17 C 252/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou o 12 705 Kč s příslušenstvím a o 89 070,86 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 605 Kč od , datum, do zaplacení a z částky 76 970,86 Kč od , datum, do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 89 675,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 605 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 76 970,86 Kč od , datum, do zaplacení, spolu se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 605 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovanou v částce 19,97 Kč, spolu se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 76 970,86 Kč od , datum, do , datum, kapitalizovanou v částce 2 078,21 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 12 604 Kč, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 47 558,98 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 12 705 Kč s příslušenstvím. Dále se dne , datum, obrátila ke zdejšímu soudu s další žalobou směřující rovněž proti žalované, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 89 070,86 Kč s příslušenstvím. S ohledem na předmět řízení obou žalob a totožnost účastníků řízení, soud řízení vedená o těchto dvou žalobách usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , spojil a následně o obou žalobách rozhodoval společně v tomto řízení. Žalobkyně své nároky v rámci žalob a jejich následných doplnění odůvodnila tím, že mezi účastnicemi byla dne , datum, uzavřena smlouva o podnájmu vozidla č. , hodnota, , na jejímž základě žalovaná užívala vozidlo , Anonymizováno, kW, benzínový, RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále jen „vozidlo , Anonymizováno, “). Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím portálu , Anonymizováno, , přičemž ověření totožnosti žalované proběhlo jak při podpisu smlouvy, tak při fyzickém předání vozidla, které bylo potvrzeno předávacím protokolem. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky pro nájem vozidel firemním klientům a OSVČ a sazebník poplatků a smluvních pokut. Tyto dokumenty byly v průběhu trvání smlouvy aktualizovány, přičemž žalovaná byla o změně informována e-mailem dne , datum, . Od , datum, tak bylo součástí smlouvy nové znění všeobecných obchodních podmínek a sazebníku. Dne , datum, došlo k ukončení smlouvy z důvodu nástupu žalované do výkonu trestu odnětí svobody. Žalovaná o této skutečnosti žalobkyni informovala telefonicky i e-mailem, zaslala klíče od vozidla a požádala o jeho vyzvednutí. Žalobkyně vozidlo převzala dne , datum, a převezla jej na svou provozovnu v Praze. Vzhledem k absenci technika nebyla provedena kontrola ihned, ale až dne , datum, . V mezidobí nebylo vozidlo běžně provozováno, s výjimkou jediné jízdy do automyčky. Technický stav vozidla byl zdokumentován fotodokumentací s metadaty potvrzujícími datum i identitu vozidla. Žalobkyně uvedla, že vozidlo bylo bezpečně uloženo a že kontrola stavu tak odpovídala stavu ke dni převzetí. První nárok ve výši 12 705 Kč zahrnuje částku 605 Kč za upomínku faktury , Anonymizováno, za dopravní přestupek, smluvní pokutu z prodlení ve výši 19,97 Kč a paušální poplatek 12 100 Kč za předání pohledávky k vymáhání externí agentuře. Smluvní pokuta ve výši 19,97 Kč byla vypočtena jako 0,1 % denně z částky 605 Kč za období od , datum, do , datum, . Tato částka představovala poplatek za upomínku faktury , Anonymizováno, za dopravní přestupek, která nebyla včas uhrazena. Žalobkyně takto smluvní pokutu upřesnila v doplnění žaloby, přičemž v původní žalobě smluvní pokutu požadovala jako běžící. Druhý nárok ve výši 89 070,86 Kč vychází z faktury , Anonymizováno, za tzv. ostatní služby, vystavené po vrácení vozidla. Tato částka zahrnuje poplatek za přejeté kilometry nad rámec limitu (3 913,81 km), náklady na čištění vozidla ve výši 5 000 Kč bez DPH, náklady na opravu poškození (rozleštění) ve výši 3 000 Kč bez DPH, smluvní pokutu za překročení servisního intervalu ve výši 35 000 Kč, smluvní pokutu za prodlení ve výši 2 078,21 Kč a opět paušální poplatek za předání pohledávky k vymáhání ve výši 12 100 Kč. Smluvní pokuta ve výši 2 078,21 Kč byla vypočtena jako 0,1 % denně z částky 76 970,86 Kč za období od , datum, do , datum, . Tato částka odpovídá faktuře , Anonymizováno, za tzv. ostatní služby po vrácení vozidla, která rovněž nebyla uhrazena ve lhůtě splatnosti. Žalobkyně i tento svůj nárok upravila v doplnění žaloby totožným způsobem jako v případě pokuty ve výši 19,97 Kč. K problematice přejetých kilometrů žalobkyně uvedla, že za rozhodující považuje údaj z tachometru vozidla, který činil ke dni vrácení 55 967 km. Rozdíl oproti údajům uvedeným v knize jízd (55 206 km) vysvětlila rozdílnou metodikou měření a možnými výpadky satelitního signálu. Údaje z knihy jízd byly získávány prostřednictvím zařízení na dálku, jehož přesnost mohla být ovlivněna okolními podmínkami, jako jsou výškové budovy, husté porosty, jízda v tunelech nebo nepříznivé atmosférické podmínky. Žalobkyně uvedla, že údaj z tachometru je objektivní a běžně uznávaný v automobilovém průmyslu, a proto jej považuje za rozhodující. Tento údaj je rovněž evidován v rámci všech technických prohlídek a kontrol vozidla. V souvislosti s čištěním vozidla žalobkyně uvedla, že při vrácení vozidla byl zjištěn znečištěný interiér i exteriér, což bylo zdokumentováno ve fotodokumentaci. Podle všeobecných obchodních podmínek je podnájemce povinen vrátit vozidlo umyté a vyčištěné. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, žalobkyně jí účtovala poplatek za čištění ve výši 5 000 Kč bez DPH. Dále bylo zjištěno poškození vozidla v podobě poškrábání dveří, které bylo odstraněno rozleštěním, za které žalobkyně účtovala částku 3 000 Kč bez DPH. Poškození bylo rovněž zdokumentováno ve fotodokumentaci, která byla opatřena metadaty potvrzujícími datum a místo pořízení snímků. K překročení servisního intervalu žalobkyně uvedla, že žalovaná neprovedla předepsanou servisní prohlídku při 45 000 km, ačkoliv k tomu byla smluvně zavázána. Tvrzení žalované o provedení servisní prohlídky dne , datum, žalobkyně zpochybnila s odkazem na absenci záznamu v servisní knížce a na skutečnost, že vozidlo se v daný den podle záznamu z knihy jízd nenacházelo v místě, kde by mohla být prohlídka provedena. Žalobkyně uvedla, že i kdyby byla prohlídka provedena, žalovaná porušila povinnost zaznamenat ji do servisní knížky, jak výslovně vyžadují všeobecné obchodní podmínky, konkrétně čl. 5.14, který stanoví povinnost klienta nechat zaznamenat informaci o provedeném předepsaném servisu do servisní knížky nebo jiného systému evidujícího provedení servisu. Žalobkyně se vyjádřila také k tomu, proč byl poplatek za předání pohledávky k vymáhání externí agenturou uplatněn v obou žalobách. Uvedla, že podle výkladu sazebníku se jedná o poplatek, který je účtován za každé jednotlivé předání pohledávky vyplývající z jedné smlouvy, nikoliv pouze jednorázově. Vzhledem k tomu, že pohledávky byly předávány k vymáhání postupně, a to odděleně podle jednotlivých faktur, byl poplatek uplatněn v souladu se smluvními podmínkami.

