17 C 256/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 14 286 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 752,36 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným v částce 3 752,36 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,5 % ročně z částky 3 752,36 Kč od , datum, do , datum, a dále od , datum, do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 6 767,64 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 478,16 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 767,64 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 2,5 %, v rozsahu částky 3 766 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím nad rámec zákonného úroku z prodlení, jak byl tento přiznán výrokem I. tohoto rozsudku, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, , doplněnou podáním doručeným soudu dne , datum, , domáhala zaplacení částky 14 286 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČ: , IČO, ) uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o půjčce, jejichž nedílnou součástí byly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované částku 9 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala uhradit půjčku společně se souhrnným poplatkem v částce 5 976 Kč, a to v 52. týdenních splátkách po 288 Kč se splatností poslední z nich dne , datum, (dále jen „první smlouva o půjčce“). Žalovaná celkem uhradila částku 11 640,36 Kč. Dlužná částka ve výši 6 767,64 Kč představuje dlužnou jistinu v částce 4 067,09 Kč a souhrnný poplatek v částce 2 700,55 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 478,16 Kč (úrok z prodlení v zákonné výši 2,5 % ročně z dlužné částky od , datum, do data účinnosti postoupení pohledávky), úroky z prodlení ve výši 2,5 % ročně z celkové dlužné částky ve výši 6 767,64 Kč od , datum, do zaplacení. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou druhou smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované částku 10 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázal uhradit půjčku společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, a to v 52. týdenních splátkách po 320 Kč se splatností poslední z nich dne , datum, (dále také jen „druhá smlouva o půjčce“). Žalovaná celkem uhradila částku 6 247,64 Kč. Dlužná částka představuje 7 518,36 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 4 518,25 Kč a souhrnného poplatku v částce 3 000,11 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 16 460,20 Kč (odpovídá zákonné výši úroku z prodlení od , datum, ke dni účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky ze smlouvy 2), úroků z prodlení z částky 7 518,36 Kč od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pohledávky za žalovanou z obou úvěrových smluv byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností k , datum, . Žalovaná ani přes předžalobní výzvu žalobkyně doposud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované, neboť ta se bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolána.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané, odpovídající skutkovému závěru: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 9 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala půjčku společně se souhrnným poplatkem ve výši 5 976 Kč splatit v 52. týdenních splátkách po 288 Kč. Žalovaná celkem uhradila částku 11 640,36 Kč Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala půjčku společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč splatit v 52. týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná celkem uhradila částku 6 247,64 Kč /viz smlouvy o půjčce na č. l. 14-15 spisu/. Pohledávky za žalovanou z obou smluv o půjčce byly postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností k , datum, , což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz výpis OR žalobkyně na č. l. 13 spisu, smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 16-21 spisu, jmenný seznam na č. l. 22 spisu, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky na č. l. 23 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 24 spisu, informace o zpracování osobních údajů na č. l. 25 spisu, podací lístek na č. l. 26 spisu/. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz výzva k plnění + podací lístek na č. l. 27-29 spisu/. Žalovaná netvrdila ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by dlužnou částku uhradila nebo její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a vzhledem k datu uzavření obou smluv o půjčce také podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 2 písm. a) zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.

9. Podle § 658 písm. a) obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky z první smlouvy o půjčce, nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do (dále jen „nařízení vlády č. 142/1994 Sb.“), podle jehož § 1 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou dlužné částky z druhé smlouvy o půjčce, bylo účinné od , datum, znění § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 163/2005 Sb., podle nějž výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

11. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odst. 2 ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. Podle odst. 3 v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

14. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

15. Podle § 1805 odst. 2 o. z. věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o půjčce, a to dne , datum, (první smlouva o půjčce) a dne , datum, (druhá smlouva o půjčce), ve smyslu § 657 obč. zák., který byly současně spotřebitelským úvěrem podle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. a na jejich základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a 10 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčené peněžní prostředky včetně souhrnného poplatku vrátit v 52. týdenních splátkách ve sjednané lhůtě splatnosti. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelkou na žalobkyni jako postupníka smlouvou o postoupení pohledávek, žalobkyně je tak aktivně věcně legitimovaná.

18. Soud se dále zabýval povahou a výší sjednaného souhrnného poplatku u obou smluv o půjčce. U první smlouvy o půjčce ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši 5 976 Kč v 52 týdenních splátkách. Podle druhé smlouvy o půjčce ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách. Souhrnný poplatek soud považuje za úplatu za půjčení peněz, která představuje definici smluvního úroku ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, nebo M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1856). Závěr o povaze souhrnného poplatku je podpořen i skutečností, že poplatek nebyl ani zčásti složen z dílčích položek, které by představovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Šlo tak pouze o úplatu za půjčení peněz na základě smluv o půjčce, která žalované neposkytla žádnou další službu (tedy čistý zisk právní předchůdkyně žalobkyně v podobě smluvního úroku). Souhrnný poplatek sjednaný v první smlouvě o půjčce ve výši 5 976 Kč při jistině 9 000 Kč představuje nominální úrokovou sazbu ve výši 66,4 % ročně, u druhé smlouvy o půjčce souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč při půjčce částky 10 000 Kč představuje nominální úrokovou sazbu také ve výši 66,4 % ročně. V tomto ohledu je třeba uvést, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nepřiměřeným úrokem se rozumí úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje obvyklou úrokovou míru v době jeho sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu podle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2004 kolem 14-15 % ročně. Sjednaný úrok označený jako souhrnný poplatek, je tak zcela nepřiměřený, a tudíž zjevně odporující dobrým mravům, neboť sjednaná úroková míra bezmála pětinásobně vyšší nežli tehdy obvyklá míra uplatňovaná v bankovním sektoru. Ujednání souhrnného poplatku ve výši 66,4 % ročně se zjevně příčí dobrým mravům a je tudíž absolutně neplatné ve smyslu § 39 odst. 1 obč. zák. a § 3 odst. 1 obč. zák. (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

