vyvážečka se dřevem nebo s tím, že na služebném pozemku stálo zaparkované auto. Služebný pozemek tak není vyjma žalobkyně a její rodiny volně přístupný nikomu, ani žalovaným ani jiným osobám, které by se chtěly přes něj dopravit na pozemky panující, přičemž přístup na něj je podmíněn právě součinností rodiny žalobkyně. Naopak panující pozemky jsou běžně přístupné z druhé strany od koryta Anonymizováno a jakkoli tento přístup označoval kupř. svědek adresa či prvý žalovaný za „neoficiální“, faktem je, že tímto způsobem se na panující pozemky zjevně bez větších problémů a po léta dostávají zahrádkáři, kteří je užívají a kteří k tomu používají cestu, která tam je, jak vypověděl svědek jméno FO, už historicky.

17. Z hlediska závěru, že v období od datum do datum (dále také jen „rozhodná doba“) využívala služebný pozemek k jízdě pouze rodina žalobkyně soud konstatuje, že ve věci podané výpovědi bylo možno rozdělit v zásadě na ty, z jejichž obsahu vyplývá, že oprávnění vyplývající ze služebnosti vozové cesty pro potřeby přístupu k panujícím pozemkům nevyužil jakoukoli formou v daném období nikdo (výpověď žalobkyně a jí povolaných svědků) a na ty, z jejichž obsahu se podává opak (výpověď prvého žalovaného a svědků strany žalované).

18. Jedná-li se o shora vymezené období pak je verze prezentovaná samotnou žalobkyní a svědky v osobách jejích rodinných příslušníků a bývalého manžela podporována především listinnými důkazy v podobě leteckých snímků vyobrazujících panující pozemky, jejich širší okolí a pozemek služebný, včetně způsobu jejich využití a fotografií mapujících způsob využití části pozemku, který otec žalobkyně několik desítek let obhospodařovával, včetně jeho zabezpečení v podobě oplocení, brány a zámku na ní. Z nich se totiž podává nejen to, že služebný pozemek je součástí uzavřeného volně nepřístupného komplexu, nýbrž i to, že panující pozemky, jakož i části pozemků parc. č. Anonymizováno (dříve parc. č. Anonymizováno na kterých otec žalobkyně nehospodařil, byly a jsou užívány zahrádkáři, což ve své výpovědi potvrzuje ostatně i svědek jméno FO nebo prvý žalovaný. Soud tak postrádá jakýkoli důvod, ten ostatně v řízení nevyšel ani najevo, pro který by měl svědek jméno FO ještě do roku Anonymizováno, jak uváděl, přes služebný pozemek směrem k těmto pozemkům projíždět traktorem. Nehledě na to, že sami žalovaní akcentovali, že zámek, kterým otec žalobkyně osadil bránu v oplocení, které oddělovalo jím užívanou část výše zmíněných pozemků, jim na několik desítek let přístup na pozemky znemožnil /viz vyjádření na č. l. 75 spisu/. Ponechat stranou nelze zároveň fakt, že pozemky parc. č. Anonymizováno 1 (dříve ve vlastnictví rodiny jméno FO) panujícími pozemky nikdy nebyly. K výpovědi svědka jméno FO nutno dále konstatovat, že jakkoli svědek trval na tom, že služebný pozemek využíval do roku Anonymizováno, než prodal traktor, vypověděl současně, že ke svým pozemkům musel najít jinou cestu, a to podél okraje potoka Anonymizováno poté, co v rodinném domě zůstala bydlet žalobkyně se svým bývalým manželem (rok Anonymizováno), kteří pracovali v Anonymizováno a zjevně tak nemohli součinnost k průjezdu přes služebný pozemek poskytnout. Bez významu zůstává pak i poukaz svědků jméno FO, bratrů jméno FO či prvého žalovaného na to, že služebný pozemek využil opakovaně kupř. otec žalobkyně v souvislosti s kultivací pozemků bratrů jméno FO, k čemuž použil mechanizace svědka jméno FO umístěné na části pozemku, na které hospodařil, neboť tento pozemek jednak nebyl a není pozemkem panujícím a pokud jde o užívání nemovitostí žalobkyně, počítaje v to i služebný pozemek, ze strany jejích rodinných příslušníku, otce nevyjímaje, pak jistě nelze uvažovat o výkonu práva z věcného břemene, jak bude vysvětleno dále. To ostatně platí i pro svědky zdůrazňovaný dovoz dřeva na pozemky žalobkyně, byť by se vyvážečka dřeva otáčela na pozemcích obhospodařovaných otcem žalobkyně, nebo pro případ jízd otce žalobkyně do adresa a zpět a stejně bez významu je zmínka svědka jméno FO o tom, že otec žalobkyně v rámci hospodaření užíval i část panujícího pozemku pro pěstování brambor. Pokud pak svědek jméno FO, vypověděl, že od roku Anonymizováno přes služebný pozemek chodil, protože měl na pozemku, který otec žalobkyně obhospodařoval, stroje, soud opět připomíná, že tento pozemek panujícím není, nehledě na to, že v této části není výpověď svědka podpořena žádným jiným důkazem.