2. Jak bylo uvedeno výše, žalobkyně se v původních návrzích domáhala úhrady smluvních pokut ve výši 0,1 % denně z částky 605 kč od , datum, do zaplacení a ve výši 0,1 % denně z částky 76 970,86 Kč od , datum, do zaplacení. V doplnění žaloby ze dne , datum, nicméně žalobkyně upřesnila, že uvedené smluvní pokuty požaduje v kapitalizované podobě, a to ve výši 19,97 Kč jako 0,1 % denně z částky 605 Kč za období od , datum, do , datum, a 2 078,21 Kč jako 0,1 % denně z částky 76 970,86 Kč za období od , datum, do , datum, . Toto omezení původně běžících smluvních pokut na konkrétní časové úseky vyhodnotil soud jako částečné zpětvzetí žaloby, s čímž žalobkyni v průběhu jednání také seznámil.

3. Vzhledem k tomu, že žaloba byla částečně vzata zpět dne , datum, , kdy bylo předmětné doplnění žaloby doručeno soudu, tedy před prvním jednáním ve věci samé, soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 1, 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez potřeby souhlasu žalované s částečným zpětvzetím, zastavil.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě a jejím doplnění uvedla, že si je vědoma uzavření smlouvy o podnájmu vozidla , Anonymizováno, a že vozidlo užívala do doby nástupu do výkonu trestu odnětí svobody dne , datum, . Před nástupem do výkonu trestu žalobkyni o této skutečnosti informovala, a to jak telefonicky, tak elektronicky, a předala žalobkyni klíče od vozidla. Vozidlo zaparkovala tak, aby jej měla žalobkyně možnost bez problémů vyzvednout. Trvala na tom, že se o vozidlo, které parkovala v uzavřeném dvoře, starala řádně a že jej předala v odpovídajícím stavu. K otázce přejetých kilometrů uvedla, že si není vědoma žádného jednání, které by vedlo ke zkreslení údajů o nájezdu. Vozidlo používala běžným způsobem a neměla technickou možnost ani úmysl měnit nastavení palubního počítače. Upozornila, že údaj o servisním intervalu zobrazený na palubní desce je výsledkem automatického systému vozidla, který může být ovlivněn různými faktory, a že sama do tohoto nastavení nezasahovala. Dále uvedla, že v období před nástupem do výkonu trestu byla pracovně vytížena a neměla možnost vozidlo předat jinak, než jak učinila. K servisní prohlídce žalovaná sdělila, že si není schopna vybavit přesné datum, název servisu, ani konkrétní úkony, které byly provedeny. Tvrdila však, že servisní úkony byly provedeny v rámci pravidelné údržby, včetně výměny provozních kapalin a filtrů, a že o tom byl učiněn záznam v servisní knize vozidla. Dále uvedla, že byla elektronicky upozorněna na blížící se servisní interval při nájezdu cca 54 925 km, a že v té době již byla v procesu ukončování smluvního vztahu před nástupem do výkonu trestu. Zpochybnila proto oprávněnost sankce za překročení servisního intervalu. K nákladům na čištění vozidla a rozleštění poškození žalovaná, které označila za nepřiměřené, uvedla, že vozidlo předala v běžném stavu, odpovídajícím jeho užívání, a že nebyla upozorněna na žádné konkrétní závady či znečištění, které by vyžadovaly mimořádné zásahy. K problematice smluvních podmínek žalovaná uvedla, že si není vědoma žádného formálního potvrzení o přijetí aktualizovaných všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, které měly být účinné od , datum, . Tvrdí, že jí nebyly doručeny v takové formě, aby mohla jejich změnu řádně posoudit, a že nebyla schopna v dané situaci reagovat. Zásadní výhrady žalovaná směřovala k opakovanému účtování poplatku za předání pohledávky k vymáhání externí agentuře ve výši 12 100 Kč. Uvedla, že jí bylo účtováno celkem pět takových poplatků, tedy v souhrnné výši 60 500 Kč, a že tyto náklady považuje za nepřiměřené, nespravedlivé a v rozporu s jejími možnostmi. Tvrdí, že v době jejich účtování již byla ve výkonu trestu a neměla možnost reagovat na upomínky ani faktury, které jí nebyly doručeny. V této souvislosti označila postup žalobkyně za necitlivý a lichvářský. Žalovaná dále uvedla, že se nachází v tíživé finanční situaci, že čelí exekucím a že její závazky jsou zahrnuty do insolvenčního řízení. Navrhla, aby soud žalobu zamítl a přihlédl k její osobní situaci.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

