17 C 231/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 178 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 178 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 178 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení peněžitého plnění ve výši patrné z výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb [číslo]. Žalobkyně žalovanému zdarma zapůjčila zařízení ve vlastnictví žalobkyně, a to [anonymizována dvě slova] v hodnotě 1 856,75 Kč, satelitní držák v hodnotě 144 Kč a přívodní kabely v hodnotě 177,25 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou faktur za poskytované služby, žalobkyně smlouvu dne [datum] vypověděla a žalovanému tak po skončení smluvního vztahu vznikla povinnost vrátit zapůjčená zařízení. Žalovaný však tuto povinnost ani přes výzvu žalobkyně nesplnil. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje uhrazení 2 178 Kč z titulu náhrady škody vzniklé tím, že žalovaný nevrátil zapůjčená zařízení. Výše škody představuje hodnotu zapůjčených zařízení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu [číslo] o poskytování telekomunikačních služeb, jejíž nedílnou součástí byly technická specifikace, servisní ujednání [příjmení], všeobecné obchodní podmínky, reklamační řád a ceník. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala zřídit a poskytovat žalovanému telekomunikační služby a žalovaný se zavázal tyto služby užívat a platit za jejich poskytování cenu. Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly, že v případě, že je zákazníkovi poskytovatelem v souvislosti s poskytováním jakékoli služby poskytnuto zařízení poskytovatele, případně jiný hmotný nebo nehmotný majetek, je na základy výzvy poskytovatele zákazník povinen umožnit poskytovateli přístup do prostor, kde je umístěno zařízení poskytovatele a ostatní majetek poskytovatele za účelem jeho převzetí. Pokud zákazník zařízení poskytovatele nebo majetek poskytovateli po ukončení smlouvy nebo jednotlivé služby nevrátí anebo je vrátí poškozené nad rámec běžného opotřebení, je zákazník povinen uhradit poskytovateli paušální náhradu škody ve výši 2 500 Kč, a to do 3 dnů ode dne doručení výzvy k její úhradě. Smluvní strany dále v technických specifikacích sjednaly, že žalovanému bude poskytnuto zařízení [anonymizována dvě slova] s tím, že hodnota zapůjčeného koncového zařízení představuje částku 2 178 Kč. Žalobkyně předala dne [datum] žalovanému shora uvedené zařízení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou vyúčtování za služby [číslo] [číslo] [číslo] žalobkyně proto vypověděla smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb, a to výpovědí ze dne [datum] s 30 denní výpovědní lhůtou, která mu byla ve stejný den odeslána v souladu s čl. označeným„ Trvání smlouvy“ odst. 2 a 3 Všeobecných obchodních podmínek. Žalobkyně žalovaného ve výpovědi vyzvala k tomu, aby jí umožnil deinstalovat zapůjčená zařízení. Žalovaný byl dále předžalobní výzvou ze dne [datum], která mu byla dne [datum] odeslána, vyzván k úhradě škody vzniklé žalobkyni tím, že jí žalovaný nevrátil zapůjčená zařízení, přičemž žalobkyně požaduje za zařízení [anonymizována dvě slova] 1 856,75 Kč, za satelitní držák 144 Kč a za přívodní kabely 177,25 Kč. K úhradě byl žalovaný vyzván nejpozději do [datum].

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen„ z. e. k.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 63 odst. 1 písm. p) z. e. k. musí být ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti uvedeno vždy srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, ať již výpovědí, nebo dohodou smluvních stran, informace o výši úhrady, která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek, 8. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

9. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb a současně smlouvu o výpůjčce, ve které se žalobkyně zavázala vypůjčit žalovanému výše specifikovaná zařízení. Jelikož žalovaný řádně a včas nehradil vyúčtování služeb, žalobkyně tuto smlouvu vypověděla. Po ukončení smlouvy byl žalovaný povinen tato zařízení žalobkyni vrátit. Protože tak, ani po výzvě žalobkyně neučinil, vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na zaplacení paušální náhrady škody ve výši 2 500 Kč, k jejíž úhradě byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení náhrady škody ve výši 2 178 Kč, jak ho žalobkyně uplatnila (výrok I. tohoto rozsudku). Lhůta k plnění ve výroku I. byla určena podle 160 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Z toho jednak soudní poplatek 400 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 200 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).