17 C 238/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 21 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 357 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 357 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavků na zaplacení částky 13 643 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 643 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 21 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO Anonymizováno) uzavřel smlouvu o úvěru, kterou však žalobkyně nemůže doložit. Žalovanému byla na jeho účet postupně vyplacena jistina úvěru v celkové výši 21 000 Kč a to dne datum v částce 16 000 Kč, dne datum v částce 1 000 Kč, dne datum v částce 1 000 Kč, dne datum v částce 500 Kč, dne datum v částce 1 000 Kč a dne datum v částce 1 500 Kč. Žalovaný dosud proti uvedeným platbám ničeho nevrátil. Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně se s ohledem na absenci smlouvy domáhá úhrady požadované částky z titulu bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení požaduje ode dne datum, tedy od desátého dne po odeslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho bankovní účet dne datum 16 000 Kč, dne datum 1 000 Kč, dne datum 1 000 Kč, dne datum 500 Kč, dne datum 1 000 Kč a dne datum 1 500 Kč /viz výpisy z účtu na č. hodnota-14 spisu, sdělní právnická osoba. na č. l. 29 spisu/. Následně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla na žalobkyni postoupena pohledávka vůči žalovanému. Výše postoupené pohledávky činila 7 357 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 7 357 Kč předžalobní výzvou ze dne datum, kterou žalovanému téhož dne společně s oznámením o postoupení pohledávky odeslala /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 7-8 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 16 spisu, předžalobní výzva na č. l. 15 spisu, podací lístek na č. l. 17 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Skutkový závěr je takový, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 21 000 Kč, a následně postoupila žalované pohledávku za žalovaným v rozsahu 7 357 Kč.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Dle provedených důkazů je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na účet celkem 21 000 Kč. Následně postoupila na žalobkyni pohledávku v částce 7 357 Kč. Postoupení pohledávky na tuto částku bylo ostatně žalovanému oznámeno a právě na úhradu této částky byl také vyzván. Soud proto vzal za prokázané, že žalovaný byl právě v rozsahu částky 7 357 Kč ke dni postoupení pohledávky v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Soud však nemohl učinit závěr, že by bezdůvodné obohacení dosahovalo žalobkyní uplatněné výše 21 000 Kč. Jediným dokumentem, ve kterém je ve vztahu k žalovanému uvedena daná částka, je blíže nespecifikovaná tabulka, která měla obsahovat výpis pohledávek postoupených právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Tato tabulka však není se smlouvou nijak prokazatelně provázána a jedná se jen o obecnou tabulku vytvořenou v textovém editoru. Soud na základě této tabulky, která je v rozporu s ostatními provedenými důkazy, nemohl učinit závěr, že by na žalobkyni byla postoupena pohledávka v celém uplatněném rozsahu 21 000 Kč. Vycházel tedy z toho, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky toliko ve výši 7 357 Kč a pouze v uvedeném rozsahu bylo postoupení pohledávky prokázáno.

12. Na tomto místě považuje soud za nutné zdůraznit, že společně s předvoláním k nařízenému jednání žalobkyni upozornil, že důkazy předložené společně s žalobou nárok žalobkyně neprokazují. Vyzval ji proto, aby se k jednání dostavila připravena předložit důkazy k prokázání svých tvrzení spočívajících mj. v tom, že postoupená pohledávka vznikla na základě tvrzených plateb, a to zejména s ohledem na to, že v oznámení o postoupení pohledávky je pohledávka vyčíslena toliko na 7 357 Kč. Žalobkyně však na tuto výzvu nijak nereagovala a nadto se z účasti na nařízeném jednání omluvila. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. pak platí, že zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak ovšem uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila. Naopak se z jednání omluvila a vyslovila souhlas s tím, aby jednání proběhlo bez její účasti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a to navzdory tomu, že byla vyrozuměna o tom, že dosud předložené důkazy nárok žalobkyně v plném rozsahu neprokazují.

13. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že nárok žalobkyně byl prokázán pouze v rozsahu 7 357 Kč, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, žalobkyni uvedenou částku přiznal, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení. Při stanovení počátku prodlení soud s ohledem na § 1958 odst. 2 o. z. vycházel z okamžiku odeslání předžalobní výzvu, neboť tou byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k úhradě částky 7 357 Kč. Úrok z prodlení z uvedené částky proto žalobkyni přiznal ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak jej žalobkyně uplatnila, tedy od datum. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (viz výrok II. tohoto rozsudku).

14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.