6. Žalobkyně se žalovanou uzavřely jakožto podnikatelé dne , datum, smlouvu o podnájmu vozidla na dobu neurčitou č. , hodnota, , jejímž předmětem byl pronájem vozidla , Anonymizováno, . Měsíční nájemné činilo 11 290 Kč, povolený nájezd 2 500 km za měsíc. Ve smlouvě byla rovněž sjednána sazba za přejetý kilometr, a to pro případ přejetí o 3 000 a více km ve výši 6,82 Kč za 1 km. Nedílnou součástí smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně pro nájem vozidel firemním klientům a OSVČ a orientační ceník poškození. V sazebníku poplatků účinném od , datum, byl mj. stanoven poplatek za vystavení upomínky ve výši 500 Kč, poplatek za neprovedení garanční prohlídky před uplynutím termínu stanoveným výrobcem ve výši 8 000 Kč, poplatek za nezapsání servisního úkonu do servisní knížky ve výši 5 000 Kč, smluvní pokuta za překročení servisního intervalu ve výši 35 000 Kč a poplatek za ukončení smlouvy na základě dohody ve výši 25 000 Kč. Dále byla stanovena smluvní pokuta za neuhrazení peněžitého dluhu řádně a včas ve výši 0,1 % z dlužné částky vč. DPH za každý započatý den prodlení a poplatek za předání pohledávek vyplývajících z jedné smlouvy klienta k vymáhání externí agenturou ve výši 10 000 Kč. Za poškození karoserie v podobě odřeného laku byla v návaznosti na rozsah a charakter poškození stanovena cena od 3 500 Kč do 5 000 Kč. Uvedená cena pokut, poplatku a cen za poškození byla stanovena bez DPH. Obdobné poplatky se vyskytovaly také v sazebníků poplatků účinném od , datum, do , datum, . Ve vztahu k užívání, údržbě a servisu vozidla bylo ve všeobecných obchodních podmínkách účinných od , datum, do , datum, mj. v bodu 5.12 stanoveno, že klient je povinen provádět po celou dobu trvání smlouvy opravy a údržbu vozidla pouze v servisech určených poskytovatelem. Dle bodu 5.13 byl klient povinen dodržovat plán údržby stanovený výrobcem vozidla, tedy dodržovat pravidelné servisní prohlídky. V bodu 6. 11. bylo stanoveno, že klient hradí veškeré pokuty za porušení předpisů v souvislosti s řízením a provozováním vozidla. Povinnost k úhradě byla dána dnem vystavení faktury. Ve vztahu ke vrácení vozidla bylo v podmínkách v čl. 13 stanoveno, že klient je povinen vozidlo vrátit bez poškození, vyčištěné a ve stavu, v jakém jej původně převzal, a to s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Klient byl povinen vrátit vozidlo umyté s vyčištěným interiérem. Co se týče výše poplatků, odkazovaly podmínky na sazebník. V bodu 16.4 byla dále stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za jakýkoliv peněžitý dluh klienta, který by nebyl uhrazen řádně a včas. Obdobná ustanovení obsahovaly také všeobecné obchodní podmínky platné od , datum, do , datum, /viz shodná tvrzení účastníků řízení, výpisy z OR na č. l. 8 a 102-103 spisu, výpis z živnostenského rejstříku na č. l. 23 spisu, smlouva o nájmu vozidla na č. l. 10 a 46 spisu, kontrolní list o elektronickém podpisu na č. l. 42-43 spisu, sazebníky poplatků na č. l. 12-13 a 79-80 spisu, orientační ceník poškození na č. l. 86-87 spisu, Všeobecné obchodní podmínky na č. l. 53-64 a 65-76 spisu/. Žalovaná převzala vozidlo , Anonymizováno, dne , datum, . V průběhu provozování pronajatého vozidla jí byla žalované postupem dle bodu 19.10 podmínek doručena aktualizace všeobecných obchodních podmínek a sazebníku. V době převzetí mělo vozidlo vady v podobě poškrábání, vrypů a odření. Stavu tachometru činil 30 279 km. Vozidlo , Anonymizováno, žalovaná vrátila žalobkyni dne , datum, , kdy vozidlo odstavila, respektive , datum, , kdy žalobkyně vozidlo vyzvedla a dopravila na místo určení. K vrácení vozidla totiž došlo tím způsobem, že jej žalovaná zaparkovala u autobusového nádraží ve , právnická osoba, a klíč od vozidla zaslala na centrálu žalobkyně. Svůj postup odůvodnila nástupem do výkonu trestu, o kterém žalobkyni informovala. Stav tachometru k okamžiku vrácení vozidla , Anonymizováno, činil 55 967 km. Dle knihy jízd evidující pohyb vozidla pomocí technologie GPS činil nájezd vozidla ke dni , datum, , kdy bylo vozidlo , Anonymizováno, odstaveno ve , právnická osoba, , 55 206 km. Ke dni , datum, byl evidován stav km v knize jízd celkem , hodnota, km. Dne , datum, , tedy po vrácení, vozidlo vykonalo cestu z adresy , adresa, , kdy projelo ulicí , Anonymizováno, na adresu , adresa, , kde se v , právnická osoba, nachází automyčka. Dne , datum, přitom žalobkyně zaslala žalované informaci o tom, že u vozidla , Anonymizováno, došlo k překročení povoleného počtu ujetých kilometrů, přičemž nájezd dle GPS byl evidován 54 925 km. Nad rámec poškození, které