17 C 260/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 43 576,73 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 43 109,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 109,49 Kč od datum do zaplacení, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 189,65 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 43 576,73 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (anonymizována čtyři slova, jednající v České republice prostřednictvím anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO) uzavřel dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na základě níž byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč a žalovaný mohl čerpat úvěr až do výše 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách, se splatností 1. splátky ke dni datum a každé další splátky vždy k 17. dni v měsíci, v minimální výši 5 % z dlužné částky (čerpané výše úvěru), nejméně však ve výši 500 Kč. Měsíční platba za pojištění byla sjednána ve výši 4,99 % z výše měsíční splátky úvěru. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 301 406,46 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze 304 320 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni datum. Právní předchůdkyně žalobkyně dále po žalovaném požadovala ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka byla dne datum, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni. Žalobkyně nadále požadovala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 43 109,49 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, smluvní pokuty ve výši 467,24 Kč, příslušenství se dále skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 6 189,65 Kč (součet nesplaceného smluvního úroku ve výši 4 590,90 Kč, nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 998,75 Kč a nesplatných poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 600 Kč) a z úroku z prodlení od datum do zaplacení.

2. Žalovaný svůj dluh nerozporoval a uznal ho v plné výši.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání, ke kterému se žádný z řádně předvolaných účastníků nedostavil. Žalobkyně i žalovaný se z účasti na jednání omluvili a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasili. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (anonymizována čtyři slova, jednající v České republice prostřednictvím anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO) dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na základě níž byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se dále zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 500 000 Kč a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet dle obchodních podmínek a sazebníku spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách, se splatností 1. splátky ke dni datum a každé další splátky vždy k 17. dni v měsíci, v minimální výši 5 % z dlužné částky (čerpané výše úvěru), nejméně však ve výši 500 Kč. Měsíční platba za pojištění pak byla sjednána ve výši 69 Kč. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši 600 Kč za každou účtovanou (maximálně jednu) upomínku u jednoho splatného závazku, poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč účtovaný maximálně dvakrát za měsíc a smluvní pokutu za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení /viz schválení žádosti na č. l. 17-17 p. v. spisu, rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb na č. l. 18-19, žádost/smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 20-22, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 23-24, potvrzení o pojištění na č. l. 25 Žalovaný úvěr čerpal ve výši 301 406,46 Kč, se splácením splátek se však dostával do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto odstoupila od úvěrové smlouvy a přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni datum splatným /viz přehled čerpání a plateb na č. l. 10-16, odstoupení od úvěrové smlouvy na č. l. 26 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy s účinností ke dni datum postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz potvrzení o připsání úplaty na č. l. 27, seznam postoupených pohledávek na č. l. 28, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 29, výzvu na č. l. 30, podací arch na č. l. 31 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 32 a 33, podací arch na č. l. 34, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 35 V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně více než žalobkyní tvrzených 304 320 Kč.

6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak nijak neprokazovala. Dle údajů pro posouzení žádosti o revolvingový úvěr byl žalovaný ženatý a bydlel v nájmu. příjmení příjem žalovaného dosahoval částky 45 000 Kč, což ze strany žalobkyně nebylo podloženo žádnými důkazy (např. výplatními páskami, pracovní smlouvou, daňovým přiznáním apod.). Měsíční výdaje žalovaného se skládaly z nákladů na bydlení v částce 10 000 Kč a z ostatních výdajů (telefon, internet, životní pojištění apod.) v částce 1 000 Kč, jiné finanční závazky žalovaného ve formuláři zaznamenány nebyly. Žalobkyně tedy skutečnosti o zkoumání úvěruschopnost sice v obecné rovině tvrdila, nicméně k prokázání svých tvrzení neoznačila a nepředložila soudu relevantní důkaz ohledně zkoumání příjmů a výdajů žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. V tomto ohledu se sluší odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, uveřejněném v časopise Soudní judikatura, sešit číslo ročník 2011, pod číslo v němž uvedený soud dovodil, že poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném podle § 114c o. s. ř., a výslovně zdůraznil, že při jiném úkonu soud poučeni o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Např. v usneseních ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. 28 Cdo 578/2011, a ze dne 3. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1793/2011, pak navázal Nejvyšší soud bližším vysvětlením, že účastník, který se jednání neúčastnil, dobrodiní poučení podle § 118a o. s. ř. ztrácí (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 2693/2017). Vzhledem k tomu, že žalobkyně v poměru k otázce zkoumání úvěruschopnosti uvedla jednak zcela povšechní tvrzení a druhak tvrzení ani nijak neprokazovala a dále s přihlédnutím k tomu, že se k ústnímu jednání nařízenému na den datum s omluvou nedostavila a soud tak nemohl přistoupit k poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., nebylo lze než uzavřít na to, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost z hlediska posouzení úvěruschopnosti žalovaného nesplnila.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, smluvní pokuty a smluvních úroků zamítl.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši 301 406,46 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný však doposud uhradil celkovou částku ve výši 304 320 Kč, tedy tento nárok byl již zcela splacen, proto žaloba není ani v této části důvodná a soud jí proto zamítl v celém rozsahu.

18. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti právního jednání, na němž žalobkyně nárok v žalobě uplatněný vystavěla, soud také nerozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, byť žalovaný nárok uznal, neboť se nepochybně jedná o věc, v níž by nebylo možno právě pro rozpor nároku žalobkyně s právními předpisy kogentní povahy, schválit smír (srov. § 153a odst. 2 ve spojení s § 99 odst. 2 o. s. ř.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.