19. Závěr o tom, že služebný pozemek v rozhodném období využívala k jízdě pouze rodina žalobkyně nezpochybňuje ani výpověď svědka jméno FO či prvého žalovaného. V případě svědka jméno FO soud konstatuje, že pokud měl svědek po služebném pozemku jezdit v souvislosti s opravou domu své sestry, bylo to před rozhodným obdobím, a navíc zjevně nikoli za účelem přístupu k panujícím pozemkům. Za tímto účelem se svědek na služebném pozemku nepohyboval ani v momentě, kdy šel poradit otci žalobkyně s traktorem a pokud měl služebného pozemku využít pro potřeby kontroly zahrádkářů, vyplývá z jeho výpovědi, že po služebném pozemku šel a nadto není jeho výpověď v tomto ohledu podepřena důkazem jiným. V případě prvého žalovaného, soud podotýká, že pokud se měl tento od roku Anonymizováno pohybovat na služebném pozemku za účelem pozvání otce žalobkyně na kávu nebo proto, že se šel podívat na zemědělské stroje, které se nacházely na pozemku obhospodařovaném otcem žalobkyně, pak zde rovněž absentuje návaznost na panující pozemky a měl-li služebného pozemku využít pro potřeby kontroly zahrádkářů na panujících pozemcích, soud připomíná, že vlastníkem panujících pozemků byl až a do roku Anonymizováno svědek jméno FO a navíc výpověď prvého žalovaného stojí zcela osamocena bez podpory jakéhokoli dalšího důkazu, přičemž z ničeho nelze usoudit ani na to, že jestliže by byl ze strany prvého žalovaného služebný pozemek užit, byl by užit k jízdě.

20. Nad rámec uvedeného, soud konstatuje, že byť to není pro věc významné, nemá na základě provedeného dokazování pochybnosti o tom, že do doby, než začal otec žalobkyně obhospodařovávat části pozemků parc. č. Anonymizováno (dříve parc. č. Anonymizováno), což bylo, jak uváděl svědek jméno FO, někdy v Anonymizováno. letech, svědek jméno FO odhadoval dobu zhruba Anonymizováno let nazpět, byl služebný pozemek využíván způsobem popisovaným bratry jméno FO, svědkem jméno FO či prvým žalovaným. Ostatně sama žalobkyně datuje poslední využití svých pozemků za účelem přístupu na panující pozemky přibližně rokem Anonymizováno a žalobu vystavěla na tvrzení, že k výkonu věcného břemene nedochází nejméně od roku Anonymizováno. V tomto kontextu se pak výpověď svědka jméno FO, který deklaroval téměř šedesátiletou znalost místních poměrů a který trval na tom, že nikdy nikoho neviděl přes služebný pozemek přejíždět, a co si pamatuje, nikdy, až do doby návštěvy „pana jméno FO, pana právnická osoba nějakým snad obhájcem“ (Anonymizováno; poznámka soudu), nikdo nepožádal o vstup na pozemky, nikdo tam neprošel ani neprojel, jeví jako nevěrohodná. Jako nevěrohodnou v tomto směru hodnotí soud i výpověď svědkyně jméno FO, matky žalobkyně, jejíž rodině nemovitosti historicky patřily, která taktéž trvala na tom, že u nich nikdy nikdo neprojížděl ani nechodil a současně, například na rozdíl od bývalého manžela žalobkyně, který se s existencí věcného břemene obeznámil zhruba rok po nastěhování (Anonymizováno) a věcné břemeno se dle něj řešilo dlouhodobě, ona sama měla povědomí o věcném břemeni získat zhruba až před půl rokem. Dalším momentem, který působí ve výpovědi svědka jméno FO nevěrohodně, je jeho zjevná snaha prezentovat využití služebného pozemku i ze strany samotné rodiny žalobkyně v co nejmenší možné míře. Zde soud naráží především na jeho prohlášení týkající se frekvence otvírání tzv. levých vrat (jednou za dva roky) nebo toho, že na jím užívané pozemky většinou jezdil zespoda od potoka.