mělo vozidlo již ke dni převzetí, bylo při vrácení vozidla evidováno nové poškození v podobě poškrábání levých předních dveří a pravých zadních dveří. Poškození vozidla a stav ujetých kilometrů po předání byly zaznamenány na fotografiích dne , datum, . V palubní počítači byl při převzetí vozidla zaznamenán údaj o upomenutí servisního interval s údaji 39 731 km a 213 dní. Servisní interval vozu , Anonymizováno, stanovený výrobcem činil každých 15 000 km či jeden rok. Poslední prohlídka byla v servisní knížce zaznamenána při stavu 15 720 km dne , datum, /viz protokol o předání vozu na č. l. 11 a 44 spisu, doklad o odeslání e-mailu na č. l. 81 spisu, protokol o vrácení voru na č. l. 140 spisu, protokol o stavu vozu na č. l. 45 a 145 spisu, fotografie na č. l. 48-52 spisu, bližší evidence z knihy jízd na č. l. 184-186 spisu, detaily komunikace na č. l. 114 spisu, viz informativní e-mail na č. l. 94 spisu, fotografie na č. l. 115-139 spisu, fotografie na č. l. 141-144, 146-147 a 149 spisu, základní export knihy jízd na č. l. 154-155 spisu, potvrzení o provedení prohlídky v servisní knížce na č. l. 47 spisu, dofakturace nákladů na č. l. 82 spisu/. Dne , datum, , kdy žalovaná vozidlo provozovala, byla provedena výměna oleje, a to při stavu 40 689 km. Vozidlo se v den, kdy mělo k výměně oleje dojít, nacházelo v obci , adresa, . Zde se sice nachází autoservis , jméno FO, , který mj. zajišťuje servis vozidel značky , Anonymizováno, , nepatří však mezi autorizované servisy této značky. Žádný autorizovaný servis značky , Anonymizováno, se totiž v obci , adresa, , kde se vozidlo dne , datum, nacházelo a kdy mělo k výměně oleje dojít, nenalézá. V servisní knížce vozidla nebyl učiněn ke dni , datum, žádný záznam, který by nasvědčoval tomu, že vozidlo bylo v autorizovaném servisu. Poslední záznam v servisní knížce je ze dne , datum, /viz fotografie na č. l. 135 spisu, náhled na webovou stránku domény , Anonymizováno, , náhled na webovou stránku , Anonymizováno, s mapou servisů, bližší evidence z knihy jízd na č. l. 184-186 spisu, potvrzení o provedení prohlídky v servisní knížce na č. l. 47 spisu/. Dne , datum, zaslal , právnická osoba, , adresa, provozovateli vozidla výzvu k zaplacení určené částky, a to 600 kč, neboť vozidlo , Anonymizováno, bylo zachyceno při překročení maximální povolené rychlosti v obci , adresa, . Za úhradu tohoto přestupku vystavila žalobkyně žalované dne , datum, fakturu na celkem 781,50 Kč. K úhradě této částky žalobkyně žalovanou upomínala. Dne , datum, vystavila žalobkyni fakturu za upomínku na částku 605 Kč se splatností dne , datum, . Dne , datum, provedla žalobkyně dofakturci nákladů, přičemž žalované vyúčtovala vyrovnání nevyužitého nájemného ve výši 3 277,74 Kč, přejeté km nad rámec smlouvy ve výši 26 686,66 Kč při přejetí sjednaného počtu km o 3 913 km při ceně 6,82 Kč za jeden km, dvakrát rozleštění v celkové ceně 3 000 Kč, jedenkrát čištění interiéru v ceně 5 000 Kč a dále smluvní pokutu za překročení servisního intervalu ve výši 35 000 Kč. Žalované vystavila dne , datum, fakturu na celkem 76 970,86 Kč včetně DPH. Faktura byla splatná dne , datum, K úhradě této částky pak žalovanou dne , datum, a dne , datum, upomínala e-mailem/viz výzva k zaplacení na č. l. 88-89 spisu, sdělení údajů o totožnosti řidiče na č. l. 90 spisu, faktura na č. l. 14 spisu, faktury na č. l. 83-85 spisu, výstup z interního systému žalobkyně ohledně doručování upomínek žalované na č. l. 91 spisu, dofakturace nákladů na č. l. 82 spisu, upomínky na č. l. 95-97 spisu, evidence upomínek na č. l. 98 spisu/. Vzhledem k tomu, že žalovaná pohledávky žalobkyně neuhradila, vyzvala ji žalobkyně předně k úhradě dluhu vzniklého z faktury za upomínku č. , Anonymizováno, , která byla vystavena dne , datum, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu včetně částky 12 100 Kč vč. DPH, která představovala poplatek za předání pohledávky vymáhací společnosti. Tato výzva byla žalované odeslána dne , datum, /viz předžalobní výzva na č. l. 15-16 spisu, podací lístek na č. l. 17 spisu/. Dne , datum, pak žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 104 603,26 Kč vzniklé na základě faktury vystavené dne , datum, na částku 76 970,86 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu opět včetně částky 12 100 Kč vč. DPH, která představovala druhý poplatek za předání pohledávky vymáhací společnosti. Žalovaná na žalobkyní uplatněné pohledávky ničeho neuhradila, přestože byla žalobkyní opakovaně vyzvána. /viz předžalobní výzva a podací lístek na č. l. 15-17 spisu , spisová značka, /.

