17 C 263/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 019 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 019 Kč s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 4 019 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 4 019 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 019 Kč od datum do zaplacení a úrokem kapitalizovaným částkou 283,54Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 4 019 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne datum rámcovou smlouvu číslo na základě níž byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet. Dodatkem číslo ke smlouvě žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč, který mu byl následně schválen, a bylo mu umožněno jeho čerpání ke shora uvedenému účtu. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, zablokovala žalobkyně kontokorent a v souladu se smlouvou a s podmínkami pro poskytnutí kontokorentu, které byly její součástí, kontokorent ke dni datum zesplatnila. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu, kapitalizovaným do zesplatnění ve výši 283,54 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne datum do dne předcházejícímu zesplatnění, tedy do dne datum. Žalovaný po zesplatnění na svůj dluh uhradil pouze 981 Kč, další platbu žalobkyni ani přes výzvu neuhradil. Žalobkyně se tak domáhá jistiny v částce 4 019 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 283,54 Kč, spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z jistiny ve výši 5 000 od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 4 019 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 4 019 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 019 Kč od datum do zaplacení.

3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Závěr o skutkovém stavu je ten, že účastníci uzavřeli dne datum rámcovou smlouvu číslo o bankovních službách, na základě které se žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému běžný účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni ceny za služby a produkty poskytované žalobkyní dle ceníku. Dodatkem číslo smlouvy ze dne datum, poté, co žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, byl žalovanému zřízen kontokorent, na základě čehož se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na shora uvedeném účtu až do výše 5 000 Kč s úrokovou sazbou 18,90% ročně z dosud neuhrazené jistiny. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, zablokovala žalobkyně kontokorent a ke dni datum zesplatnila Dlužná částka nepovoleného debetního zůstatku představuje aktuálně 4 019 Kč. Žalovaný dlužnou částku, ani přes předžalobní upomínku. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil jak dle § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy jak podle ustanovení týkajících se závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, tak zejména dle § 2662 a násl. o. z. upravujících závazky ze smluv o účtu a § 2395 a násl. o. z. týkajících se úvěru. Zjištěný skutkový stav soud podrobil konečně i zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru dále jen„ ZoSÚ“).

7. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

8. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

9. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena smlouva o účtu ve smyslu § 2662 o. z. a žalovanému zřízen běžný účet. Dodatkem ke smlouvě sjednali účastníci dle § 2665 o. z. a v souladu s § 86 a násl. ZoSÚ úvěr s možností přečerpání prostředků, tedy kontokorent do výše 5 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,90% ročně. Z důvodu porušení podmínek kontokorentu ze strany žalovaného byl kontokorent zablokován a ke dni datum zesplatněn. K uvedenému datu evidovala žalobkyně pohledávku sestávající se z jistiny úvěru v částce 5 000 Kč a úroků z úvěru kapitalizovaných částkou 283,54 Kč, na kterou žalovaný následně uhradil toliko 981 Kč a nadále žalobkyni dluží na jistině 4 019 Kč a na úroku kapitalizovaném do okamžiku zesplatnění částku 283,54 Kč, kterýžto nárok shledává soud po právu. Vedle uvedeného je opodstatněn i požadavek žalobkyně na sjednaný úrok z jistiny úvěru dále běžící, a to ve výši 18,90% ročně do datum a dále ve výši dle § 122 odst. 4 ZoSÚ. Pro prodlení žalovaného shledává soud ve smyslu § 1968 a násl. o. z. důvodným i požadavek na úrok z prodlení z jistiny úvěru ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení. Na základě výše uvedených závěrů rozhodl soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení jak uvedeno pod bodem I. výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.