21. V řízení tak bylo spolehlivě prokázáno, že jediný, kdo využívá služebný pozemek k jízdě je žalobkyně, resp. její rodina, konkrétně její otec, který se pohyboval za použití vozidla na služebném pozemku za účelem hospodaření na pozemcích přilehlých. Z pohledu soudu se však nejedná o výkon služebnosti vozové cesty, neboť otec žalobkyně by tak mohl činit i bez existence tohoto oprávnění, a to z titulu rodinných vazeb. Otec žalobkyně se po služebném pozemku může v mezích souhlasu žalobkyně pohybovat se zemědělskou technikou za jakýmkoliv účelem a kdykoliv a činí tak na základě vůle žalobkyně, své dcery.

22. Soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrhy v podobě výslechu svědků jméno FO a jméno FO ml. (ti se měli vyjádřit patrně k otázce odmítnutí přístupu na služebný pozemek v roce Anonymizováno, což je pro posouzení věci bez významu) a dále adresa (ten se měl vyjádřit k otázce přístupu na panující pozemky přes pozemky jeho, což je s ohledem na časové zasazení rozhodné doby a s přihlédnutím k tomu, že až dosud je přístup z jeho strany tolerován, rovněž bez významu) nebo provedení výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba, a finálně upustil i od provedení navrhovaného místního šetření, neboť z ve věci provedených důkazů, a to fotodokumentace, výpisů z katastru nemovitostí, výpovědí svědků i účastníků řízení, byl skutkový stav v rozsahu nezbytném pro posouzení věci zjištěn dostačujícím způsobem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

23. Po právní stránce soud hodnotil věc s ohledem na okamžik vzniku věcného břemene podle císařského patentu č. 946/1811 Sb. zák. soud., obecného zákoníku občanského, ve znění účinném od datum do datum (dále jen „o. z. o.“), zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění novely 296/2007 Sb. účinné k rozhodné právní skutečnosti, tedy k datum, a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

24. Podle § 472 o. z. o. jest právem služebnosti vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel. Je to věcné proti každému držiteli služebné věci účinné právo.

25. Podle § 474 o. z. o. (v polní a domovní služebnosti) pozemkové služebnosti předpokládají dva držitele pozemků, z nichž jednomu jakožto zavázanému náleží služební statek; druhému jako oprávněnému panující statek. Panující pozemek jest určen buď k polnímu hospodářství nebo k jiné potřebě; proto rozeznávají se také služebnosti polní a domovní.

26. Podle § 477 o. z. o. polní služebnosti jsou zejména: 1. právo držeti si stezku, průhon dobytka nebo vozovou cestu na cizím pozemku a půdě; (……)

27. Podle § 481 o. z. o. věcného práva služebnosti může nabyto býti na nemovitých věcech a vůbec na předmětech, které jsou zapsány ve veřejných knihách, jen zápisem do nich, na jiných věcech se ho však nabývá způsoby odevzdání výše uvedenými (§ 426–428).

28. Podle § 482 o. z. o. všechny služebnosti v tom se shodují, že držitel služebné věci není zpravidla povinen, aby něco konal, nýbrž pouze, aby druhému výkon práva povolil aneb opomenul, co by jako vlastník jinak byl oprávněn činiti.

29. Podle § 492 o. z. o. právo stezky pojímá v sobě právo po této stezce choditi, lidmi se dávati nositi nebo jiné lidi nechati k sobě přicházeti. S průhonem dobytka je spojeno právo jeti trakařem a s vozovou cestou právo jeti jedním nebo několika potahy.

30. Podle § 493 o. z. o. naproti tomu nemůže se bez zvláštního svolení právo stezky rozšířiti na právo jezditi na koni nebo zvířaty se dáti nositi; ani právo průhonu dobytka na právo vláčeti těžká břemena přes služebný pozemek; ani právo vozové cesty na právo volně puštěný dobytek přes něj hnáti.