7. Skutkový závěr je takový, že žalobkyně uzavřela se žalovanou podnájemní smlouvu, na základě které žalovaná v období od , datum, do , datum, užívala vozidlo , Anonymizováno, . Žalovaná vozidlo již převzala s některými kosmetickými vadami, při vrácení však mělo vozidlo vady další, a to škrábance na předních a zadních dveří. Dále nebyl vyčištěn interiér vozu. Ve smlouvě o nájmu vozidla bylo nicméně ujednáno, že vozidlo , Anonymizováno, bude vráceno umyté a vyčištěné. Žalovaná si vozidlo převzala při stavu tachometru 30 279 km a vrátila jej při stavu tachometru 55 967 km. Užívala jej necelých devět měsíců, přičemž s vozidlem najela celkem , hodnota, km. Maximální povolení nájezd činil 2 500 Km měsíčně. Za období od , datum, do , datum, , kdy došlo k vrácení vozidla, byl maximální povolený nájezd 21 775 km. V době vrácení vozidla byl tedy překročen o 3 913 Km. V průběhu užívání vozidla žalovanou bylo vozidlo zachyceno při spáchání dopravního přestupku, což žalobkyně žalované v souladu se smlouvou vyfakturovala. Z důvodu neuhrazení faktury následně žalovanou taktéž upomínala. Faktura za úhradu upomínky v částce 605 Kč byla splatná dne , datum, . Dále žalované vyfakturovala dle smlouvy další činnosti, a to opravy poškození vozu a přejetí počtu kilometrů. Ani tuto pohledávku žalovaná neuhradila. Tato faktura byla splatná dne , datum, . Obě pohledávky žalobkyně předala k vymáhání externí agentuře. V době užívání vozidla žalovaná nechala na vozidle provést servisní prohlídku minimálně v rozsahu výměny motorového oleje, a to dne , datum, . Tento den se vozidlo nacházelo v obci , adresa, . O úkonu nebyl proveden žádný záznam do servisní knihy vozidla , Anonymizováno, . V obci , adresa, se nenachází autorizovaný servis automobilky , Anonymizováno, .

