17 C 235/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 30 903,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 056 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 056 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 22 847,59 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení požadovaným nad rámec zákonného úroku z prodlení v rozsahu, jak byl přiznán výrokem I. rozsudku, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 0 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyni se z účtu České republiky – Okresního soudu v , adresa, vrací přeplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 160 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se ke zdejšímu soudu dne , datum, obrátila s žalobou, doplněnou podáním doručeným soudu dne , datum, , v níž uplatnila nárok na zaplacení částky 30 903,56 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, . Žalobkyně žalované poskytla dne , datum, částku 18 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit částku 71 289 Kč v 71měsíčních splátkách po 993 Kč se splatností první z nich dne , datum, a 72. splátce ve výši 786 Kč, částka se skládala z poskytnuté jistiny, obchodního úroku ve výši 24 561 Kč a administrativního poplatku ve výši 28 728 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, a to SMS kódem. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána z jejího prohlášení a konfrontována s údaji ve veřejně přístupných databázích. Žalobkyně zjistila, že žalovaná má měsíční příjem ve výši 32 111 Kč, což vyplynulo z výplatních pásek, výpisu z účtu žalované a formuláře příjmů a výdajů. Celkové výdaje žalované žalobkyně vyhodnotila na 28 570 Kč, přičemž 22 000 Kč představovalo splátky úvěru, do výdajů zahrnula také životní minimum ve výši 4 860 Kč. Žalovaná postupně uhradila celkem částku 9 944 Kč, která se skládala z 884 Kč na jistinu, 5 046 Kč na obchodní úrok, 3 990 Kč na administrativní poplatek a 14 Kč jako dílčí úhrady. Následně však nehradila plné splátky, proto došlo k zesplatnění dne , datum, . Dlužná částka 30 903,56 Kč představuje jistinu ve výši 17 092 Kč, obchodní úrok ve výši 2 419 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 995 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 328 Kč za prodlení, 1 118,31 Kč za dobu po zesplatnění, náklady s uplatněním pohledávky ve výši 4 350 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 506 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná ve svém podání doručeném soudu v , Anonymizováno, hodin v den ústního jednání , datum, , které bylo nařízeno od , Anonymizováno, hodin, omluvila svou neúčast a současně požádala umožnění splatit dluh alespoň ve třech splátkách.

3. Soud s ohledem na omluvu žalované věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané, odpovídající skutkovému stavu: Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne , datum, smlouvu o zápůjčce, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 18 000 Kč a žalovaná uhradit 71 466 Kč zahrnující v sobě vyjma jistiny též úrok v částce 24 561 Kč a administrativní poplatek v částce 28 728 Kč v 72měsíčních splátkách po 993 Kč, přičemž 72 ve výši 786 Kč. Podle bodu 11 je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr, ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou splátky delším než 30 dnů. Žalobkyni také vzniká nárok na smluvní pokutu z prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů /viz smlouva o zápůjčce na č. l. 8-10 spisu, splátkový kalendář na č. l. 10 p. v. – 11 spisu, sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut na č. l. 12-13 spisu, elektronický výpis informací na č. l. 14 spisu, kopie OP a ŘP žalované na č. l. 41-42 spisu, obchodní podmínky na č. l. 43-54 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 56-58 spisu/. Pokud se žalobkyně zaměřila na zkoumání úvěruschopnosti žalované, vycházela z jednak z údajů uvedených žalovanou, a sice, že žalovaná měla měsíční příjem ve výši 34 000 Kč a výdaje na splátky jiných půjček ve výši 22 000 Kč, jiné výdaje činily 500 Kč a že žalovaná bydlí u rodičů /viz čestné prohlášení o příjmech a výdajích na č. l. 15 spisu/. Žalobkyně ověřila příjmové poměry žalované prostřednictvím výplatních pásek. V , Anonymizováno, žalovaná dosahovala čistého měsíčního příjmu 33 514 Kč, v , Anonymizováno, částky 31 015 Kč, v , Anonymizováno, částky 30 259 Kč. Žalobkyně následně sestavila tzv. scóring klienta /viz výplatní pásky na č. l. 75 spisu, skóring žalované/. Žalovaná měla na svém běžném účtu č. , č. účtu, měla konečný zůstatek za , Anonymizováno, ve schodku ve výši 1 101,26 Kč, za , Anonymizováno, byla ve schodku 693,15 Kč a za , Anonymizováno, ve schodku 1 112 Kč. Na spořícím účtu č. , č. účtu, měla zůstatek plusový za , Anonymizováno, ve výši 22,49 Kč, za , Anonymizováno, ve výši 0,67 Kč, za , Anonymizováno, ve výši 7,07 Kč /viz výpis z účtu na č. l. 59-74 spisu/. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, částku 18 000 Kč a žalovaná celkem uhradila částku 9 944 Kč /viz vyčíslení pohledávky na č. l. 19 spisu, výpis splátkového kalendáře na č. l. 20-21 spisu/. Žalovaná zbytek svého dluhu nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu k , datum, /viz oznámení o zesplatnění zápůjčky na č. l. 17 spisu/. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dluhu /viz výzva k úhradě dlužných splátek na č. l. 16 spisu, předžalobní upomínka na č. l. 18 spisu, podací lístky ze dne , datum, , , datum, , , datum, /. Žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by zbytek dlužné částky uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o zápůjčce, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 18 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni zápůjčku vrátit spolu s úrokem a administrativním poplatkem v částce 71 466 Kč v 72měsíčních splátkách. Žalobkyně žalované finanční prostředky poskytla, nicméně žalovaná celkem uhradila pouze částku 9 944 Kč a zbytek svého dluhu již nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu k , datum, . Žalobkyně žalovanou opakovaně k úhradě dluhu vyzývala. Z ve věci provedených důkazů však nelze uzavřít, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně zkoumala schopnost žalované zápůjčku splácet. Žalobkyni se podařilo prokázat, že ověřovala příjmové poměry žalované, neboť měla k dispozici výplatní pásky za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy. Jistý přehled o výdajových poměrech měla žalobkyně sice po ruce, avšak se nelze ztotožnit s tím, že bych z něho vyvodila relevantní závěry. Z výpisů z účtu žalované, které měla žalobkyně zjevně také k dispozici, se totiž podává, že měsíčně žalovaná zůstávala v mínusu nebo se zůstatek na jejím běžném i spořícím účtu pohyboval v řádech jednotek až nižších desítek korun. Z takového zjištění tak žalobkyně nemohla uzavřít, že je žalovaná schopna splácet jakoukoliv další zápůjčku, natož splátky ve výši 993 Kč. Současně byla žalobkyně informována o tom, že je žalovaná významně úvěrově zatížena a splácí zhruba 22 000 Kč pouze na úhradu zápůjček. Pokud pak ostatní žalovanou deklarované výdaje dosahovaly 500 Kč měsíčně, je přitom více než zjevné, že právě deklarované výdaje nemohly odrážet jejich reálnou výši. Žalobkyně tak přestože měla k dispozici údaje o tom, že rozdíl mezi měsíčními příjmy a výdaji žalované je setrvale mínusový, tuto skutečnost nereflektovala a žalované zápůjčku poskytla, navíc takovou, kdy měla žalovaná splatit celkem 71 466 Kč ve splátkách po 993 Kč. Žalobkyně nesprávně posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, neboť žalovaná v době bezprostředně předcházející uzavření smlouvy o zápůjčce úvěruschopná evidentně nebyla.

6. Soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve zněním platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 18 000 Kč. Žalobkyně však před uzavřením smlouvy nesprávně vyhodnotila údaje poskytnuté žalovanou o jejích příjmových a výdajových poměrech a dospěla k nepřiléhavému závěru, že je žalovaná schopna splácet zápůjčku, přestože žalovaná na svých bankovních účtech neměla takový zůstatek, který by výši sjednaných splátek vůbec saturoval, neboť byla převážně v mínusu. Žalobkyně tak porušila svou povinnost podle § 86 ZoSÚ, neboť chybně vyhodnotila úvěruschopnost žalované, nepostupovala tak s odbornou péčí. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost uzavřené smlouvy o zápůjčce podle § 87 odst. 1 ZoSÚ a redukce nároku žalobkyně na holý zůstatek neuhrazené jistiny. Žalobkyně žalované poskytla částku 18 000 Kč bez právního důvodu, na níž žalovaná uhradila celkem 9 944 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na částku ve výši 8 056 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení. V daném případě vzal soud za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla výzva ze dne , datum, s lhůtou k plnění do , datum, , odeslaná dne , datum, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Ode dne následujícího tak žalované vznikla povinnost podle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni podle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, . Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř., když žalovaná k důvodům, pro něž by bylo možno uvažovat o delší lhůtě k plnění, netvrdila ničeho (výrok I.).

14. Ohledně požadavku na uhrazení zbývající částky ve výši 22 847,59 Kč soud žalobu zamítl, neboť úvěrová smlouva, o niž žalobkyně své další nároky (smluvní úrok, smluvní pokuta a náklady spojené s uplatněním pohledávky) opírá, je absolutně neplatná. Stejně postupoval i ohledně nároku na úrok z prodlení požadovaný z částek nad rámec, jak byl přiznán výrokem I. rozsudku (výrok II).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly (výrok III.).

16. K výroku IV a V uvádí soud následující. Výrokem IV soud rozhodl postupem dle § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSP“) ve spojení s § 6 odst. 1 ZoSP a Položkou 2. bod 2 a Položkou 1. bod 1 písm. b) Sazebníku ZoSP, o doplatku soudního poplatku, neboť ve věci navrhovaný elektronický platební rozkaz nevydal (srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Při konečném propočtu doplatku soudního poplatku však soud zjistil, že žalobkyně uhradila na soudním poplatku více, než by činila její poplatková povinnost. Za situace, kdy totiž žalobkyně zjevně jako základ poplatku použila celou žalovanou částku 30 903,59 Kč, obsahující i příslušenství v podobě smluvního úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které však základ pro výpočet soudního poplatku netvoří (§ 6 odst. 1 ZoSP) a uhradila na soudním poplatku částku 1 237 Kč (správná výše soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu při základu soudního poplatku v částce 21 538 Kč /součet jistiny ve výši 17 092 Kč a nárokované smluvní pokuty v částce 4 446 Kč/ představuje při procentní výši soudního poplatku dle Položky 2. bod 1. písm. c) Sazebníku ZoSP částku 1 077 Kč), žádný nedoplatek soudního, jež by vznikl doměřením soudního poplatku do výše dle Položky 1. bod 1 písm. b) Sazebníku ZoSP zde není. Je tomu proto, že při použití správného základu soudního poplatku, tedy částky 21 538 Kč, činí soudní poplatek doměřený do výše dle posledně uvedené položky sazebníku částku 1 077 Kč. S ohledem na uvedené proto soud ve výroku IV rozsudku stanovil pro žalobkyni povinnost k doplatku soudního poplatku ve výši 0 Kč a současně postupem dle § 166 odst. 1 o. s. ř. po vyhlášení rozsudku doplnil do jeho písemného vyhotovení výrok V, jímž dle § 10 odst. 1 ZoSP rozhodl o vrácení přeplatku soudního poplatku v částce 160 Kč.