31. Podle § 109 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku se právo odpovídající věcnému břemenu promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

32. Podle § 618 o. z. promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.

33. Podle § 980 odst. 2 věta druhá o. z. bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

34. Podle § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

35. Podle § 3036 o. z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

36. Věcné břemeno služebnosti vozové cesty váznoucí na pozemku služebném pozemku zřízené ve prospěch panujících pozemků vzniklo zápisem do pozemkové knihy č. hodnota vedené pro katastrální obec Anonymizováno ze dne datum (§ 481 o. z. o.). Pro posouzení věci se soud primárně zabýval otázkou, co je obsahem služebnosti vozové cesty zřízené v roce Anonymizováno podle obecného zákoníku občanského, zapsané v dnešním katastru nemovitostí jako věcné břemeno jízdy.

37. Vozovou cestou se podle § 492 o. z. o. rozumí právo jeti jedním nebo několika potahy. K interpretaci pojmu potah je třeba využít evolutivního výkladu, resp. zohlednit společenské rozdíly doby účinnosti (tvorby) zákona a doby jeho aplikace, neboť k okamžiku účinnosti obecného zákoníku občanského neexistovala jiná vozidla nežli ta, která byla tažena zvířaty, převážně lichokopytníky. Avšak obecný zákoník občanský platil v Českých zemích až do datum (byl částečně nahrazen, a to i v části 2, věcná práva, zákonem č. 141/1950 Sb., občanský zákoník s účinností 1. 1. 1951), kdy motorová vozidla byla již běžnou součástí každodenního života. Pojem potah je tudíž třeba interpretovat široce, tedy tak, že zahrnuje i právo jízdy jinými dopravními prostředky včetně motorových vozidel. Služebnost vozové cesty tak opravňuje osoby přepravující se na panující pozemek přes služebný pozemek i k jízdám automobilem, včetně lehkého nákladního auta (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne 17. 3. 1933, sp. zn. R II 44/33, rozhodnutí Nejvyšší soud Československé republiky ze dne 25.10.1941 sp. zn. Rv II 455/38). Služebnost vozové cesty byla v obecném zákoníku občanském zařazena mezi tzv. polní služebnosti, jejichž účel byl hospodářský. Obecný zákoník občanský upravoval služebnost stezky, průhonu a vozové cesty. Služebnost stezky odpovídala právu chůze po služebném pozemku. Služebnost vozové cesty spočívala v umožnění přepravy nákladu pomocí jednoho či několika potahů přes služebný pozemek na panující pozemek. Zahrnovala však pouze právo jízdy, tedy oprávnění osob, které se chtěly dostat na panující pozemek, využít služebného pozemku k přepravě nákladu pomocí vozidla, ať už motorového či taženého zvířaty. Obsah služebnosti vozové cesty byl postupně rozšiřován i na právo jeti vozíkem s nákladem po služebném pozemku, nikoliv však na právo chůze, například za účelem zkrácení cesty nebo nesení nákladu, který není třeba přepravovat vozíkem (například běžný nákup potravin v pojízdné tašce), neboť chůze osoby může za určitých okolností vlastníka služebného pozemku obtěžovat více nežli právo jízdy. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze 17. 12. 2013, sp. zn. 22 Cdo 161/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2667/2004). Účelem vozové cesty bylo tedy přepravovati náklad vozidly, nikoliv hnáti dobytek či dopravovati se pěšky (§ 493 o. z. o.). Služebnost cesty vozové má tak skutečně nejblíže k dnešní služebnosti jízdy, jejím obsahem je právo jezdit dopravními prostředky po služebném pozemku za účelem hospodaření na pozemku panujícím. Vlastník služebného pozemku je pak povinen strpět ku prospěchu držitele panujícího pozemku výkon oprávnění vyplývajícího ze služebnosti vozové cesty. Jinými slovy služebnost vozové cesty je věcným právem (ius in rem, nikoliv ius in personam), které svědčí každému, kdo je vlastníkem věci, ke které se váže (§ 472 o. z. o.).