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle § 2215 odst. 1 o. z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

10. Podle § 2321 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jek se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je v převážné části důvodná. Jak bylo vysvětleno výše, žalobkyně uplatnila vícero nároků. Žalobkyně se první podanou žalobou domáhala úhrady částky 605 Kč, jakožto poplatku za upomínku. Tento poplatek byl mezi stranami řádně sjednán, jak vyplývá z uzavřené smlouvy a zejména Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně a sazebníku. Mezi stranami bylo rovněž sjednáno, že žalovaná je povinna hradit veškeré pokuty udělené příslušnými orgány za řízení a provozování vozidla v rozporu s příslušnými předpisy. V řízení přitom bylo prokázáno, že ve vztahu k vozidlu , Anonymizováno, v rozhodné době, kdy jej měla v nájmu žalovaná, byla udělena pokuta za takové porušení právních předpisů. Žalobkyně vystavila žalované fakturu k úhradě pokuty za spáchání přestupku tak, jak bylo ujednáno. Žalovaná však tuto fakturu neuhradila, pročež byla žalobkyní důvodně upomínána. Poplatek za upomínku byl tedy uplatněn zcela v souladu se smluvním ujednáním stran. Současně s tím žalobkyně v návaznosti na předání pohledávky spočívající právě v úhradě 605 Kč uplatnila rovněž nárok na zaplacení 12 100 Kč. Tato částka měla představovat poplatek za předání pohledávky ve výši 605 Kč externí firmě k vymáhání. Rovněž tento poplatek ve výši 10 000 Kč bez DPH, tedy 12 100 Kč celkem, byl mezi stranami řádně sjednán prostřednictvím Smlouvy odkazem na Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků a smluvních pokut žalobkyně. V sazebníku přitom bylo jasně stanoveno: „Poplatek za předání pohledávek vyplývajících z jedné Smlouvy Klienta k vymáhání externí agenturou: 10 000,- Kč + DPH“. V řízení přitom bylo prokázáno, že žalobkyně pohledávku k vymáhání externí agentuře předala, jak vyplývá z předžalobní výzvy zaslané právě „externí agenturou“. Soud proto i tento nárok shledal důvodným.

14. Druhou žalobou žalobkyně uplatnila nárok na úhradu částky ve výši 76 970,86 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok se vztahoval k faktuře vystavené žalované po vrácení vozidla a byl tvořen několika dílčími nároky, a to úhradou ze přesáhnutí povoleného počtu ujetých km, čištění vozidla, rozleštění poškozených částí vozidla a smluvní pokuty za překročení servisního intervalu.

15. Co se týče částky 32 290,86 Kč včetně DPH účtované za překročení povolených kilometrů, pak v řízení bylo prokázáno, že žalovaná vozidlo převzala , datum, při stavu tachometru 30 279 km a vrátila ke dni , datum, při stavu tachometru 55 967 km. Tyto skutečnosti vyplývají jednak z předložené dokumentace, jednak také z protokolů o předání vozidla. Mezi stranami bylo smlouvou ujednáno, že maximální měsíční nájezd km má činit 2 500 km. Vzhledem k období, kdy žalobkyně vozidlo , Anonymizováno, užívala, činil maximální možný nájezd k okamžiku vrácení 21 775 Km. Žalovaná maximální povolený nájezd překročila o 3 913 km. Pro případ překročení povoleného nájezdu o více než 3 000 Km přitom strany sjednaly cenu 6,82 Kč za jeden přejetý km. S ohledem na uvedené soud tedy dospěl k závěru, že v tomto rozsahu žalobkyně nárok uplatnila po právu. Argumentaci žalované, že s tachometrem vozidla nijak nemanipulovala a že by toho ani nebyla schopna, soud vyhodnotil jako irelevnatní. To že s tachometrem manipulováno nebylo, naopak pouze potvrzuje, že k tzv. přejetí povolených km skutečně došlo.

16. Co se týče nároku na úhradu rozleštění vozidla v částce 3 000 Kč bez DPH, pak z provedeného dokazování vyplynulo, že vozidlo v době vrácení vykazovalo poškození, která nemělo v době, kdy si jej žalovaná k užívání převzala. Tato skutečnost vyplývá jednak z předložené fotodokumentace, jednak z protokolů o předání vozidla. V souladu se smluvními ujednáními a všeobecnými obchodními podmínkami včetně orientačního ceníku poškození pak žalobkyně žalovaná fakturovala úhradu provedeného rozleštění, kterým byly odstraněny škrábance z vozidla, a to konkrétně levých předních a pravých zadních dveří. Také v tomto rozsahu proto shledal soud nárok žalobkyně důvodným. Samotnou cenu pak nelze ani považovat za nepřiměřenou, kdy se jednalo o rozleštění celkem dvou větších dílů vozidla (předních a zadních dveří), kdy tato cena přibližně odpovídala orientačnímu ceníku.

17. Mezi stranami bylo dále sjednáno, že žalovaná je povinna vozidlo , Anonymizováno, vrátit umyté s vyčištěným interiérem. Z provedeného dokazování nicméně vyplynulo, že vozidlo vyčištěné vráceno nebylo. Na fotografiích je sice vozidlo zachyceno již umyté, ty však byly pořízeny až , datum, . Z provedeného dokazování je zřejmé, že vozidlo absolvovalo cestu do myčky již dne , datum, , jak vyplynulo z výpisu z knihy jízd. Tato skutečnost ostatně odpovídá i tomu, že ke dni předání byl stav tachometru zaznamenán s hodnotou , hodnota, km, zatímco na fotografiích pořízených dne , datum, je zachycen s hodnotou , hodnota, km. Ujetá vzdálenost přitom odpovídá právě cestě do automyčky realizované dne , datum, . Pokud pak žalovaná namítá, že se o auto starala, čistila jej a předala ve standardním stavu, již se nijak nevyjádřila v tom smyslu, že by před předáním provedla mytí vozidla či důkladnější vyčištění interiéru. Byť se tedy mohla o vozidlo řádně starat a mohla jej považovat za čisté, nezbavovala ji tato skutečnost povinnosti provést umytí a vyčištění interiéru vozidla také před jeho předáním. Soud proto i v rozsahu poplatku za čištění vozidla shledal nárok žalobkyně jako řádně uplatněný.

18. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úhradu smluvní pokuty za překročení servisního intervalu. Mezi stranami bylo sjednáno, že žalovaná je povinna dodržovat plán výroby předepsaný výrobce, tedy dodržování servisního intervalu. Pro případ nedodržení tohoto intervalu a nepřistavení vozidla řádně a včas k pravidelné servisní prohlídce byl stanoven poplatek ve výši 35 000 Kč. Servisní prohlídky měly být prováděny v servisech stanovených žalobkyní, a to konkrétně v autorizovaných servisech. Žalovaná převzala vozidlo s nájezdem 30 279 km, přičemž servisní plán byl stanoven tak, že každá servisní prohlídka měla být vykonána vždy po 15 000 km či jednom roce. Mohla tedy předpokládat, že další servisní prohlídka bude nezbytná nejpozději do nájezdu 45 000 km. Žalovaná tvrdila, že vozidlo k servisní prohlídce přistavila, přičemž došlo i k výměně kapalin a filtrů. Z provedeného dokazování vyplynulo, že u vozidla , Anonymizováno, došlo nejméně k výměně oleje, a to dne , datum, . Stejně tak ovšem bylo prokázáno, že v danou dobu se vozidlo nacházelo v obci , adresa, . Zde se sice nachází autoservis, který se věnuje opravám mimo jiné i vozidel značky , Anonymizováno, , avšak nejedná se o servis autorizovaný. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná vozidlo servisovala, nikoliv však způsobem stanoveným ve smlouvě. Pokud by tak učinila, a vozidlo přistavila k prohlídce do autorizovaného servisu, došlo by nejen k samotnému servisu, ale i k záznamu o provedení plánované servisní prohlídky do servisní knížky vozu. Postup žalobkyně přitom nelze ani z materiálního hlediska považovat za dostatečný. Je sice pravdou, že k jistému servisu vozidla skutečně došlo, to však nic nemění na tom, že postup žalované, který byl v rozporu se sjednanými podmínka pronájmu, mohl mít vliv např. na záruku poskytovanou na vozidlo. Požadavek žalobkyně, aby bylo vozidlo servisováno v autorizovaném servisu tedy nebyl bezúčelný. Žalovaná svým postupem nedodržela servisní plán vozidla předepsaný výrobcem, pročež žalobkyni vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty stanovené právě pro tento případ. I v tomto ohledu tedy soud shledal soud žalobu důvodnou.

19. Žalobkyně se dále domáhala příslušenství výše uvedených pohledávek, a to zákonného úroku z prodlení a smluvních pokut ve výši 19,97 Kč a 2 078,21 Kč. Co se týče zákonného úroku z prodlení, pak vzhledem k tomu, že soud shledal výše uvedené nároky žalobkyně jako důvodné, konstatuje, že jí s ohledem na prodlení žalované s úhradou pohledávek vznikl rovněž nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. První faktura, kterou žalobkyně vystavila žalované na pohledávku ve výši 605 Kč, byla splatná dne , datum, . Protože žalovaná pohledávku do uvedeného dne neuhradila, ocitla se následujícího dne v prodlení. Druhá faktura vystavená na částku 76 970,86 Kč byla splatná dne , datum, . Ani tuto fakturu žalovaná neuhradila a ocitla se následujícího dne v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i úrok dle § 1970 o. z. ve výši 12,75 % ročně stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila, tedy z částky 605 Kč od , datum, do zaplacení a z částky 76 970,86 Kč od , datum, do zaplacení.

20. Ve vztahu ke smluvním pokutám pak soud uvádí, že smluvní pokuta byla sjednána pro případ prodlení žalované s úhradou pohledávek, přičemž byla stanovena ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Jak přitom bylo právě konstatováno, žalovaná se ocitla v prodlení v případě obou uplatněných pohledávek. Ve vztahu k pohledávce ve výši 605 Kč se žalobkyně domáhala úhrady smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, , tedy v kapitalizované výši 19,97 Kč, a ve vztahu k pohledávce ve výši 76 970,86 Kč úhrady smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, tedy v kapitalizované výši 2 078,21 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta byla mezi stranami jakožto podnikateli řádně sjednána, a že se žalovaná skutečně ocitla v prodlení s úhradou sporných pohledávek, což vedlo ke vzniku nároku žalobkyně na uvedené smluvní pokuty, soud žalobě i v tomto rozsahu vyhověl.

