17 C 248/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 911 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 911 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 911 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 13 911 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný byl rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, , Anonymizováno, , uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil dne , datum, v době mezi , Anonymizováno, hodin, na adrese , adresa, , když fyzicky napadl dvěma údery pěstí do obličeje poškozeného , Anonymizováno, dále jen „poškozený“), který je pojištěncem žalobkyně. Poškozenému svým jednáním způsobil zranění vyžadující lékařské ošetření, přičemž náklady na toto lékařské ošetření za poškozeného jakožto svého pojištěnce uhradila žalobkyně, a to v celkové výši 13 911 Kč. Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě těchto nákladů na léčbu. Výzva byla žalovanému doručena , datum, . Žalovaný však neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaný dne , datum, v době mezi , Anonymizováno, hodin, na adrese , adresa, , úmyslně narušil občanské soužití, když dvěma údery uzavřenou pěstí do obličeje fyzicky napadl poškozeného a způsobil mu zranění vyžadující lékařské ošetření. Za toto jednání byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích a byl mu uložen správní trest pokuty ve výši 1 000 Kč/viz rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, na č. l. 9-11 spisu/. Žalobkyně, jakožto , podezřelý výraz, uhradila náklady léčení poškozeného v celkové výši 13 911 Kč /viz vyúčtování zdravotní péče na č. l. 6-7 spisu a rozpis plateb na č. l. 8 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 15 dnů od doručení výzvy ze dne , datum, , přičemž tato výzva byla žalovanému doručena dne , datum, /viz předžalobní výzva včetně doručenky na č. l. 12-13 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“).

7. Podle ustanovení § 55 odst. 1 věty první zákona č. 48/1997 Sb. má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.

9. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně provedla úhrady za léčebné výlohy související s ošetřením poškozeného ve výši 13 911 Kč, přičemž tyto vznikly poškozenému v důsledku zaviněného napadení ze strany žalovaného, který byl za toto jednání uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

11. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkon „převzetí a přípravy“, neboť tento úkon nelze uplatnit v případě, že se žalobkyně nenechala zastupovat třetí, k tomu oprávněnou, osobou (zejména advokátem). V ustanovení § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jsou příkladem uvedeny některé úkony obdobně tak, jak je uvedeno v tzv. advokátním tarifu (vyhlášce č. 177/1996 Sb., dále jen „a. t.“) upravujícím odměnu advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, avšak úkon „převzetí a příprava“ ve vyhlášce o tzv. náhradě paušálních nákladů nezastoupeného účastníka zde uvedena není. Žalobkyně zajisté musela vynaložit čas i další prostředky na zvážení, zda žalobu podá, zda má dostatečné podklady pro úspěch ve sporu, a na zvážení i dalších souvisejících hledisek, avšak přiznaná náhrada nákladů soudního řízení nenahrazuje veškeré náklady žalobkyně, nýbrž toliko ty, které souvisí s uplatněním pohledávky v soudním řízení. Podstatou úkonu „převzetí a přípravy“ uvedeného v advokátním tarifu, tedy úkonu „převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb“ dle § 11 odst. 1 a. t., je odměna advokáta za provedení úkonu – seznámení se s případem svého klienta. Za tento úkon právní služby musí klient advokátovi zaplatit, a proto je klientovi v případě úspěchu v řízení přiznána náhrada tohoto nákladu protistranou. Podstatou tohoto úkonu je, že zástupce, tedy odlišná osoba od žalobkyně, se nově seznamuje s problematikou jako takovou, hodnotí možnou úspěšnost v soudním řízení, nutné doklady, skutkovou a právní situaci. Žalobkyně, která sama ve své věci žaluje, logicky se svým nárokem musí být seznámena již v okamžiku, kdy jej poprvé (nikoliv předžalobní výzvou, ale například za účelem vyvolání splatnosti) po dlužníkovi uplatní. Hledání analogie předávání si agendy mezi jednotlivými odděleními žalobkyně s převzetím právního zastoupení je tedy nepřípadné, a proto nelze žalobkyni přiznat ani analogicky odměnu za úkon „přípravy a převzetí“, neboť k tomuto úkonu nedošlo (srov. usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).