38. Otázku promlčení služebnosti vozové cesty soud posoudil v souladu s § 3036 o. z. podle § 109 zákona č. 40/1964 Sb., kdy se věcné břemeno promlčí, není-li vykonáváno po dobu deseti let (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 292/2018). Promlčecí doba u práva odpovídajícího věcnému břemenu počíná běžet od doby, kdy právo bylo vykonáno naposled. Jestliže toto právo bylo vykonáno v průběhu promlčecí doby alespoň jedenkrát, nemůže se promlčet, neboť promlčecí doba se přetrhla, resp. se přerušila. Přestane-li však oprávněná osoba opět vykonávat své právo, začne běžet nová desetiletá promlčecí doba (možnost zápočtu promlčecí doby uplynulé do okamžiku přerušení je v těchto případech vyloučena) (viz ŠVESTKA, Jiří. § 109 [Promlčení práva odpovídajícího věcnému břemenu]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 558–559, marg. č. 1.). Je-li právo odpovídající věcnému břemeni promlčeno, může se povinný z věcného břemene žalobou úspěšně domoci toho, aby se oprávněný výkonu takového práva zdržel (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 431/2006). Nedohodnou-li se oprávněný a povinný na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu (§ 618 o. z.) lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu z veřejného seznamu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1491/2019). Promlčené právo sice nezaniká, ale stává se z něj naturální obligace a soud zásadně k námitce promlčení nemůže oprávněnému poskytnout ochranu (srov. bod 24 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2024, sp. zn. 22 Cdo 1969/2024). Promlčené právo zapsané ve veřejném seznamu vymaže ten, kdo veřejný seznam vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem (§ 618 o. z.). Výmaz promlčené služebnosti jako práva váznoucího na zatížené věci má za následek její faktický zánik.

39. K povaze žaloby je třeba připomenout, že se žalobkyně správně domáhala určení promlčení věcného břemene ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť se nelze bránit žalobou podle § 1299 odst. 2 o. z. Neužívání služebnosti totiž nezakládá změnu poměrů v intenzitě trvalého hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku. Žalobkyně se tak nemůže domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za poskytnutí přiměřené náhrady. Naopak oprávnění, tedy žalovaní, se mohou bránit žalobou podle § 1259 o. z., případně žalobou na ochranu držby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2024, sp. zn. 22 Cdo 3645/2023). Stran naléhavého právního zájmu na požadovaném určení se konstatuje, že podmínky § 80 o. s. ř. jsou v daném případě splněny. Naléhavý právní zájem žalobkyně na určení promlčení věcného břemene jízdy je odůvodněn skutečností, že zatížení věcným břemenem fakticky omezuje žalobkyni v užívání, požívání i dispozici se služebným pozemkem. Obsah jejího vlastnického práva je tak značně zúžen. Žalobkyně se taktéž na základě vyhovujícího rozsudku může domáhat výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí, a tedy jeho zániku.