21. Co se pak týče obecné argumentace žalované, že jedná žalobkyně považuje za nespravedlivé s tím, že ji informovala o svém nástupu do vězení a sdělila jí, že je připravena po svém propuštění veškeré pohledávky uhradit, pak soud musí konstatovat, že žalobkyni nelze v žádném případě přičítat k tíži, že se žalovaná ocitla ve výkonu trestu. Její postup, kdy se domáhá svých splatných pohledávek, nelze považovat za nijak rozporný s dobrými mravy či zákonem. Po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby bez dalšího čekala na úhradu dlužných pohledávek na dobu, až žalovaná uložený trest vykoná. Naopak bylo na žalované, aby své pohledávky před nástupem do výkonu trestu řádně uhradila.

22. Soud přiznal žalobkyni i náhradu nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky mezi podnikateli v paušální výši 2 400 Kč (2 × 1 200 Kč) dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se jedná o pohledávky ze vzájemných závazků mezi podnikateli.

23. O výše uvedených nárocích žalobkyně soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. Žalobkyně se nicméně dále domáhala úhrady poplatku za předání pohledávky k vymáhání externí agentuře ve vztahu ke druhé pohledávce uplatněné samostatnou žalobou a vycházející z faktury vystavené dne , datum, na částku 76 970,86 Kč. Jak přitom bylo uvedeno výše, totožného poplatku se žalobkyně domáhala také za předání pohledávky k vymáhání externí agenturou ve výši 605 Kč, přičemž tento poplatek soud žalobkyni již výše přiznal. Ke druhému takto uplatněnému poplatku je pak nutné uvést, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně předala k vymáhání externí agenturou skutečně obě své pohledávky. Poplatek byl nicméně mezi stranami prostřednictvím smlouvy a sazebníku poplatků ujednán jako: „Poplatek za předání pohledávek vyplývajících z jedné Smlouvy Klienta k vymáhání externí agenturou: 10 000,- Kč + DPH“. Uvedenou formulaci pak nelze vykládat jinak, než že poplatek se vztahuje jednorázově na všechny pohledávky vyplývající z jedné smlouvy klienta. Pro tento výklad svědčí již použití právě slova „jedné“. Žalobkyně sice tvrdila, že se poplatek má vztahovat ke každé takto postoupené pohledávce, nicméně tomu zvolená formulace neodpovídá, když jasně označuje poplatek jako poplatek za „předání pohledávek“. Tedy poplatek v čísle jednotném za předání pohledávek v čísle množném, přičemž se má jednat o pohledávky vyplývající z jedné smlouvy. Jiný jazykový výklad nepovažuje soud za možný a logický. Jak přitom bylo uvedeno výše, žalobkyně již poplatek ve vztahu ke sporné smlouvě uplatnila, přičemž jí byl soudem přiznán. Podruhé uplatněný poplatek za předání pohledávek externí agentuře proto shledal soud za rozporný se smluvními ujednáními, a proto jej zamítl. Dále, jak bylo rovněž již uvedeno, soud žalobkyni přiznal také úhradu nákladů spojenou s uplatněním pohledávky mezi podnikateli. Žalobkyně tuto náhradu nicméně v obou žalobách požadovala ve výši 1 452 Kč, tedy včetně DPH, a celkem tedy 2 904 Kč. Předmětná paušální náhrada však není předmětem daně, neboť nejde o ekonomickou činnost. Soud proto ani částku 504 Kč představující právě žalobkyní dovozované DPH nepřiznal (výrok III. tohoto rozsudku). Soud dále doplňuje, že pokud žalovaná uváděla, že jí bylo v minulosti účtováno již celkem pět poplatků za předání pohledávky k vymáhání externí agentuře v souhrnné výši 60 500 Kč, faktem zůstává, že provedené dokazování tomu nenasvědčuje.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 558,98 Kč, přičemž tato částka představuje 76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88 % a úspěchu žalované v rozsahu 12 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 364 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 101 775,86 Kč sestávající z částky 5 180 Kč za každý z celkem , hodnota, úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), h) a g) a. t. učiněných ve dnech dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 820,41 Kč, a to v souvislosti s cestami realizovanými ve dnech , datum, , , datum, a , datum, , kdy za každou z těchto tří cest náleží náhrada 1 273,47 Kč za 90 ujetých km v částce 673,47 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,85 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 48 110,41 Kč ve výši 10 103,19 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků soud s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlédl též k uplatněnému příslušenství, resp. k původně uplatněné smluvní pokutě.

26. Pro úplnost pak soud dodává, že při písemném vyhotovení rozsudku opravil výrok II. rozsudku. Při vyhlášení rozsudku došlo v uvedeném výroku k chybě v psaní, neboť bylo chybně uvedeno, že se žalované stanovuje povinnost uhradit žalobkyni částku 89 675,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 605 Kč od , datum, do zaplacení. V daném případě došlo k tzv. překlepu, přičemž správně mělo být ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení z částky 605 Kč uvedeno, že žalobkyni náleží od , datum, , tedy ode dne následujícího po splatnosti relevantní faktury, jak bylo vysvětleno výše. Žalobkyně sama ostatně zákonný úrok z prodlení právě od tohoto data požadovala, a soud jí tedy ani nemohl přisoudit více, což by se dřívějším stanovením okamžiku prodlení stalo. Soud proto postupem dle § 164 o. s. ř. tuto zjevnou chybu v psaní při písemném vyhotovení rozsudku opravil.