19. Z těchto důvodů soud konstatuje, že pokud žalovaná cokoli plnila na obě úvěrové smlouvy, je třeba její plnění směřovat pouze k jistinám ve výši 9 000 Kč u první smlouvy o půjčce a 10 000 Kč u druhé smlouvy o půjčce, nikoliv k souhrnnému poplatku, který, jak vysvětleno výše, soud považuje za sjednaný neplatně. Žalovaná uhradila na jistinu z první smlouvy o půjčce částku 11 640,36 Kč, která přesahuje dlužnou jistinu. Z tohoto důvodu proto hodnotí soud nárok uplatněný žalobkyní z titulu prvé smlouvy o půjčce jako zcela neopodstatněný. Na druhou smlouvu o půjčce uhradila žalovaná částku 6 247,64 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na rozdíl mezi poskytnutou jistinou právní předchůdkyní žalobkyně a částkou uhrazenou žalovanou, tedy celkem 3 752,36 Kč.

20. Soud se dále zabýval uplatněným příslušenstvím v podobě kapitalizovaného a běžícího zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně u první smlouvy o půjčce uplatnila nárok na kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 478,16 Kč (úrok z prodlení v zákonné výši 2,5 % ročně z dlužné částky od , datum, do data účinnosti postoupení pohledávky), úroky z prodlení ve výši 2,50 % ročně z celkové dlužné částky ve výši 6 767,64 Kč od , datum, do zaplacení. U druhé smlouvy o půjčce žalobkyně také uplatnila nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 16 460,20 Kč (odpovídá zákonné výši úroku z prodlení od , datum, ke dni účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky z druhé smlouvy), úrok z prodlení z částky 7 518,36 Kč od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Vzhledem k požadavku úroků z prodlení u obou smluv již od roku , Anonymizováno, , právní předchůdkyně neuplatnila pohledávku u soudu po dobu bezmála 18 let. Pohledávky z obou smluv byly uplatněny u soudu až po jejich postoupení na žalobkyni, a to po 20 letech od jejich tvrzené splatnosti. Zároveň výše úroků počítaných z dlužné částky za období od roku , Anonymizováno, do současnosti podstatně převýšila výši dlužné částky, resp. jistiny, z níž úroky byly počítány. Soud proto posoudil žalobkyní uplatněný nárok na příslušenství pohledávek v podobě úroků z prodlení podle § 1805 odst. 2 o. z., k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti. Žalobkyně, a především její právní předchůdkyně, bez rozumného důvodu otálely s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činily tolik, co jistiny. Rozumný důvod přitom představuje například situace, kdy věřitel nevymáhá svou pohledávku pro její aktuální nedobytnost, ačkoliv má důvodně za to, že dlužník bude moci splnit dluh později. Může jím být i situace, když dlužník věřitele ujišťuje o brzkém splnění dluhu. (JANOUŠEK, Michal. § 1805 [Doba placení úroků; pravidlo ultra duplum]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

10. Dostupné na beck-online.cz.). Žalobkyně soudu netvrdila ani neprokazovala důvod, proč došlo k uplatnění obou pohledávek až po 20 letech od jejich vzniku, na jehož základě by mohla uplatňovat nárok na úroky nad rámec stanovený v § 1805 odst. 2 o. z.

21. Soud rekapituluje, že jedná-li se o nárok žalobkyně z titulu prvé smlouvy o půjčce ze dne , datum, , na základě které předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 9 000 Kč a žalovaná uhradila částku 11 640,36 Kč, nepovažuje soud tento nárok s přihlédnutím k závěru o absolutní neplatnosti sjednaných úroků za důvodný a proto žalobu v poměru k požadavku žalobkyně z titulu této smlouvy zamítl zcela, a sice v rozsahu částky 6 767,64 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 478,16 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 6 767,64 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 2,5 %. Jedná-li si o nárok žalobkyně z titulu druhé smlouvy o půjčce ze dne , datum, , na základě které předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 10 000 Kč a žalovaná uhradila částku 6 247,64 Kč, považuje soud tento nárok s přihlédnutím k závěru o absolutní neplatnosti sjednaných úroků za důvodný pouze v rozsahu částky 3 752,36 Kč (rozdíl mezi poskytnutou půjčkou úhradou žalované). Co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení postupoval soud v souladu s § 1805 odst. 2 o. z. a přiznal žalobkyni úrok z prodlení za období, kdy žalobkyně otálela s uplatněním nároku, jen do výše jistiny, zde 3 752,36 Kč a dále ode dne, kdy své právo uplatnila, tedy ode dne , datum, , dále běžící z jistiny v částce 3 752,36 ve výši dle právní úpravy účinné ke dni rozhodné právní skutečnosti, tedy v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Co do zbytku požadovaných nároků byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci úspěšnější žalované žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly. Soud při stanovení poměru úspěchu účastníků přihlédl také k uplatněnému příslušenství v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08 (výrok III.).

23. Výrok IV, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení je odůvodněn § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSP“) ve spojení s § 6 odst. 1 ZoSP a Položkou 2. bod 2 a Položkou 1. bod 1 písm. a) Sazebníku ZoSP, když soud ve věci navrhovaný elektronický platební rozkaz nevydal (srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). S ohledem na aktuální předmět řízení a dosud uhrazený soudní poplatek v částce 800 Kč, představuje výše doplatku soudního poplatku částku 200 Kč.