40. Z provedeného dokazování vyplynulo, že věcné břemeno vozové cesty, odpovídající věcnému břemenu jízdy, váznoucí na služebném pozemku parc. č. hodnota zřízené ve prospěch panujících pozemků aktuálně parc. č. Anonymizováno, nebylo v období od datum, kdy se žalobkyně stala vlastníkem mimo jiné i služebného pozemku, po dobu 10 let, tedy do datum vykonáno. Žalovaní v rámci své obrany poukazovali sice na řadu momentů, z nichž dovozovali, že v rozhodné době k výkonu práva z věcného břemen jízdy došlo, nicméně v poměrech projednávané věci nebylo prokázáno, že by oni či jiné osoby, využili služebný pozemek k jízdě, natož za účelem hospodaření na panujících pozemcích. Pokud měla služebnost vozové cesty, coby tzv. polní služebnost hospodářský účel a jejím obsahem bylo oprávnění osob využít služebného pozemku k přepravě nákladu pomocí vozidla v poměru k pozemku panujícímu, pak je třeba v těchto intencích z hlediska jejího dalšího výkonu uvažovat. To znamená, že za výkon práva vyplývajícího z obsahu této služebnosti nelze považovat jakékoli využití služebného pozemku, tedy například vpuštění pěších osob na služebný pozemek, navíc za jiným než hospodářským účelem. Zde tedy zůstává bez jakékoli relevance pěší využití služebného pozemku svědkem jméno FO nebo prvým žalovaným a jde-li o faktický výkon obsahu služebnosti v daném případě, bylo prokázáno, že k němu došlo spolehlivě naposledy v 90. letech minulého století. Dalším aspektem, který je třeba brát v úvahu, je status osob, které se na pozemcích žalobkyně, služebný pozemek nevyjímaje, pohybovaly. Sama žalobkyně tak činila jistě z titulu svého vlastnického práva a její rodinní příslušníci z titulu vazeb k ní, a to bez ohledu na samotnou existenci služebnosti, její obsah a účel. V daném případě bylo prokázáno, že v rozhodné době to byl pouze otec žalobkyně, který přes služebný pozemek jezdil traktorem na pozemky přilehlé. Otec žalobkyně však takto konal za souhlasu žalobkyně z podstaty své pozice, na základě rodinných vazeb a jediné, čím byl omezen, byly případné limity stanovené ze strany samotné žalobkyně coby vlastníka pozemků. Pro posouzení (ne)výkonu práva vyplývajícího ze služebnosti je proto zcela bez významu, jak aktivní byl v tomto ohledu otec žalobkyně či její širší rodina a zda a jak byl služebný pozemek využíván pro potřeby žalobkyně (zde soud míří kupř. na žalovanými poukazovaný dovoz dřeva). Jedinou skutečně prokázanou cestou cizích osob přes služebný pozemek na pozemky přilehlé, jejíž realizaci nečiní spornou ani jedna ze stran a jež byla v řízení spolehlivě prokázána, je umožnění vstupu osob na služebný pozemek v Anonymizováno. Stalo se tak ovšem až po uplynutí rozhodné doby a navíc způsobem (pěšky), který nelze za výkon služebnosti v daném případě považovat. Skutečnost, že se na panujících pozemcích objevil karavan, jakkoli nebylo prokázáno, jakým způsobem tam byl dopraven, je rovněž bezpředmětná, neboť se tak stalo až po uplynutí rozhodné doby. Ze všech právně nastíněných důvodů soud uzavírá, že k promlčení služebnosti vozové cesty, zapsané v katastru nemovitostí jako věcné břemeno jízdy, došlo, a to uplynutím promlčecí doby od datum do datum, kdy nebylo oprávnění plynoucí z věcného břemene ani jedenkrát vykonáno.

41. Z výše popsaných důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že věcné břemeno jízdy zatěžující pozemek parc. č. hodnota o výměře Anonymizováno m2, ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, zapsané ve prospěch pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, trvalý travní porost a pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2, trvalý travní porost, to vše v katastrálním území adresa, je promlčeno (výrok I).

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle §§ 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 336 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna, která byla stanovena dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč za úkony učiněné do datum. V tomto rozsahu se tedy jedná odměnu sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky 2 500 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky 2 500 Kč za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 500 Kč ve výši 1 575 Kč. Za úkony učiněné po datum byla odměna stanovena z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč. Náklady zastoupení advokátem v tomto období jsou tedy tvořeny odměnou advokáta stanovenou dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) a. t. sestávající z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 11 100 Kč (3*3700) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum v délce téměř pět hodin, z částky 7 400 Kč (3*3700) Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum délce přesahující dvě hodiny, z částky 3 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum, z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 40 172 Kč ve výši 6 972 Kč. Celková výše náhrady nákladů tedy činí 52 336 Kč. Jejich zaplacení soud žalovaným uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II).

43. Ke kalkulaci náhrady nákladů řízení soud dále konstatuje, že nepřiznal žalobkyni odměnu ani náhradu hotových výdajů zvoleného zástupce v osobě advokáta za úkon právní služby v podobě jednání s protistranou a za další poradu s klientem, neboť realizace těchto úkonů nebyla nijak doložena. Soud podotýká, že je nejen oprávněn, ale i povinen posuzovat, zda v daném případě došlo k uskutečnění uváděných úkonů došlo a také zda bylo hodnověrným způsobem doloženo, že uvedená další porada advokáta s klientem přesahovala délku jedné hodiny; stejně tak může a musí zvažovat, zda bylo uskutečnění takové porady účelné (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. září 2017, sp. zn. I. ÚS 2693/17, nález Ústavního soudu ze dne 31. srpna 2020, sp. zn.

I. ÚS 1232/20, usnesení Ústavního soudu ze dne

11. února 2020, sp. zn. II. ÚS 204/20). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.